SHROMÁŽDĚNÍ MYSLIVCŮ ČESKÉ REPUBLIKY

13.02.2001 | Svět myslivosti

V sobotu 13. ledna t. r. proběhla ve Žďáru nad Sázavou akce nazvaná Shromáždění myslivců České republiky (dále Shromáždění). Podle organizátorů je Shromáždění občanskou mysliveckou iniciativu s cílem připravit a projednat deklaraci ”Obroda myslivosti 2000” a schválit petiční akci na podporu mysliveckých požadavků vůči státu a společnosti.

Iniciátoři shromáždění - Ing. Libor Řehák, Ph.D., z Prahy a Pavel Kříž a Oldřich Sedlář ze Žďáru nad Sázavou - prezentovali Shromáždění jako platformu, na které by měli v diskusi vystoupit se svými názory na současnou podobu myslivosti všichni občané - myslivci, kteří si myslí, že stát projevuje o myslivost malý zájem, a svou účastí mají zájem podpořit myslivecké požadavky vůči státu.

DŮVOD SVOLÁNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

Úvodní řeč přednesl Oldřich Sedlář, který přítomné seznámil s účelem svolání Shromáždění. Podle organizátorů by jím měl být jasný signál vyslaný směrem ku státu a společnosti, že s myslivci nelze nadále jednat tak jako dosud, protože pro stát i společnost vykonávají řadu užitečných činností, a to poctivě a zadarmo. Proto je nutné po státu požadovat vytvoření koncepce myslivosti, státní myslivecké politiky a dotační politiky. Stát i společnost by se měli jasně vyjádřit k tomu, chtějí-li zachovat myslivost jako nezastupitelnou součást ochrany přírody, zvěře a jejího životního prostředí, která je spojena s regulací stavů zvěře. V kladném případě by se pro myslivost měly vytvořit takové podmínky, jako mají ostatní odvětví lidské činnosti. Oldřich Sedlář důrazně připomněl, že hlavním posláním Shromáždění je objasnění a specifikace podle organizátorů oprávněných požadavků myslivců - občanů této republiky vůči státu pro další úspěšný rozvoj myslivosti a upozornil, že Shromáždění není kompetentní ani oprávněné k tomu, aby řešilo nedostatky funkčnosti současných mysliveckých organizací. Vyřčené požadavky by měly vyústit v deklaraci “Obroda myslivosti 2000” (dále Deklarace), která, podpořená celostátní petiční akcí, bude předána Parlamentu a vládě ČR.

Pavel Kříž nastínil program jednání, v rámci kterého mělo dojít k rozboru zásadních problémů v odvětví myslivosti, formulaci základních požadavků vůči státu, projednání a přijetí zásad Deklarace a projednání a přijetí zásad celostátní petiční akce na její podporu. Svolavatelé hodlají v co nejbližší době po skončení Shromáždění zaslat všem účastníkům, zainteresovaným subjektům, okresním mysliveckým spolkům a na další místa kompletní materiály - zápis a definitivní znění Deklarace. Poté by měly po celé republice kolovat petiční archy. Rozhodnutí, zda petici podepsat či ne, hodlají organizátoři ponechat zcela na vůli oslovených. Pavel Kříž poté seznámil přítomné se základními principy fungování občanských iniciativ a obecnými pravidly petičních akcí. Zdůraznil, že občanský princip a způsob jednání formou shromáždění, na které by navazovala společná deklarace spojená s petiční akcí, myslivci dosud nevyužili, přestože tohoto prostředku ostatní složky společnosti běžně využívají k prosazování svých požadavků. Svolavatelé shromáždění vycházeli především z Listiny práv a svobod, podle které má každý občan právo vyjadřovat své názory, právo svobodně se shromažďovat a právo obracet se na státní orgány s žádostmi a návrhy.

