Vládní návrh zákona o podpoře regionálního rozvoje

03.08.2000 | Poslanecká sněmovna PČR

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

1999

III. volební období

470 Vládní návrh

na vydání

zákon

ze dne ..........1999,

o podpoře regionálního rozvoje

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky :

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon stanoví podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje, s tím související působnost správních úřadů, krajů a obcí a vytváří podmínky pro koordinaci a realizaci hospodářské a sociální soudržnosti.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a. regionem územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů nebo obcí, jehož rozvoj je podporován podle tohoto zákona,

b. strategií regionálního rozvoje střednědobý dokument, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje,

c. regionálním programem rozvoje střednědobý dokument, který stanoví zaměření podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo společně pro více podporovaných regionů,

d. hospodářskou a sociální soudržností opatření k vyrovnávání rozdílů mezi regiony v rámci Evropských společenství.

ČÁST DRUHÁ

PODPORA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

§ 3

Oblasti podpory regionálního rozvoje

Podpora regionálního rozvoje je zaměřena na

a. rozvoj podnikání, s cílem zlepšení hospodářské struktury a vytváření nových nebo stabilizaci ohrožených pracovních míst,

b. výzkum a technologický vývoj přispívající k celkovému rozvoji regionuse zřetelem na podporu zavádění nových technologií a inovací a posilování kapacit výzkumu a vývoje tam, kde je to pro rozvoj regionu nutné,

c. zlepšování vybavení regionu infrastrukturou a zajištění dopravní obslužnosti,

d. rozvoj cestovního ruchu, tělovýchovných, sportovních a mládežnických aktivit a kultury včetně památkové péče, pokud vytváří nová pracovní místa,

e. rozvoj občanské vybavenosti, včetně zařízení pro tělovýchovu, sport, mládež a aktivity občanů v jejich volném čase, rozvoj služeb s cílem uspokojování potřeb občanů v únosně dostupné vzdálenosti,

f. rozvoj služeb sociální péče a sociální pomoci,

g. zajištění dostupnosti a zlepšování úrovně poskytování zdravotnických služeb,

h. rozvoj lidských zdrojů a další opatření v oblasti trhu práce, například zvyšování kvalifikace, zabezpečování vzdělávánía rekvalifikací, zajišťování souladu dosaženého vzdělání a kvalifikace s potřebami trhu práce a hospodářského a sociálního rozvoje regionu,

i. opatření k ochraně životního prostředí, omezování vlivů narušujících krajinu a udržení kulturní krajiny,

j. vznik právnických osob a tvorbu programů v regionu sloužících k jeho celkovému rozvoji,

k. provádění pozemkových úprav,

l. dosažení dalších cílů u regionů uvedených v § 4 odst. 2 písm. b), jsou-li v souladu s důvody, pro něž byl region vymezen,

m. dosažení jiných cílů stanovených v programu rozvoje územního obvodu kraje1) u regionů v tomto programu vymezených.

Státní podpora regionálního rozvoje

§ 4

(1) Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen ”Ministerstvo”) ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji na základě průběžné analýzy hospodářského a sociálního rozvoje státu navrhuje vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba s ohledem na vyvážený rozvoj státu a vyrovnávání rozdílů mezi úrovněmi jeho jednotlivých územních celků podporovat. Za tím účelem vypracovává návrh strategie regionálního rozvoje.

(2) Ministerstvo podle odstavce 1 navrhuje vymezení těchto státem podporovaných regionů

a) regiony se soustředěnou podporou státu, které se podle charakteru svého zaostávání člení na

1. strukturálně postižené regiony, ve kterých se soustřeďují negativní projevy strukturálních změn, dochází k útlumu odvětví a výrobních podniků a k růstu nezaměstnanosti. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména trh práce a rozvoj podnikání,

2. hospodářsky slabé regiony, které na základě ukazatelů hospodářského a sociálního rozvoje vykazují podstatně nižší úroveň rozvoje než je průměrná úroveň v České republice. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména trh práce, hospodářskou úroveň a strukturu a úroveň příjmů obcí a obyvatel,

3. venkovské regiony, které jsou charakterizovány nízkou hustotou obyvatelstva, poklesem počtu obyvatel a vyšším podílem zaměstnanosti v zemědělství. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména vývoj počtu obyvatelstva, strukturu jeho zaměstnanosti a podíl obyvatelstva ve venkovských obcích,

b) ostatní regiony, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů, například pohraniční regiony, bývalé vojenské prostory, regiony postižené živelnými pohromami, regiony se silně narušeným či poškozeným životním prostředím, regiony s méně příznivými podmínkami pro rozvoj zemědělské výroby, regiony s vyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti než je průměrná úroveň v České republice.

§ 5

Strategie regionálního rozvoje

(1) Strategie regionálního rozvoje obsahuje zejména analýzu stavu regionálního rozvoje, charakteristiku slabých a silných stránek v rozvoji jednotlivých krajů a okresů, strategické cíle regionálního rozvoje v České republice, vymezení státem podporovaných regionůa doporučení dotčeným ústředním správním úřadům a krajůmpro zaměření rozvoje odvětví spadajících do jejich působnosti.

(2) Ministerstvo při vypracování návrhu strategie regionálního rozvoje využívá zejména statistické údaje, příslušné územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentaci podle zvláštního právního předpisu,2) limity využití území a zásady jeho organizace, principy ochrany a tvorby životního prostředí a programy rozvoje územního obvodu krajů.

(3) Strategii regionálního rozvoje schvaluje na návrh Ministerstva vláda.

§ 6

Regionální program rozvoje

(1) Na základě vládou schválené strategie regionálního rozvoje vypracovává Ministerstvo ve spolupráci s dotčenými ústředními správními úřady,3) kraji, a podle potřeby i s ostatními dotčenými osobami, návrh regionálního programu rozvoje.

(2) Regionální program rozvoje zejména obsahuje vymezení regionu, cíl, jehož má být podporou jeho rozvoje dosaženo, stanovení oblastí, na něž je podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, podmínky pro poskytování finanční podpory, formy a způsob jejího poskytování a potřebné finanční prostředky na jednotlivá opatření včetně jejich rozdělení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům a časové období jeho platnosti.

(3) Regionální program rozvoje schvaluje na návrh Ministerstva vláda.

§ 7

Finanční podpora regionálního programu rozvoje

(1) K finanční podpoře regionálního rozvoje se ve státním rozpočtu vyčleňují finanční prostředky na uskutečňování regionálního programu rozvoje v rozsahu, který na návrh vlády schválí Poslanecká sněmovna.

(2) Opatření obsažená ve schváleném regionálním programu rozvoje zabezpečují dotčené ústřední správní úřady a krajev rámci své působnosti do výše jim přidělených finančních prostředků určených na regionální program rozvoje ve státním rozpočtu.

(3) Poskytnutá finanční podpora představuje doplňkovou výpomoc; příjemce je povinen před jejím převzetím doložit finanční zajištění jeho podílu z vlastních nebo jiných finančních zdrojů. Na finanční podporu poskytovanou podle tohoto zákona není právní nárok.

(4) Příjemci finanční podpory mohou být kraje nebo obce a jimi založené právnické osoby, podnikatelé4) a ostatní právnické osoby, které o ni požádají a předloží projekt, kterým má být realizováno opatření obsažené v regionálním programu rozvoje.

(5) Finanční podpora na opatření obsažená v regionálním programu rozvoje se poskytuje ve formě

a) dotací, například obchodním společnostem a ostatním právnickým osobám na investiční rozvoj, přinášející nová pracovní místa nebo obcím na technickou a investiční přípravu průmyslových ploch,

b) návratných finančních výpomocí.

(6) Dotčené ústřední správní úřady a kraje v rámci své působnosti provádějí kontrolu a hodnocení účinnosti projektů realizovaných v rámci regionálního programu rozvoje.

Podpora regionálního rozvoje krajem

§ 8

(1) Kraj v rámci své samostatné působnosti podporuje rozvoj regionů vymezených v programu rozvoje územního obvodu kraje podle svých konkrétních potřeb s ohledem na vyvážený rozvoj svého územního obvodu.

(2) Pro podklady k vymezení regionů v programu rozvoje územního obvodu kraje a pro oblasti, na něž je podpora zaměřena, platí přiměřeně § 3 a § 5 odst. 2.

§ 9

Program rozvoje územního obvodu kraje

Program rozvoje územního obvodu kraje obsahuje zejména

a) analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje,

b) vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedenímoblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření,

c) úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti.

ČÁST TŘETÍ

působnost SPRÁvNÍCH ÚŘADů, KRAJŮ A OBCÍ

PŘI PODPOŘE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

§ 10

Ústřední správní úřady

(1) Ministerstvo

a. koordinuje činnost všech dotčených správních úřadů při přípravě a uskutečňování strategie regionálního rozvoje a regionálních programů rozvoje, vypracovává analýzy, hodnotící rozvoj jednotlivých krajů a okresů a návrhy na vymezení regionů; za tím účelem je oprávněno požadovat od dotčených správních úřadů a krajů potřebné údaje zpracovávané v jejich působnosti,

b. vypracovává ve spolupráci s dotčenými ústředními správními úřady a kraji návrh strategie regionálního rozvoje a návrhy regionálních programů rozvoje a předkládá je vládě ke schválení,

c. zabezpečuje a kontroluje plnění regionálních programů rozvoje,

d. plní další úkoly uvedené v odstavci 2,

e. zabezpečuje spolupráci s Evropskými společenstvími, včetně koordinace v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti a mezinárodní spolupráce na úseku podpory regionálního rozvoje,

f. napomáhá zapojování krajů do evropských regionálních struktur.

(2) Ústřední správní úřady v rámci své působnosti

a. plněním úkolů souvisejících se zaměřením podpory regionálního rozvoje podle § 3 přispívají k vyrovnávání rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých územních celků,

b. analyzují rozdíly mezi kraji a okresy zejména podle ukazatelů stanovených v § 4 odst. 2; výsledky analýz jsou jedním z podkladů pro vypracování návrhu strategie regionálního rozvoje a návrhů regionálních programů rozvoje,

c. spolupracují vzájemně a s kraji při vypracování strategie regionálního rozvoje a regionálních programů rozvoje,

d. spolupracují na žádost kraje při vypracování programu rozvoje územního obvodu kraje.

§ 11

Okresní úřady

Okresní úřady zajišťují dílčí úkoly, spojené s procesem podpory regionálního rozvoje, zejména jsou povinny na žádost Ministerstva nebo kraje poskytnout nezbytnou součinnost při přípravě a realizaci strategie regionálního rozvoje, programů regionálního rozvoje a programů rozvoje územního obvodu kraje.

§ 12

Kraje

Kraj ve své samostatné působnosti může

a) analyzovat a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu a jeho částí,

b) schvalovat program rozvoje územního obvodu kraje,

c) vyčleňovat ze svého rozpočtu finanční prostředky určené k odstraňování závad a nedostatků v těch oblastech, které spadají do jeho působnosti, včetně odstraňování nežádoucích rozdílů uvnitř územního obvodu kraje,

d) podílet se na plnění úkolů souvisejících se zaměřením podpory regionálního rozvoje podle § 3 a spolupracovat při tom s věcně příslušnými ústředními správními úřady, zejména při vypracování a realizaci strategie regionálního rozvoje a regionálních programů rozvoje, pokud se týkají jeho územního obvodu,

e) spolupracovat s ostatními kraji při plnění společných cílů a úkolů podpory regionálního rozvoje.

§ 13

Obce

Obec ve své samostatné působnosti může

a) podporovat rozvoj podnikatelských aktivit potřebných pro rozvoj regionu, například formou technické a investiční přípravy pozemků pro investory - podnikatele,

b) sdružovat své prostředky se sousedními obcemi a dalšími právnickými osobami při zajišťování společných rozvojových záměrů, společných více obcím,

c) spolupracovat s krajem, na jehož území se nachází, při přípravě a realizaci programu rozvoje územního obvodu kraje.

ČÁST ČTVRTÁ

KOORDINACE HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI

§ 14

Pro potřeby spojené s koordinací a realizací hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající zejména ve využívání finančních prostředků z předvstupních a strukturálních fondů Evropských společenství (dále jen ”fondy”) se zřizují regiony, jejichž územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS 25) (dále jen ” regiony soudržnosti”). Jedná se o tyto regiony soudržnosti :

a. Praha, vymezený územím hlavního města Prahy,

b. Střední Čechy, vymezený územím Středočeského kraje,

c. Jihozápadní Čechy, vymezený územím Českobudějovického aPlzeňského kraje,

d. Severozápadní Čechy, vymezený územím Karlovarského aÚsteckého kraje,

e. Severovýchodní Čechy, vymezený územím Libereckého,Královehradeckého a Pardubického kraje,

f. Jižní Morava, vymezený územím Brněnského a Jihlavského kraje,

g. Střední Morava, vymezený územím Olomouckého a Zlínskéhokraje,

h. Severní Morava, vymezený územím Ostravského kraje.

