Sledování zemědělských příjmů v německém zemědělství

Monitoring of agricultural incomes in German agriculture

Brožová Ivana

Abstrakt:

Příspěvek je zaměřen na sledování zemědělských příjmů v agrárním sektoru v Německu a to v jednotlivých typech podnikatelských subjektů. K tomuto účelu jsou podnikatelské subjekty členěny dle právní formy podnikání na podniky jednotlivců, osobní společnosti a podniky právnických osob.

V Německu se zemědělské příjmy dají sledovat dvěma cestami. První možnost, kdy zemědělský příjem je chápán jako zisk před zdaněním včetně osobních nákladů na jednu pracovní sílu, druhá možnost člení veškeré pracovní síly na rodinné a cizí a sleduje tedy příjem rodinných pracovních sil a mzdu cizích pracovních sil.

Ze sledování příjmů oběma možnostmi jsou pak patrny evidentní rozdíly.

Poznatky uvedené v článku vyplývají z řešení projektu MSM 411100013 “Efektivní integrace českého agrárního sektoru v rámci evropských agrárních struktur - předpoklad trvale udržitelného rozvoje”.

Abstract:

The contribution is focused on investigation of agricultural incomes in agrarian sector in Germany and so in particular types of entrepreneurial subjects. For this purpose entrepreneurial subjects are divided according to a law form of enterprise into enterprises of individuals, private/personal enterprises and legal entities enterprises.

In Germany agricultural incomes can be investigate in two ways. The first possibility when agricultural income is understood as a profit before a taxation incluvious evident differences.ding personal costs per one labour the second possibility divide all labour into family and strange, and it investigates income of family labour and wage of strange labour. From investigation of incomes through both possibilities there are ob

Klíčová slova:

agrární sektor, zemědělské příjmy, konečná zemědělská produkce, pracovní síla, čistá přidaná hodnota

Keywords:

agrarian sector, agricultural incomes, final agricultural production, labour, net added value

Úvod

Otázka příjmů zemědělských hospodářství patří v rámci agrární politiky k otázce často diskutované.

Výše a struktura zemědělských příjmů je odvozována na základě konkrétní metodiky zemědělského účtu. Metodika zjišťování zemědělských příjmů v Německu je však odlišná od metodiky, která je uvedena v Eurostatu. Obě metodiky se liší v pořadí odečítání jednotlivých nákladů faktorů.

Důležitými ukazateli v této souvislosti je konečná zemědělská produkce a mezispotřeba (tj. výrobní spotřeba produktů pro zemědělskou činnost), dále pak daně a dotace vázané na produkci, odpisy zemědělského zařízení, pacht, nájemné a úroky vztahující se k zemědělství jako předmětu podnikání.

Cíle a metody:

Cílem příspěvku je sledování zemědělských příjmů v agrárním sektoru v Německu a to v jednotlivých typech podnikatelských subjektů.

Základním kritériem klasifikace zemědělských podniků k tomuto účelu je právní forma jejich podnikání. Tato právní forma je tvořena třemi základními klasifikačními skupinami zemědělských podniků: podniky jednotlivců, osobní společnosti a podniky právnických osob.

Podniky jednotlivců jsou tvořeny samostatně hospodařícími rolníky (podnikající v hlavních a vedlejších odvětvích) a fyzickými osobami, podnikající podle živnostenských a jiných zákonů.

Osobní společnosti zahrnují společnosti(sdružení) podle občanského práva a osobní obchodní společnosti podle obchodního zákoníku, tzn. veřejné obchodní a komanditní společnosti.

Podniky právnických osob zahrnují kapitálové společnosti - akciové a s ručením omezeným, spolu s družstvy a těmi podniky právnických osob, jejichž právní úprava na rozdíl od soukromých právnických osob, odpovídá veřejnému právu (především státní podniky).

