Zelená zpráva 1999: A.4 Ekonomické výsledky

Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 1999

A. Situace zemědělství v roce 1999

4 Ekonomické výsledky zemědělství

4.1 Úhrnné ekonomické výsledky zemědělských podniků

Ekonomické výsledky zemědělských podniků byly v roce 1999 sledovány standardním způsobem za pomoci statistického výkaznictví ČSÚ (čtvrtletní výkaz P3-04 pro ekonomické subjekty vybraných produkčních odvětví) a výběrového šetření FADN, které každoročně provádí VÚZE Praha. Výsledky statistického výkaznictví a výběrového šetření nelze vzhledem k jejich odlišnostem bezprostředně porovnávat.

4.1.1 Produkce, náklady a výnosy

Hrubá zemědělská produkce ve stálých cenách roku 1989, zjišťovaná ČSÚ za celé zemědělství, dosáhla v roce 1999 sumární hodnoty 77 798 mil. Kč. V porovnání s rokem 1998 vzrostla o 0,6 %, zejména vlivem zvýšení hrubé rostlinné produkce o 5 %. Hrubá živočišná produkce se snížila o 3 % a její podíl na hrubé zemědělské produkci poklesl ve srovnání s rokem 1998 o 2 procentní body.

Odhad základních výsledkových ukazatelů

Úhrnné výsledkové ukazatele za zemědělské podniky hospodařící na zemědělské půdě udávané společně s hrubou zemědělskou produkcí v následující tabulce byly odvozeny z účetních údajů zjištěných výběrovým šetřením FADN. Pro dopočet byly vybrány údaje z výkazu zisků a ztrát právnických osob a údaje z výkazu příjmů a výdajů podniků fyzických osob. V celkových výdajích podniků fyzických osob není zahrnuta osobní spotřeba podnikatele a pomáhajících rodinných příslušníků.

V zemědělských podnicích hospodařících na z. p. mírně stouply v roce 1999 celkové výnosy (o 1,5 %) i při poklesu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (o 3,8 %). Celkové náklady se zvýšily o 2,8 %.

Výsledky za souhrn těchto podniků lze doplnit obdobnými údaji ČSÚ za specializované podniky s vysokým objemem živočišné výroby nebo zemědělských služeb, hospodařící bez zemědělské půdy.

Celkové výnosy sledovaných podniků bez půdy vzrostly o 1,6 procentního bodu méně než náklady těchto podniků.

4.1.2 Nově vytvořená hodnota (účetní přidaná hodnota)

V roce 1999 došlo u podniků hospodařících na půdě k poklesu účetní přidané hodnoty o 8,7 % vlivem snížení výkonů za současného růstu výkonové spotřeby. Obchodní marže, která meziročně výrazně vzrostla, má svým objemem na vývoj účetní přidané hodnoty minimální vliv.

Souhrnné údaje o účetní přidané hodnotě u podniků hospodařících bez zemědělské půdy jsou uvedeny samostatně. U této skupiny podniků došlo v roce 1999 k výraznému meziročnímu zvýšení přidané hodnoty vlivem vysokého tempa růstu výkonů.

V součtu za celý soubor sledovaných zemědělských podniků v roce 1999 udává ČSÚ na základě výkazu P3-04 tyto souhrnné výsledky:

· výkony včetně obchodní marže 90 071 mil. Kč;

· výkonová spotřeba 58 557 mil. Kč;

· účetní přidaná hodnota 31 514 mil. Kč.

Relace uvedených ukazatelů jsou si velmi blízké s údaji zjištěnými v síti FADN (po zohlednění údajů podniků fyzických osob a podniků bez půdy nepřesahuje odchylka 3,5 %).

4.1.3 Hospodářský výsledek, majetek a financování

Odhad hospodářského výsledku

V úrovni hospodářského výsledku došlo v roce 1999 k výrazné meziroční změně. Zatímco v minulých letech se jeho úroveň mezi jednotlivými podnikatelskými formami značně odlišovala, byla jeho výše v roce 1999 u podnikatelských subjektů právnických osob zhruba shodná. Projevila se však výrazná meziroční diferenciace.

Na základě výsledků výběrového šetření v přepočtu na 1 ha z. p. byl proveden odhad hospodářského výsledku za souhrn hlavních podnikatelských forem, doplněný údaji ČSÚ za podniky s vysokým objemem živočišné výroby nebo zemědělských služeb hospodařící bez zemědělské půdy.

Celkem za zemědělské podniky je ztráta pro rok 1999 odhadována ve výši 2,1 mld. Kč. Příčinou podstatně vyšší ztrátovosti v roce 1999 byly zejména nízké ceny zemědělských výrobců během roku. Index cen zemědělských výrobců se meziročně snížil o 11,7 %, při jeho snížení v rostlinné výrobě o 15,0 % a v živočišné výrobě o 10,5 %. Uvedené výrazné meziroční snížení cenových indexů zemědělských výrobků se značně odlišuje od vývoje cenových indexů mezi rokem 1998 a 1997, kdy celkově za zemědělství došlo k jeho zvýšení o 1,2 % při snížení v rostlinné výrobě o 0,9 % a zvýšení v živočišné výrobě o 5,5 %. V důsledku snížení cen došlo v roce 1999 k meziročnímu poklesu tržeb ze zemědělské výroby o 10,8 mld. Kč, z toho v rostlinné výrobě o 2,4 mld. Kč a v živočišné výrobě o 8,4 mld. Kč.

Zemědělské podniky se snažily čelit poklesu cen zejména dalším omezováním vstupů do výroby. V roce 1999 většina cen vstupů stagnovala kromě cen průmyslových krmiv, kde došlo k meziročnímu snížení cen o 14,2 % a naopak u PHM došlo k většímu meziročnímu zvýšení cen o 16,6 %.

Meziroční změna hospodářského výsledku byla u jednotlivých podnikatelských forem značně diferencovaná. U zemědělských družstev se kladný hospodářský výsledek roku 1998 změnil v roce 1999 na výraznou ztrátu. Na podstatném meziročním zhoršení hospodářského výsledku zemědělských družstev mělo vliv více příčin. Zemědělská družstva v roce 1998 dosáhla nejlepšího hospodářského výsledku v porovnání s ostatními podnikatelskými formami a také meziročně (v porovnání s rokem 1997) dosáhla výrazného zlepšení hospodářského výsledku (ze ztráty 894 Kč/ha z. p. v roce 1997 dosáhla v roce 1998 zisku ve výši 141 Kč/ha z. p.). Příčinou této kladné meziroční změny bylo zejména to, že zemědělská družstva byla více zaměřena na živočišnou výrobu, zejména chov skotu, kdy výhodnější realizační podmínky živočišné výroby ovlivnily příznivě hospodářský výsledek. V roce 1999 však bylo toto větší zaměření na živočišnou výrobu z hlediska vývoje cen nevýhodné. U zemědělských družstev došlo meziročně k poklesu tržeb z rostlinné výroby o 16,7 % a u tržeb z živočišné výroby o 13,8 %. Došlo tak k většímu zhoršení hospodářského výsledku než u ostatních podnikatelských forem. O větším zaměření na živočišnou výrobu u zemědělských družstev svědčí především vyšší stavy skotu na 1 ha z. p. než u ostatních podnikatelských forem. Při větším zaměření na chov skotu nelze pružně reagovat na změněné realizační podmínky. U zemědělských družstev se snížily též tržby za ostatní vlastní výrobky, včetně tržeb z nezemědělských činností.

U obchodních společností došlo meziročně k prohloubení ztrátovosti (z 327 Kč/ha z. p. v roce 1998 na 664 Kč/ha z. p. v roce 1999) zejména vlivem snížení tržeb za rostlinné výrobky o 13,4 % a za živočišné výrobky o 11,5 %. Přitom na úroveň hospodářského výsledku u obchodních společností působilo kladně meziroční zvýšení tržeb za ostatní vlastní výrobky, včetně tržeb z nezemědělských činností.

U podnikatelských subjektů fyzických osob došlo k nejmenšímu meziročnímu zhoršení hospodářského výsledku. Meziročně došlo ke snížení tržeb z rostlinné výroby o 7,7 % a u živočišné výroby se zvýšily tržby o 9,5 %. Meziroční růst tržeb ze živočišné výroby je u fyzických osob důsledkem operativních možností změny struktury výroby technologicky nespecializovaných výrobců v reakci na tržní očekávání (např. operativní zvýšení stavů vepřového žíru s cíleným odbytem ve 4. čtvrtletí). Lepší hospodářský výsledek fyzických osob v roce 1999 byl ovlivněn vyššími dotacemi provozního charakteru, které se meziročně podstatně zvýšily a převýšily provozní dotace právnických osob zhruba o 200 Kč/ha z. p. V případě zahrnutí tohoto rozdílu do hospodářského výsledku by zhruba vyrovnalo za rok 1999 jeho úroveň mezi jednotlivými podnikatelskými formami.

