Státem dotované pěstování plodin pomáhá zemědělcům

Státy, které se potýkají s odbytem celé své produkce potravin, musí snižovat jejich výrobu. V Evropské unii problém řeší kvótami, ale i jinými způsoby, k nimž patří uvádění půdy do klidu. Když na části svých pozemků zemědělci pěstují plodiny, které se nevyužijí k výrobě potravin, dostanou od státu dotaci. Tento systém před dvěma lety zavedla i ČR, která se má členem EU stát v roce 2004.

Finanční podpora ve výši 5500 korun na hektar půdy uvedené do klidu je letos vyplácena na maximálně deset procent z celkové výměry orné půdy žadatele. Dalších 200 až 600 korun dostane na každý hektar ostatních pozemků při splnění všech stanovených podmínek, což je ověřováno přísnou kontrolou.

Cesta k růstu produktivity

Ornou půdu mohou zemědělci uvádět do klidu například pěstováním směsek na zelené hnojení a řepky k nepotravinářskému využití. "O uvádění půdy do klidu je mezi našimi zemědělci velký zájem. Zpravidla uvedou do klidu nejméně kvalitní pozemky, na ostatních lepších půdách intenzivně hospodaří. Tak si zvyšují produktivitu práce a konkurenceschopnost," tvrdí ředitel regionální Agrární komory Královéhradeckého kraje Jindřich Fryš.

V okrese Rychnov nad Kněžnou uvedlo letos půdu do klidu 62 subjektů. "Jsou to všechny významné firmy, které k nepotravinářským účelům pěstují vždy na 810 hektarech jak řepku, tak i směsky na zelené hnojení. Nemalou plochu také zalesnily," uvedl ředitel rychnovské Zemědělské agentury Tomáš Diblík.

Rozšíření plochy nezbytné

Agrodružstvo Lhota pod Libčany u Hradce Králové letos uvedlo do klidu 250 hektarů půdy, tedy 10 procent z celkové orné půdy, což je maximum. "Jsou to hlavně pozemky, které jsme si pronajali na horách. Méně úrodná krajina se tak dostává do normálního stavu, neboť bodláky nahradily kulturní plodiny," uvedl ředitel Pavel Veselý. Dodal, že podle Agrární komory ČR je nezbytné, aby se tento systém dotací a přímých plateb zvýšil v příštím roce až na 15 procent orné půdy.