SR: Zaostalé regiony volby stejně ignorují

Nejezdí tam autobusy ani vlaky, mnohde nemají ani hospodu či prodejnu, nezaměstnaná je polovina vesnice a i ti, co vydělávají, nosí domů třetinové výplaty než lidé v Bratislavě. A právě v těchto místech zajímají regionální volby Slováky úplně nejméně.

Obrovské regionální rozdíly na Slovensku označila za jeden z největších problémů Evropská unie v nedávno vydané hodnotící zprávě. "Rozdíly se přitom stále prohlubují," uvádí na základě statistik Josef Balica, odborový funkcionář z nejchudší východní části Slovenska.

Zatímco Bratislava a okolí jsou už dnes z hlediska hrubého domácího produktu na hlavu ve výši 19 900 amerických dolarů bohatší, než je průměr v zemích Evropské unie, pak například Prešovský kraj v severovýchodním cípu Slovenska nedosahuje ani třetiny úrovně hlavního města. V Bratislavě lidé takřka nevědí, co je to nezaměstnanost.

Podle průzkumu institutu MVK také Bratislavané jako jediní nezařadili nezaměstnanost do čela nejpalčivějších problémů. Ta je pro mnohé části Slovenska doslova pohromou, když v některých okresech středního Slovenska přesahuje třicet procent.

V hlavním městě jsou nejvyšší mzdy, mezi Bratislavou a Prešovem je rozdíl více než pět tisíc korun, vyšší jsou v hlavním městě ale také ceny, o hodně víc se tu platí i za pronájmy bytů. Podobné je to i s dostupností. Dálnice dnes vedou už takřka do všech důležitých měst na západě Slovenska, ale 450 kilometrů z Bratislavy do Prešova trvá déle než cesta z metropole k moři.

Rozdíly si uvědomují i západní investoři a drtivou většinu peněz směrují také na rozvinutější západ země. Jedinou nadějí pro méně rozvinuté části země se za dané situace zdá být co nejrychlejší vstup země do Evropské unie.