§ 15

Regionální rada

(1) V regionu soudržnosti se zřizuje Regionální rada (dále jen ”Rada”), která zabezpečuje úkoly spojené s využíváním finančních prostředků z fondů, zejména odpovídá za efektivní využívání těchto prostředků, za kontrolu hospodaření s těmito prostředky a za realizaci přijatých kontrolních opatření. Zastupitelstva krajů tvořících region soudržnosti mohou Radě svěřit projednávání a rozhodování dalších úkolů, na kterých se dohodnou v rámci spolupráce krajů podle zvláštního právního předpisu6). V případě takové dohody zastupitelstva krajů rovněž určí výše finančních částek, které budou na plnění těchto úkolů uvolněné z rozpočtů jednotlivých krajů.

(2) V regionech soudržnosti vymezených územím dvou nebo více krajů volí členy Rady zastupitelstva krajů ze svých členů. Každý kraj je v Radě zastoupen deseti členy. V regionech soudržnosti vymezených územím jednoho kraje plní úkoly Rady zastupitelstvo kraje v přenesené působnosti.

(3) Rada se usnáší většinou hlasů všech svých členů. V případě, že region soudržnosti tvoří více krajů, musí být dosaženo většiny hlasů zástupců každého kraje zvlášť.

(4) Rada volí z řad svých členů předsedu, který řídí práci Rady a vede její zasedání. Pro zvolení předsedy musí být dosaženo většiny hlasů zástupců každého kraje zvlášť. Předseda je odvolán, vysloví-li se pro jeho odvolání většina členů Rady z kteréhokoliv kraje tvořícího region soudržnosti.

(5) Na vztah státu a Rady se při činnosti podle odstavce 1 vztahují ustanovení o přenesené působnosti zákona o krajích obdobně.

§ 16

Výbor regionálního rozvoje

(1) Rada zřizuje Výbor regionálního rozvoje (dále jen ”Výbor”). Výbor sleduje a vyhodnocuje realizaci pomoci poskytované z fondů a předkládá Radě návrhy řešení a dalšího postupu.

(2) Členy výboru jsou Radou volení zástupci krajů, jakož i zástupci obcí, správních úřadů, podnikatelů, odborů a nestátních neziskových organizací, případně další osoby.

(3) Podrobnosti týkající se složení, organizace a činnosti Výboru stanoví jeho statut, který schvaluje ministr pro místní rozvoj na návrh Rady.

(4) Podrobnosti jednání Výboru stanoví jeho jednací řád schvalovaný Radou.

§ 17

Pro potřeby koordinace pomoci poskytované Evropskými společenstvími na úrovni státu zřizuje Ministerstvo Řídící a koordinační výbor. Jeho členy jsou delegovaní zástupci dotčených ministerstev, krajů, podnikatelů, odborů, nestátních neziskových organizací a dalších právnických osob. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Řídícího a koordinačního výboru stanoví jeho statut a jednací řád, který na návrh Ministerstva schvaluje vláda.

ČÁST PÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 18

(1) Kontrola využití rozpočtových prostředků a evidence návratných finančních výpomocí v souladu s vládou schválenými regionálními programy rozvoje se provádí podle zvláštního právního předpisu.7)

(2) Poskytování podpor podle tohoto zákona musí být v souladu se zákonem o veřejné podpoře8).

§ 19

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Obecná část

1.1 Zhodnocení platného právního stavu

Současná platná právní úprava souhrnně neupravuje výkon státní správy na úseku podpory regionálního rozvoje a nedisponuje právní normou, která by vymezila obsah této činnosti, stanovila pravidla a formy jejího provádění včetně jejího institucionálního zabezpečení.

Z hlediska institucionálního zabezpečení zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů v § 14 mimo jiné stanoví, že Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky včetně regionální podpory podnikání a koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování regionální politiky státu.

Regionální politika představuje koncepční a výkonnou činnost státu a regionálních orgánů, která stanovuje hlavní směry a strategické cíle regionálního rozvoje na celostátní a regionální úrovni a vytváří metody a postupy k zajištění realizace těchto cílů. Uskutečňuje se především prostřednictvím systémových opatření a pravidel k podpoře regionálního rozvoje. Právní řád České republiky ovšem výkon státní správy na úseku podpory regionálního rozvoje systematicky neupravuje. Nová právní úprava tak bude navazovat na výše uvedený zákon tím, že bude definovat obsah podpory regionálního rozvoje.

Významnou součástí podpory regionálního rozvoje je regionální podpora podnikání. Zákon č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání v § 13 Podpora hospodářského rozvoje oblastí umožňuje finanční podporu malých a středních podnikatelů ”v hospodářsky slabých oblastech s vážnými sociálními a ekologickými důsledky”. Nová právní úprava podpory regionálního rozvoje by, vedle stávající podpory malých a středních podnikatelů, prováděné podle zákona č. 299/1992 Sb., měla navíc umožnit i podporu větších podniků a dále podporu obcím při budování infrastruktury podmiňující rozvoj podnikání.

Neexistenci transparentních pravidel podpory regionálního rozvoje, které by byly v souladu s principy politiky hospodářské a sociální soudržnosti kritizovala i Evropská komise ve svém stanovisku k žádosti České republiky o přijetí do Evropské unie ( červenec 1997).

Základní rámec pro provádění podpory regionálního rozvoje nyní vymezují Zásady regionální politiky vlády, které byly schváleny jejím usnesením ze dne 8. dubna 1998 č. 235 a které představují pouze dočasné překlenutí chybějící právní úpravy na tomto úseku, neboť výkon státní správy je nutno provádět na základě zákonného vymezení.

Mimo to ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. byly vytvořeny vyšší územní samosprávné celky. Do působnosti orgánů, které budou v těchto územních samosprávných celcích zřízeny, bude mimo jiné patřit i problematika regionálního rozvoje a jeho podpory. Úkoly krajských samosprávných orgánů při zajišťování jejich samostatné působnosti v oblasti podpory regionálního rozvoje mohou být také stanoveny pouze zákonem.

