Téměř polovina potoků a řek je zasažená fosforem

Fosfor a dusičnany ve vodě překračují limity, ukázal rozsáhlý výzkum. Látky se do řek dostávají z pohnojených polí a z čisticích prostředků.

Skoro na polovině území České republiky jsou řeky a potoky tak znečištěné fosforem, že už se nedají upravit na pitnou vodu. Nejhorší je situace v okolí velkých měst - především kolem Prahy, Olomouce, Ostravy a také na Královéhradecku. Přitom jen na malé ploše Česka - zhruba na desetině rozlohy - je ve vodě fosforu tolik, kolik je běžné v přírodě. A velký problém je i s dusičnany.

Znepokojující závěry přinesl rozsáhlý výzkum České geologické služby, který zkoumá znečištění českých řek a potoků a porovnává ho se stavem z přelomu 80. a 90. let minulého století. "Porovnávali jsme koncentrace mnoha různých prvků," říká Jakub Hruška, člen výzkumného týmu.

Studie stála deset milionů korun a platilo ji Norsko ze svých fondů.

Přibylo potravy pro sinice

Za poslední čtyři roky odebrali vědci sedm tisíc vzorků vody a porovnali je s těmi z konce minulého režimu. Zjistili, že v některých ukazatelích se kvalita vod výrazně zlepšila: ve vodě je například mnohem méně těžkých kovů a snížila se i kyselost. To hlavně díky odsíření továren a méně kyselým dešťům.

Ovšem mnohem horší je to s koncentracemi dusičnanu a fosforu, tedy látek, které čistírny vod téměř nedokážou zachytit. U fosforu proto, že na to technologicky nestačí, a u dusičnanů proto, že se dostávají do řek mimo čistírny.

Nadlimitní koncentrace dusičnanů v řekách a potocích jsou na pětině území Česka, což oproti přelomu 80. a 90. let představuje snížení jen o 1 procento. "Problém je, že právě dusičnany a fosfor jsou potravou pro sinice, řasy a vodní bakterie. Dusičnany jsou nebezpečné i samy o sobě, protože se v organismu přeměňují na toxické a karcinogenní látky," uvádí Hruška.

Právě kvůli velkému množství dusičnanů a fosforu trpí české řeky i přehrady přemnožením sinic. Ty jsou nebezpečné člověku, ale i ekosystému. "Ve vodě je kvůli nim méně vzduchu i světla. Některé citlivější rostliny a ryby, například pstruzi, v takové vodě žít nedokážou, většinou tam přežívají jen kaprovité ryby. Mění to celý ekosystém," vysvětluje Hruška. Potíže se sinicemi měla v letošním létě například nádrž Orlík nebo Slapy.

Hnojiva a tablety do myček

Fosfor se do vody dostává z lidských exkrementů, které jsou na něj velmi bohaté. Velké množství ho ale pochází i z fosfátových čisticích přípravků. "Ve velkoobchodě je stále dovoleno prodávat fosfátové prací prášky a prádelny s nimi samozřejmě perou, protože jsou levnější. Fosfor je také v prostředcích do myček nádobí, kterých neustále přibývá," dodává Hruška.

U dusičnanů je hlavním zdrojem znečištění zemědělství. Dusíkatá hnojiva se splachují z polí a dostávají se rovnou do řek, proto je čistírna nedokáže zachytit. "Jsme si jisti, že za dusičnany v tocích skutečně může hlavně zemědělství. Nejvíce znečištěné jsou řeky v nížinách, kde se pěstuje a hnojí nejvíce," říká Hruška.

Zemědělci se ale brání. "Nevěřím, že je to z polí. Od 90. let jsme snížili dávky hnojiv o polovinu," oponuje Miroslav Jirovský z vedení Zemědělského svazu České republiky. Skutečností je, že celková spotřeba hnojiv klesla od roku 1989 o polovinu, ovšem dusíkatých hnojiv ubylo zhruba jen 20 procent.

Problém je, že právě dusičnany a fosfor jsou potravou pro sinice, řasy a vodní bakterie.