Slepá důvěra v bioprodukty

Slepá duvera v bioprodukty

* I když biopotravin na ceském trhu pribývá, mnohé z nich s ekologií nic spolecného nemají. Jak je to možné?

Nejen v západních zemích, ale i u nás zájem o výrobky ekologického zemedelství roste. V sousedním Nemecku je kupuje pet až sedm spotrebitelu ze sta a podle odborníku se brzy jejich poptávka zdvojnásobí. Konzumací bioproduktu se lidé snaží vyhnout tem nemocem, jejichž vznik prisuzují chemizaci zemedelství. Dalším duvodem je starost o životní prostredí, které je prípravky používanými v konvencním zemedelství poškozováno.

Peníze nebo presvedcení?

Organickým zpusobem v Ceské republice hospodarí 580 zemedelských spolecností na 3,4 procentech zemedelské pudy. Smyslem ekologické výroby je vyloucit negativní dopad prumyslových hnojiv, pesticidu a krmných doplnku na životní prostredí a kvalitu potravin. Pokud se napríklad kráve podají antibiotika, nadojené mléko se nepoužívá ješte deset dní poté (v bežném zemedelství stací pockat o pet dní méne). V roce 1998 se ekologickým zemedelcum po šesti letech obnovily dotace, jejichž výše závisí na príznivosti výrobních podmínek, ve kterých farmár hospodarí. A práve v penezích ze státní podpory vidí Veronika Kytlová z odboru strukturální politiky na Ministerstvu zemedelství duvod, proc nekterí hospodarí organicky. Ekozemedelci ale tvrdí, že se výroba moc nevyplatí a že je motivuje pouze vlastní presvedcení. "Dostávám za své výrobky stejné peníze jako konvencní zemedelci a jsem rád, že mi je vubec nekdo odebírá. Optimální by pro me bylo finalizovat výrobu. Na zarízení, které by to umožnilo, ale nemám peníze," popisuje svou situaci Ferdinand Kopacka, ekologický producent mléka ze Sušicka, a dodává: "V Evropské unii se poptávka po zdravých potravinách neustále zvyšuje a brzy bude tento trend i u nás." Kdyby nyní prešel na konvencní zpusob hospodarení, trvalo by mu tri roky vrátit se zpet.

Strach z Cernobylu pomáhá

O organické mléko má zájem zatím jen jedna mlékárna v Ceské republice - Olma Olomouc. Pro výrobu nedávno zavedeného prvního ekologického jogurtu vykupuje denne od dvou dodavatelu 10 000 litru mléka. Za nej mají podle jednoho z výrobcu Valtera Kohlera z farmy Malá Morava slíbeno od Olmy o deset procent vyšší cenu, než je prumer. Ostatní ekoproducenti na své zpracovatele zatím cekají. Nezájem zpracovatelu o bioprodukty a jejich absence jsou podle Kopacky predevším dusledkem malé osvety mezi potenciálními spotrebiteli. Nekterí ekofarmári litují, že nehospodarí blíže velké firmy, která má odbyt vetšinou zajišten a exportuje do Evropské unie. Dobrá kvalita ceských ekoproduktu nás zaradila mezi sedm tretích zemí, které je mohou do Unie vyvážet. Podle poslance Libora Ambrozka se z vyrobených bioproduktu prodají na zahranicní trhy dve tretiny. Martin Hutar, reditel nejvetšího výrobního podniku ekologických potravin ProBio, hodnotí možnosti exportu príznive: "Konkurence z ostatních zemí není tak vysoká. Evropský zákazník si pod slovem Rusko stále predstavuje Cernobyl. Jediným problémem jsou ceny agrárních komodit, v nichž se odráží špatná situace našeho zemedelství," tvrdí Hutar. O úspešnosti firmy svedcí petinásobný nárust obratu od roku 1994 na 21 milionu korun. K uspokojení rostoucí poptávky se ale EU nespoléhá jen na okolní sousedy. Podle Hutare zavádí systém ekologického zemedelství v asijských zemích mezi tamními zemedelci a jejich produkty pak dováží.