1.2 Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Předmětem návrhu zákona je podpora regionálního rozvoje jako systém usměrňování regionálního rozvoje České republiky, zejména pokud jde o jeho hospodářskou, sociální a ekologickou stránku. V tomto pojetí představuje metodu uplatňující souborný a interdisciplinární přístup, vyžadující vzájemnou koordinaci postupů na republikové, regionální a místní úrovni.

Cílem podpory regionálního rozvoje na republikové úrovni je selektivní podpora zaostávajících územních celků ( tzv. podporovaných regionů) za účelem snižování rozdílů mezi úrovněmi jednotlivých regionů. Tento záměr nelze v žádném případě chápat jako snahu zajistit naprosto stejný rozvoj ve všech regionech, což samozřejmě není v tržním hospodářství možné. Jde pouze o to, eliminovat výrazné meziregionální disparity, podpořit rovnost šancí regionů a plnohodnotné využívání jejich hospodářského, přírodního i demografického potenciálu. Na úrovni krajů budou jejich samosprávné orgány zabezpečovat a koordinovat rozvoj svého územního obvodu, řešit vnitrokrajské regionální rozdíly a spolupracovat s ústředními správními úřady při vypracování a realizaci regionálních programů rozvoje.

Navrhovaná právní úprava podpory regionálního rozvoje zohledňuje jeho základní principy uplatňované v rámci Evropských společenství. Jedná se zejména o princip koncentrace prostředků podpory regionálního rozvoje na předem vymezené problémové regiony, zavedení víceletého programování a posílení koncepčnosti na tomto úseku. Důraz je kladen i na spolupráci orgánů na republikové a regionální úrovni včetně nestátních organizací při řešení problematiky podpory regionálního rozvoje v rámci principu partnerství.

Podle předloženého návrhu se stát bude v prvé řadě zaměřovat na podporu předem vymezených ”podporovaných regionů” ( tzv. regiony se soustředěnou podporou státu). Návrh však počítá i s možností podpory jiných regionů v případě, že s ní vláda vysloví souhlas.

Mezi klíčové principy podpory regionálního rozvoje patří programování. Podpory totiž nelze vázat na jednotlivé izolované projekty, ale na víceleté a víceoborové ( komplexní) programy, které musí zdůvodnit potřebu a zaměření podpory. Toto pojetí vychází z poznání, že rozvoj na regionální úrovni je zpravidla ovlivněn působením celé řady faktorů, zejména pak v oblasti rozvoje podnikání a infrastruktury, stavu životního prostředí, v oblasti lidských zdrojů a pod. a jejich zahrnutím do společného programu, vypracovaného podle podmínek jednotlivých regionů, lze dosáhnout výrazných synergických efektů.

Podporu regionálního rozvoje je třeba provádět v rámci principu partnerství na základě úzké spolupráce příslušných orgánů státní správy, samosprávy, hospodářských a sociálních partnerů a dalších orgánů a organizací a to jak v úrovni horizontální ( např. spolupráce ministerstev či krajů mezi sebou), tak i vertikální ( např. spolupráce ministerstev s kraji a obcemi). K tomu návrh vymezuje základní působnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí a předpokládá vznik příslušných koordinačních orgánů na celostátní úrovni i na úrovni krajů.

1.3 Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Současný právní řád neobsahuje ucelenou úpravu problematiky podpory regionálního rozvoje. Tuto úpravu vyžaduje i Evropská unie, která ve svém stanovisku k žádosti České republiky o přijetí za jejího člena mimo jiné uvedla, že ”Českou republiku čeká zavedení právního a správního rámce integrované regionální politiky a zajištění jejího souladu s principy regionální politiky Evropské unie”.

Zásady regionální politiky, které vláda schválila svým usnesením z 8. dubna 1998č. 235, přibližují sice obecné principy podpory regionálního rozvoje v České republice praxi existující v Evropské unii, avšak představují pouze dočasné překlenutí chybějící právní úpravy na tomto úseku státní správy, protože nenaplňují podmínku, že pravomoci a povinnosti jednotlivých účastníků procesu podpory regionálního rozvoje lze vymezit a stanovit pouze zákonem.

Zásady rovněž neřeší proces podpory regionálního rozvoje na úrovni krajů, protože působnost krajů v oblasti podpory regionálního rozvoje může být stanovena pouze zákonem.

Nový zákon o podpoře regionálního rozvoje umožní provádění podpory regionálního rozvoje v České republice způsobem, který bude slučitelný se systémem uplatňovaným v zemích Evropské unie. Bude založen zejména na soustředění prostředků na problémové regiony ( princip koncentrace), zavedení víceletého programování a posílení koncepčnosti ( princip programování) a na spolupráci různých orgánů při řešení problémů regionálního rozvoje ( princip partnerství).

1.4 Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh zákona respektuje samosprávné postavení vyšších územních samosprávných celků a obcí a jejich funkce při zajišťování rozvoje jejich územních obvodů.

1.5 Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty Evropských společenství a odůvodnění případných odchylek

Principy politiky hospodářské a sociální soudržnosti (regionální politiky) jsou obsaženy ve Smlouvě o založení Evropského společenství (Část třetí - Politiky společenství, Hlava XVII. Hospodářská a sociální soudržnost, článek 158, 159 a 160, ve znění Amsterodamské smlouvy). Článek 158 této Smlouvy mimo jiné stanoví, že Společenství usiluje zejména o snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje různých regionů a o zmírňování zaostalosti regionů, které jsou v nejméně výhodné situaci včetně venkovských oblastí. Podle článku 159 této Smlouvy Společenství podporuje dosažení těchto cílů prostřednictvím strukturálních fondů. Článek 160 upravuje poslání Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Provádění politiky hospodářské a sociální soudržnosti, které vyplývá z článku 158 Smlouvy, bylo pro praktickou aplikaci tohoto článku upraveno řadou nařízení, především o úkolech strukturálních fondů a jejich koordinaci a o poskytnutí tzv. předvstupní pomoci. Jejich převzetí, nebo obdobná domácí legislativní úprava není povinností přidružených ani členských států, neboť v okamžiku vstupu jsou přímo aplikovatelné a v případě členství o poskytnutí pomoci ze strukturálních fondů nerozhodují členské státy, ale orgány Evropské unie.

