ZAMYŠLENÍ NAD ROSTLINNOU VÝROBOU 2000

06.12.2000 | Odborné konference

Thoughts for Crop Production 2000

Jan Vašák, Vladimír Švachula, Josef Pulkrábek

Česká zemědělská univerzita v Praze

Souhrn

České zemědělství v souladu s poklesem živočišné výroby výrazně rozšířilo pěstování tržních plodin pro export. Vyváží se především olejniny, řepka, hořčice a mák. Nová struktura rostlinné výroby umožňuje vytvářet tlak na růst cen ostatních agrárních komodit. K tomu pomáhají změny v zemědělství a struktuře EU i světa.

Nynější konference reaguje na zásadní změny, ke kterým v českém zemědělství došlo v návaznosti na rozpad socialistické, centrálně plánované a kolektivní velkovýroby. V přehledné tabulce je uveden obsah jednotlivých konferencí “Zamyšlení nad rostlinnou výrobou”.

Klíčová slova: zemědělství, transformace struktury, změny v zemědělství. EU, svět

Summary

Czech agricultural production, significantly enlarged growing of market crops for export in agreement with the decreasing animal production. First of all oilseed crops, such as rape-seed, mustard and poppy have been exported. New structure of crop production enables the pressure for advanced prices of another agrarian commodities. The changes in agriculture EU and world structures help in its realization.

The present conference afflicts substantial changes originated in Czech agriculture after the disintegration of socialistic and collective large-scale production with central planning. The review table shows the content of individual conferences “Thoughts for Crop Production”.

Key words: agriculture, transformation of the structure, changes in agriculture, EU, world

Po rozpadu socialistického zřízení v centrálně plánovaných ekonomikách Evropy a SSSR došlo k velmi závažným změnám. Přechod na tzv. tržní ekonomiku s rozsáhlým stupněm odstátnění, zrušení integračního uskupení Rady vzájemné hospodářské pomoci, otevření pro importy zboží a negativní jevy spojené s transformací majetku, morálních, hodnotových a sociálních základů společnosti měly odezvu v každém odvětví hospodářství i života společnosti.

Zemědělství, jehož novodobá hospodářská a sociální struktura byla založena na zcelené malovýrobě (JZD) a na zestátněných majetcích šlechty, církve, vyvlastněných hospodářstvích (státní statky) bylo na závažném rozcestí: malo- či velkovýroba, rozsah privatizace, majetková vyrovnání, majetkové vztahy, řízení podniku, intenzita výroby a to i ve vztahu k zaměstnanosti, výrobní zaměření, konkurenceschopnost na otevřeném trhu, přechod kolektivního, plánovaného a dotovaného zemědělství do poměrů s nejasnými principy a omezenými dotacemi, otevření se zahraničním dovozům.

Katedra rostlinné výroby VŠZ/ČZU v Praze se rozhodla již v červnu 1991 vytvořit prostor pro hledání východisek z těchto i dalších problémů spojených s transformací. Šlo o poměrně odvážné rozhodnutí, neboť období 1990 a 1991 bylo ve znamení jednoduchých “kapitalistických“ pouček a směrů: svobodný trh bez přívlastků, privatizace, konkurence, není problém vyrobit ale prodat, stát či kolektiv je špatný vlastník, atd. Teprve s odstupem let se konstatuje, že EU, kam politicky Česko (do 31.12.1992 Československo) směřuje, má v zemědělství takový rozsah plánovitosti a regulací, které neznalo ani “totalitní“ zemědělství osmdesátých let.

Snažili jsme se a snažíme se reagovat na možné i probíhající trendy a tématické zaměření určuje nejen směr, ale i názor garantů konference. Preference, protože nebyly názorově překonány, směřují k:

· velkovýrobě,

· intenzivní výrobě,

· podpoře konkurenceschopnosti,

· liberalizaci agrárního trhu v souladu s trendy v EU a CEFTA,

· srovnatelným podmínkám ochrany a podpory zemědělství jako v EU,

· forma vlastnictví - privatizace či kolektiv - není rozhodující.

Každá konference “Zamyšlení“ otevírá prostor pro nové pohledy a názory. Zásadně se snaží, aby zemědělství nebylo deklasováno na “údržbáře“ krajiny, dehonestováno - zneuctěno proklamacemi o dovozu levnějších a kvalitnějších potravin ze zahraničí, odtrženo od venkova a jeho sociální struktury, ničeno soustavou dotací pro udržení sociálního smíru - dostupnosti levných potravin za každou cenu. Přes a nebo právě pro diskutabilnost těchto cílů a názorů se ze “Zamyšlení“ stala nejstarší a nejvíce navštěvovanou každoroční konferencí na ČZU.