Zhoršení hospodářského výsledku v roce 1999 ovlivnilo i změny v počtu ziskových podniků, jejich podíl u právnických osob poklesl z 61,3 % v roce 1998 na 46,1 % v roce 1999. U fyzických osob kladný rozdíl příjmů a výdajů vykázalo v roce 1998 57,7 % podniků a v roce 1999 57,8 %.

Odhad základních rozvahových ukazatelů

U podniků hospodařících na půdě byl rovněž proveden odhad souhrnu majetku (v základní struktuře ukazatelů), doplněný odhadem kapitálových zdrojů jeho financování. K odhadu byly použity údaje účetnictví zjistitelné z rozvahy podniků právnických osob a z výkazu o majetku a závazcích fyzických osob.

V roce 1999 došlo u podniků hospodařících na půdě k poklesu objemu majetku (zejména vlivem poklesu hmotného investičního majetku v zůstatkových cenách), který byl v pohybu kapitálu doprovázen snížením vlastního jmění. U oběžného majetku (součet zásob, pohledávek a peněžních prostředků) došlo kromě jeho navýšení i k vnitřním strukturálním změnám v neprospěch bilančního zůstatku pohotových peněžních prostředků.

Souhrnné rozvahové ukazatele těchto podniků jsou doplněny údaji z databáze ČSÚ za skupinu specializovaných podniků s vysokým objemem živočišné výroby nebo zemědělských služeb. Tyto údaje byly poprvé zjištěny za rok 1999 a jejich struktura je pouze částečně shodná se souborem ukazatelů podniků hospodařících na půdě.

Podrobnější úhrnné údaje jsou uvedeny v tabulkách A4.1/01 - 02.

4.2 Ekonomické výsledky podle podnikatelských forem

Analýza ekonomických výsledků vychází z ukazatelů v přepočtu na 1 ha z. p.

4.2.1 Podnikatelské subjekty právnických osob

Zpomalení tempa růstu nákladů v zemědělství (zaznamenané od roku 1997), ovlivněné zejména zmírněním růstu cen většiny vstupů, v některých případech i jejich omezováním (v důsledku stagnace) a dokonce i snižováním provozního kapitálu, se v roce 1999 změnilo. Meziročně došlo k výraznějšímu snížení většiny nákladových položek provozních a finančních nákladů.

K největšímu snížení nákladů došlo u spotřeby materiálu a energie, které ve struktuře provozních nákladů zaujímají 40 - 45 %. Větší meziroční snížení této nákladové položky bylo zaznamenáno u zemědělských družstev (15,6 %), než u obchodních společností (10,0 %). K meziročnímu snížení došlo též u ostatních provozních nákladů, kromě odpisů nehmotného a hmotného investičního majetku.

Na spotřebě materiálu se téměř jednou třetinou podílejí náklady krmiv a steliv, u nichž došlo k meziročnímu snížení o 16,1 %, které bylo z největší části ovlivněno snížením cen (o 14,2 %). Meziročně se snížily i ostatní položky variabilních nákladů. Vzhledem k mírnému růstu jednotkových cen většiny variabilních nákladů šlo o snížení objemu vstupů, a to včetně PHM (kde však došlo k nejvyššímu meziročnímu zvýšení cen o 16,6 %).

Náklady na služby se rovněž meziročně snížily, zejména vlivem snížení objemu služeb, protože meziroční index cen služeb pro zemědělství se zvýšil o 4,7 %. U pachtovného jako fixního nákladu došlo ke snížení. Jednou z příčin je nedostatek provozního kapitálu, kdy některé podniky své závazky, vyplývající z nájemních smluv, neplnily.

Mezi provozními náklady představují významnou položku také osobní náklady, u kterých poprvé od roku 1994 došlo k jejich snížení. Na tuto skutečnost působilo více vlivů. Šlo jednak o další snížení počtu pracovníků v zemědělství a jednak o nedostatek finančních prostředků v zemědělských podnicích, což vedlo k některým negativním jevům, jako je nevyplácení mezd v plném rozsahu, uzavírání pracovních dohod jen na sezónní práce a v některých případech i neplacení sociálního a zdravotního pojištění.

Menší podíl z provozních nákladů zaujímají daně a poplatky, kde meziroční snížení o 5,1 % bylo ovlivněno zejména daní z nemovitostí (zřejmě některé podniky při placení pozemkové daně neplní své závazky).

U finančních nákladů došlo k jejich meziročnímu snížení o 21 % vlivem snížení úroků (o 27,9 %). Na snížení úroků mělo zejména vliv snížení úvěrů u PPO, snížení úrokových sazeb a subvencování úroků prostřednictvím PGRLF.

Výnosy

V roce 1999 poklesly i výnosy podniků právnických osob, vlivem výrazného snížení tržeb za rostlinné i živočišné výrobky. Zároveň s tím meziročně poklesly tržby za ostatní vlastní výrobky, ale i za výrobky z nezemědělské činnosti a za prodej vlastních služeb z nezemědělské činnosti.

Dynamika poklesu tržeb byla u družstev a obchodních společností rozdílná; u družstev byl pokles větší, a to jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě.

Ve vztahu k tržbám se podíl celkových nákladů i jejich vybraných složek v roce 1999 v porovnání s rokem 1998 zhoršil. V podílu osobních nákladů dosahují nadále příznivější výsledky obchodní společnosti.

K největšímu zvýšení podílu nákladů k tržbám došlo u obou typů podniků u nákladové položky odpisy hmotného investičního majetku.

Účetní přidaná hodnota

Vyšší meziroční pokles výkonů ve srovnání s výkonovou spotřebou ovlivnil meziroční snížení přidané hodnoty, která je zdrojem úhrady osobních nákladů, odpisů, daní, finančních nákladů atd. Pokles výkonů byl ovlivněn poklesem tržeb za vlastní výrobky a služby, protože úroveň změny stavů vnitropodnikových zásob vlastních výrobků a aktivací se meziročně v podstatě nezměnily.

Pokles přidané hodnoty byl podstatně vyšší u zemědělských družstev (o 17,7 %) než u obchodních společností (o 10,7 %).

Hospodářský výsledek

Výrazně nižší přidaná hodnota byla hlavní příčinou meziročního zhoršení hospodářského výsledku, a to zejména z provozní činnosti. Kromě nepříznivého vývoje přidané hodnoty působily na celkovou úroveň hospodářského výsledku další vlivy, zejména tržby z prodeje investičního majetku apod.

Snížení ztrátovosti z finančních operací bylo ovlivněno snížením poměru nákladových vůči výnosovým úrokům.

Úroveň hospodářského výsledku byla pozitivně ovlivňována poskytovanými dotacemi provozního charakteru.

Z orientačních propočtů (tabulka TA4.2/09) je zřejmé, že bez poskytovaných dotací provozního charakteru by ztrátovost zemědělských podniků byla podstatně vyšší a dosahovala by za zemědělská družstva a obchodní společnosti zhruba 6,3 mld. Kč.

Podrobnější údaje o nákladech a výnosech jsou uvedeny v tabulce A4.2/01.

Majetek a jeho struktura

Nepříznivá ekonomická situace v roce 1999 se projevila i ve snížení majetku, a to zejména fixního a v menší míře i oběžného. Fixní majetek se více snížil u zemědělských družstev, především ve skupině budov a staveb. Tíživá ekonomická situace přiměla družstva zbavit se nepotřebných staveb a budov tak, jako to již dříve provedly obchodní společnosti. Mezi oběma podnikatelskými formami se v roce 1999 projevily rozdíly i v tom, že družstva vzhledem k lepšímu hospodářskému výsledku v roce 1998 prováděla také investice ve vlastní režii a zvýšila finanční investice. U obchodních společností se v roce 1999 více snížila hodnota strojů a zařízení než u zemědělských družstev. Obchodní společnosti tak v roce 1999 ztratily “náskok” z dřívějších let při zvyšování aktivní složky hmotného investičního majetku, tj. strojů a zařízení.

Meziroční snížení oběžného majetku bylo rovněž výraznější u zemědělských družstev, která více než obchodní společnosti snížila zásoby (zejména výrobky a zvířata). Obě podnikatelské formy též výrazněji snížily krátkodobé pohledávky.

Podrobnější údaje o majetku a jeho struktuře jsou uvedeny v tabulce A4.2/02.

Kapitál a jeho struktura

V roce 1999 pokračovala u obou podnikatelských forem dlouhodobější tendence změn základní struktury kapitálu, i když mírnějším tempem. Meziročně došlo k dalšímu mírnému zvýšení podílu vlastního kapitálu na celkovém kapitálu, zejména u obchodních společností. Obchodní společnosti z hlediska ekonomické životaschopnosti disponují podstatně příznivější strukturou kapitálu než zemědělská družstva, tj. vyšším podílem vlastního kapitálu.

