Zájmy a rizika agrárního sektoru ČR při vstupu do EU

EU membership - concerns and risks for the Czech agrarian sector

Brabenec Vladimír, Šařecová Pavla

Abstrakt:

V Bruselu bylo 6. 6. 2000 zahájeno jednání ČR s EU o kapitole „Zemědělství“, které bude definovat pro tento resort ČR podmínky pro přijetí ČR do Evropské unie.

Ke prospěchu zájmu ČR o rychlý vstup do EU lze uvést:

· Možnost rozšíření trhu s agrárními produkty za vyšší ceny.

· Zlepšení ochrany našich zemědělských prvovýrobců i vnitřního agrárního trhu ČR.

· Možnost získat násobně vyšší dotace na rozvoj venkovských regionů.

Závažným rizikem bude možnost odprodeje levné zemědělské půdy v ČR ekonomicky silnějším subjektům z EU. Oproti tomu sousední státy z EU mají obavu z přílivu levnějších pracovních sil z ČR (po přijetí do EU).

Abstract:

On 6 June 2000, negotiation between the CR and EU on „Agriculture“ was started with the aim to specify the terms of the Czech Republics entry the European Union.

Benefits of quick EU entry for the Czech Republic:

· extension of agrarian products market - to sell the products for higher prices

· improvement of protection of our agricultural original producers and the Czech agrarian market

· to gain multiplied subsidies for the development of rural regions.

Possible sale of cheap agricultural land in the Czech Republic to the economically stronger EU members will become a serious risk. On the other hand, the neighbouring EU members are afraid of the cheap labour force coming from the CZ (upon EU entry).

Klíčová slova:

Příprava vstupu do EU, problémy zemědělství ČR, jednání s EU, ekonomické dopady

Keywords:

Preparation for admission to the EU, problems of agriculture in CR, the negotiations with the EU, the economic impacts

Úvod

Jednání ČR o vstupu do EU otevřením kapitoly „Zemědělství“ v červnu r. 2000 vstoupilo do rozhodující fáze. Lze očekávat ještě složitý proces vyjednávání podmínek pro tento resort pro přijetí ČR do EU nejen v oblasti stanovení výrobních kvót (tj. rozměru zemědělství ČR), ale i v dalších oblastech. Jedná se především o obavu ČR z prodeje násobně levnější zemědělské půdy v ČR ekonomicky silnějším subjektům z EU a naproti tomu obavu EU z přílivu levnějších pracovních sil z ČR (dle zásad EU o volném pohybu kapitálu a pracovních sil). Rozpočtové příjmy ČR zatím neumožňují uplatnit nařízení EU č. 1257 „Podpora rozvoje venkova“, které by znamenalo navýšení úhrnů dotačních podpor především pro agrární sektor (i jeho nevýrobní funkce) na úroveň přes 40 mld. Kč ročně, tj. na více než trojnásobek současné úrovně. Přitom při respektování dohod o přijetí rozpočtu na rok 2001 (při stanoveném maximálním schodku 20 mld. Kč) se vytváří tlak na snížení objemu dotačních prostředků pro zemědělství ČR proti úrovni v tomto roce. První návrh ministra financí na rozpočet ČR v r. 2001 (ze srpna 2000) obsahuje snížení celkového rozpočtu pro MZe o 5,7 mld. Kč oproti skutečnosti z roku 2000.

V delším časovém horizontu by výhody ČR po přijetí do EU měly převažovat nad event. nevýhodami. Proto je ekonomickým i politickým zájmem ČR vyjednat přijatelné podmínky pro vstup ČR do EU v blízkém termínu, přičemž nejbližší uvažovaný termín (roky 2003 - 2004) je zřejmě nereálný.

Cíle a metody:

Cílem příspěvku autorů je přispět k definování zájmů zemědělství ČR při vyjednávání podmínek o vstupu ČR do EU. Dalším cílem je upozornit na výhody i nevýhody pro agrární sektor ČR, které přijetí ČR do EU může přinést.

Základním metodickým postupem je statisticko-ekonomická analýza vývoje a změn podmínek zemědělství v ČR po roce 1990 a z ní odvozené závěry, které autoři zpracovali ve třech grantových projektech na ČZU v Praze a v jednom projektu, řešeném v Grantové agentuře ČR (v letech 1994-2000).

Výsledky:

V zemědělské politice ČR dochází (částečně i v důsledku požadavků EU) k dílčím pozitivním změnám i když nepříznivá ekonomická situace rezortu se v roce 1999 a zřejmě i v roce 2000 dále prohlubuje.

