Zbytečné dotace?

Každý rok bojuje ministr zemědělství o zvýšení dotačních miliard pro zemědělce. Jsou vysoké dotace opravdu nutné, anebo udržují nad vodou ty neschopné?

Dotace do zemědělství se každoročně zvyšují, hospodářský výsledek zemědělských podniků byl ale (vyjma roku 1995) vždy ztrátový. Špatné hospodaření zemědělců je přisuzováno stále nízké produktivitě práce a efektivitě nákladů. Zemědělci své ztráty svalují na vysoké ceny hnojiv a osiv a nízké světové ceny zemědělských komodit vyvolané ruskou a asijskou krizí.

CENOVÝ DIKTÁT

Ne vždy si ale zemědělci stěžují oprávněně. Nechávají se totiž zbytečně využívat svými odběrateli, kteří jim platí málo anebo vůbec. Jednotliví zemědělci se proti takovému zpracovateli nemohou bránit. Dochází pak k tomu, že zadlužené mlékárny na trhu přežívají, protože producenti mléka jim denně dodávají v naději, že své dluhy jednou uvidí. "Abychom se ubránili neférovým podmínkám, vytvořili jsme odbytové družstvo," říká ovocnář a stínový ministr zemědělství ODS Miloslav Kučera a dodává: "I když se urodí jablek mnoho, nikdo nám ceny nediktuje." Přestože po odbytových družstvech volají shora i zdola, zemědělci zůstávají rozdrobeni. Potenciální iniciátoři se zřejmě celkem oprávněně bojí, že by se našli producenti, kteří by stejné podmínky členů odbytového družstva za pár korun porušili. "Integraci nejen zemědělského, ale i potravinářského průmyslu by měl pomoci co nejrychleji nastartovat stát, jak finančně, tak institucionálně. Pokud tyto dvě skupiny nezačnou spolupracovat, nemohou vytvořit výrobky konkurenceschopné EU," říká Jiří Tvrdoň, profesor České zemědělské univerzity.

KDO JE LEPŠÍ

Hlavním problémem českého zemědělství je podle Kučery předčasně ukončená transformace zemědělských podniků. "Stále ještě existuje mnoho podniků, které se nevyrovnaly se svou minulostí a bojí se propouštět," říká. Tak jednoduše ale situaci nevidí profesor Tvrdoň: "V zemědělství existuje ekonomický paradox. Vysoká produktivita práce přes její nezbytnost s sebou přináší řadu problémů včetně nezaměstnanosti v městských oblastech. Vytěsňuje totiž řadu pracovníků, kteří se stěhují do měst a vylidňují tak vesnice. Tomu se snaží zabránit Evropská unie, která mimo jiné do těchto oblastí směruje dotace," vysvětluje Tvrdoň.

Podle Zprávy o stavu zemědělství 1999 hospodařili v roce, kdy zemědělství zažilo nejhlubší propad cen, soukromí zemědělci se ziskem 530 Kč na hektar, se ztrátou nad 600 korun ale skončila zemědělská družstva i obchodní společnosti. Podle ministra zemědělství Jana Fencla tento údaj je ale pro hodnocení rentability právních forem podniků nedůležitý, protože v předchozím roce byly výsledky opačné: "Kdyby byli soukromí zemědělci tak rentabilní, dělali by to stejným způsobem i ostatní. Velkovýroba je efektivnější," říká Fencl. Rostislav Ovád, předseda ZD Týn nad Bečvou vysvětluje kladný hospodářský výsledek farmářů v kritickém minulém roce používáním jednoduchého účetnictví, které nevede ke srovnatelným ekonomickým ukazatelům: "Mohou být dočasně rentabilní, i když jsou ceny nízké, protože nepoužívají hnojiva a kvalitní osivo. Takové hospodaření ale nevydrží dlouho, maximálně čtyři roky," říká Ovád. Soukromě hospodařící Eva Malíková ale hospodaří již devět let a skončit se zatím nechystá. "Jediným problémem je naše závislost na dodavatelích předražených selat. Až dostavíme zařízení na odchov selat a budeme mít řetězec na výrobu vepřového masa uzavřený, budeme mít dost peněz na to, abychom jeli třeba i na Kanárské ostrovy," chlubí se. Podle ní mají v družstvu k podnikání úplně jiný přístup, protože hlavně předsedům nic nepatří, a to je prý vede k tomu, že se starají jen o to, aby si vydělali na důchod.

