ROZMĚR ZEMĚDĚLSTVÍ, STAV A MOŽNOSTI

(Vytváření ziskového zemědělství)

František Čuba, Josef Hurta

1.SOUČASNÁ SITUACE V ZEMĚDĚLSTVÍ ČR.

V současné době se ve světě rodí zcela jiné zemědělství, potravinářství a potravinový trh, tedy nový podnikatelsko-potravinový prostor.

Tento zemědělsko-potravinový komplex se vyznačuje výrobou zcela nových, nejrůzněji atraktivních a levných výrobků a zcela netradičními způsoby jejich uplatnění na trhu.

Proces vytváření zcela nových výrobků se neustále stupňuje a na trh jsou uváděny stále lepší důmyslnější a atraktivnější výrobky. Např. jogurty jsou dále upravovány jako šlehané jogurty, přichucované jogurty atd.

Těmito dokonalými výrobky konkurence zaplavuje i náš trh. Rozvoj zahraničních zemědělsko-potravinářských a obchodních společností postupuje rychleji, než jsme předpokládali.

Naši výrobci, vyrábějící tradiční výrobky jsou proto z našeho trhu vytlačováni a likvidováni.

Tento proces způsobil, že do současné doby u nás klesla výroba o více jak 30 %. Avšak ni 70% produkce nejsou schopni zemědělci a potravináři na trhu uplatnit. Zahraniční konkurence vytlačuje a bude vytlačovat z trhu naše výrobky i nadále. To proto, že naše zemědělství, potravinářství a potravinový trh zatím není schopen současné konkurenci odolat.

Podle údajů světové banky ceny vstupů vyrostly u nás na mezinárodní úroveň.

Naši zemědělci tudíž nakupují stroje, hnojiva, chemikálie za stejné ceny, za které je nakupují zemědělci v jiných zemích.

V letech 1990-97 se ceny vstupů zdvojnásobily, zatím co ceny, placené zemědělcům za stejné období se však zvýšily jen o 50%. Při tom spotřebitelské ceny vzrostly 2,5x.

Z údajů vyplývá, že naše zemědělství vykonalo velký kus práce. Větší, než jiná odvětví. Vzniká však otázka, zda to stačí.

Musíme odpovědět, že nestačí.

Odborníci uvádějí, že do roku 2005 může zemědělská výroba klesnout na polovinu úrovně roku 1989.

Současný pokles zemědělské výroby nevzniká sám od sebe. O postavení na trhu vždy rozhodovala a rozhoduje konkurence. I současný pokles zemědělské výroby způsobuje konkurence.

· Konkurující podniky, zejména z USA a ze západní Evropy dodávají na trh stále kvalitnější

a větší množství sýrů, jogurtů, bramborových výrobků, ale také cukru, mouky

a jiných potravinářských výrobků.

· Naši občané mají v moderních supermarketech velký výběr. Proto nenakupují

tolik našich výrobků, a místo nich nakupují levnější a atraktivnější výrobky z dovozu.

- Dovoz potravin ze zahraničí se neustále zvyšuje a v důsledku těchto dovozů,

prostor pro uplatnění našich výrobků se neustále zmenšuje.

Kde se pokles zemědělské výroby zastaví, nikdo neví. Je možné, že bude pokračovat i nadále a že naše zemědělství zanikne. Proces postupného zániku zemědělské výroby může pokračovat stejně, jak probíhal proces zániku výroby v některých našich průmyslových podnicích, jako např. v podnicích Svit.

Stejně tak, jak se svou netečností zlikvidovaly průmyslové podniky, může se svou netečnosti zlikvidovat i zemědělství.

A je možné, že konkurence plně zlikviduje naši zemědělskou výrobu a že zemědělství a potravinářství u nás zanikne. Takovýto vývoj si však naši zemědělci vůbec nepřipouštějí.

Říkají, že “my se nedáme”, že “budeme bojovat”.

A také bojují. Demonstrují na Staroměstském náměstí a zastavují dopravu na dálnicích. Výsledek boje našich zemědělců však není příznivý.

O této skutečnosti nejlépe vypovídá saldo agrárního obchodu, které překročilo 20 mld Kč Zahraniční konkurence stále silněji proniká na náš trh, zatím co my ze zahraničního trhu ustupujeme.

Stejné výsledky nám ukazuje i ukazatel indexu cen zemědělských výrobků, který v letošním roce klesl o 17,1% Z toho cen olejnic o 22,9 %, luštěnin o 20,1 %, obilovin o 17,6 % a zeleniny o + 2,3 %

Z výsledků je zřejmé, že úsilí orientujeme nesprávným směrem. Zemědělci demonstrují, ale konkurence ovládá další a další trhy.

Síla konkurence je tak velká, že ji může překonat pouze ještě větší a tvrdší konkurence našich výrobců.

To znamená, že proti zahraničním konkurentům musíme nasadit velké množství našich levnějších a kvalitnějších výrobků.

