V Evropské unii rolníci zneužívají miliardy

Rozpočet Bruselu na příští rok počítá s nižšími výdaji na zemědělství a se zesíleným bojem proti podvodům

Členské státy zklamávají při kontrole agrární pomoci poskytované z bruselských prostředků.

Milan Mostýn

Brusel/Praha, 2.11.2000

Oznámení komisařky pro rozpočet Michaele Schreyerové, že výdaje Evropské unie na agrární sektor by měly být v příštím roce z původně plánovaných více než 40 miliard eur o 932,5 miliónu nižší, není pro západoevropské zemědělce právě radostná zpráva. Komise však při rozhodování o tomto vůbec největším dílu rozpočtu unie, tvořeném do značné míry subvenčním polštářem, vycházela ze dvou skutečností: Vzhledem k slabšímu kursu jednotné měny vůči americkému dolaru a srovnání rozdílu hladiny cen v EU se světovými cenami bude potřeba méně prostředků na exportní dotace. A za druhé, bruselští úředníci zesilují „válku“ proti systematickým a těžkým nedostatkům v kontrolním systému jednotlivých členů unie, což by mělo alespoň částečně doplnit pokladnu v Bruselu. Jen letos neregulérně využité podpory by po navrácení přinesly 626,3 miliónu eur.

Agrární oblast v EU je považována ze jednu z nejnáchylnějších k nepravostem, o čemž svědčí odhalení bruselské skupiny pro potlačení podvodů Olaf. V roce 1998 jejích 150 agentů zjistilo finanční úniky ve výši 317 miliónů eur. Skutečnou částku, mizící v temných kanálech, si však dovolí odhadnout jen málokdo. Kontrolu uplatnění subvencí mají totiž na starosti úředníci

jednotlivých členských zemí, kteří se vůči přehmatům staví nezřídka vlažně.

Šéfrevizor agrárních subvencí Hans-Erwin Barth v této souvislosti řekl pro německý list Handelsblatt, že podvody a nepořádky představují asi pět procent z rozpočtu na agrární oblast. V Itálii bylo například před třemi lety odhaleno, že 70 procent požadavků rolníků na dotace za to, že nechají ležet ornou půdu ladem, nebylo reálně podloženo. Na druhé straně se ale podivně zvětšovaly obdělávané plochy, za něž bylo možno získat jinou finanční podporu. Italští kontroloři

„přešlapy“ mnohdy nehlásili, což vedlo v Bruselu k rozhodnutí, že Řím musí zkontrolovat nikoliv pět procent ploch, jako v jiných zemích unie, nýbrž 25 procent. O nekorektnostech svědčí i případ řeckých úředníků, kteří po přezkoušení oprávněnosti 3559 rolníků předčasného odchodu do důchodu, zaslali do Bruselu jediný zdůvodňující list papíru. Spektakulárním se ukázala být Olafem odhalená aféra, kdy z více než pěti tisíc tun hovězího loje bylo za použití chemických substancí připraveno na 16 tisíc tun másla. Na akci se podíleli i státní zaměstnanci z Francie, Itálie a Belgie, obchodníci a.přepravci.

Bruselská administrativa si uvědomuje, že ještě před rozšířením unie na východ musí dojít k radikálnímu omezení podvodů a tím i finančních úniků. Představitelé Evropského účetního dvora proto podporují názor, že agrární pomoc by do budoucna měly z poloviny platit samotné členské státy. „Jen takovým způsobem je možné donutit místní orgány, aby se výrazněji začaly vypořádávat s problémem,“ tvrdí zástupce Evropského účetního dvora Bernhard Friedmann.

Dosud se komisař pro zemědělství Franz Fischler bránil podobným krokům se zdůvodněním, že by to finančně příliš zatížilo rolníky v členských zemích. Mnozí experti se ale podle informací německého týdeníku Wirtschaftswoche shodují v tom, že „bez kofinancování je rozšíření unie nefinancovatelné“. Fischler se nyní nachází pod silným tlakem a zřejmě do roku 2002 přistoupí na přezkoumání veškerého systému agrární pomoci. Pro daňové poplatníky patnáctky, která by se tak musela více starat o jejich peníze, by to zřejmě byla dobrá zpráva.

Tisk

Další články v kategorii Podnikání

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info