TEZE NOVÉHO ZÁKONA O MYSLIVOSTI

10.01.2001 | Svět myslivosti

Ministerstvo zemědělství ČR (dále MZe) koncem října oficiálně zveřejnilo teze nového zákona o myslivosti. Jedná se o materiál, který by měl v této fázi posloužit především k diskusi. Podle ředitele Odboru státní správy lesů a myslivosti MZe ČR Ing. Jaromíra Vašíčka, CSc., teze kopírují do značné míry současnou právní úpravu myslivosti. V celkovém souhrnu se navrhovaná nová úprava od současného zákona o myslivosti neliší. Odlišuje se v některých ustanoveních a v tom, že bude přehlednější, bude používat současnou terminologii a odrazí i názorové spektrum, které v době jejího přijímání bude v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Na besedě zorganizované Studentským mysliveckým spolkem posluchačů Lesnické fakulty ČZU Praha, která se konala 25. 10. t. r., Ing. Vašíček vydané teze stručně okomentoval. Se zněním tezí a komentářů k nim se můžete seznámit níže.

Současná právní úprava myslivosti je dána zákonem č. 23/1962 Sb., o myslivosti. Zákon o myslivosti byl v průběhu jeho účinnosti novelizován zejména: zákonem č. 143/1991 Sb., kterým se doplňuje zákon o myslivosti, zákonem č. 270/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o myslivosti, zákonem č. 246/1993 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, zákonem č. 193/1994 Sb., kterým se doplňuje zákon na ochranu zvířat proti týrání, zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích, zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a zákonem č. 238/1999 Sb., kterým se mění zejména trestní zákon a zákon o myslivosti.

ZÁKLADNÍ ZÁSADY NOVÉHO ZÁKONA O MYSLIVOSTI

Zásada č. 1: ÚČEL ZÁKONA

Myslivost považovat za činnost, jejíž základní náplní je ochrana zvěře, péče o přírodní prostředí zvěře a hospodaření se zvěří. Myslivost zajišťuje rovnováhu mezi ochranou živočišného druhu a potřebami ostatních činností člověka prováděných v přírodě. Úkolem myslivosti je i udržování a rozvíjení této činnosti jako součásti kulturního dědictví našeho národa, tvorba a formování krajiny, utváření spolkového života, zhodnocování volného času občanů, vytváření zdrojů pracovních příležitostí a vědeckého zkoumání.

Komentář: Tato zásada se týká výkladu myslivosti. Očekává se názorový střet mezi podobou návrhu a postoji skupiny ochránců přírody, která si pod pojmem myslivost představuje něco jiného.

Zásada č. 2: PRÁVO MYSLIVOSTI

Právo myslivosti je souhrnem práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo zhaslou zvěř a užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Právo myslivosti je neoddělitelně spjato s vlastnictvím pozemku.

Komentář: V návrhu se zdůrazňuje vazba práva myslivosti na vlastnictví půdy.

Zásada č. 3: TVORBA HONITEB

Honitby vytvářet na základě vlastnického práva k pozemkům podle návrhů vlastníků těchto pozemků.

Komentář: Ohledně tvorby honiteb se neočekává, že by se změnil dosavadní systém jejich vytváření. Cílem je zjednodušit tento proces zjednodušením administrativy tak, že při rozhodování o uznání honitby by orgán státní správy návrh vlastníků, pokud by k němu z jejich strany nebyly zásadní námitky, pouze zaregistroval a správní rozhodnutí by vydával jen v případech zjištěných nedostatků nebo rozporů.

Zásada č. 4: DRUHY HONITEB

Seskupení souvislých honebních pozemků za účelem výkonu práva myslivosti. Volná honitba. Obora

Komentář: MZe navrhuje, aby byl ze zákona vypuštěn termín samostatná bažantnice jako druh honitby z důvodu absence stanovení její nej-menší přípustné výměry, protože dosavadní výklad a využívání tohoto termínu vedlo ke spekulacím a obcházení zákona. Chov zvěře typický pro bažantnici bude možné realizovat ve volných honitbách. Očekává se, že tento návrh bude kritizován, zejména vlastníky, kteří mají samostatnou bažantnici, ale přitom nesplňují minimální předepsanou výměru pro uznání volné honitby.