Tedy - dodávat na trh lepší a levnější výrobky a výrobky takové, jaké dnes žádají spotřebitelé.

Na takovouto konkurenci však naše zemědělství není připraveno. Naše zemědělství umí vyrobit kvalitní obilí, cukrovku, mléko, maso. Naše zemědělství v procesu výroby a prodeje však zaujalo pouze ta místa, které minimálně ovlivňují hotový výrobek. To proto, že podniky, zabezpečující vstupy a výstupy poskytly našim zemědělským podnikům tak malý prostor, ze kterého kvalitu a ceny našich potravinářských výrobků ovlivnit nemohou.

A nyní uvedeme, jak se jednotlivé odvětví podílí na ceně potravinářského výrobku v členění:

dodavatelé vstupů, zemědělské podniky, zpracovatelé a obchod.

GRAF 1

Použité podklady: Nákladovost zemědělských výrobků v zemědělských podnicích ČR, Praha: VÚZE.

Komoditní studie Mze ČR - Situační a výhledové právy. Hospodářské noviny

Pokud se bude naše zemědělství podílet na výrobě potravin tak nepatrně, jak zde bylo uvedeno, pak jakákoliv podnikatelská opatření zemědělců nepřinesou do zemědělství peníze.

A protože se naše zemědělství z těchto důvodů nemůže dostat k penězům proto je odsouzeno

· k živoření

· k neodolávání tlaku konkurence

· k postupnému zanikání.

Změnit tento stav je možné, především jinou konstrukcí našeho zemědělství.

Naši zemědělci musí ovládat celý proces výroby potravin. A protože žijeme v určitém životním prostředí, nemůžeme za proces výroby potravin považovat pouze pěstování obilí na poli a ošetřování zvířat. Moderní výroba potravin v prostředí, ve kterém se nacházíme, představuje výrobu nejrůznějších hotových výrobků, co nejdokonaleji přizpůsobených potřebám spotřebitele.

Restrukturalizace zemědělství proto znamená, že zemědělství musí získat, ovládnout a zavést desítky nových špičkových technologií, které bude ovládat a ve kterých bude mít vliv, ze kterých bude čerpat zisky.

Musí získat a zavést nové technologické linky na zpracování mléka, masa, zeleniny, ovoce, cukru, nápojů atd.

Avšak na nákup těchto technologií zemědělství nemá peníze. Proto se budeme ve druhé části tohoto příspěvku zabývat tím, kde na to vzít.

Abychom na tuzemském a zahraničním trhu mohli konkurovat, musíme vyrábět nejen nový a lepší sortiment výrobků, ale musíme vyrábět i levnější výrobky. Musíme tudíž prodávat naše potraviny za ty ceny, za které je prodává konkurence a při tom bychom měli tvořit zisk. Toho můžeme dosáhnout tehdy, budeme-li vyrábět naše potraviny o 30 % levněji, než vyrábíme. Spolu s náklady v rostlinné a živočišné výrobě musíme docílit snížení nákladů ve všech fázích výroby potravin.

Úspěch našich podniků lze spatřovat tehdy, sníží-li naše zemědělství a potravinářství náklady o 30 %.

Požadavek na snížení nákladů o 30 % je celou naší společností přijímán rozpačitě.

· Samotní zemědělci si nemyslí, že je třeba tak rasantně snížit náklady.

· Domnívají se, že po našem vstupu do EU se vše změní. To proto, že maloobchodní ceny našich výrobků vzrostou na úroveň cen EU, které jsou dvojnásobně vyšší. A proto

zemědělci jsou toho názoru, že je třeba přečkat několik nepříznivých let a po našem vstupu do Evropské unie budeme prodávat zemědělské výrobky za tak vysoké ceny, že zemědělci zbohatnou.

Zemědělci však nesprávně očekávají, že zvýšení maloobchodních cen bude doprovázet i zvýšení cen výrobců potravin.

Našim vstupem do EU přijmeme nejen cenový řád, ale přijmeme i ekonomický a obchodní

systém EU a vyspělých zemí. A tento systém je významně rozdílný od současného našeho systému.

Obchodní a ekonomický systém, který funguje ve vyspělých zemích se vyznačuje rozdílnou strukturou podílů na maloobchodní ceně výrobků.

Podle tohoto systému, je-li maloobchodní cena 100,-, pak se na této ceně podílí:

výrobci 40 % (v našem případě jsou to zemědělci a potravináři), překupníci 30% a obchod 30%.

Pokud bychom tyto údaje uvedli na konkrétním příkladu, např. ceny mléka, pak vidíme zemědělec mlékárna překupník maloobchod cena celkem

Dosavadní cena 7,80 12,00 4,50 16,50

Cena po vstupu 7,80 12,00 9,00 9,00 30,00

Že tomu tak bude, to dokládají i ceny, za které zemědělci USA a Západní Evropy prodávají své výrobky.