Vedle rozdílů v základní struktuře kapitálu se obě podnikatelské formy liší podstatně i v úrovni a struktuře vlastního kapitálu. Na struktuře vlastního kapitálu se největší měrou podílí základní jmění, jehož podíl u zemědělských družstev představuje asi 60 %, kdežto u obchodních společností přibližně 90 %. U zemědělských družstev mají výraznější podíl na vlastním jmění také fondy ze zisku, nedělitelný fond a ostatní statutární fondy. U obchodních společností je podíl těchto fondů na vlastním kapitálu malý. Meziroční pokles vlastního kapitálu představoval u družstev zhruba 10 %, kdežto u obchodních společností pouze 4 %. U zemědělských družstev došlo k meziročnímu snížení základního jmění i ostatních složek vlastního kapitálu. U obchodních společností se základní jmění mírně zvýšilo a ostatní složky vlastního kapitálu se snížily. U obou podnikatelských skupin je úroveň vlastního kapitálu nepříznivě ovlivňována nejen hospodářským výsledkem, ale též neuhrazenou ztrátou z minulých let, která v roce 1999 dosáhla zhruba 5,2 mld. Kč. tj. 1 762 Kč/ha z. p.

Pozitivní skutečností je, že v roce 1999 pokračovalo snižování nejen podílu, ale i výše cizího kapitálu, který se meziročně snížil o 11 %. U cizího kapitálu se meziročně nejvíce snížily dlouhodobé závazky.

Dlouhodobé závazky jsou významným problémem, zejména u zemědělských družstev, které jsou nadále zhruba dvakrát vyšší než u obchodních společností. Jde o transformační závazky vůči oprávněným osobám, se kterými se zatím vyrovnalo jen velmi málo družstev. U obchodních společností je v tomto směru situace lepší, protože při jejich vzniku z původních družstev nebyly tyto závazky novými subjekty ve všech případech převzaty.

Příznivé dopady do ekonomiky podniků mělo i snižování krátkodobých závazků a bankovních úvěrů. Ve výši bankovních úvěrů existuje mezi podniky značná diferenciace a pro řadu podniků jejich splátky představují určitou bariéru v jejich podnikatelském rozvoji.

Podrobnější údaje o kapitálu a jeho struktuře jsou uvedeny v tabulce A4.2/03.

Finanční analýza

Finanční analýza se opírá o ukazatele likvidity, zadluženosti, produktivnosti majetku a výnosnosti kapitálu.

Likvidita

Likvidita je u zemědělských podniků stále nízká a meziročně nedošlo k žádným výraznějším změnám i přes snížení krátkodobých závazků. Pouze ukazatel celkové likvidity je příznivý, avšak je nutno vzít v úvahu značný podíl zpravidla málo likvidních zásob na oběžném majetku.

Výše provozního kapitálu ve smyslu ukazatele likvidity meziročně poklesla o 11 %.

Zadluženost

V roce 1999 pokračovala tendence ke snižování zadluženosti právnických osob a ke zlepšování struktury kapitálu. U zemědělských družstev přes určité zlepšení stále přetrvává vysoká míra zadluženosti ovlivněná zejména dlouhodobými závazky. Pokles zadluženosti je hlavně důsledkem snížení objemu bankovních úvěrů téměř o 10 %.

Produktivnost majetku

Tendence k lepšímu využití majetku a jeho základních složek, charakteristická pro předchozí roky, v roce 1999 nepokračovala. Příčinou bylo výrazné snížení tržeb. Reprodukční schopnost aktiv, jež byla v zemědělství v minulých letech mimořádně dlouhá (16 až 18 let), se v roce 1999 ještě zhoršila.

Výnosnost kapitálu

Výnosnost kapitálu v zemědělství je stále nízká a je jednou z příčin malého zájmu podnikatelů o toto odvětví a nezájmu peněžních ústavů poskytovat finanční prostředky do zemědělství. Meziroční zhoršení hospodářského výsledku ovlivnilo i snížení výnosnosti kapitálu.

Souhrnné hodnocení hospodářské výkonnosti podniků za rok 1999 pomocí tzv. Altmanova indexu finančního zdraví ukazuje, že zhruba jen u 10 % podniků právnických osob je finanční situace uspokojivá, nestabilní situace převládá u 22 % podniků a téměř 65 % podniků má vážné finanční, a tím i existenční potíže. V bankrotové situaci se nachází 3 % podniků.

4.2.2 Podnikatelské subjekty fyzických osob

Podkladem pro analýzu jsou údaje jednoduchého účetnictví. Výsledky jsou uváděny v třídění podle velikosti podniků, vyjádřené výměrou zemědělské půdy.

Výdaje

Úroveň i tendence meziročního vývoje výdajů je v podnikatelské skupině fyzických osob zcela odlišná než u právnických osob. Celkové výdaje jsou u fyzických osob, tak jako v minulých letech, zhruba poloviční než u právnických osob. Nižší výdaje v této podnikatelské skupině jsou ovlivněny zejména podstatně nižším rozsahem živočišné výroby. Meziročně došlo u fyzických osob k zvýšení výdajů o 7,9 %. K největšímu meziročnímu zvýšení výdajů došlo u podniků s výměrou nad 300 ha z. p. (o 29,2 %).

Osobní výdaje se přitom meziročně zvýšily ve všech velikostních skupinách a naopak odpisy se ve všech skupinách meziročně snížily s výjimkou podniků nad 300 ha z. p. V osobních výdajích jsou zahrnuty mzdy a odměny cizích pracovníků a platby do fondů.

Na celkových výdajích se zhruba 50 % podílí spotřeba materiálu. Celkově došlo k jejímu meziročnímu zvýšení, avšak jednotlivé nákladové položky vykazovaly rozdílné vývojové tendence. Náklady na nakoupená osiva, krmiva a steliva se meziročně v průměru snížily. Spotřeba přípravků ochrany rostlin stagnovala a u pohonných hmot došlo ke zvýšení, hlavně vlivem růstu jejich cen. Intenzifikační vklady rostlinné výroby však byly u fyzických osob vyšší než u právnických osob.

Podnikatelská skupina s výměrou nad 300 ha z. p. se výrazně odlišuje od ostatních velikostních skupin, tak jako v minulých letech. Vykazuje nižší celkové výdaje než ostatní skupiny při meziročním zvýšení většiny sledovaných výdajových položek.

Příjmy

Celkové příjmy se meziročně zvýšily o 7,3 % zejména jejich zvýšením u podniků v poslední velikostní skupině (o 25,5 %). Na zvýšení příjmů se podílela především živočišná výroba, která v minulých letech v podnikatelské skupině fyzických osob zřetelně stagnovala, kdežto příjmy z rostlinné výroby se mírně snížily. Vývojová tendence a relace příjmů z rostlinné a živočišné výroby jsou ve srovnání s právnickými osobami opačné. Fyzické osoby nadále dosahují v porovnání s právnickými osobami vyšších příjmů za rostlinné výrobky (zhruba o 1 tis. Kč/ha z. p.) a zhruba polovičních příjmů za živočišné výrobky.

Mezi jednotlivými velikostními skupinami existují rozdíly ve výši a vývoji příjmů za jednotlivé činnosti. V roce 1999 se přitom příjmy z rostlinné výroby mezi jednotlivými skupinami v podstatě neodlišovaly a příjmy z živočišné výroby směrem k větším podnikům klesaly. Rozdíly mezi krajními skupinami se snížily; zatímco v roce 1998 byl rozdíl v příjmech živočišné výroby trojnásobný, v roce 1999 nedosahoval ani dvojnásobku, což bylo způsobeno výrazným meziročním zvýšením tržeb z živočišné výroby u podniků nad 300 ha z. p. Tyto podniky zřejmě rychle reagovaly na dobré realizační podmínky v živočišné výrobě v roce 1998, zatímco v roce 1999 byly tyto podmínky značně nepříznivé. Nedostatečná úroveň příjmů z hlavních činností vedla podniky k hledání dalších možných zdrojů k jejich zvýšení. Svědčí o tom meziroční zvýšení příjmů ostatních tržeb, zahrnující příjmy za služby a ostatní činnosti. Jde o další opačnou vývojovou tendenci v porovnání s právnickými osobami. Ostatní příjmy, do kterých jsou zahrnuty především podpory na údržbu krajiny, se ve všech velikostních skupinách meziročně zvýšily, přičemž nejvyšší úrovně dosahují stále u největších podniků.

Výdaje na 1 Kč příjmů se v podstatě meziročně nezměnily, kromě odpisů, kde došlo k jejich snížení.

Hospodářský výsledek

Hospodářský výsledek (rozdíl příjmů a výdajů bez zahrnutí osobní spotřeby) se meziročně mírně zhoršil, zejména vlivem jeho zhoršení ve skupině podniků nad 300 ha z. p. Jde o podniky, kde se nejvíce rozšířila živočišná výroba, ovšem v období, kdy se výrazně zhoršily realizační podmínky prodeje živočišných výrobků. Ve skupinách podniků od 50 do 300 ha z. p. došlo dokonce k meziročnímu zvýšení hospodářského výsledku vlivem značného zvýšení ostatních příjmů, včetně podpor na údržbu krajiny.