Základními právními akty Evropského společenství upravujícími regionální a strukturální politiku jsou tato nařízení:

· Nařízení Rady (EHS) č. 2052/88 z 24. června 1988 o úkolech strukturálních fondů a jejich efektivnosti a o koordinaci jejich činností navzájem

388R2052, OJ L185, 15/07/1988, s. 9, modifikováno: 393R2081, 394R3193, implementováno: 394D0169

· Nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 z 19. prosince 1988 o opatřeních k implementaci nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o koordinaci činností různých strukturálních fondů navzájem, jakož i činností Evropské investiční banky a dalších existujících finančních nástrojů

388R4253, OJ L374, 31/12/1988, s. 1, modifikováno: 393R2082, 394R3193

· Nařízení Rady (EHS) č. 4254/88 z 19. prosince 1988 o opatřeních k implementaci nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o Evropský regionální rozvojový fond

388R4254, OJ L374, 31/12/1988, s. 15, modifikováno: 393R2083

· Nařízení Rady (EHS) č. 4255/88 z 19. prosince 1988 o opatřeních k implementaci nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o Evropský sociální fond

388R4255, OJ L374, 31/12/1988, s. 21, modifikováno: 393R2084

· Nařízení Rady (EHS) č. 4256/88 z 19. prosince 1988 o opatřeních k implementaci nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o Evropský zemědělský podpůrný a garanční fond

388R4256, OJ L374, 31/12/1988, s. 25, modifikováno: 393R2085

Uvedená nařízení pozbývají platnosti dnem 31. prosince 1999 a prakticky od července 1999 jsou platná nová nařízení č. : 399R1260 - koordinační, 399R1261 - Evropský regionální rozvojový fond, 399R1262 - Evropský sociální fond, a 399R1257 - Evropský zemědělský podpůrný garanční fond .

· Nařízení Rady (ES) č. 1164/94 z 16. května 1994 o založení Fondu soudržnosti

394R1164, OJ L130, 25/05/1994, s. 1. Od července 1999, v souvislosti s úpravou strukturálních fondů, je toto nařízení doplněno nařízeními č. : 399R1265 a 399R1266.

Kontinuita základních principů přístupu Evropské unie k regionální a strukturální politice je zajištěna.

Pro předvstupní období byla vydána tato nařízení Rady ES č:

- 399R1267 zřizující nástroj strukturální politiky pro předvstupní období,

- 399R1268 o podpoře Společenství pro předvstupní opatření pro rozvoj zemědělstvía venkova v žadatelských zemích střední a východní Evropy v předvstupním období.

Převzetí základních principů politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie do navrhované právní úpravy podpory regionálního rozvoje vytváří předpoklad pro připravenost České republiky na přijetí pomoci v oblasti podpory regionálního rozvoje. Pro zabezpečení slučitelnosti podpory regionálního rozvoje v České republice se systémem uplatňovaným v Evropské unii jsou v navrhované národní právní úpravě aplikovány následující principy: princip programování, princip partnerství, princip koncentrace, princip doplňkovosti a princip monitorování a vyhodnocování

Vzhledem k tomu, že daný typ právních aktů Evropského společenství není určen k aproximaci, jde z hlediska sbližování práva o adaptaci právního řádu České republiky se základními principy výše uvedených nařízení. S těmito principy je předkládaný návrh právní úpravy slučitelný.

Opatření prováděná v rámci podpory regionálního rozvoje předpokládají mimo jiné poskytování dotací. Podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění Amsterodamské smlouvy, mohou být podpory poskytované členskými státy, které mají napomoci rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, považovány za slučitelné se společným trhem. Z tohoto důvodu bylo do návrhu zákona vloženo ustanovení, že při provádění podpory regionálního rozvoje postupují příslušné ústřední orgány a kraje podle zákona o veřejné podpoře.

Souladností předkládaného návrhu zákona s návrhem zákona o veřejné podpoře je zabezpečena souladnost navrhované právní úpravy s požadavky Evropské unie kladenými na podporu poskytovanou státem, a to podle čl. 87 - 89 uvedené Smlouvy a současně s čl. 64 Evropské dohody. Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy dále v článku 87 stanoví, že strany budou posilovat spolupráci v regionálním rozvoji a využívání území. Spolupráce má být prováděna prostřednictvím výměny informací, poskytování technické pomoci nebo prostřednictvím společných akcí regionálních a místních orgánů. Předložený návrh zákona je v souladu s uvedenými ustanoveními Evropské dohody.

Návrh zákona není v rozporu s právem Evropského společenství a nebrání přímé implementaci nařízení, která tuto oblast upravují.

1.6 Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, zejména nároky na státní rozpočet

Finanční dopady, vyplývající z institucionálního zabezpečení, uvedené v části III návrhu tohoto zákona, by neměly přinést požadavky na státní rozpočet. Zajišťování povinností spojených s realizací podpory regionálního rozvoje bude prováděno převážně v rámci stávajícího aparátu jednotlivých ústředních orgánů státní správy, okresních úřadů i obcí. Ve vyšších územních samosprávných celcích budou jako jejich administrativní aparát zřízeny krajské úřady. V rámci jejich aparátu bude nezbytné vytvořit zvláštní odborný útvar, zabývající se problematikou regionálního rozvoje. Tyto náklady budou hrazeny v rámci celkových prostředků na zřízení vyšších územních samosprávných celků.

Součástí výdajů na výstavbu institucionálních struktur v regionech budou i nezbytné provozní náklady na zřízení Regionálních rad v regionech NUTS 2, složených ze dvou a více krajů a na výkon funkcí těchto Rad a Výborů regionálního rozvoje při realizaci pomoci z fondů Evropských společenství. Tyto provozní výdaje jsou vyvolány institucionálním a kontrolním mechanismem příjmu pomoci z předvstupních a později i strukturálních fondů Evropských společenství a byly by ve stejném rozsahu potřebné i při centralizovaném uskutečňování této pomoci. Nejde tedy o výdaje, které by bez zřízení Regionálních rad nevznikly.

Co se týče výdajů souvisejících s vlastní podporou regionálního rozvoje, na rok 1999 bylo v rámci státního rozpočtu uvolněno 320 mil. Kč. Tyto prostředky byly vyčleněny na spolufinancování investičních projektů regionálního rozvoje Phare, na realizaci Regionálního programu rozvoje Severozápadních Čech, na spolufinancování revitalizace vojenských újezdů a na spolufinancování výstavby institucionálních struktur regionálního rozvoje v regionech. Pro příští období nelze rozsah finančních prostředků na realizaci programů k podpoře regionálního rozvoje odhadnout, protože se bude odvíjet od vládou schválených programových dokumentů a od možností výdajové stránky státního rozpočtu.

2. Zvláštní část

K § 1

Úvodní paragraf vymezuje obsah navrhovaného zákona a cíl podpory regionálního rozvoje. Jeho předmětem je právní úprava podpory regionálního rozvoje a vytvoření institucionálního rámce pro její uskutečňování a upravuje postavení organizačních složek v regionech NUTS 2 ( regiony soudržnosti), potřebných pro přijímání pomoci z předvstupních a strukturálních fondů EU v rámci její politiky hospodářské a sociální soudržnosti.

K § 2

Vymezují se základní termíny nové právní úpravy.

Regionálním rozvojem se rozumí růst ekonomického potenciálu regionů, zvyšování jejich konkurenceschopnosti a životní úrovně jejich obyvatel, přispívající k sociálně ekonomickému rozvoji celé země. Cílem podpory regionálního rozvoje pak je přispívat k vyváženému rozvoji regionů a snižování rozdílů mezi úrovněmi jejich rozvoje.

Základním předpokladem pro provádění podpory regionálního rozvoje je vymezení regionů, které zaostávají ve svém rozvoji a které je třeba podporovat, aby v nich došlo k vytvoření podmínek, umožňujících nastartovat jejich další hospodářský a sociální rozvoj.

Strategie regionálního rozvoje a regionální programy rozvoje pro podporované regiony jsou základní programové dokumenty, jejichž prostřednictvím se uskutečňuje podpora regionálního rozvoje.

Hospodářská a sociální soudržnost představuje systém pravidel a opatření Evropských společenství k vyrovnávání rozdílů v úrovni rozvoje regionů.

K § 3

Podpora regionálního rozvoje je pojata jako systém usměrňování regionálního rozvoje České republiky, zejména pokud jde o jeho hospodářskou, sociální a ekologickou stránku. Z hlediska svého věcného obsahu je pojata analogicky jako podpora regionálního rozvoje v zemích Evropských společenství.

Zaměření hlavních věcných okruhů podpory regionálního rozvoje vyjadřuje její interdisciplinární charakter. Toto zaměření je v zásadě v souladu se zaměřením podpory regionálního rozvoje v Evropské unii, které je obsaženo v nařízení Rady ES o Evropském fondu regionálního rozvoje. Umožňuje plynulé propojení vnitřní podpory regionálního rozvoje ČR se systémem předvstupní pomoci poskytované přidruženým státům. Hlavní věcné okruhy této podpory tvoří podpora podnikání, rozvoj lidských zdrojů v širším slova smyslu a opatření k ochraně životního prostředí.

Návrh zdůrazňuje význam podpory rozvoje podnikání, která je ve všech státech Evropské unie považována za nejvýznamnější prostředek podpory regionálního rozvoje. Smyslem podpory podnikání je podpora vzniku nových, nebo stabilizace ohrožených pracovních příležitostí v regionech vyžadujících podporu. V souladu s evropskou praxí se opatření k podpoře podnikání budou zaměřovat nejen na vlastní podporu vzniku a rozvoje podnikatelských subjektů, ale i na podporu rozvoje infrastruktury podmiňující rozvoj podnikání a podporu institucí sloužícím potřebám podnikatelů.

Za účelem vyváženého regionálního rozvoje České republiky budou příslušné ústřední správní úřady přispívat k dosahování záměrů podpory regionálního rozvoje regionálně diferencovanou alokací prostředků v rámci v rámci svých programů. V případě regionů vymezených podle § 4 bude jejich podpora prováděna prostřednictvím programových dokumentů k podpoře regionálního rozvoje.

K § 4

Podpora regionálního rozvoje se provádí z úrovně státu a z úrovně krajů.

Podle principu koncentrace, uplatňovaného v regionální politice Evropské unie, se podpora regionálního rozvoje soustřeďuje na předem vymezené podporované regiony.

Podporované regiony jsou vymezovány na základě analýz a hodnocení rozvoje odpovídajících územních jednotek - regionů. V souladu s praxí v Evropské unii musí být tyto územní jednotky stanoveny v rámci hranic územně správních administrativních jednotek ( tj. obcí, okresů a krajů), za něž jsou k dispozici potřebné statistické informace a které lze podle potřeby seskupovat do větších územních celků. Regiony vymezované v rámci hranic krajů, tzv. regiony NUTS 2 budou sloužit pro příjem pomoci ze strukturálních fondů Evropské unie.

Členění regionů podporovaných z úrovně státu na strukturálně postižené, hospodářsky slabé a venkovské regiony odpovídá zaměření podpory regionálního rozvoje v zemích EU. Tyto podporované regiony budou v geografických poměrech ČR vymezovány na základě hodnocení úrovně okresů podle vybraných dostupných ukazatelů sledovaných ČSÚ. Na základě vypočteného pořadí problémovosti vláda rozhodne o rozsahu podporovaných regionů, to znamená , že mezi regiony se soustředěnou podporou státu bude zařazeno např. deset ”nejhorších” okresů v každé kategorii. Tento výběr podporovaných regionů bude přitom vysoce selektivní. Lze reálně očekávat, že takto podporované regiony budou podle principu koncentrace zahrnovat cca 20 % rozlohy území ČR.

Návrh počítá i s podporou dalších regionů z úrovně státu, pokud s ní vláda vysloví souhlas. Dnes se jedná zejména o regiony podporované v rámci programu přeshraniční spolupráce a bývalé vojenské prostory. Tyto regiony budou vymezovány na základě hranic okresů a obcí.

K § 5

V souladu s principem programování se podpora regionálního rozvoje provádí koncepčně na základě programových dokumentů, nikoli na základě jednotlivě předkládaných projektů.

Strategie regionálního rozvoje je základním programovým dokumentem podpory regionálního rozvoje z úrovně státu Její vypracování bude na základě principu partnerství výsledkem spolupráce všech aktérů podpory regionálního rozvoje. Obdobné dokumenty jsou vypracovávány v řadě evropských zemí ( např. v Rakousku v rámci instituce ÖROK, které předsedá spolkový kancléř, v SRN jsou to zemské programy, ve Francii tzv. schémata prostorového rozvoje či v Nizozemí tzv. Politický dokument pro regionální rozvoj).

