Ruku ke státnímu rozpočtu nejvíc natahují zemědělci
24.08.2004 | Mladá fronta Dnes
Chceme z rozpočtu ještě jedenáct miliard korun, říkají zemědělci prostřednictvím svého ministra Jaroslava Palase.
Zemědělci patří mezi největší příjemce státních peněz. Ministerstva a další státní úřady požadují celkem o 31,8 miliardy korun více, než jim určilo ministerstvo financí.
"Nevidím jiné řešení než tyto požadavky odmítnout," říká však ministr financí Bohuslav Sobotka. Česko si podle něj nemůže v příštím roce dovolit vyšší výdaje. "Manévrovací prostor je velmi malý, v řádu desítek nebo stovek milionů korun, rozhodně není v řádu desítek miliard," dodává. Zároveň říká, že o tom nakonec bude muset rozhodnout vláda.
Palas však ustupovat nechce. "Náš požadavek je striktní a neměnný," prohlásil. Jeho ministerstvu zemědělství chybí na příští rok stále ještě asi 11 miliard korun. Původně byl jeho požadavek ještě o tři miliardy vyšší. Po dohodě s ministerstvem financí však tento rozdíl doplní převodem příjmů z Evropské unie. Ministerstvo zemědělství pro příští rok počítá s rozpočtem 46 miliard korun.
"Chybějí peníze na národní podpory a přímé platby zemědělců a také pro vodní hospodářství a pozemkové úpravy," řekl vedoucí odboru komunikace ministerstva zemědělství Pavel Kovář.
Ministra Palase podporuje i většina zemědělských svazů. "Odmítáme všechny návrhy, které byly dosud k dispozici. Není možné si myslet, že zemědělství bude polštář pro reformu veřejných financí," prohlásil prezident Agrární komory Václav Hlaváček.
Nejvíce se zemědělci bojí o takzvané národní dorovnání přímých plateb. Čeští farmáři mají z Evropské unie příští rok jisté dotace ve výši třiceti procent toho, co dostávají jejich západní kolegové. Stát jim může dalších 30 procent přihodit. A právě o toto dorovnání se povede boj. Letos Češi ve srovnání se západní Evropou dostávají zhruba poloviční dotace.
I když zemědělci přiznávají, že od vstupu do unie jsou na tom výrazně lépe a ceny, za které prodávají, vyskočily na devadesát procent úrovně v Evropě, na dorovnání dotací trvají. "Nemohli bychom konkurovat zemědělcům z okolních zemí," tvrdí Hlaváček.
Lidé si tak na evropské potraviny připlácejí dvakrát. Poprvé v dotacích rolníkům, podruhé stanovením minimální výkupní ceny. "Agrární systém unie hýčká farmáře, ale neúměrně zatěžuje daňové poplatníky," říká stínový ministr zemědělství Jiří Papež z ODS.
Systém tak způsobí, že ani velmi dobrá letošní úroda nezlevní potraviny v obchodech. Podle soukromých zemědělců může nadúroda alespoň zajistit, že nebude důvod zdražovat.
Další články v kategorii Podnikání
- Zisky Budvaru i Strakonic klesly, škodí i rozdíl mezi lahvovým a čepovaným pivem (22.07.2026)
- Pekárenský gigant Agrofertu hlásí horší výsledky. Firma musí změnit strategii (21.07.2026)
- Standardizace versus řemeslo: Kam směřuje moderní pekárna? (19.07.2026)
- Inflace v EU v červnu klesla na 2,9 procenta, v ČR je druhá nejnižší (17.07.2026)
- Výrobce sirupů Kitl z Liberce chce uspět v Německu, vytvořil tam dceřinou firmu (17.07.2026)
- Kariéru ve Vídni vyměnil za život farmáře. Zachránil zdevastovaný statek (17.07.2026)
- Pivovar Radegast v Nošovicích zrekonstruuje linku na stáčení piva do lahví (17.07.2026)
- Výrobce substrátů Agro CS loni zvedl tržby na 2,4 mld. Kč a zisk na 143 mil. Kč (16.07.2026)
- Mattoni rekordně roste a plánuje další expanzi. Východní trhy ale vynechá (16.07.2026)
- Sněmovna schválila v EET i obnovu daňového zvýhodnění tichého vína jako daru (16.07.2026)

Tweet