V další části programu vystoupil Ing. Libor Řehák, Ph.D., který upřesnil návrhy a představy

svolavatelů. Podle nich je nutné soustředit a utřídit reakce všech nespokojených myslivců, kteří chtějí současnou situaci nějak řešit. Proto padlo rozhodnutí oslovit na základě občanského principu ty, jež mají stejný názor. Pokud se ukáže zájem o tento způsob předkládání požadavků, akce obdobné probíhajícímu Shromáždění budou pokračovat dál třeba na úrovní okresů. Ing. Řehák však současně dodal, že cílem iniciativy není vytvoření nové myslivecké organizace, protože iniciativa po dosažení přednesených požadavků zanikne tak, jak vznikla. V další části svého projevu se zabýval podrobným rozborem problémů v odvětví myslivosti. Jeho podstatná část vycházela z již dříve zveřejněného materiálu Realizace transformačního procesu, základní podmínka pro úspěšný rozvoj myslivosti v ČR na počátku 3. tisíciletí (Svět myslivosti č. 10 - 11/2000). Přednášející nejprve specifikoval často používané pojmy: obroda myslivosti (proces, který má za cíl realizovat základní a nezbytné změny v odvětví myslivosti), soudržnost myslivců (soudržnost lidí, kteří mají jednotný cíl a směr), důrazný boj (boj za prosazení oprávněných mysliveckých požadavků vedený intenzivním jednáním, podáváním návrhů, ale za určitých okolností i poklidnou manifestací), moderní myslivost (myslivost založená na modernizaci svých základních principů). Dále pokračoval podle již zmíněného materiálu Transformace. V závěru svého projevu přítomným předložil 7 navržených bodů Deklarace a požádal je o diskusi a jejich případné další rozšíření a doplnění.

DISKUSE K NÁVRHU ZÁKLADNÍCH BODŮ DEKLARACE OBRODY MYSLIVOSTI

V další části jednání bylo na programu projednání a přijetí zásad Deklarace a projednání a přijetí zásad celostátní petiční akce na její podporu.

Na úvod vystoupil Ing. Jaromír Vašíček, CSc., ředitel Odboru státní správy lesů a myslivosti MZe ČR, který souhlasil s požadavkem na vytvoření koncepce myslivosti, protože dlouhodobější pohled na myslivost v ČR podle něho chybí. Připomněl, že MZe v uplynulých letech sestavilo komisi pro sjednocení názorů na mysliveckou legislativu, avšak jednání této komise bohužel neskončila přijatelným konsensem. I to může být jedna z příčin ne-existence koncepce myslivosti. Všechny zainteresované subjekty totiž trvají na svých maximalistických požadavcích a nehodlají v ničem ustoupit. K obsahu koncepce myslivosti položil otázku, do jaké míry má stát vstupovat do řízení myslivosti. Je naprosto nutné rozhodnout se, zda chceme mít státního úředníka všude, kde je to možné, nebo pouze tam, kde je to jen nezbytně nutné. Ing. Vašíček se přiklonil ke druhé myšlence. Dále konstatoval, že vystoupení Ing. Řeháka se často objevovalo slovní spojení, ”že stát musí”. Podle něho je otázkou, zda je tento požadavek v praxi vůbec splnitelný. Především o tom by se mělo v rámci koncepce myslivosti diskutovat. V koncepci myslivosti bude rovněž nezbytně nutné rozdělit hranici, kdy je myslivost zájmovou činností a kdy jde o zájem státu. Tato otázka je velmi složitá a kontroverzní. Pokud však chtějí myslivci požadovat dotace, musí se to prodiskutovat. Ohledně dotací Ing. Vašíček sdělil, že MZe přímo podporuje různé projekty výzkumu částkou přibližně 2,5 mil. korun ročně. Kromě toho Grantová agentura ČR a Národní agentura zemědělského výzkumu poskytly od roku 1992 na myslivost a farmové chovy částku ve výši 25 mil. korun. Kromě podpory výzkumných projektů vynakládá MZe ročně okolo 700 tisíc korun na činnost mysliveckých organizací a roční částkou ve výši přibližně 3 mil. korun podporuje záchranu ohrožených druhů zvěře. Lov lišek v rámci boje proti vzteklině a lov černé zvěře v rámci boje proti klasickému moru prasat se dotuje roční částkou ve výši 6,4 mil. korun. Další prostředky lze čerpat i ze Státního fondu životního prostředí a využívat je k úpravám a zlepšování biotopů zvěře. V závěru svého vystoupení se Ing. Vašíček přiklonil k názoru na důležitou roli myslivosti pro život na venkově - z hlediska sociálních aspektů, péče o krajinu apod. a vyjádřil naději pro spolupráci myslivců s MZe. Současně však konstatoval, že je nutné, aby myslivci působili jednotně, protože MZe nemůže řešit vzájemné spory mezi jednotlivými mysliveckými organizacemi.