Prvním příznivým signálem pro EU bylo přijetí Zákona o zemědělství ČR v roce 1997, ve kterém jsou přiznány i nevýrobní funkce zemědělství a potřeba úhrady ztrát vyplývajících z omezení režimu hospodaření na půdě v oblastech s různým stupněm ochrany krajiny a zdrojů pitné vody. V roce 2000 byla novelou Zákona o spotřebních daních přiznána zemědělským prvovýrobcům v ČR levnější tzv. „zelená nafta“. Rovněž byl zaveden tržní řád pro cukr, který stabilizuje ceny a odbyt této komodity. V EU jsou tržní řády uplatněny pro 22 agrárních komodit, což umožňuje cenovou a odbytovou stabilitu pro zemědělské prvovýrobce. Nové upřesnění pravidel pro výrobu bionafty v ČR umožňuje operativně využívat zemědělskou půdu pro nepotravinářské účely.

Základní zájem zemědělců na vytvoření podmínek pro rentabilní podnikání v zemědělské prvovýrobě a stabilitu odbytu (vyšší ochranou vnitřního trhu a vyšší podporou exportu event. přebytků) se zatím nedaří splnit. Velkou příležitostí pro vyřešení tohoto problému by bylo přijetí ČR do EU.

Trvalá ztrátovost sektoru zemědělství ČR od roku 1992 snižuje jeho konkurenceschopnost se všemi negativními průvodními jevy, tj.:

· růstem zadluženosti výrobců,

· zaostáváním vývoje úrovně mezd oproti ostatním sektorům,

· zastaráváním úrovně technického a technologického vybavení,

· snižováním přirozené úrodnosti půdy nedostatečným přísunem plodinami odebraných živin hnojením,

· snižováním objemu výroby v důsledku nedostatečné ochrany agrárního trhu, tj. rostoucího záporného salda zahraničního agrárního obchodu ČR.

Významnou příležitostí pro obnovu konkurenceschopnosti zemědělství ČR po vstupu do EU je zachování velkých výrobních celků s rozhodujícím podílem na rostlinné i živočišné výrobě. To umožňuje racionální využití moderní výkonné techniky i technologií. Tuto příležitost by mohl ohrozit prodej zemědělské půdy v ČR zahraničním subjektům, protože většina zemědělské výroby u nás probíhá na pronajaté půdě od drobných vlastníků, zemědělskou výrobou se nezabývajících.

V roce 1999 a 2000 se negativní vlivy na ekonomiku zemědělské výroby prohloubily v důsledku:

a) Meziročního propadu cen zemědělských výrobců v roce 1999 o 11,7 % (který odpovídá propadu tržeb výrobců přes 10 mld. Kč).

b) Dopadů sucha a vysokých teplot na konci jara 2000, které MZe odhadlo na snížení produkce (ztrát) za 7,1 mld. Kč. Částečná úhrada důsledků sucha pro nejvíce postižené prvovýrobce v ČR je řešena (ve Slovenské republice bylo na důsledky sucha uvolněno 6,5 mld. Sk.).

Rizikovou (slabou) stránkou zemědělství ČR po vstupu do EU bude rovněž nižší intenzita výroby (výraznější v rostlinné výrobě), která zvyšuje fixní náklady na jednotku produkce a v souvislosti s tím snižuje rentabilitu výroby.

Poněkud specifickými (neméně závažnými) rizikovými vlivy je skutečnost, že ČR zatím nesplňuje všechny požadavky EU na kvalitu sběru a zpracování informací o agrárním sektoru a na kvalitu zpracování resp. na označování potravinářských výrobků.

Diskuse:

Vývoj podmínek pro podnikání v zemědělství ČR po roce 1990 snížil konkurenceschopnost tohoto rezortu. Při vstupu ČR do EU lze očekávat, že v oblastech vhodných pro intenzivní zemědělskou výrobu se ekonomické podmínky většiny našich prvovýrobců převážně zlepší v důsledku zajištění lepší cenové stability a odbytu jejich výrobků.

K plynulé přípravě na vstup ČR do EU přispějě naplňování vládou přijatého dokumentu „Koncepce agrární politiky na období před vstupem ČR do EU“ z května 1999 i přijímané legislativy pro agrární sektor ČR, slučitelné s EU.

Současné příjmy rozpočtu ČR zatím neumožňují zajistit rozsah „podpor rozvoje venkova“ v ČR na úrovni uplatňované v EU a zřejmě ani přispívat v požadovaném rozsahu na Společnou zemědělskou politiku EU.

Bez vstupu do EU není reálná naděje na zlepšení velmi nepříznivé bilance zahraničního agrárního obchodu ČR

Literatura:

Brabenec V., Šařecová P., Homolková J.: Analýza plnění úkolů ČR definovaných v dokumentu „Koncepce agrární politiky ČR“ z hlediska požadavků EU. Závěrečná zpráva k vnitřnímu grantu PEF ČZU v Praze. PEF ČZU, Praha, únor 2000.