Sklizeň lnu vrcholí, pěstitelé očekávají vyšší výnosy

Kraj Vysočina je oblastí s největšími osevními plochami lne v České republice. Letos je na Vysočině zaseto 2307 hektarů lne. Zřejmě nejrychleji v rámci regionu, již 29. července, sklidili v Zemku Kožlí. Len většiny dalších pěstitelů z polí "zmizí" po ukončení rosení a máčení do dvou až tři týdnů. Velmi dobrou úrodu hlásí ze Žďárska.

"Délka porostu dosahuje 80 centimetrů. Žádné problémy se sklizní nejsou. Způsobit by je mohly snad jen silné deště nebo krupobití," uvedl ředitel Agentury Ministerstva zemědělství ve Žďáře nad Sázavou Pavel Pála. Podobná situace je i na Havlíčkobrodsku. Také zde je vytrháno zhruba osm desetin lne a probíhá jeho rosení.

Úplně ideální není situace na okrese Pelhřimov. Potíže s méně kvalitním vláknem zaznamenali vlivem sucha v Agrodružstvu Počátky, jejichž len je pro potřeby lnářských firem příliš krátký. Porost o délce 60 centimetrů budou muset prodat hluboko pod průměrnou cenou čtyřtisíc korun za tunu. Přesto zde na pěstování lne netratí. "Státní dotace ve výši sedmi tisíc korun na hektar, tržby za lněná semínka a zpeněžený stonek nám pokryje náklady," uvedl předseda agrodružstva Oldřich Jelínek. S rozmary počasí zase bojovali v košetickém družstvu. Kroupy poničily asi třetinu porostu, škody naštěstí uhradí pojišťovna.

Výnosy lne si zatím nikdo z odborníků netroufá odhadnout. Shoda panuje jen v tom, že letošní úroda je lepší než loňská. Tehdy bylo na Vysočině sklizeno 8 159 tun plodiny o celkovém výnosu 3,22 tuny na hektar.