Strategie bude v prvé řadě analyzovat regionální rozvoj v ČR, formulovat jeho slabé a silné stránky a definovat strategii rozvoje jednotlivých regionů. Důležitou součástí strategie bude vymezení jednotlivých typů regionů podporovaných z úrovně státu. Svým charakterem půjde o koncepční strategický dokument, který nebude rozhodovat o konkrétní alokaci finančních prostředků do regionů.

K § 6

Pro podporované regiony návrh předpokládá vypracování regionálních programů rozvoje, které vyjadřují přístup státu a stanoví opatření k řešení problémů jejich rozvoje. Návrh připouští možnost, vypracovat společný program za více regionů stejného typu, např. za hospodářsky slabé regiony.

Návrh zdůrazňuje nezbytnost spolupráce MMR, ostatních ministerstev a krajů při vypracování regionálních programů rozvoje, která vyplývá z průřezového charakteru problematiky regionálního rozvoje. Program se vypracovává pouze pro podporované regiony ( nikoli pro všechny regiony) v rámci vnitřní regionální politiky ČR a je jedním z podkladů pro vypracování státního rozpočtu.

Ve druhém odstavci je vymezen minimální obsah regionálních programů rozvoje. V návrhu regionálního programu rozvoje bude uveden celkový rozsah finančních prostředků, které jsou na realizaci programu požadovány ze státního rozpočtu pro příslušný rozpočtový rok a orientačně pro další léta střednědobého rozpočtového výhledu. Navržený objem celkových finančních prostředků bude rozdělen podle jednotlivých věcně zaměřených opatření, která budou podle své působnosti realizovat příslušná ministerstva nebo kraje.

Regionální program rozvoje vypracovaný pro konkrétní podporovaný region má komplexní charakter a zahrnuje opatření týkající se několika odvětví, spadajících do působnosti více ministerstev. Toto pojetí vychází z obdobných programů realizovaných v EU a jeho cílem je dosahování synergických efektů a větší účinnosti vynaložených prostředků.

K § 7

V případě schválení finančních prostředků na realizaci regionálního programu rozvoje v rámci státního rozpočtu zabezpečí MMR vyhlášení programu. Finanční podpora regionu bude prováděna prostřednictvím podpory vybraných projektů, které budou naplňovat cíle programu a splňovat jeho kriteria. Vlastní poskytování finančních příspěvků vybraným projektům budou provádět odvětvově příslušná ministerstva nebo územně příslušné kraje. K tomu jim budou převedeny finanční prostředky, které byly v rámci schváleného programu vyčleněny jednotlivá opatření.

Návrh stanoví základní formy poskytování nenávratných a návratných finančních výpomocí k realizaci programem stanovených podpůrných opatření.

K § 8

Podle vládního návrhu zákona o krajích budou kraje koordinovat rozvoj svého územního obvodu a zpracovávat program rozvoje územního obvodu kraje. Návrh počítá s tím, že v rámci této činnosti si obdobně i kraje vymezí regiony, které budou předmětem jejich zvýšené podpory.

K § 9

Podle zákona o krajích budou kraje vypracovávat programy rozvoje svého územního obvodu v rámci své samostatné působnosti. Tento zákon stanoví pouze jejich základní, rámcový obsah, další podrobnosti budou plně v působnosti krajů. S ohledem na působnost krajů na úseku podpory regionálního rozvoje je třeba, aby program rozvoje kraje obsahoval, kromě rozvoje odvětví a činností, které budou podle zvláštních zákonů svěřeny do jeho působnosti i opatření k odstraňování neodůvodněných vnitroregionálních rozdílů v rámci kraje ( opatření k podpoře regionálního rozvoje prováděná krajem v rámci jeho územního obvodu). Programy rozvoje územního obvodu kraje nejsou totožné s regionálními programy rozvoje ani na ně nemají přímou hierarchickou návaznost.

K § 10

Odstavec 1 vymezuje působnosti MMR. Jejich významnou složkou je koordinace na úseku podpory regionálního rozvoje, která je vymezena tak, aby nezasahovala do působností jiných ústředních orgánů. Působnosti MMR však musí být založeny na úzké součinnosti s ostatními správními úřady a s kraji, což je dáno interdisciplinárním charakterem problematiky regionálního rozvoje. Z nařízení Rady (ES) 1260/ 1999, které uvádí obecná ustanovení o strukturálních fondech vyplývá, že složité problémy regionálního rozvoje nelze řešit pouze v rámci jednotlivých odvětvových politik.

Odstavec 2 vymezuje působnosti ostatních ústředních správních úřadů, které v rámci svých působností a tímto zákonem stanovených oblastí podpory regionálního rozvoje, naplňují cíle tohoto zákona, zejména úzce spolupracují na vypracování programových dokumentů k podpoře regionálního rozvoje.

Z důvodu potřeby zabezpečování vyváženého regionálního rozvoje České republiky a snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů, příslušná ministerstva přihlížejí ve svých odvětvových koncepcích a programech k situaci v jednotlivých regionech a stanovením regionálních kritérií a regionálně diferencovanou alokací prostředků působí ke zmírňování nežádoucích regionálních disparit.

K § 11

Okresní úřady budou po dobu své existence pověřovány kraji, popřípadě MMR přípravou dílčích podkladů a analýz zejména v souvislosti s vypracováním programových dokumentů k podpoře regionálního rozvoje.

K § 12

Návrh vymezuje kompetence krajů v samostatné působnosti.

V oblasti samostatné působnosti krajů se vychází ze skutečnosti, že se jedná o působnosti nové, nepřenášené z centra, které vyplývají z jejich samostatného samosprávného postavení. Do samostatné působnosti krajů náleží zejména působnosti související s prováděním podpory regionálního rozvoje v rámci kraje a součinnost s ústředními správními úřady při vypracování programových dokumentů k podpoře regionálního rozvoje.

K § 13

Působnosti obcí v oblasti podpory regionálního rozvoje se týkají především vytváření podmínek pro rozvoj podnikání a součinnosti s kraji při řešení problémů nadobecního významu. Návrh zákona nezasahuje do samostatné působnosti obcí.

