Využití veřejných skladů se zemědělcům vyplatí

Uskladnit svou produkci a počkat na vzestup cen produkce, tak zní stále více zmiňovaná rada odborníků směrem k zemědělcům. Jelikož jsou ovšem kapacity skladů mnoha družstev, včetně těch z Vysočiny, omezené, nabízí se využití veřejných zemědělských skladů.

"Ten, kdo je letos využije, vydělá. Nákupní ceny zemědělských produktů jsou v tomto roce jedny z nejnižších za posledních deset let a lze očekávat, že porostou," uvedl ředitel havlíčkobrodské Agrární komory Petr Zgarba.

V regionu najdeme veřejné sklady v Krahulově, Havlíčkově Brodě a Chotěboři. Zcela naplněn je zatím jen krahulovský o kapacitě 3400 tun. Další dva objekty, které pojmou dohromady asi dvatisíce tun produkce, zejí prázdnotou.

"Zájem je mizivý. Zemědělci přitom o naší nabídce vědí," uvedl František Tůma, ředitel společnosti ZZN Havlíčkův Brod, která nedostatečně využívané sklady provozuje. Cena za manipulaci při naskladnění a vyskladnění se pohybuje od 100 do 150 korun za tunu zboží, za úschovu se platí 30 korun za měsíc a tunu. O majetek je přitom dobře postaráno.

"Ministerstvo zemědělství garantuje řádné uskladnění. Každé čtvrtletí ve skladu probíhá evidence majetku a kontrola čistoty," vysvětluje Ludvík Havlát z třebíčské Agentury Ministerstva zemědělství, která se věnuje kontrole krahulovského skladu.

Uskladnění je také jednou z možností, jakými si zemědělci pomohou při překlenutí krátkodobých finančních problémů. Za umístěních produkce do veřejného skladu obdrží od jeho provozovatele skladní list, který může být použit jako zástava pro získání až jednoletého úvěru. Jeho výše činí zpravidla 65 až 80 procent hodnoty uskladněného zboží.

Vstřícně se k poskytování úvěrů staví například Komerční banka, Raiffeisenbank a Union Banka. Poptávka ale pokulhává. "Pobočky máme v Jihlavě a ve Žďáře nad Sázavou. Zájem o tento druh financování není v této oblasti příliš výrazný," uvedla mluvčí Raiffeisenbank Romana Kubálková.

Využití skladních listů je v plenkách. Systém funguje teprve druhou sezónu. V našem kraji jeho rozvoj blokuje zejména nedostatek veřejných skladů, které na okresech Pelhřimov, Jihlava a Žďár nad Sázavou vůbec nenajdeme, a menší měrou také úrok z úvěru, jehož výše nemusí být pro některá zemědělská družstva únosná.