V rozporu s trendy v EU dochází v ČR k soustavnému poklesu výroby (graf 1). Zpracovatelský průmysl snížil objem své výroby i exportů a velkoobchod, místo spolupráce na třetích trzích, si navzájem konkuruje. Hlavní vizí zemědělství se stal vstup do EU, když principy fungování EU jsou v příkrém rozporu s pojmy jako je liberalizace, svobodný trh, zmenšení úlohy státu, tržní principy, atd.

V tab. 1 uvádíme základní údaje o konferencích “Zamyšlení“.

Tab. 1: Údaje o konferencích “Zamyšlení nad rostlinnou (zemědělskou) výrobou”v desetiletí 1991 - 2000)Data on the conferences “Thougts for crop (agricultural) production in the decade 1991 - 2000

Po-řa-dí	Datum konání	Tématické zaměření	Počet	Počet předne-sených	Sborník
-	-	-	účastníků	referátů	Počet stran (formát)	Počet příspěvků hlavní části	Počet příspěvků grantové části
1	19.6.1991	- Možnosti zemědělství vobdobí přechodu na tržní hospodářství - Nové perspektivy hlavních plodin,semenářství,rezervy v RV	200	12	80 A5	12	-
2	8.12.1992	- Agrární program MZe - Transformace ZD a privatizace státních statků - Pohledy na současnou RV, trendy rozvoje	> 250	13	54 A4	13	-
3	7.12.1993	- Agrárně komoditní problematika - Úsporné pěstitelské technologie	> 300	14	98 A4	13	-
4	13.12.1994	- Konkurenceschopnost RV - Pěstitelské technologie	> 300	17	182 A5	15	9
5	14.12.1995	- Volba strategie v zemědělství a schopnost čes.zemědělství obstát - Cesty pro rentabilní produkci a výběrovou jakost	> 250	25	141 A5	24	11
6	12.12.1996	- Poznatky výzkumu a praxe pro zlepšení rostlinné výroby	> 300	20	167 A5	18	17
7	9.12.1997	- Zemědělské putování do EU - Od extenzivního zemědělství krentabilní rostlinné výrobě	> 300	10	270 A5	27	33
8	10.12.1998	- Nové naděje pro zemědělství (Růžové sny, nebo lepší budoucnost zemědělství ?) - Diverzifikace ekonomických možností a variantní pěstitelské systémy (Investice podle kapsy, ale vždy úspěšně) - Jakost rostlinných produktů (Uzná budoucnost setrvalé zemědělství ?)	> 300	16	189 A5	25	16
9	8. + 9.12.1999	- Menší rozměrzemědělství - past nebo východisko ? - Intenzitou k prosperitě - příklady intenzivních technologií pro praxi	> 250	1. den 16 + 9 2. den 16 9 posterů	380 A5	15	53
10	5. + 6.12.2000	Nový prostor pro čes.zemědělství vměnícím se světě a Evropě	?	-	-	-	-
x	x	x	> 2450	159	1561	162	139
-	-	-	-	-	-	-	-
-	-	-	-	-	-	-	-

Graf 1 - Rostlinná produkce hlavních plodin České republiky (v tisících obilních jednotek)Chart 1 - Plant production of the main crops in the Czech Republic (in 1000 grain units)

Svět a Evropa se mění

Všechny podložené informace udávají, že světové zemědělství, produkce potravin, jsou na vzestupu. Problémem se stala výroba a ne prodej. To vědí producenti obilí, olejnin, masa. Spotřebu potravin na světě už přírůstek počtu nových obyvatel určuje jen asi z jedné třetiny. Většina růstu konzumu je dána bohatnoucím světem, hlavně Asií, která spotřebovává stále více. Dluh, který má česká společnost na zemědělství je mimořádně vysoký. Nejvíce “tunelů“ nebylo v bankách, ale na polích a ve stájích. Odvody peněz z majetku zemědělců pro udržení sociálního smíru, pro zachování nízkých cen potravin, šly na úkor vesnice. Není bohatých sedláků, nikde nejsou tak nízké příjmy jako v agrokomplexu.

Všechno kolem nás se rychle mění. A změny mají přímé dopady do zemědělství. Většinou dobré:

Zásadně jsme po propadu živočišné výroby změnili strukturu plodin. Nastoupily olejniny (tab. 2) a to hlavně pro export. Jsme největší evropští pěstitelé a exportéři máku a hořčice a nejvýznamnější vývozci řepky, v některých letech i řepkového extrahovaného šrotu. Dobré je, že vývozy olejnin již nemají žádná omezení a že EU snižuje vlastní výrobu, takže prostor pro českou řepku, mák, hořčici, slunečnici je vlastně bez hranic. Poklesla produkce základních zemědělských produktů. Vyrábíme ale stále méně, dovážíme více. Pokles nabídky a růst poptávky (možná život na dluh), vedou k žádoucímu a tolik potřebnému růstu farmářských cen.

1. Roste spotřeba potravin, bohatnou lidnaté státy Asie a zvyšují dovozy potravin. Tím rostou světové ceny a objem agrárního obchodu. Trend má dlouhodobý charakter.

