Stát dotuje slabé a neúspěšné

Ruku po státní pomoci natahují banky, dráhy, zemědělci i soukromé podniky

Nikdy v minulosti nemusela česká vláda čelit tolika požadavkům uplatňovaným vůči eráru. Státní pomoci se dnes dožadují klienti krachujících bank a kampeliček, ale i soukromé podniky a zemědělci.

Bankovní sektor je dnes největším žadatelem o státní "záchranný kruh". Jeho požadavky dosahují stovek miliard korun. "Transfery problematických aktiv českých bank do Konsolidační banky dosáhly od roku 1991 v nominálním objemu 245 miliard korun včetně letošních 60 miliard z Komerční banky," řekl Jiří Pekárek, mluvčí Konsolidační banky. K této částce bude ovšem nutné připočíst dalších nejméně 50 miliard korun z Investiční a Poštovní banky, na kterou centrální banka uvalila nucenou správu. Prostřednictvím Konsolidační banky stát očišťuje finanční ústavy od problematických úvěrů, které zatěžují jejich hospodaření. Podle finančních odborníků však tato částka nepředstavuje ztrátu ve stejné výši, protože je určitá naděje, že část úvěrů se Konsolidační bance podaří získat zpět. Konsolidační banka je speciálním ústavem vytvořeným pro tyto účely, a proto se nepředpokládá, že by měla vytvářet zisk. Problémy družstevních záložen mají vyřešit státní dluhopisy. Jejich emise se plánuje v hodnotě šesti miliard korun, z nichž mají být pokryty ztráty kampeliček. Závažím pro státní finance jsou ale i dluhopisy, neboť stát se zavazuje k tomu, že je po určité lhůtě od investorů odkoupí zpět, a to včetně slíbeného zhodnocení. Pokud ale budou výnosy z jejich prodeje použity na sanaci hospodaření kampeliček, výrazný zisk nelze očekávat. Další zátěž pro státní pokladnu představuje Grégrův plán revitalizace průmyslu. Stát zatím přislíbil pomoc Aliachemu, Škodě Plzeň, Tatře, Vítkovicím a Zetoru. Tato injekce vyjde na 16 miliard korun. Bezednou díru pro státní finance představuje také veřejná doprava. České dráhy nevystačí s přidělenou dotací na provoz osobních vlaků na úrovni šesti miliard korun. Od vlády požadují dvakrát tolik. Železnice zároveň usiluje o státní příspěvek na nákup nových vlaků. Erár bude muset zaplatit několik miliard korun i za úvěry Českých drah, za něž ručí. Podnik totiž nemůže platit. Silničáři chtějí, aby vláda ze státního rozpočtu uvolnila o 1,5 miliardy korun víc na údržbu a opravy vozovek. Letošní rozpočet 4,53 miliardy korun nestačí na to, aby silniční síť dali po tuhé zimě do pořádku. Předseda Sdružení organizací správy a údržby silnic Marek Novotný tvrdí, že bez většího přídělu peněz cestmistrovství na podzim zkolabuje. Zemědělci požadují, aby stát na nepředvídatelné škody, které způsobilo sucho, nebo naopak deště a kroupy, vyčlenil 7,1 miliardy korun. Podle mluvčího Ministerstva zemědělství Pavla Kováře tuto pomoc vláda zatím neschválila. "Je přirozené, že podniky a různé lobby natahují ruku po dotacích," uvedl prezident Liberálního institutu Jiří Schwarz. "Snaží se totiž co nejvíce maximalizovat své příjmy," dodal. Silným nátlakovým skupinám se podle něj "ždímání" státní kasy dost dobře daří.