Zásada č. 5: ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO UZNÁVÁNÍ HONITEB

Volná honitba - minimální výměra 500 ha, honební pozemky souvislé. Obora - minimální výměra 100 ha, honební pozemky řádně ohrazené.

Komentář: Z pohledu MZe je současná minimální výměra 500 ha určitým konsensem, který je sice z mnoha stran kritizován, ale přesto do značné míry vyhovuje různým názorům. Snížení hranice minimální výměry honitby, což požadují vlastníci pozemků, by podstatně zvedlo úřadování kolem myslivosti a je potřeba zvážit výdaje státu k tomuto účelu. Z pohledu státní zprávy by to vyžadovalo výrazné zvýšení lidských a finančních kapacit.

Zásada č. 6: TYPY HONITEB

Honitby vlastní, tvořené pozemky jednoho vlastníka. Honitby společenstevní, tvořené pozemky více vlastníků, kteří ve své jednotlivosti nemohou dosáhnou se svými pozemky předepsané minimální výměry honitby.

Komentář: Obsahově se tato teze od současného ustanovení neliší.

Zásada č. 7: VZNIK HONEBNÍHO SPOLEČENSTVA

Honební společenstvo (dále HS) je vytvářeno na základě dobrovolného rozhodnutí jednotlivých vlastníků honebních pozemků za účelem vytvoření společenstevní honitby.

Komentář: Návrh se věcně neliší od dosavadní úpravy. Navrhuje se, aby nový zákon o myslivosti zpřesnil podmínky vzniku a zániku HS a podmínky spolupráce uvnitř HS tím, že by speciálně upravil, za jakým účelem vzniká HS, a přesně by stanovil podíl vlastnictví na rozhodovací činnosti společenstva (např. co hektar, to hlas). Podmínky vnitřní spolupráce v HS byly dosud ponechány na obecné právní úpravě a iniciativách HS.

Zásada č. 8: HONEBNÍ POZEMKY RESP. POZEMKY NEHONEBNÍ

Dosavadní taxativní výčet pozemků nehonebních by se rozšířil o silnice dálničního typu, dálnice a letiště.

Komentář: Nová úprava by tak reagovala na problémy s narůstajícím provozem na pozemních komunikacích a letištním provozem proudových letadel s tím, že by došlo k vyčlenění těchto ploch mimo rámec řádného provádění výkonu práva myslivosti. Současně by tyto nově navržené plochy přerušovaly souvislost honebních pozemků na ně navazujících.

Zásada č. 9: VYUŽITÍ PRÁVA MYSLIVOSTI

Vlastník honitby má právo se dobrovolně rozhodnout, zda honitbu bude obhospodařovat na své náklady, nebo zda honitbu pronajme a komu.

Komentář: Nenavrhuje se věcná změna, došlo by pouze ke zpřesnění vzniku a zániku smluvního vztahu a přidání nového pojmu “přednostní pronájem” v případě společenstevních honiteb pro ty členy HS, kteří by si honitbu chtěli pronajmout sami.

Zásada č. 10: MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ

Vlastník honitby oznamuje orgánu státní správy (okresní úřad) osobu, kterou ustanovil do funkce mysliveckého hospodáře.

Komentář: Navrhuje se podstatná změna. Novou právní úpravou by byl posílen vliv vlastníků honebních pozemků na myslivecké hospodaření. Při případném pronájmu by tato osoba prosazovala u nájemce honitby zájmy vlastníků na hospodaření v honitbě a odpadly by tak případné názorové rozdíly na toto hospodaření. Jde o jeden ze stěžejních rozporů mezi vlastníky pozemků a mysliveckými organizacemi. Ze strany mysliveckých organizací je požadováno, aby mysliveckého hospodáře i nadále navrhoval uživatel honitby a ne její vlastník. Tento názor je odůvodňován tím, že veškerou odpovědnost za hospodaření v honitbě (včetně sankcí) má uživatel honitby a tudíž by měl mít i rozhodovací pravomoc při hospodaření. K návrhu se očekává velmi bouřlivá diskuse.