Úroveň hospodářského výsledku byla příznivě ovlivňována dotacemi provozního charakteru.

Z údajů tab. TA4.2/23 je zřejmé, že bez dotací provozního charakteru by fyzické osoby byly vysoce ztrátové, při nejnižší ztrátovosti u nejmenších podniků. Ztrátovost by dosáhla zhruba 1,1 mld. Kč.

Pro podnikatele fyzických osob je rozhodující rozdíl příjmů a výdajů, který je již řadu let nejvyšší u podniků do 50 ha z. p. Rozdíl příjmů a výdajů spolu s odpisy představuje pro podnikatele zdroje pro inovaci, resp. obnovu techniky a technologie, příp. pro rozšíření výroby často bez ohledu na osobní spotřebu. Je však zřejmé, že bez dotací by podnikatelé do 50 ha z. p. i přes dobré hospodářské výsledky nemohli z vlastních zdrojů výrobu inovovat, zdokonalovat a rozšiřovat.

Pro srovnání hospodářského výsledku fyzických osob s právnickými osobami byl proveden dopočet osobního důchodu podnikatelů v průměrné výši 889 Kč/ha z. p., diferencovaně pro jednotlivé velikostní skupiny. Promítnutí osobního důchodu do výdajů znamená jednak výrazné snížení hospodářského výsledku a jednak změny jeho relací mezi jednotlivými velikostními skupinami.

Podrobnější údaje o příjmech a výdajích jsou uvedeny v tabulce A4.2/04.

Majetek

U majetku pokračovala v roce 1999 tendence k jeho snižování. Jeho meziroční snížení činilo 2,8 %, zejména snížením hodnoty hmotného investičního majetku (o 7,3 %) a finančního majetku (o 52,1 %).

Na druhé straně se výrazně zvýšily zásoby, zejména v souvislosti s větším zaměřením na živočišnou výrobu a také pohledávky v důsledku zhoršení platební kázně odběratelů.

Meziroční pokles hmotného investičního majetku byl ovlivněn poklesem hodnoty budov a staveb (o 2,2 %), a zejména poklesem hodnoty strojů a zařízení (o 23,8 %), zřejmě v důsledku neobnovování tohoto investičního majetku. V souvislosti s větším zaměřením na živočišnou výrobu došlo také ke zvýšení hodnoty základního stáda, kromě nejmenších podniků. Zásoby se v důsledku rozšíření živočišné výroby meziročně zvýšily o 23,6 % (zvýšení hodnoty zvířat a výrobků).

Nejvyšší hodnotou majetku v přepočtu na 1 ha z. p. disponují podniky do 50 ha z. p. Vyšší úroveň hmotného investičního majetku v této podnikatelské skupině je na rozdíl od větších podniků způsobena zejména vyšším podílem výměry vlastních pozemků. Nejnižší hodnotou majetku na 1 ha z. p. disponují největší podniky. U těchto podniků meziroční strukturální změny v souvislosti s větším zaměřením na živočišnou výrobu ovlivnily zvýšení hodnoty budov a staveb, základního stáda zvířat a zásob.

Výsledky roku 1999 potvrzují základní závěry z minulých let, že hodnota majetku i zásob je ovlivněna především strukturou výroby a vlastnickými vztahy k pozemkům.

Závazky a vlastní jmění

U celkových závazků došlo k jejich výraznému meziročnímu zvýšení (o 35,7 %), které bylo způsobeno jak závazky z obchodního styku, tak i zvýšenými úvěry (na rozdíl od právnických osob). Zvýšení bylo ovlivněno závazky podniků nad 100 ha z. p., zejména u závazků z obchodního styku, jež jsou zřejmě odrazem zhoršené platební schopností těchto podniků, zejména podniků s velikostí nad 300 ha z. p.

Se zvýšením závazků a snížením majetku souvisí nižší úroveň vlastního jmění (meziroční pokles o 12,6 %), ke kterému došlo zejména u podniků s výměrou nad 100 ha z. p.

Podrobnější údaje o majetku a závazcích jsou uvedeny v tabulce A4.2/05.

Finanční analýza

Meziroční a meziskupinové změny v úrovni příjmů, výdajů, majetku a závazků se souhrnně projevují v ukazatelích finanční analýzy.

Produktivnost majetku

Produktivnost majetku se na rozdíl od právnických osob meziročně mírně zlepšila. Produktivnost roste směrem k větším podnikům, kde zhruba dosahuje úrovně právnických osob. Menší podniky jsou více investičně vybaveny (na 1 ha z. p.) než podniky větší. Tím i reprodukční schopnost současných aktiv směrem k menším velikostním skupinám podniků klesá. Celkově je reprodukční schopnost aktiv u fyzických osob ve srovnání s podniky právnických osob lepší.

Zadluženost

Fyzické osoby vykazují podstatně nižší zadluženost než právnické osoby. Nejvyšší úvěrovou zadluženost i míru zadluženosti vykazují podniky nad 300 ha z. p. při výrazném meziročním zhoršení všech průměrných ukazatelů zadluženosti.

Výnosnost kapitálu

Výnosnost kapitálu byla u fyzických osob podstatně příznivější než u právnických osob, i když stále nedosahuje potřebných parametrů.

4.3 Ekonomika zemědělských podniků podle výrobních oblastí

Analýza ekonomických výsledků vychází z ukazatelů v přepočtu na 1 ha z. p.

4.3.1 Podnikatelské subjekty právnických osob

Výnosy, náklady a hospodářský výsledek

Se zhoršujícími se přírodními podmínkami se tak jako v minulých letech projevuje jednoznačná tendence k poklesu intenzity výkonů, ovlivněná především poklesem tržeb z rostlinné výroby a v menší míře i poklesem tržeb živočišné výroby. Tržby za služby a ostatní činnosti vykazovaly naopak v roce 1999 směrem k horším přírodním podmínkám tendenci ke zvyšování, hlavně vlivem dotací na údržbu krajiny. Ve všech výrobních oblastech docházelo k meziročnímu poklesu tržeb za rostlinné a živočišné výrobky, včetně poklesu tržeb za služby a ostatní činnosti. Celkově nejvyšší intenzity tržeb za vlastní výrobky a služby bylo dosaženo v řepařské výrobní oblasti, která klesala směrem k horším přírodním podmínkám. V kukuřičné výrobní oblasti byla intenzita tržeb nižší než v řepařské výrobní oblasti zhruba o 5 - 6 tis. Kč/ha z. p.

Podobné vývojové i meziroční změny jako u výkonů nastaly u většiny nákladových položek s tím rozdílem, že jejich pokles směrem k horším přírodním podmínkám je mírnější. Rovněž jejich meziroční snížení je nižší než u tržeb.

Uvedené změny ve vývoji výnosů a spotřeby materiálu, energie a služeb se odrážely v úrovni přidané hodnoty, jež byla nejvyšší v řepařské výrobní oblasti a nejnižší v horské výrobní oblasti. Při započtení dalších provozních nákladů a provozních výnosů k přidané hodnotě se zcela mění meziroční a mezioblastní relace v úrovni provozního hospodářského výsledku. Provozní hospodářský výsledek byl nejnižší v řepařské výrobní oblasti a nejvyšší v horské výrobní oblasti. Úroveň provozního hospodářského výsledku značně ovlivňují dotace provozního charakteru. Provozní hospodářský výsledek byl kladný jen v kukuřičné a horské výrobní oblasti. Ve vztahu k rozdílným přírodním podmínkám neodráží již provozní hospodářský výsledek žádné jednoznačné tendence.

Hospodářský výsledek za účetní období je dále značně ovlivněn podnikovými finančními a kapitálovými operacemi, kde vcelku převažuje část nákladová, která ovlivňuje vysokou ztrátovost hospodářského výsledku z finančních operací, která v podstatě souvisí s provozní podnikovou činností (zejména nákladové a výnosové úroky). Hospodářský výsledek za účetní období je dále korigován v kladném smyslu mimořádným hospodářským výsledkem, který je hlavně ovlivněn přijatými náhradami mank a škod od pojišťoven. Jeho úroveň byla ve všech výrobních oblastech zhruba stejná a není tudíž většinou žádný vztah k rozdílným přírodním podmínkám. Výsledný hospodářský výsledek za účetní období byl v roce 1999 záporný ve všech výrobních oblastech, kromě výrobní oblasti horské.

Úroveň hospodářského výsledku provozního i za účetní období je významně ovlivňována dotacemi provozního charakteru.

Podrobnější údaje o výnosech a nákladech jsou uvedeny v tabulce A4.3/01.