K § 14

Příjem pomoci od Evropských společenství se bude uskutečňovat v rámci regionů soudržnosti, vymezených tímto zákonem a odpovídajících územním statistickým jednotkám NUTS 2, dohodnutých s Evropskou unií na základě kritérií pro jejich utváření. Tyto územní jednotky jsou tvořeny územím jednoho, dvou a v jednom případě tří krajů a pro účely statistiky a regionálních analýz jsou vymezeny Opatřením ČSÚ publikovaným ve Sbírce zákonů.

Nezbytnost stanovení regionů soudržnosti zákonem vyplývá mimo jiné ze skutečnosti, že v nich budou zřizovány orgány, které budou zabezpečovat zákonem stanovené úkoly, týkající se jejich rozvoje.

K § 15

Příjem pomoci z uvedených fondů se neobejde bez rozhodovací pravomoci orgánů, odpovědných za výběr podporovaných projektů a za prostředky poskytnuté k jejich realizaci. V této souvislosti je třeba určit, které vnitrostátní orgány budou plnit funkci řídících úřadů a monitorovacích výborů podle Nařízení Evropské unie, upravujících poskytování pomoci. Monitorovací výbory plní v tomto procesu poradní a zčásti i kontrolní funkci.

Návrh vychází z decentralizovaného modelu, podle něhož funkci řídících úřadů na regionální úrovni budou plnit zastupitelstva krajů. Jednu územní jednotku NUTS 2 však ve většině případů tvoří dva, výjimečně i tři kraje. Územní jednotky NUTS 2 jsou přitom pro příjem pomoci rozhodující. Proto se navrhuje zřízení regionů soudržnosti a vytvoření Regionálních rad, volených paritně zastupitelstvem každého kraje, náležejícího do daného regionu soudržnosti. V jejich rozhodování bude zajištěno, aby zástupci žádného kraje nemohli být přehlasováni. Rady se nevytvářejí v těch krajích, které jsou totožné s regiony soudržnosti. V tomto případě plní jejich úkoly zastupitelstvo kraje.

Rady nepředstavují další stupeň samosprávy ani státní správy. Jejich účelem je usnadnit rozhodování o využívání pomoci z fondů Evropských společenství, prováděné na regionální úrovni. Pokud by nebyly zřízeny, bylo by nezbytné konstruovat méně pružné a ne vždy účinné mechanismy dohadování příslušných krajů, resp. jejich orgánů, nebo rozhodovat i o otázkách jinak řešitelných z regionů, z centra.

Evropská unie vyžaduje, aby odpovědnost za využívání prostředků z předvstupních fondů i ze strukturálních fondů nesl stát. To je možné jen v případě, kdy kraje budou své funkce v procesu jejich využívání, plnit v přenesené působnosti. K zabezpečení uplatnění regionální úrovně rozhodování i klíčové role zastupitelstev krajů na jedné straně a odpovědnosti státu na druhé straně se proto navrhuje, aby řídící funkci v regionech ve vztahu k fondům Evropských společenství vykonávala zastupitelstva krajů a od nich odvozené Regionální rady v přenesené působnosti.

Kraje by měly mít možnost využít Regionálních rad také ke spolupráci při plnění vlastních cílů regionálního rozvoje. Tato spolupráce bude významná zejména mezi kraji sdruženými v regionu soudržnosti. Návrh proto dovoluje, aby určité úkoly Regionálním radám stanovila přímo i zastupitelstva krajů. Tyto úkoly by pochopitelně byly plněny v samostatné působnosti.

Předpokládá se, že činnost Rad by byla financována ze státního rozpočtu, z rozpočtové kapitoly Ministerstva. Je to odůvodněno tím, že i když jsou Rady vytvářeny samosprávným způsobem, vykonávají své základní funkce v přenesené působnosti a úkoly v přenesené působnosti mají být financovány ze státního rozpočtu. Výjimku představují pouze další úkoly uložené případně Radám zastupitelstvy krajů na základě jejich dohody podle zákona o krajích, kde by byl stanoven i podíl rozpočtů jednotlivých krajů na financování daných úkolů Rad.

K § 16

Zákon o podpoře regionálního rozvoje vytváří na základě výsledků screeningových jednání za úsek hospodářské a sociální soudržnosti nezbytné legislativní předpoklady pro zřízení koordinačních a poradních orgánů, které budou plnit úkoly na úseku organizace a kontroly využívání pomoci z předvstupních a strukturálních fondů.

Návrh proto předpokládá povinnost krajů, totožných s regiony soudržnosti, zřizovat mezi svými výbory také Výbory regionálního rozvoje. Na rozdíl od ostatních výborů zastupitelstev má navrhovaný zákon stanovit požadavek na jejich složení, neboť to vyžaduje princip partnerství uplatňovaný Evropskou unií. V opačném případě by tyto Výbory nemohly plnit funkci Regionálních monitorovacích výborů ve vztahu k fondům Evropských společenství.V ostatních regionech soudržnosti jsou Výbory vytvářeny Regionálními radami.

Schvalování statutu výboru Ministerstvem je dáno právě požadavky na zastoupení partnerů, podílejících se na realizaci rozvojových projektů a nezbytností respektovat při přípravě a kontrole těchto projektů Nařízení ES, za což je odpovědné Ministerstvo.

K § 17

K zabezpečení koordinace pomoci z předvstupních a strukturálních fondů Evropských společenství na republikové úrovni se navrhuje zřízení Řídícího a koordinačního výboru. Orgány tohoto typu jsou jimi vyžadovány k vypracování příslušných programových dokumentů, ke kontrole jejich realizace a k vyhodnocení jejich výsledků. Jde o orgán, který nebude mít právní subjektivitu, právní odpovědnost za jeho rozhodnutí ponese stát, nebo v jeho zastoupení příslušné ministerstvo. Uvedený orgán vyžaduje zákonnou úpravu a to především proto, že je třeba zákonem stanovit požadavky na jeho složení tak, aby vyhovovalo podmínkám ( princip partnerství) určeným v příslušném nařízení ES.

K § 18

Toto ustanovení stanoví, že kontrola využití prostředků na podporu regionálního rozvoje se provádí podle zvláštního předpisu. Dále se stanoví, že při provádění podpory regionálního rozvoje prostřednictvím regionálních programů rozvoje se bude vycházet z příslušných ustanovení zákona o veřejné podpoře.