Systém veterinární dozoru nelze zpochybnit

Orgány státního veterinárního dozoru mají za úkol dozorovat zdravotní nezávadnost potravin živočišného původu, zdraví hospodářských zvířat, a samozřejmě i dodržování zásad welfare při chovu, přepravě, popřípadě prodeji. Dále pak má za cíl poskytovat chovatelům i zpracovatelům a ostatním podnikatelům se zvířaty a živočišnými produkty účinnou pomoc. Jak to výstižně vyjádřil i ministr zemědělství Petr Gandalovič: „Smyslem státního veterinárního dozoru není hledat různé obezličky v předpisech, ale zajišťovat to, aby spotřebitelé dostávali na stůl nezávadné potraviny, aby zvířata chovaná a porážená nebyla týrána a abychom podnikatelům neházeli klacky pod nohy“.

Při této příležitosti je nutné uvést, že vyjádření ministra zemědělství k domnělým rozporům v legislativě, že by kapry při předvánočním stánkovém prodeji mohly usmrcovat na přání zákazníka údajně jen vyučení řezníci, nebo osoby vyučené v příbuzném oboru, je v souladu se Státní veterinární správu ČR. Vyjádření ministerstva zemědělství, že prodejci obdrží veškeré informace o povinnostech souvisejících s usmrcováním ryb na místně příslušné krajské veterinární správě, a že k stánkovému sezónnímu prodeji ryb nepotřebují žádné speciální školení nebo osvědčení, a že dodržování povinností prodejce vyplývá z veterinární legislativy a ze zákona na ochranu zvířat proti týrání, to vše je plně v souladu se stanoviskem Státní veterinární správy ČR.

Plnění zmíněných podmínek pak kontrolují inspektoři místně příslušných krajských veterinárních správ, v hlavním městě pak Městské veterinární správy v Praze. Samozřejmě, že toto je jen jedním z mnoha blízkých úkolů státního veterinárního dozoru.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR