ÚČETNICTVÍ, DANĚ A MYSLIVOST

Blíží se období předávání daňových přiznání za uplynulé zdaňovací období. I subjekty působící v myslivosti při své činnosti určitým způsobem hospodaří a v rámci svých aktivit vydávají na obhospodařování honiteb každoročně určité prostředky a určité prostředky získávají zpět. Musí proto také podávat daňové přiznání? Podívejme se v krátkosti, jakým způsobem by myslivecké subjekty, zejména pak myslivecká sdružení, která tvoří většinu současných nájemců honiteb, měly postupovat.

V současně době vykonávají právo myslivosti v roli nájemců ve více než 85 % honiteb myslivecká sdružení. Myslivecké sdružení je občanským sdružením vzniklým podle zákona č. 83/1990 Sb. registrací stanov u Ministerstva vnitra České republiky. Stanovy vymezují jako hlavní předmět činnosti výkon práva myslivosti a dále mohou obsahovat vymezení vedlejší činnosti například provoz střelnice, restaurační a ubytovací zařízení. Vedlejší činnost je prováděna na základě získání živnostenského oprávnění (živnostenský list, koncesní listiny).

ÚČETNICTVÍ

Myslivecká sdružení, pokud neprovádí vedlejší činnost, nedosahují obvykle příjmů vyšších než 3 mil. Kč a v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, vedou jednoduché účetnictví. V jednoduchém účetnictví se vede peněžní deník, kniha pohledávek a závazků a pomocné knihy o ostatních složkách majetku a o závazcích z pracovněprávních vztahů, pokud pro ně mají použití. Peněžní deník obsahuje údaje o pohybu peněz v hotovosti, na účtech a o průběžných položkách, dále je nutné členění příjmů a výdajů dle činností a dle požadavků vyplývajících ze zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů.

Myslivecká sdružení, která provozují vedlejší činnost, tj. podnikají, jsou povinna vést podle zákona o účetnictví podvojné účetnictví. Dále je účetní evidence upravena zejména pokynem FMF ČR č.j. V-2/20531/1992 a MF ČR č.j. 283/32866/1995.

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

Zákon v § 23 obecně stanoví základ daně jako rozdíl, o který příjmy (s výjimkou příjmů, jež nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně) převyšují výdaje, a to při respektování časové a věcné souvislosti. Věcná souvislost znamená, že k příjmům z vymezené činnosti jsou přiřazeny výdaje s činností související. Paragraf 18 odst. 3 a zejména odst. 8 začlenil občanská sdružení (kam patří i myslivecká sdružení) k subjektům, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. Dále v § 18 odst. 4 vymezil příjmy, které nejsou předmětem daně. Jde o dotace a jiné podpory z rozpočtů obcí a o úroky z vkladů na běžném účtu. Současně v § 19 odst. 1 od daně osvobodil členské příspěvky vybírané dle stanov, statutu, zřizovací nebo zakladatelské listiny. Zákon umožňuje v § 20 odst. 7 subjektům, které nejsou založeny za účelem podnikání, snížit základ daně upravený dle § 34 až o 30 %, maximálně o částku 3 mil. Kč. V případě, že 30 % snížení je méně než 100 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 100 000 Kč, nejvýše do výše vykázaného základu daně.

POVINNOSTI VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁKONA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

V případě jednoduchého účetnictví je nutné příjmy v peněžním deníku členit například na příjmy z činnosti myslivecké, z pronájmu a reklamy, členské příspěvky a úroky z vkladů na běžném účtu, v případě využití také úroky z termínovaných vkladů. K těmto příjmům je nutné obdobně dělit výdaje. Odděleně je nutné sledovat výdaje spojené s posláním a správou. Jde zejména o pohoštění na brigádách a schůzích apod. Předmětem daně bude přebytek příjmů nad výdaji z pronájmu a reklamy, přebytek příjmů nad výdaji z myslivecké činnosti a úroky z termínovaného vkladu tj. rozdíl příjmů a výdajů podléhajících dani.

V případě využití termínovaného vkladu nebo obdobného bankovního produktu vznikají úroky, z nichž část je připsána ve prospěch sdružení a část je srážena podle § 36 odst. 2 písm. a. Tuto srážku je možné započítat jako dílčí úhradu celkově vzniklé daňové povinnosti. V případě, že daňová povinnost nevznikla, nebo je nižší než provedená srážka, jsou finanční úřady povinné na základě žádosti rozdíl vrátit.

Členské příspěvky budou od daně osvobozeny a běžné úroky dani nepodléhají. Na mysliveckou činnost jsou názory jednotlivých finančních úřadů jako správců daně nejednotné. Někteří správci uznávají za výdaje na dosažení a zajištění příjmů veškeré výdaje související s myslivostí, tj. výdaje za krmivo, pohonné hmoty atd. Někteří vypočítávají poměr výdajů připadajících na zdaňovanou činnost pomocí koeficientu vycházejícího z poměru zdanitelných příjmů k celkovým příjmům, tj. zdanitelným i nezdanitelným. Nezdanitelné příjmy jsou zejména členské příspěvky a úroky z vkladů na běžném účtu. Pokud jsou tyto příjmy nízké, blíží se vypočítávaný koeficient hodnotě 1. Výdaje na zdaňovanou činnost je možné uplatnit ve výši násobku koeficientu a celkových výdajů. V případě koeficientu 1 budou uplatněny veškeré vzniklé výdaje.

Možností výpočtu a rozdělení výdajů připadajících k jednotlivým činnostem je samozřejmě více. Způsob výpočtu je vhodné přiložit jako součást účetní závěrky předávané s přiznáním jednotlivým správcům daně tj. finančním úřadům

V případě využívání hmotného a nehmotného investičního majetku definovaného v § 26 zákona o daních z příjmů je nutné odpisy vyplývající z § 31 a 32 rozdělit podle použití a využití tohoto majetku pro jednotlivé činnosti. V případě mysliveckých kluboven je nutné doložit, že byly pořízeny úplatně. Dále musí být odpis rozdělen např. podle dní využití pro správní a myslivecké účely. Vzhledem k velice obtížnému a mnohdy spornému rozdělení odpisů je možné investiční majetek daňově ani účetně neodpisovat.

Myslivecká sdružení, která vedou podvojné účetnictví, si obvykle nechávají zpracovat účetnictví a celé daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob specialisty: daňovými poradci případně auditory.

ZÁVĚR

Snahou příspěvku bylo vymezit povinnosti a naznačit řešení daňových povinností v našich mysliveckých sdruženích.

Přijatá novela zákona o daních z příjmů platná od 1. 1. 2001 obsahuje možnost subjektům, které nebyly založeny za účelem podnikání, snížit základ daně až o 30 %, maximálně však o 1 mil. Kč. V případě, že 30 % snížení činí méně než 300.000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300.000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Takto uplatněné snížení je nutné doložit použitím prostředků na krytí činnosti, pro kterou byly subjekty založeny (získané příjmy nejsou předmětem daně) a to ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích období. Navrhované snížení základu daně bude podle mého názoru dostatečné a většině mysliveckých sdružení nevznikne žádná povinnost k úhradě daně. Snížení bude možné použít na zlepšení péče o zvěř, práci s mládeží apod.

ING. PAVEL ADAM