Diskuse se dále zúčastnil velmistr Řádu svatého Huberta RNDr. Josef Štych, který se vyjádřil se k navrhovaným bodům Deklarace. Podle něho by mezi ně měl být zahrnut požadavek na to, aby se stát jasně vyjádřil k otázce svého vztahu ke zvěři, protože zvěř by měla být prioritou, nikoli myslivost. Dále vyzval všechny subjekty zainteresované na myslivosti k větší spolupráci, a to nejen ke spolupráci mezi jednotlivými mysliveckými organizacemi, ale i ke spolupráci mezi myslivci, lesníky a zemědělci.

Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) Vladimír Broukal nabídl za svou organizaci pomocnou ruku všem, kteří o to mají zájem a nabízejí řešení v odvětví myslivosti. Současně však nesouhlasil s některými návrhy, které zazněly v souvislosti s Deklarací. Uvedl, že přestože Deklarace obsahuje řadu pozitivních věcí a impulsů, jiné přijdou na řadu třeba až za deset let a některé nelze u státu a u nemyslivecké veřejnosti vůbec prosadit. V mnohém jde podle něho o ideály. Je však potřeba vážit míru požadavků, aby nedošlo k tomu, že by dnešní myslivci nakonec nebyli potřeba, protože by jejich funkci zastali placení zaměstnanci státu. K připravované petici se vyjádřil skepticky a sdělil, že počátkem 90. let získal tehdejší Český myslivecký svaz přibližně 80 tisíc podpisů od svých členů na podporu zákona o myslivosti. Podpisové archy byly předány petičnímu výboru, přesto to podle Vladimíra Broukala nijak nepomohlo. Diskutující dále vyřkl obavu z případných manifestací na podporu Deklarace, v rámci kterých by mohlo dojít k nežádoucím incidentům. Toho by využily některé zájmové skupiny, které by měly mít další důvod k osočování myslivců a myslivosti v obecném slova smyslu. Negativní jevy, které se bohužel i v myslivosti dějí (např. střelba myslivce na koně, na sáňkující dítě atd.), přitahují pozornost médií a diskreditují všechny myslivce. K otázce spolupráce mezi mysliveckými organizacemi a ostatními nemysliveckými subjekty Vladimír Broukal konstatoval, že ČMMJ není schopna dohodnout se s LČR, MZe, Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů, Sdružením podnikatelů v lesním hospodářství, dalšími vlastníky pozemků a subjekty na nich hospodařícími. K vypracování dlouhodobé koncepce myslivosti konstatoval, že Český myslivecký svaz a později ČMMJ průběžně zpracovávaly různé koncepce a upozornil, že každá sebemenší změna (např. změna poměru sil v Parlamentu ČR, výměna pracovníků na resortním ministerstvu) může koncepci odsoudit k zániku. Proto je třeba, pokud se bude tvořit nějaká nová koncepce, aby byla volnější, nikoli striktní, ale schopná reagovat na nastalé změny. Vladimír Broukal dále souhlasil s body uvedenými v Deklaraci, ale současně uvedl, že ČMMJ předloženou Deklaraci “předběhla”, neboť již před třemi lety, na základě setkání mysliveckých organizací a vzájemné výměny názorů na myslivost, zpracovala a rozeslala všem ostatním organizacím své názory a poznámky na toto téma. Dále uvedl, že vyjádřením státní myslivecké politiky by měl být především kvalitní zákon o myslivosti. Pod dojmem přípravy zákona o myslivosti Ministerstvem zemědělství a pod vlivem usnesení ze sjezdu ČMMJ v říjnu loňského roku připravila skupina organizačně právní komise ČMMJ podklady pro poslance k podání iniciativního návrhu zákona o myslivosti. Skupina poslanců podle něho podklady zpracovala, doplnila a zákon předložila. Vladimír Broukal vyzval přítomné, aby návrh zákona podpořili. K otázce poskytování dotací sdělil, že přestože ČMMJ mnohokrát žádala o dotace ze Státního fondu životního prostředí, nikdy nic nedostala, nebo neměla informace o tom, jak žádat.