Struktura zemědělských příjmů v Německu je odvozována na základě konkrétní metodiky zemědělského účtu. Rozhodující význam v této souvislosti mají především ukazatele: konečná zemědělská produkce a mezispotřeba (tj. výrobní spotřeba produktů pro zemědělskou činnost, dále pak daně a dotace vázané na produkci, odpisy zemědělského zařízení, pacht, nájemné a úroky, které se vztahují k zemědělství jako předmětu podnikání.

Schéma č. 1: Tvorba zemědělských příjmů v Německu

1 - daně vázané na produkci

2 - dotace vázané na produkci

3 - pacht a nájemné

4 - úroky

5 - čistý zemědělský příjem

Na základě zemědělského účtu lze sledovat zemědělské příjmy pomocí tzv. indikátorů:

- indikátor 1 představuje výši čisté přidané hodnoty na jednu evidenční pracovní sílu,

- indikátor 2 představuje čistý příjem ze zemědělské činnosti na jednu evidenční pracovní sílu,

- indikátor 3 vyjadřuje čistý příjem ze zemědělské činnosti na jednu “rodinnou” pracovní sílu, kdy z celkových čistých příjmů ze zemědělské činnosti jsou vyloučeny mzdy zaměstnanců.

Výsledky:

V Německu se zemědělské příjmy dají sledovat dvěma cestami.

První varianta (jednodušší, ale zavádějící), kdy je zemědělský příjem chápán jako zisk (nebo roční přebytek) před zdaněním včetně osobních nákladů na jednu pracovní sílu.

Druhá varianta (přesnější) člení veškeré pracovní síly na rodinné a cizí (sezonní) a sleduje tedy příjem rodinných pracovních sil a mzdu cizích pracovních sil.

Ze sledování příjmů oběma variantami vyplývají jednoznačné rozdíly mezi příjmy rodinných pracovních sil a mzdou cizích pracovních sil ve druhé variantě oproti variantě jedna, jak u osobních společností, tak i u podniků jednotlivců.

VARIANTA 1 - /Zisk (roční přebytek) před zdaněním + osobní náklady/

na pracovní sílu

Tabulka č. 1

Tabulka č. 2

VARIANTA 2 - Příjem rodinných pracovních sil a mzda cizích

Diskuse:

Při podrobnějším pohledu na příjmy pracovních sil v agrárním sektoru v Německu vyplývají tyto závěry:

· u podniků jednotlivců je dle varianty jedna dosažen průměrný příjem ve sledovaném období 36 817 DM/PS. Dle varianty dvě je patrný rozdíl v příjmech rodinných pracovních sil a mzdách cizích pracovních sil. Zatímco příjem rodinných pracovních sil je vyšší než ve variantě jedna (nejvyšší dosažená hodnota je 39 499 DM/PS), mzda cizích pracovních sil je výrazně nižší (nejnižší hodnota je 23 753 DM/PS)

· u osobních společností je dle varianty jedna dosažen průměrný příjem 50 157 DM/PS. Dle varianty dvě je opět velký rozdíl v příjmech rodinných pracovních sil a mzdách cizích pracovních sil. Příjem rodinných pracovních sil vykazuje výrazně nadprůměrné hodnoty (62 502 DM/PS), mzda cizích pracovních sil je vysoce podprůměrná (30 983 DM/PS)

· u právnických osob jsou hodnoty u obou variant téměř identické.

I přes zvýšení rolnických příjmů v r. 1998 o 3,3% oproti roku 1997 zůstávají tyto příjmy daleko za srovnatelnými příjmy v ostatních sektorech. Ty činily v r. 1998 v průměru na 1 srovnatelnou PS 50 500 DM, zatímco v zemědělských podnicích s hlavní výdělečnou činností jen 39 600 DM, což je o 22% méně. Tím nebylo ani zdaleka dosaženo hlavního cíle Zemědělského zákona o spoluúčasti zemědělství na všeobecném vývoji příjmů, což - dle DBV - vedlo k tomu, že jen za období 1991 až 1998 poklesl počet zemědělských podniků v SRN o více jak 100 000 na dnešních 516 000.

Literatura:

Agrarbericht der Bundesregierung 1997 - 2000, BMELF, Bonn

Agra Europe 12/1999