Klamání spotrebitele

Ceský zákazník musí ekologické výrobky hledat. Nejjednodušší situaci mají obyvatelé vesnic, ve kterých hospodarí ekozemedelec. V nekterých mestech se nacházejí prodejny zdravé výživy. Pro vetšinu lidí je ale prístup k bioproduktum nesnadný. Bohuslav Vyletal z marketingového oddelení hypermarketu Globus duvod k masivnímu zavádení techto potravin do prodeje nevidí. "Trh smeruje spíše k levnejším šrotum, což je logicky dáno slabou kupní sílou obyvatel. Nedávno jsme do sortimentu zaradili ekologický jogurt od Olmy Olomouc, ale zatím je hodnocen jako jeden ze slabších výrobku," komentuje situaci Vyletal. Obchodní retezec Carrefour v nabídce bioproduktu naopak predbíhá dobu. "Neustále rozširujeme jejich prodej, protože veríme, že zdravé potraviny mají budoucnost," ríká tisková mluvcí Carrefour Jana Havlícková a dodává: "Prekvapuje nás, že napríklad o biochléb, který stojí okolo 40 Kc, je velký zájem." Za ekologické potraviny u nich zákazník platí o deset procent více. Jasno ve svém sortimentu nemá marketingové oddelení obchodního retezce Tesco. Za ekologický produkt, který ve svých prodejnách nabízejí, považují napríklad jogurt Bio bifidus aktiv firmy Danone. Mléko, z kterého je tento jogurt zpracován, ale z ekologických farem nepochází. O tom, že slovo bio je na uvedeném výrobku skutecne navíc, svedcí odpoved tiskového mluvcího Danone Stanislava Jánského: "Výrobek Bio obsahuje jogurtovou kulturu Bifidus Activ, která má pozitivní úcinky na strevní flóru v lidském organismu." Podle Petra Roubala z Výzkumného ústavu mlékárenského ale mají i bežne používané jogurtové kultury na strevní flóru stejné úcinky. Oznacovat neekologické výrobky jako bio umožnuje podle poslance Libora Ambrozka soucasná mezera v legislative. Zastavit takové výrobce v klamání spotrebitele by mohl nový zákon o ekologickém zemedelství, který je v soucasné dobe projednáván v Poslanecké snemovne. Pravé ekologické výrobky s certifikátem se však poznat dají již dnes, je na nich vyznacena zelená zebra, pod kterou je napsáno "produkt ekologického zemedelství". Výrobci bioproduktu poukazují i na jiné podvody vuci zákazníkovi. "Nekterí obchodníci si koupí 200 kg brambor, na které od nás dostanou prodejní certifikát, pak se celý rok u nás neukáží, ale "ekologické" brambory prodávají porád," ríká výrobce ovoce a zeleniny ze severní Moravy. Temto prohreškum proti zákazníkovi podle Jana Dvorského z Kontroly ekologického zemedelství zabránit nelze. "Ekologické produkty se kontrolují až k tomu, kdo je rozbalí. Ani v EU nehlídají, zda o polední prestávce vymení obchodník ekologické brambory za normální. Zákazník si sám musí uvedomit, zda prodejci duveruje," ríká Dvorský.

Zdravejší?

Vyšší zdravotní kvalitu bioproduktu považuje za prinejmenším diskutabilní profesorka Vysoké školy chemicko technologické Jana Haišlová. "Obsah težkých kovu je u techto potravin významne nižší a zcela jiste by se v nich nenašly ani rezidua pesticidu, ty se ale tepelnou úpravou potravin stejne eliminují. Neexistují však vedecké dukazy, že by ekologické výrobky obsahovaly více vitaminu. Dokonce je ohrožena i jejich celková kvalita, protože vzhledem k absenci pesticidu používaných v konvencním zemedelství mohou být napadeny ruznými nežádoucími škudci," komentuje Haišlová. Spotrebitelé bioproduktu podle ní mylne prisuzují vyšší ceny jejich lepší kvalite namísto vyšším nákladum na jejich výrobu. "Za konzumací biopotravin stojí spíše víra a presvedcení než skutecnost, že jsou zdravejší," uzavírá profesorka.

* * *

Jakkoli se dá o lepší kvalite ekologických produktu pochybovat, jejich prínos pro životní prostredí je zrejmý. Pak už záleží na každém z nás, zda sáhne hloubeji do kapsy, aby vyzkoušel potravinu, která mu možná o neco prodlouží život.