Majetek, kapitál a jejich struktura

Hodnota majetku vykazuje směrem k horším přírodním podmínkám pokles, přičemž u majetku fixní povahy je pokles menší než u oběžného majetku. Výjimkou u fixního majetku je základní stádo zvířat, jehož hodnota se směrem k horším přírodním podmínkám zvyšuje. Hodnota trvalých porostů je významná jen v kukuřičné výrobní oblasti.

Klesající tendence směrem k horším přírodním podmínkám je také u celkového kapitálu vlivem poklesu hodnoty vlastního kapitálu a základního jmění. Hodnota cizího kapitálu není ovlivňována rozdílnými přírodními podmínkami, ale směrem k horším přírodním podmínkám dochází k tendenci změny struktury kapitálu ve prospěch cizího kapitálu. Bez vlivu k přírodním podmínkám jsou krátkodobé závazky a úvěry.

Podrobnější údaje o majetku a kapitálu jsou uvedeny v tabulkách A4.3/02-03.

Rozdílné přírodní podmínky se promítají v relativně malé míře do ukazatelů finanční analýzy. Výnosnost vlastního kapitálu byla nejvyšší v horské výrobní oblasti v důsledku zahrnutí dotací do hospodářského výsledku.

4.3.2 Podnikatelské subjekty fyzických osob

Srovnání podnikatelských subjektů fyzických osob v jednotlivých výrobních oblastech s právnickými osobami vykazuje určité odlišnosti, které vyplývají ze způsobu hospodaření. V prvé řadě nedošlo u fyzických osob k tak citelnému meziročnímu snížení příjmů jako u právnických osob. K menšímu snížení došlo v kukuřičné, bramborářské a bramborářsko-ovesné oblasti, zatímco v řepařské a horské oblasti došlo ke zvýšení příjmů v přepočtu na 1 ha z. p. Celkově tendence snižování příjmů se zhoršujícími se podmínkami zůstává zachována. Dále, jestliže u právnických osob nejvyšší výnosy vykazovala řepařská výrobní oblast, potom fyzické osoby dokázaly využívat specifiku kukuřičné výrobní oblasti, zejména v rostlinné výrobě, a dosahovat zde nejvyšších příjmů. Závislost na výrobních podmínkách v tržbách a příjmech je značně rozdílná jak podle druhu činnosti, tak podle zdrojů. Jednoznačná závislost se projevuje na zhoršujících výrobních podmínkách, kde tržby z rostlinné výroby v kukuřičné výrobní oblasti dosáhly 21 734 Kč/ha z. p. ve srovnání s horskou oblastí ve výši 106 Kč/ha z. p. V živočišné výrobě je tendence spíše opačná, v horské oblasti byly dosaženy tržby ve výši 8 270 Kč/ha z. p. proti 4 608 Kč/ha z. p. v kukuřičné výrobní oblasti. Výdaje u fyzických osob v podstatě kopírují svým trendem výši příjmů. Celkový výsledek hospodaření vyplývající z rozdílů příjmů a výdajů nevykazuje závislost na zhoršujících se výrobních podmínkách. Nejlepší výsledek byl sice dosažen v kukuřičné oblasti, avšak druhý nejlepší výsledek vykázaly fyzické osoby v horské výrobní oblasti, což je důsledek dotací na mimoprodukční funkce zemědělství.

Dotace provozního charakteru směrem k horším přírodním podmínkám významně ovlivnily dosažený hospodářský výsledek.

Podrobnější údaje o příjmech a výdajích jsou uvedeny v tabulce A4.3/04.

Majetek a závazky

Velikost celkového majetku klesá se zhoršujícími se výrobními podmínkami, což souvisí se snižující se intenzitou zemědělské produkce na jednotku plochy. Je to zřejmé i z vybavení podniků fyzických osob v jednotlivých výrobních oblastech, kde hodnota majetku (v pozemcích, strojích a zařízeních) je nejvyšší v nejintenzivnějších oblastech. Výše pohledávek se proti předchozímu roku zvýšila u všech podniků fyzických osob. Součet celkových závazků se s výjimkou podniků v kukuřičné oblasti proti předchozímu roku zvýšil.

Podrobnější údaje o majetku a závazcích jsou uvedeny v tabulce A4.3/05.

Na rozdílné přírodní podmínky reagují v menší míře i ukazatele finanční analýzy.

Z ukazatelů finanční analýzy vyplývá, že:

· rozdílné přírodní podmínky ovlivňují produktivnost majetku podobně jako u PPO;

· míra úvěrové zadluženosti je nejvyšší v horské výrobní oblasti;

· výnosnost kapitálu je nejvyšší v horské výrobní oblasti, která je ovlivněna vyšší úrovní dotací provozního charakteru.

4.4 Ekonomické výsledky zemědělských podniků podle metodiky EU

V této kapitole je poprvé ve “Zprávě o stavu zemědělství” proveden výpočet a analýza výsledků zemědělských podniků ČR za rok 1999 pouze z jejich zemědělské činnosti podle standardní metodiky EU. Ta je založena na “účtování ukazatelů hospodářských výsledků” sítě testovacích podniků FADN (Farm Accountancy Data Network) vysvětlené v kap. C4.

Použitím metodiky EU je umožněno jednak porovnat výsledky zemědělství v podnikovém pojetí s výsledky zemědělství v odvětvovém pojetí Souhrnného zemědělského účtu (viz kap. 4.5) a porovnat výsledky zemědělských podniků ČR s výsledky zemědělských podniků jednotlivých států EU každoročně publikovanými v oficiálních dokumentech EU. Znamená to i další krok k harmonizaci metodologických postupů ČR a EU v oblasti hodnocení zemědělství.

Standardní výstup ukazatelů EU za rok 1999 v přepočtu na 1 ha z. p. a na 1 zemědělský podnik v třídění podniků podle organizačních forem (podniky fyzických osob - PFO a podniky právnických osob - PPO) je uveden v tabulce TA4.4/01.

Průměrná velikost PFO v pojetí Evropských velikostních jednotek (EVJ) činila v roce 1999 jen 6,9 % velikosti PPO. Obě organizační formy zemědělských podniků se značně liší nejen svou velikostí, ale i výrobním zaměřením a kombinací výrobních faktorů (výrobní technikou).

Celková zemědělská produkce na 1 podnik u PFO dosahovala v roce 1999 jen 5,7 % celkové produkce PPO. Tento rozdíl byl větší než rozdíl v jejich ekonomické velikosti (v EVJ), což je dáno nižší celkovou produkcí na 1 ha z. p. u PFO (66,3 %) proti PPO.

Výrobní spotřeba PFO na 1 ha z. p. činila 65,8 % výrobní spotřeby PPO. Také náklady na nájem cizího kapitálu a půdy na 1 ha z. p. byly u PFO nižší než u PPO (91,9 %). Při porovnání nákladů na námezdní práci u PFO a PPO je třeba mít na zřeteli, že u PFO nepředstavují celkový pracovní vklad - chybí započtení rodinné práce. Stav fungujícího kapitálu na 1 ha z. p. byl u PFO podstatně nižší než u PPO (79,6 %). Nižší podíl oběžných aktiv z celkových aktiv v PFO (26,9 %) než u PPO (35,3 %) je důsledkem rozdílného výrobního zaměření (nižší stavy zásob zvířat a výrobků spojené s nižším podílem živočišné produkce v celkové produkci u PFO).

Hrubá přidaná hodnota (vzniklá odečtením výrobní spotřeby od celkové zemědělské produkce) u PFO dosáhla na 1 ha z. p. 76,4 % hrubé přidané hodnoty PPO. Jedním z činitelů je vyšší hodnota kladného salda provozních dotací a daní na 1 ha z. p. u PFO (o 17,4 %) než u PPO.

Odečtením odpisů od hrubé přidané hodnoty se vypočítá čistá přidaná hodnota. Ta je důchodem zemědělského podniku plynoucím z použití všech (vlastních i cizích) výrobních faktorů při zemědělské výrobě. Čistou přidanou hodnotu na 1 ha z. p. lze považovat za ukazatel intenzity zemědělské výroby.

Čistá přidaná hodnota na 1 ha z. p. PFO dosáhla 72,8 % čisté přidané hodnoty PPO při nižších odpisech na 1 ha z. p. u PFO (81,7 %) vzhledem k PPO.

Důchod ze zemědělské činnosti je ta část důchodu zemědělského podniku připadající na použití vlastních výrobních faktorů (práce hospodáře a příslušníků jeho rodiny nepracujících za mzdu, vlastní půdy a vlastního kapitálu) v zemědělské výrobě. Zjišťuje se odečtením nákladů na nájem cizích výrobních faktorů v položce externí faktory od čisté přidané hodnoty.