Zásada č. 11: MYSLIVECKÁ STRÁŽ

Za účelem ochrany myslivosti navrhuje uživatel honitby ke schválení orgánu státní správy osobu za mysliveckou stráž. Myslivecká stráž je veřejným činitelem. Minimální počet mysliveckých stráží je 1 osoba na každých i započatých 500 ha. Maximální počet není stanoven a vychází z potřeb uživatele honitby.

Komentář: Obsahově se tato teze od současného ustanovení neliší.

Zásada č. 12: ZAŘAZOVÁNÍ HONITEB DO JAKOSTNÍCH TŘÍD

Pro účely rovnovážného hospodaření s některými vybranými druhy zvěře se honitby zařazují do jakostních tříd. Součástí jakostního ohodnocení honitby je i stanovení normovaných početních stavů pro honitbu a podle jednotlivých vybraných druhů zvěře případně i poměr pohlaví a věková skladba populace. Zařazení honitby do jakostní třídy provádí orgán státní správy formou správního řízení. Zařazování honiteb do jakostních tříd se provádí pro ty druhy zvěře, u kterých je zájem dosáhnout optimálních vztahů mezi jejich využíváním jako trvale obnovitelné části přírodního bohatství a zajištěním bezproblémového vztahu k ostatním složkám přírodního prostředí.

Komentář: Podle návrhu by došlo ke zpřesnění současného systému a podmínek hospodaření s populacemi zvěře stanovením dalších kritérií, kterými jsou poměr pohlaví a věková struktura populace.

Zásada č. 13: HOSPODAŘENÍ SE ZVĚŘÍ

Hospodaření se zvěří podléhá mysliveckému plánování. Plán mysliveckého hospodaření schvaluje orgán státní správy formou správního rozhodnutí. Zákon stanoví povinnost vypracování plánů pro výčet druhů zvěře, jejichž chov a lov podléhá mysliveckému plánování, dále druhy plánů, jejich strukturu a závaznost pro uživatele honiteb, způsob kontroly plnění mysliveckých plánů a sankce.

Komentář: Podle návrhu by došlo ke zpřesnění současné právní úpravy.

Zásada č. 14: STANOVENÍ OBLASTÍ PRO CHOV ZVĚŘE

Zřízení oblastí pro chov některých druhů zvěře, jejichž usměrňování chovu si vyžaduje větší územní celky než jsou honitby.

Bez komentáře

Zásada č. 15: ZVĚŘ

Stanovit taxativní výčet živočichů, kteří budou podléhat mysliveckému hospodaření.

Komentář: Záměrem nového zákona je aktualizovat současný výčet živočichů, kteří podléhají mysliveckému hospodaření podle potřeb myslivosti, zemědělství, lesnictví a rybářství s respektováním oprávněných zájmů ochrany přírody. Očekává se velmi silná diskuse z hlediska rozdílného výkladu pojmu myslivost z řad ochránců přírody.

Zásada č. 16: KONTROLY ULOVENÉ ZVĚŘE - PYTLÁCTVÍ

Zavedení systému kontrol ulovené zvěře (plomby, lístky o původu zvěře) jako ochrany myslivosti proti neoprávněným zásahům do výkonu práva myslivosti.

Komentář: Přestože v současné době existuje zákonné zmocnění pro MZe, neobsahuje toto zmocnění uložení povinností fyzickým a právnickým osobám a nezakládá působnost nižším orgánům státní správy, které se touto problematikou zabývají. Zpřesnění problematiky a následné zavedení do zákona umožní systém kontrol provádět v praxi.

Zásada č. 17: LOVECKÝ LÍSTEK, POVOLENKA K LOVU, POJIŠTĚNÍ Z ODPOVĚDNOSTI Z VÝKONU PRÁVA MYSLIVOSTI

Kdo vykonává právo myslivosti musí mít lovecký lístek, povolenku k lovu a být pojištěn z odpovědnosti z výkonu práva myslivosti.