2. Ostře se kritizují opatření, která blokují svobodnou výměnu zboží. Evropská unie i USA svými dotacemi, subvencemi vývozů a omezováním dovozů různými regulacemi poškozují hospodářství třetích zemí, rozvojových i transformačních ekonomik. Odmítání těchto praktik je součástí velkých protestů se střelbou v Seatlu a s dlažebními kostkami v ulicích Prahy.

3. EU mění dotační systém. Dotace na hektar olejnin se snižují na úroveň obilovin. Tím klesá produkce olejnin v EU, již i tak nedostatková, v rozsahu nároků na dovozy kolem 50%, respektive cca 16 mil. tun olejnatých semen. ČR může s úspěchem a v konkurenci k sóji z USA, Brasilie a Argentiny exportovat do EU řepku. Stejně tak může být úspěšná ve vývozu máku, hořčice, sladovnického ječmene a sladu.

4. Projevuje se vliv globálního oteplování. Průměrná roční teplota se podle odhadů zvyšuje tempem 0,4°C za 10 let. To je při průměrné teplotě ČR cca 8°C výrazné. Pro naše ozimy jde o báječný stav. Prodloužení podzimní vegetace zlepšuje výživný stav rostlin a ozimy mají delší asimilační období. Tomu napomáhá stále rostoucí obsah CO2 , který je pro asimilaci nezbytný. Současně ale musíme počítat s větší invazí škůdců a chorob a s novými druhy. Uvádí se, že rychlostí 50 km za 10 let se z jihu na sever posouvá zóna vhodných podmínek pro jižní organismy. Ve 20. století se podle BBC zvýšila teplota v Evropě o 0,8°C. Růst teploty přitom nemusí být spojen s nedostatkem vody. Naopak roste výpar a četnost dešťů může být větší. Zdá se, že naši zemědělci uvěřili globálnímu oteplování a letos zaseli 5 - 8 tis. ha ozimého máku, tedy zcela nové plodiny na našich polích.

5. Snižují se imise SO2. V období 1989 - 1999 z 253,3 kg/ha na 43,2 kg/ha, tedy na asi 21,6 kg S/ha. To snižuje aciditu půdy a zlepšuje její strukturu. Na druhou stranu ale musíme začít sírou hnojit, neboť například řepka při výnosu 3 t/ha semen odebere asi 30 - 45 kg S/ha. Roste i výskyt chorob.

Tab. 2: Produkce hlavních plodin České republiky (v tisících obilních jednotek) a míra stability produkce (%) [Production of the main crops in Czech Republic (in thousands of grain units) and size of production stability (%)]

Rok	Obilniny	Luskoviny	Brambory	Krmné okopaniny	Pícniny na or.p. - seno	Píce luk - seno	Mák	Řepka a řepice	Len - rosené stonky	Cukrovka	Celkem tis. OJ
Prům.87-89	7619	118	622	115	4072	978	28	586	52	1110	15300
1990	8947	182	439	105	4134	952	56	610	57	1004	16486
1991	7845	234	511	90	4426	989	44	696	22	1002	15859
1992	6565	216	492	65	2924	701	44	586	16	969	12578
1993	6468	242	599	94	3151	792	39	754	18	1078	13172
1994	6811	229	314	80	3038	849	105	934	17	803	13286
1995	6602	173	333	72	2940	925	138	1324	24	928	13459
1996	6646	163	450	71	3011	960	53	1042	13	1079	13387
1997	6983	125	351	61	3740	942	52	1122	4	931	14311
1998	6669	160	380	56	2407	826	113	1360	8	870	12849
1999	6928	143	367	51	2365	872	157	1862	12	673	13430
2000 odhad	6443	120	368	48	2350	893	86	1708	12	672	12700
Průměr	7043,8	175,4	435,5	75,7	3213,2	889,9	76,3	1048,7	21,3	926,6	13901,4
Směr. odch.	711,92	43,57	98,05	20,60	688,12	82,49	42,5	420,25	15,81	141,68	1242,71
Koef. korel.	-0,626	-0,4418	-0,6761	-0,9128	-0,7969	-0,1479	0,6351	0,9246	-0,7717	-0,7482	-0,6575
Míra stab. %	89,9	75,2	77,5	72,8	78,6	90,7	46,5	59,9	25,6	84,7	91,2

Jsou i negativa. Nejčastěji jde o různé “úspory“. Na hnojení, orientaci na bezorebné zpracování půdy jako na všelék a ne jako speciální systém. Bez znalostí dopadů se zaorává sláma. V souvislosti s bezorebným zpracováním půdy není řešen systém ochrany proti škodlivým činitelům. Zdá se ale, že vývoj po 11 těžkých letech začíná dostávat směr. Svět potraviny potřebuje a čeští zemědělci po dvou revolucích: kolektivizaci a privatizaci, začínají umět využívat výhody z obou systémů - velkovýrobu a hospodárnost.