Mezi PPO a PFO je v náplni položky externí faktory značný rozdíl. U PPO je celý náklad na práci (roční pracovní jednotky - RPJ) v zemědělské výrobě (v položce mzdové náklady) ze 100% externím faktorem. U PFO je tomu jen výjimečně. Rodinné podniky fyzických osob jsou založeny na účasti vlastní pracovní síly (rodinné roční pracovní jednotky - RRPJ). Proto jsou jejich mzdové náklady podstatně nižší než u PPO. Tomu odpovídá i nižší počet námezdních pracovních sil v PFO v porovnání s PPO. V roce 1999 bylo u PFO využito 1,1 námezdních RPJ na 100 ha z. p., zatímco u PPO 6,0 RPJ.

Čistá přidaná hodnota na 1 roční pracovní jednotku je syntetickým ukazatelem produktivity práce. Podle tohoto ukazatele byla produktivita práce vyšší v PFO než v PPO.

Přestože PFO mají podle dosavadních šetření větší podíl vlastní půdy než PPO, zatěžuje je pachtovné cca dvakrát více než PPO. Důvod zřejmě spočívá ve výši pachtovného. Opačná relace byla zaznamenána v placených úrocích na 1 ha z. p.

Ze srovnání struktury nákladů externích faktorů v následujícím přehledu vyplývá, že ačkoliv u PPO je půda téměř ze 100 % najatá, zaujímá pachtovné u PPO výrazně menší procento než u PFO, kde je podíl najaté půdy menší. Největší položkou ve struktuře nákladů externích faktorů u obou organizačních forem podniků jsou mzdové náklady. U PPO jsou nákladem dominantním. Kapitálová vybavenost na 1 ha z. p. je u PPO vyšší než u PFO, ale podíl nákladů na kapitál v nákladech externích faktorů je relativně nižší.

Důchod ze zemědělské činnosti je zvyšován kladným saldem investičních dotací a daní, snižován jeho záporným saldem. V roce 1999 bylo toto saldo u PFO kladné, u PPO záporné. Avšak vliv salda investičních dotací a daní na výši důchodu ze zemědělské činnosti byl malý. Důchod ze zemědělské činnosti zahrnuje kladné saldo provozních dotací a daní přičítané již do hrubé přidané hodnoty. Součet obou sald již zanedbatelný není. V roce 1999 bylo kladné saldo všech dotací a daní u PFO (1 741 Kč na 1 ha z. p.) o 44 % vyšší než u PPO (1 207 Kč na 1 ha z. p.).

Důchod ze zemědělské činnosti u PPO dosáhl v roce 1999 záporné hodnoty - 3 233 Kč na 1 ha z. p., naopak u PFO dosáhl kladné hodnoty 826 Kč na 1 ha z. p. Vzhledem k tomu, že u PFO celkové saldo dotací a daní činilo 211 % důchodu ze zemědělské činnosti PFO, je zřejmé, že bez dotací by ani tyto podniky nedosáhly kladné hodnoty tohoto ukazatele.

Důchod ze zemědělské činnosti by měl krýt implicitní nájemné za používání vlastních výrobních faktorů, tj. ušlou mzdu hospodáře a členů jeho rodiny při jiném zaměstnání a ušlé nájemné, které by rodina zemědělce mohla získat, kdyby výrobní faktory místo vlastního použití pronajala někomu jinému.

K posouzení dostatečnosti důchodu ze zemědělské činnosti pro odměnu hospodáře a spolupracujících členů rodiny u PFO slouží přepočet důchodu ze zemědělské činnosti na 1 RRPJ. U PFO to v roce 1999 představovalo hodnotu 67 510 Kč. Celá tato částka by stačila na krytí osobních důchodů pro 1 RRPJ ve výši 5 626 Kč měsíčně (zatímco průměrná měsíční mzda v zemědělství činila 9 405 Kč).

Důchodovost vlastního jmění je procentický poměr důchodu ze zemědělské činnosti k vlastnímu jmění. U PFO je tento ukazatel sice kladný, ale nízký (cca 3 %).

Důchod ze zemědělské činnosti a poměrové ukazatele z něho vypočtené u PPO se značně odlišují od ukazatelů PFO.

První rozdíl je v náplni. Protože pracovní síla v PPO je pokládána za námezdní, nelze přepočítávat důchod ze zemědělské činnosti PPO na RRPJ a nelze ani požadovat, aby důchod ze zemědělské činnosti kryl nájemné za výrobní faktor práci.

Druhý rozdíl je v tom, že důchod ze zemědělské činnosti u PPO na rozdíl od zemědělského důchodu PFO je záporný a nezajišťuje žádné krytí implicitního nájemného z vlastních výrobních faktorů (půdy, kapitálu).

Výrazně důchodový charakter PPO (zaměření cíle hospodaření na důchody pracovníků, nikoliv na maximální výnosnost výrobních faktorů) se projevila v ukazateli externí faktory.

Důchodovost vlastního jmění PPO při záporném důchodu ze zemědělské činnosti je rovněž záporná.

Rozdíl v důchodovosti PFO a PPO se projevil i v přírůstku vlastního jmění na 1 ha z. p. Přírůstek vlastního jmění na 1 ha z. p. za roky 1998 a 1999 činil u PFO 1 340 Kč, u PPO 2 045 Kč.

Ukazatel cash flow (CF) je ukazatelem schopnosti podniku krýt své peněžní výdaje peněžními příjmy v daném roce. Z rozboru vyplynulo, že ukazatel CF na 1 ha z. p. u PPO dosáhl 73,6 % hodnoty PFO. Obdobný je poměr CF k vlastnímu jmění.

4.5 Souhrnný zemědělský účet

Výpočet odhadu výsledného efektu odvětví zemědělství v ČR za rok 1999 vychází z metodologie EU, tzv. Souhrnného zemědělského účtu (SZÚ), který postihuje zemědělskou, tedy hlavní činnost zemědělských podniků (bez nezemědělské činnosti) a opírá se o každoroční šetření ČSÚ (zejména o dosaženou produkci a průměrné tržní ceny jednotlivých komodit) a VÚZE (zejména o odhad průměrných nákladů dosažených ve vybraných zemědělských podnicích za jednotlivé komodity). Metoda SZÚ je dlouhodobě používána v EU jako objektivní nástroj pro vyhodnocení velikosti a efektivnosti zemědělství jednotlivých států a k jejich vzájemnému srovnání. Každoroční zpracování SZÚ je pro členské státy EU závazné. Tato povinnost bude po vstupu do EU platit i pro ČR; v současné době probíhají přípravy na tento úkol pod gescí ČSÚ.

SZÚ podává prostřednictvím soustavy ukazatelů informaci o naturálních, cenových a nákladových relacích za jednotlivé zemědělské komodity a za zemědělství jako celek.

Výpočet SZÚ je předkládán ve 2 variantách, a to výpočet podle původní metodikyEU (Tabulka A4.5/01), který zpracovává každoročně VÚZE, a výpočet podle nové metodikyEU, publikované v roce 1997 (Tabulka A4.5/02), kterou zpracoval ČSÚ - odbor zemědělství.

Původní metodika vychází z pojetí zemědělství jako jedné velké národní farmy, jejíž veškerá produkce, tržby a náklady jsou rovné součtu těchto ukazatelů za všechny zemědělské podniky daného státu (bez vzájemných transakcí mezi nimi) vztažené pouze k jejich zemědělským činnostem. Nová metodika vychází z pojetí zemědělství jako souhrnu všech zemědělských jednotek, tj. zemědělských podniků, u nichž jsou brány v úvahu pouze jejich zemědělské činnosti (příp. i nezemědělské činnosti, které jsou se zemědělskými činnostmi neoddělitelně spojené).

S ohledem na srovnatelnost časových řad z minulých zpráv jsou komentovány pouze výpočty VÚZE podle původní metodiky.

Výsledky SZÚ za daný rok závisejí na rozsahu zemědělské produkce, průměrných tržních cenách (cenách zemědělských výrobců) a nákladech jednotlivých zemědělských komodit. Jeden z hlavních výsledných ukazatelů SZÚ, a to hrubá přidaná hodnota v tržních cenách (HPH), se používá k měření rozměru zemědělské prvovýroby v rámci národního hospodářství (podíl HPH na HDP).

4.5.1 Výsledky za rok 1998

Výsledky SZÚ ČR za rok 1998 po zpřesnění odhadu ze Zprávy 98 jsou uvedeny v tabulce A4.5/01. Vyplývá z nich, že ekonomický rozměr daný podílem vytvořené hrubé přidané hodnoty v tržních (v terminologii ČSÚ kupních) cenách na HDP (rovněž v tržních - kupních cenách) mírně poklesl (1,8 %). Vyšší hodnota dotací změnila ukazatel čistého podnikatelského přebytku za zemědělství celkem ze ztráty 0,2 mld. Kč na zisk 0,5 mld. Kč. Ostatní ukazatele SZÚ za rok 1998 se významně nezměnily.

