Zdravotní stav zvířat pod kontrolou

Zvýšenou pohotovost, zejména chovatelů drůbeže, vyvolává virus H5N1, který způsobuje ptačí chřipku. O tom, že nebezpečí ptačí chřipky se nebere na lehkou váhu, svědčí řada preventivních ochranných opatření krajské veterinární správy.

Spokojenost mise EU

Epizootolog inspektorátu krajské veterinární správy pro okres Hradec Králové Blanka Karešová nám řekla, že veterináři jsou připraveni a reagují na současnou situaci.

"První informace a doporučení praktickým veterinárním lékařům a chovatelům drůbeže jsme dali začátkem září. Byla tam obecná opatření a zásady, ktreré je třeba dodržovat. Dále pak u nás 21. září jednala mise Evropské unie. Spolu s ní jsme se zúčastnili kontroly zabezpečení velkých chovů drůbeže a navštívili jsme hospodářství největšího podniku Mach drůbež ve Smiřicích. Komise konstatovala, že zooveterinární opatření tam mají na dobré úrovni."

Karešová připomněla, že ve zmiňovaném hospodářství mají velmi přísná opatření. Například pokud tam má vůbec povolený vstup cizí osoba, musí se vysprchovat a převléci do speciálního oblečení.

Pohotovostní plány

Na Hradecku se chovem drůbeže zabývají čtyři velké podniky. Celkem je zde asi na 400 tisíc slepic a 42 tisíc kachen. Doktorka Karešová říká, že chovatelé, nejen drůbeže, jsou připraveni na všechny nákazové situace a ti, kteří nechtějí nic nechat náhodě, mají pohotovostní plány. Ty nyní aktualizovali.

"Taková opatření přijali nejen čtyři největší velkochovatelé drůbeže, ale také ti, kteří ji chovají na výkrm. V těchto plánech jsou také uvedeny všechny kontakty na osoby, které v okamžiku výskytu nějaké nákazy musejí být na místě. Musí tam být i pracovník veterinární správy a praktický veterinární lékař, jenž má daný chov na starosti. Chovatelé, kteří zjistí některé neobvyklé zdravotní problémy zvířat, musí okamžitě informovat veterinárního lékaře a veterinární správu," vysvětlila doktorka Karešová.

Inspektorát krajské veterinární správy na Hradecku uskutečnil také odběr krve u 280 dospělých kachen, kde se zjištuje výskyt protilátek.

Zostřit veterinární opatření

Doporučení chovatelům se týkala zejména zostření zooveterinárních opatření. Jde třeba o dezinfekce, aby do hal chovu drůbeže neměly přístup cizí osoby a objekty byly zabezpečeny proti vniknutí volného ptactva...

"Důraz se klade také na sledování zdravotního stavu zvířat, zda drůbež přijímá potravu a nedochází třeba k poklesu snůšky a podobně." Blanka Karešová dodala, že zmiňované zásady však chovatelé pravidelně dodržují už od nepaměti.

Být připraveni

Hradecká epizootoložka Karešová zdůraznila, že chovatelé i veterináři musejí být připraveni nejen na ptačí chřipku, ale i na další nákazy. Zdravotní stav všech zvířat je stále pod kontrolou. Proto se vyšetřuje skot například na infekční rinotracheitidu či na leukózu, dále prasata na brucelózu, tuberkulózu, vezikulární chorobu nebo Aujeszkyho nemoc. Na Hradecku je nyní pět ohnisek brucelózy divokých zajíců.