Ing. Řehák znovu zopakoval, že Shromáždění bylo zorganizováno jako občanská iniciativa bez toho, že se zde budou řešit problémy na úrovni mysliveckých organizací. Shromáždění bylo svoláno, protože dosud žádná z mysliveckých organizací touto formou nepostupovala a požadavky shrnuté v Deklaraci, přestože k tomu reálné podmínky existovaly, dosud žádná organizace tímto způsobem nesdělila.

Následně se do diskuse hlásili další účastníci Shromáždění. Diskutující bylo možné rozdělit do dvou skupin: první se s obsahem Deklarace ztotožnila, druhá nikoli. V diskusi zazněla řada názorů souvisejících s obsahem Deklarace a ideou Shromáždění, ale i názory, které s projednávanou problematikou nesouvisely a vyžadovaly by podrobnější rozbor na akci podobného typu. Někteří diskutující razantně odmítli požadovat po státu dotace do myslivosti a tento požadavek odsoudili jako neetický. Jiní jednoznačně potvrdili nutnost vytvoření koncepce myslivosti včetně požadavků dotací a podpořili Deklaraci a myšlenku uspořádání petiční akce. Podstatná část diskusních vystoupení byla zaměřena na předložený návrh poslaneckého zákona o myslivosti: byla mu vyjádřena podpora, ale současně pojmenovány i některé jeho nedostatky. Obecně bylo konstatováno, že zákon o myslivosti musí být “o zvěři” a ne “o myslivcích” a že stát musí jasně říci, zda má zájem zvěř obhospodařovat, nebo se zbavit zodpovědnosti za hospodaření s ní a vše ponechat na vlastnících honebních pozemků. Bylo upozorněno na současné evropské problémy myslivosti (např. tlak na utlumení myslivecké činnosti v Německu, strategie nadnárodních mysliveckých organizací C.I.C. a FACE v uplatňování zájmů myslivosti) v souvislosti s tím, aby se požadavky myslivců obsažené v bodech Deklarace neobrátily proti nim samým. Byla zdůrazněna důležitost jednání s poslanci a senátory a jejich seznamování s problematikou myslivosti.

Organizátoři přečetli další návrh z pléna na zapracování požadavku mezi body Deklarace a to, aby stát prostřednictvím svých orgánů zajistil svobodný přístup všech odvětví, jejichž činnost souvisí s přírodou (myslivost, rybářství, včelařství atd.) do veřejnoprávních médií, protože každý koncesionář má mít tuto možnost.

Vladimír Broukal požadoval, aby se v Deklaraci objevil bod, kterým by Shromáždění podpořilo návrh poslaneckého zákona o myslivosti. Na toto téma vznikla živá diskuse. Nakonec bylo konstatováno, že diskutovat k návrhu se mělo předtím, než se objevila jeho definitivní verze a protože Shromáždění nebylo s návrhem podrobně seznámeno a nedošlo k jeho podrobnému projednání, bylo by vhodnější prodiskutovat jej na nějakém podobném shromáždění. Zde by se mohl podrobně analyzovat a poté by následovala případná podpora nebo podpora s výhradami. Otázkou však je, zda již není na tento postup pozdě, protože návrh je již v legislativním procesu.

ZÁVĚR

Po přibližně tříapůlhodinovém jednání se účastníci Shromáždění rozjeli do svých domovů. O tom, jak čeští myslivci přijmou iniciativu a kolik jejich podpisů se podaří na petiční archy shromáždit, uvidíme. Zatím je jasné pouze to, že iniciátory čeká mnoho práce a přesvědčování, což bude vyžadovat značnou dávku vytrvalosti a zapálení pro zajímavou myšlenku, kterou deklarace ”Obroda myslivosti 2000” bezesporu je.