Porovnání ukazatelů SZÚ za ČR s analogickými údaji za EU umožňují porovnání úrovně a výkonnosti českého zemědělství vzhledem k EU.

Podíl vynaložených vstupů (mezispotřeby - MS) na vytvoření přidané hodnoty je v EU výrazně nižší než v ČR. V České republice bylo spotřebováno na 1 Kč přidané hodnoty 2,46 Kč vstupů MS. V EU, kde ekonomický rozměr zemědělství je srovnatelný s ČR (v roce 1997 za EU 15 představoval podíl zemědělství na HDP 1,6 % - v SRN 0,8 %, v Belgii 1,1 %, v Rakousku 0,9 %), bylo na 1 ECU přidané hodnoty spotřebováno pouze 0,92 ECU vstupů MS.

Opačný poměr, tj. “výtěžnost vstupů” je v EU tedy výrazně vyšší než v ČR. V EU 15 bylo dosaženo na 1 ECU vstupů MS efektu 1,09 ECU přidané hodnoty (v SRN 0,79 ECU, v Rakousku 0,94 ECU), zatímco v ČR připadlo na 1 Kč vstupů MS pouze 0,41 Kč vytvořené přidané hodnoty.

Ze srovnání poměru ČPH (jejíž součástí jsou všechny dotace na produkty a produkci, které jsou v EU vyšší) a KZP vychází ČR rovněž nepříznivě. V EU byl v roce 1998 dosažen poměr ČPH/KZP 50,3 % (v SRN 35,3 %, v Rakousku 43,8 %), zatímco v ČR pouze 25,3 %.

Ukazatel produktivity měřený ČPH na 1 roční pracovní jednotu (RPJ) v zemědělství v běžných cenách dosáhl v ČR v roce 1998 hodnoty 160 186 Kč (tj. 4 425 ECU, zatímco v SRN 11 472 ECU a v Rakousku 6 630 ECU). Rozdíl v základní struktuře ČPH, která je součtem nákladů na pracovní sílu a čistého provozního přebytku blíže osvětluje nižší efektivnost. V ČR tvořily náklady na pracovní sílu 82,7 % ČPH a čistý provozní přebytek 17,3 %. V EU podle údajů za rok 1997 byl tento poměr zhruba opačný, tj. 23,6 % a 76,4 %.

4.5.2 Odhad výsledků za rok 1999

Konečná zemědělská produkce v ČR za rok 1999 dosáhla hodnoty 94,7 mld. Kč v běžných cenách, což je výrazný pokles proti roku 1998 (112,3 mld Kč) o 15,6 %. Důvodem tohoto poklesu byl zejména propad cen zemědělských výrobců o 11,7 %. Rostlinná produkce se na tomto výsledku podílela hodnotou 37,2 mld Kč, zatímco živočišná výroba přispěla částkou 57,6 mld. Kč.

Mezispotřeba ve výši 70,8 mld. Kč představuje také - byť o něco nižší - snížení vstupů do zemědělské výroby proti roku 1998 (79,8 mld. Kč, tj. pokles o 11,3 %).

Relativně větší pokles KZP v porovnání s mezispotřebou způsobil i celkový pokles hrubé přidané hodnoty v tržních cenách na 23,9 mld. Kč (meziroční pokles o 26,1 %). K tomu výrazně přispěly opět se rozevírající cenové nůžky mezi cenami vstupů do zemědělství (pokles o 6,4 %) a CZV (pokles o 11,7 %), jak je zřejmé z tabulky TA3.3/01. Do celkové HPH přispěla rostlinná produkce 6,6 mld. Kč, zatímco živočišná produkce 17,3 mld. Kč. V tom dominovala produkce mléka (s příspěvkem 8,6 mld. Kč do HPH) a jatečných zvířat (7,5 mld. Kč).

Celkový odhad hospodářského výsledku za zemědělskou prvovýrobu se v roce 1999 očekává v celkové ztrátě 4,9 mld. Kč. To představuje výrazný propad proti výsledkům roku 1998 (zisk 0,5 mld. Kč). Výsledky analýzy zemědělské činnosti zemědělských podniků podle metodiky EU (kap. 4.4) vykazují velmi podobné tendence.

Na celkový hospodářský výsledek měly největší vliv náklady na pracovní sílu (náhrady zaměstnancům) a hodnota odpisů. Při celkovém poklesu HPH zůstaly tyto její složky téměř beze změny. Náklady na pracovní sílu klesly pouze o 5,5 %, při poklesu pracovních sil o 6,6 % a vzrůstu průměrné nominální mzdy o 2,9 %. U odpisů byl vyčíslen odhad na úrovni roku 1998, při zvážení indexu růstu odpisů o 5 % u velkých podniků nad 100 zaměstnanců.

V roce 1999 se ukazatele efektivnosti zemědělství nadále zhoršily. Podíl HPH/KZP činil 25,3 % (pokles o 3,6 procentních bodů), ČPH/KZP dosáhl hodnoty 22,8 % (pokles o 2,5 procentního bodu). Produktivita vyjádřená ukazatelem ČPH na 1 RPJ v zemědělství dosáhla hodnoty pouze 130 365 Kč (tj. 3 533 EUR), což je pokles proti roku 1998 o 18,6 %.

4.6 Závěry z ekonomických analýz

Zhoršení souhrnného hospodářského výsledku

Podle údajů výběrového šetření FADN a údajů ČSÚ za podniky specializované na živočišnou výrobu (podniky bez zemědělské půdy) se průměrný hospodářský výsledek zemědělských podniků v roce 1999 výrazně zhoršil. Celková ztráta proti roku 1998 vzrostla o 1,7 mld. Kč (na 2,1 mld. Kč). Tento nárůst záporného hospodářského výsledku byl rozhodujícím způsobem ovlivněn mimořádným meziročním propadem cen zemědělských výrobců v roce 1999 (v průměru o 11,7 %).

Důsledkem toho je i rozdílný vývoj ukazatelů zemědělské produkce vyjádřené ve stálých a běžných cenách. Zatímco ve stálých cenách 1989 se hrubá zemědělská produkce meziročně mírně zvýšila (index 1999/98 činí 100,6 %), v běžných cenách naopak značně poklesla (na 88,6 %). Podobný rozdíl vykazují údaje SZÚ, týkající se konečné zemědělské produkce; kde příslušné indexy činí 100,5 % ve stálých a 89,4 % v běžných cenách (údaje ČSÚ za KZP v kupních cenách). Tyto rozdíly se promítají i do ukazatelů produktivity práce, měřené hodnotou zemědělské produkce, připadající na pracovníka v zemědělské prvovýrobě (HZP ve s. c. 1989 v přepočtu na roční pracovní jednotku vzrostla v roce 1999 ve srovnání s rokem 1998 o 7,6 %, zatímco stejný ukazatel v b. c. se o 5,2 % snížil, vzhledem k tomu, že pokles CZV byl podstatně vyšší než pokles pracovníků).

Pokles úrovně přidané hodnoty

Podle SZÚ zpracovaného ve VÚZE (podle původní metodiky EU s ukazateli v běžných cenách) činil meziroční pokles KZP 15,6 %. Zároveň se podstatně snížila i celková mezispotřeba v peněžním vyjádření o více než 11 %. Výdaje na osiva a sadbu poklesly přitom o více než 19 %, výdaje na hnojiva a prostředky na zlepšení půdy o necelých 20 % a výdaje na farmaceutické produkty o necelých 16 %. Projevuje se v tom omezený nákup intenzifikačních prostředků, vynucený ekonomickou situací zemědělských podniků. Ceny vstupů v roce 1999 sice poklesly (v průměru o 6,4 %), avšak vzhledem k výraznějšímu poklesu CZV (o 11,7 %) došlo k dalšímu rozevření cenových nůžek v neprospěch zemědělství, což se promítlo i do nižší efektivnosti vstupů (hrubá přidaná hodnota v tržních cenách, připadající na jednotku celkové mezispotřeby, se meziročně snížila téměř o 17 %).

V důsledku propadu CZV došlo v roce 1999 k podstatnému zhoršení výsledných ukazatelů SZÚ, počínaje hrubou přidanou hodnotou v tržních cenách, která se meziročně snížila o 26,1 %. Pokles HPH v nákladech faktorů, tzn. po započtení salda dotací a daní vázaných na zemědělskou produkci, byl také výrazně nižší - o 17,2 %.

Na druhé straně meziročním navýšením dotací vázaných na produkci o 16,0 % (1,44 mld. Kč), spolu se snížením příslušné daňové zátěže zemědělských podniků o 11,9 % (211 mil. Kč) se tak díky opatřením zemědělské politiky v roce 1999 podařilo poněkud zmírnit dopad cenového propadu na přidanou hodnotu a odvozeně i na důchodové ukazatele plynoucí ze SZÚ.