Komentář: Současná právní úprava se věcně se nemění. Je nově navržená pojistná částka, a to při ublížení na zdraví nebo smrti osoby nejméně na částku 10 milionů korun, a za škody na věcech nejméně na částku 500 tisíc korun. Pojištění je z titulu současného zákona o myslivosti limitováno, a to částkami pojištění proti následkům zákonné odpovědnosti při ublížení na zdraví nebo usmrcení osoby bez omezení pojistných částek a pojištění za škody na věcech na částku 50 tisíc korun. Problém pro pojišťovny způsobuje neomezená hranice za pojištění na zdraví nebo smrt, protože za těchto podmínek nechtějí pojišťovny v současnosti působící na území ČR uzavírat pojistné smlouvy. Jedinou pojišťovnou, která tyto pojistky uzavírá, je pojišťovna Halali.

Zásada č. 18: ODBORNÁ ZPŮSOBILOST

Osoby, které chtějí vykonávat myslivost, nebo některé další specializované činnosti v myslivosti, musí prokázat odbornou způsobilost vykonáním zkoušek. Druhy zkoušek pro prokázání odborné způsobilosti jsou:

základní zkouška z myslivosti pro získání loveckého lístku,

zkouška pro výkon funkce mysliveckého hospodáře,

zkouška pro výkon funkce myslivecké stráže,

zkouška pro výuku a zkoušky odborné způsobilosti,

vyšší odborná myslivecká zkouška pro zastávání funkcí ve státní správě a řízení myslivosti.

Komentář: Základní podmínky odborné způsobilosti se v tomto věcném návrhu nemění.

Zásada č. 19: ŠKODY ZVĚŘÍ, NA ZVĚŘI A VÝKONEM PRÁVA MYSLIVOSTI

Za škodu způsobenou zvěří, na zvěři a výkonem práva myslivosti odpovídá podle míry svého zavinění osoba, která svým zaviněním škodu způsobila. O náhradě škody se dohodne poškozený s osobou, která svou činností škodu způsobila. Pokud nedojde k dohodě, rozhodne o náhradě škody a povinnosti soud.

Komentář: Současná úprava říká, že za škodu způsobenou zvěří, na zvěři a výkonem práva myslivosti odpovídá osoba, která svou činností škodu způsobila. Na náhradě škody se dohodne poškozený s osobou, která škodu způsobila. V případě, že nedojde k dohodě, rozhoduje o povinnosti náhrady škody rozhodčí komise jmenovaná přednostou okresního úřadu. Pokud některý z účastníků o povinnosti k náhradě škody nesouhlasí s rozhodnutím rozhodčí komise, má právo obrátit se s požadavkem na řízení o náhradě škody v občansko - právním řízení na soud. Novým návrhem by došlo k odbourání již překonaného institutu dělené pravomoci a k narovnání systému procesních úkonů podle standardních způsobů řešení sporů přímou cestou - pomocí soudů.

Zásada č. 20: LOVEČTÍ PSI

Uživatel honitby má povinnost používat v honitbě pro zajištění řádného mysliveckého hospodaření loveckých psů. Lovecká upotřebitelnost psa se prokazuje zkouškami.

Komentář: Úprava zůstává stejná.

Zásada č. 21: STÁTNÍ SPRÁVA A ŘÍZENÍ MYSLIVOSTI

Ústřední státní správu myslivosti a ústřední řízení myslivosti v ČR vykonává Ministerstvo zemědělství kromě území národních parků, kde je tímto orgánem Ministerstvo životního prostředí. Na úrovni krajů vykonává státní správu myslivosti a řízení myslivosti krajský úřad. Na úrovni okresů vykonává státní správu myslivosti a řízení myslivosti okresní úřad. Z vojenských důvodů plní funkci okresního orgánu státní správy myslivosti přímo Ministerstvo zemědělství.

Komentář: Současný systém se nemění.