Zatímco se soukromá zemědělkyně těší, že se zanedlouho její snahu zúročí na Kanárských ostrovech, zaměstnanci z nedalekého zemědělského družstva dostávají v červenci květnové výplaty. Odejít nemohou, práce není. O něco lépe je na tom ZD Týn nad Bečvou, které trápí "jen" transformační podíly. Proto předseda Rostislav Ovád plánuje dnes velmi oblíbenou pololegální cestu: hodlá založit jinou společnost a závazek k majitelům transformačních podílů nechat na zbytkovém družstvu. I přes neschopnost vypořádat se s majiteli transformačních podílů ale považuje předseda svůj podnik pro vstup do EU za konkurenceschopný.

"Zemědělská družstva mění právní formu, protože zemědělská politika je učinila nekonkurenceschopné. Nyní je na státu, aby vytvořil podmínky k úhradě transformačních podílů," říká Tvrdoň a dodává: "Hledání optimální velikosti podniku je dlouhodobým procesem. Z teorie nákladových funkcí vyplývá, že při růstu nákladů na vstupy jsou výhody větších podniků z rozsahu výroby částečně negovány. Pokud totiž rostou vstupy, nastává rovnost tzv. mezních nákladů a cen produkce, která je podmínkou maximalizace zisku, při menším objemu produkce. Růst cen naopak podpoří velké podniky. Úspěšné subjekty se tak budou vyskytovat jak mezi menšími, tak i velkými podniky," vysvětluje Tvrdoň.

SPOR O DOTACE

Přestože od svého ministra dostávají zemědělci stále více peněz, spokojeni nejsou, na-opak v nich spatřují příčinu špatně fungujícího trhu. Zemědělská družstva volají po jeho větší regulaci. "Intervenční ceny pouze na mléko a obilí jsou nedostačující. Stát by měl stanovit záchranný systém u všech podstatných komodit," říká Miroslav Jirovský, předseda Svazu zemědělských družstev a společností. Naopak podle Asociace soukromých zemědělců by měly dotace podpořit spíše restrukturalizaci zemědělství místo toho, aby ho konzervovaly.

Zemědělce zřejmě potěší, že od příštího roku by měl fungovat nový systém dotací. Podle ministra zemědělství by měl být blíže k Evropské unii a jeho smyslem má být snížit procento orné půdy a podpořit mimoprodukční funkce zemědělství v horách. Z 24,5 miliardy korun, které Fencl ze státního rozpočtu požadoval, mu ale ministr financí přiklepl pro rok 2001 jen polovinu. Jak ministr naloží s prostředky, které jsou ještě o 3,6 miliardy korun tenčí než letos?

Podle Miloslava Kučery dotace distribuované Janem Fenclem udržují ztrátové podniky na úkor těch nejlepších. Ministr zemědělství ale oponuje, že selektovat zdroje ze státního rozpočtu podle ztrátovosti pod-niku nejde. "Neexistuje dotační titul, který by diskriminoval některé zemědělce," nalézá kompromis ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha a pokračuje: "To, co je diskriminuje, je, že se dotacemi udržují i nelikvidní podniky. Na druhé straně by dotace těm, kteří jsou na ně léta zvyklí, asi nevzal žádný ministr." Stínový ministr ODS Miroslav Kučera ale tvrdí: "I za cenu toho, že bych vydržel v křesle ministra zemědělství sedět pouhé dva roky, ztrátovým podnikům bych nedal nic."

Jan Fencl , ministr zemědělství

- Dotace udržují ty nejlepší, a nesplní očekávání těch ztrátových

- Udržování současného rozměru zemědělství nemá s podporováním ztrátových podniků nic společného

- Pokud by soukromí zemědělci byli více rentabilní, hospodařili by tak i ostatní

- Do EU musíme vstoupit co nejdříve, rozhodně nám neprospěje vyjednávat ještě deset roků

Miloslav Kučera , stínový ministr ODS

- Současné podpory udržují ztrátové podniky na úkor těch nejlepších

- Zemědělská družstva mají stále přebytečnou zaměstnanost, protože se dosud nedokázala vyrovnat se svou minulostí

- Současný systém dotací vede jen k nadvýrobě, kterou nestačíme exportovat

- Prvovýroba ani zpracovatelé se současnou produktivitou práce a užitkovostí nemají po vstupu do EU šanci na přežití