Rozdíly v úrovni hospodářského výsledku mezi podnikatelskými formami

V úrovni hospodářského výsledku v přepočtu na 1 ha z. p. byly v roce 1999 mezi podniky hlavních podnikatelských forem v našem zemědělství menší rozdíly než v předchozím roce. U obchodních společností se ve stejném období prohloubila ztráta (z 327 Kč/ha na 664 Kč/ha), u zemědělských družstev došlo meziročně k výraznému zhoršení hospodářského výsledku (z kladných 141 Kč/ha na záporných 611 Kč/ha) a rovněž u podniků fyzických osob se hospodářský výsledek poněkud zhoršil. Kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji se u PFO meziročně snížil o 11,4 %, takže při normativním odpočtu osobního důchodu podnikatele a jeho rodiny vykazuje tato podnikatelská skupina v přepočtu na 1 ha z. p. ztrátu ve výši 369 Kč.

Podíl podniků fyzických osob (po snížení kladného rozdílu mezi příjmy a výdaji o normativní osobní náklady) na celkovém záporném hospodářském výsledku zemědělských podniků v roce 1999 (bez podniků neobhospodařujících z. p.) činil 15,2 %. Podíl PFO na celkové výměře z. p., obhospodařované zemědělskými podniky vedenými v agroregistru, je přitom podstatně vyšší - 23,5 %. Analogický podíl družstev činil 34,4 % (podíl na z. p. 32,2 %), u obchodních společností 50,4 % (podíl na z. p. 43,3 %).

V rámci podniků fyzických osob existují v úrovni hospodářského výsledku (rozdíl příjmů a výdajů v přepočtu na 1 ha z. p.) rozdíly i mezi velikostními skupinami podle výměry zemědělské půdy. Nejlepšího hospodářského výsledku dosáhly podniky ve skupině 5 - 50 ha z. p. (rozdíl příjmů a výdajů činil v roce 1999 v této skupině 1064 Kč/ha - průměr za PFO pouze 520 Kč/ha, v roce 1998 pro srovnání 1256 Kč/ha, resp. 587 Kč/ha). Bez dotací by ovšem ani tyto podniky nemohly z vlastních zdrojů zdokonalovat a dále rozvíjet svou zemědělskou činnost. Směrem k vyšším velikostním skupinám podniků fyzických osob se projevuje tendence k poklesu úrovně hospodářského výsledku, vyjádřeného uvedeným způsobem.

Podniky právnických osob v roce 1999 reagovaly na snižování tržeb za prodej vlastních výrobků jak v rostlinné, tak živočišné výrobě v důsledku klesajících cen snižováním provozních nákladů, zejména výdajů na nákup materiálu a energie. Větší meziroční snížení této nákladové položky bylo zaznamenáno u zemědělských družstev (15,6 %) než u obchodních společností (10,0 %). Rovněž u osobních nákladů, které jsou významnou položkou provozních nákladů, došlo ke snížení. Bylo tomu tak především v důsledku snížení počtu pracovníků v zemědělství, ale i kvůli nedostatku finančních prostředků v zemědělských podnicích. To vedlo až k některým negativním jevům, jako nevyplácení mezd v plném rozsahu, uzavírání pracovních dohod jen na sezónní práce, popřípadě až k neplacení sociálního a zdravotního pojištění.

Nepříznivá ekonomická situace se v roce 1999 projevila i ve snížení zejména fixního a v menší míře i oběžného majetku. Z hlediska struktury celkového a vlastního kapitálu mají lepší předpoklady ke stabilitě obchodní společnosti.

Z analýzy podnikatelských subjektů fyzických osob jsou zřejmé odlišnosti od hospodaření podniků právnických osob. U výdajových ukazatelů se PFO odlišují od PPO nejen jejich relativně nízkou celkovou úrovní, ale i meziroční vývojovou tendencí. Podniky fyzických osob zvýšily výdaje v průměru o 7,9 %, kdežto u podniků právnických osob došlo ke snížení nákladů. Důležitým jevem v roce 1999 byla skutečnost, že intenzifikační vklady do rostlinné výroby u fyzických osob byly vyšší než u právnických osob. U příjmů PFO došlo k meziročnímu zvýšení o 7,3 %. Příjmy z rostlinné výroby poklesly, vzrostly však příjmy ze živočišné výroby a zvýšily se ostatní tržby. Svědčí to o snaze těchto podniků aktivně se vyrovnávat s podstatně nižší úrovní příjmů. Hospodářský výsledek podniků fyzických osob významně ovlivňují dotace provozního charakteru. Po jejich odpočtu by se záporný hospodářský výsledek PFO (při promítnutí osobního důchodu do výdajů) v roce 1999 podstatně zvýšil (z 369 Kč/ha na 2 080 Kč/ha; u právnických osob analogicky ze ztráty 621 Kč/ha na ztrátu 2 122 Kč/ha).

Ekonomická situace zemědělských podniků podle výrobních oblastí

V roce 1999 pokračovala u podniků právnických i fyzických osob dlouhodobá tendence zhoršování výrobních a některých ekonomických výsledků směrem k horším přírodním podmínkám (v přepočtu na 1 ha z. p.). Celkově nejvyšší intenzity tržeb za vlastní výrobky bylo u PPO dosaženo v řepařské výrobní oblasti; směrem k horším přírodním podmínkám se tato intenzita snižovala. Podobné vývojové tendence vykazovala většina nákladových položek s tím rozdílem, že jejich pokles směrem k horším přírodním podmínkám byl menší. Hospodářský výsledek za účetní období byl v roce 1999 u PPO záporný ve všech výrobních oblastech, s výjimkou horské. Kladný výsledek v této oblasti lze především přičíst dotacím do provozu, které v roce 1999 v horské oblasti činily 3 696 Kč/ha z. p. (ve zbývajících výrobních oblastech se dotace pohybovaly od 822 Kč/ha z. p. v kukuřičné do 1 473 Kč/ha z. p. v bramborářsko-ovesné oblasti).

Srovnání podnikatelských subjektů fyzických osob v jednotlivých výrobních oblastech s právnickými osobami vykazuje určité odlišnosti. Menší snížení příjmů v přepočtu na 1 ha z. p. bylo zaznamenáno v kukuřičné, bramborářské a bramborářsko-ovesné oblasti, zatímco v řepařské a horské oblasti došlo ke zvýšení příjmů. Tendence snižování příjmů se zhoršujícími se přírodními podmínkami zůstala zachována s tím, že nejvyšší příjmy byly dosaženy v kukuřičné výrobní oblasti. Druhý nejlepší hospodářský výsledek byl u PFO dosažen v horské výrobní oblasti, kde opět sehrály rozhodující úlohu dotace provozního charakteru (4 688 Kč/ha z. p., tj. podstatně více než u PFO v ostatních výrobních oblastech a o 26,8 % více než u PPO v horské oblasti).

Struktura kapitálu

Ztrátovost v zemědělství je hlavní příčinou nízké likvidity a nízké výnosnosti kapitálu, která se souhrnně projevuje v nestabilní finanční situaci značné části podniků, což zvyšuje aktuální riziko jejich bankrotu. Vážné finanční potíže mělo v roce 1999 téměř 65 % PPO. Finanční problémy měly i mnohé PFO.

Situaci v obou skupinách podniků dokumentuje i ukazatel podílu ztrátových podniků v testovaném souboru. Zatímco v roce 1999 byl v síti FADN podíl ztrátových podniků u PFO prakticky stejný jako v roce 1998 (42,2 % proti 42,3 %), u PPO podíl ztrátových podniků za stejné období výrazně vzrostl (53,9 % proti 38,7 %).

V roce 1999 pokračovala u podniků právnických osob pozitivní tendence ke snižování zadluženosti a ke zlepšování struktury kapitálu. U zemědělských družstev přes určitou tendenci ke zlepšování existuje stále vysoká míra zadluženosti (57,7 %), ovlivněná zejména dlouhodobými závazky (nevypořádané závazky z majetkoprávní transformace). Pokles zadluženosti byl způsoben hlavně menší dostupností úvěrů pro zemědělce. Dlouhodobá ztrátovost nevytváří předpoklady pro splácení dluhů. Podstatně nižší míru zadluženosti než právnické osoby vykazují podniky fyzických osob (v průměru 28,3 %). Reprodukční schopnost aktiv se v důsledku snížení tržeb v roce 1999 dále zhoršila.

Na výrobní a ekonomické výsledky zemědělství negativně působí nejen vnější faktory, ale i dosud odkládaná nebo nedostatečně provedená restrukturalizace většiny podniků vzhledem k daným přírodním podmínkám a požadavkům trhu. U řady podniků s tím souvisí i nevhodná majetková struktura (zejména HIM). Nepříznivý vliv na ekonomickou situaci v zemědělství mají rovněž přetrvávající obecné problémy spojené s institucionální strukturou a obtížnou vymahatelností práva, dopadající ve zvýšené míře na zemědělské podniky, které jsou trvale slabšími partnery v obchodních vztazích.