Naše zemědělství prodává za nižší ceny než prodávají zemědělci v Západní Evropě tyto výrobky: býci a voli, mléko, cukrovku a obiloviny

Na druhé straně naše zemědělské podniky prodávají za vyšší ceny tyto výrobky: kuřata

(o 33 %), jatečná prasata, řepku a brambory

Celkově lze říci, že po našem vstupu do EU zemědělství jako celek nezíská z prodeje zemědělských výrobků více peněz, než dostává.

Být připraven na vstup do EU znamená provést takové změny, které umožní ovládnout celý proces výroby potravin a které umožní vyrábět potraviny levněji o 30 %, Pokud snížíme náklady o 30 %, pak se můžeme na vstup do EU těšit.

Tyto přeměny můžeme provést ještě dnes, i když je zemědělství zeslabené.

Bude však daleko obtížnější tento úkol řešit až po našem vstupu do EU, kdy rozhodující pozice získá konkurence.

Proč naše zemědělství vyrábí o 30 % dráž než konkurence.

Důvodů je mnoho. Ty hlavní jsou dva:

A - Protože výroba klesla

B - Protože naše zemědělství a potravinářství se nerozvíjí

A. Vysoké náklady jsou způsobeny především poklesem zemědělské výroby.

Jak již bylo uvedeno výroba zemědělských podniků klesla o více jak 30 %.

Na rozdíl od ostatních odvětví, v zemědělství je prováděna celá řada činností bez ohledu na to, jaký bude výsledek. Proto konstantní náklady se rozepisují na větší nebo menší produkci.

Např.: Pole se zorá a náklad na orbu je stejný, i když je výnos 2 tuny nebo 6 tun/ha.

Je-li náklad na orbu 1070,- Kč, pak náklad na orbu je při výnosu

2 tuny 535,- Kč /t

6tun 178,30 Kč/t

Samotný pokles výroby způsobil, že konstantní náklady, které se rozepisují na menší množství produkce zvýšily celkové náklady o 8 - 12 %.

Pokud by naše zemědělská výroba klesla o 50 %, pak by tento pokles byl doprovázen zvýšením nákladů o 11 - 16 %.

Odstranit tento problém lze

· buď rozpuštěním části zemědělských podniků a vyráběním naplno jen např.

v polovině zemědělských podniků. Takové opatření by však bylo velmi složité.

Stát by musel druhou polovinu podniků násilně zlikvidovat a musel by financovat udržování přírodního prostředí.

· nebo zvýšením výroby nad úroveň roku 1989 v celém našem zemědělství.

Zvýšením výroby nad úroveň roku 1989 lze snížit náklady o 8 - 12 % a zároveň čelit dalšímu nárůstu nákladů, kterému by bylo vystaveno naše zemědělství při dalším poklesu výroby.

A. Vysoké náklady jsou způsobeny také tím, že naše zemědělství a potravinářství 10 let

stagnuje a nemodernizuje se.

Zemědělství ustrnulo na úrovni konce 80. let. V našem zemědělství neproběhl proces vytváření systému služeb. Naše potravinářství nezachytilo proces zatraktivňování výrobků.

V zemědělství takové činnosti, jako jsou chemická ochrana, hnojení, manipulace se statkovými hnojivy, manipulace se slámou atd. provádí si zemědělské podniky samy a tradičními způsoby a proto je provádějí dráž a s větším počtem lidí než provádí konkurence.

V posledním desetiletí došlo k významnému pokroku při bezorebném pěstování obilí, nebo při chemické ochraně. Obdobně zahraniční společnosti v posledním desetiletí propracovaly systém výkrmu drůbeže a chovu prasat, systém tvorby vysoce výkonných stád skotu atd.

Problémy našeho zemědělství lze tudíž řešit především razantním rozvojem našeho zemědělství. Tedy:

· Zvýšením výroby nad úroveň roku 1989.

· Zabezpečením této výroby s podstatně menším počtem lidí.

· Vybudováním systému služeb, které budou zemědělcům poskytovat levnější a kvalitnější služby.

· Vyráběním celé škály špičkových potravinářských výrobků a vstupem do obchodu, tedy proniknutím do těch oblasti, kde jsou peníze.

· Maximálním rozvinutím další, zejména nezemědělské výroby.

Zvýšení zemědělské výroby nad úroveň r. 1989

Stanovíme-li si úkol, zvýšení zemědělské výroby, pak musíme formulovat i odpověď na otázku, komu zvýšenou produkci prodáme. Vždyť již dnes je značné množství zemědělské produkce neprodejné. Zemědělci nejsou schopni prodat mléko, maso i obilí, nebo cukr.

Obecně lze zvýšenou produkci prodat

I. v tuzemsku

II. v zahraničí

I. Prodej potravin v tuzemsku

I když budeme vyrábět levnější a kvalitnější výrobky, pak tyto výrobky se samy od sebe neprodají. Chceme-li, aby se prodaly, musíme se o to přičinit a to zejména nalezením nových způsobů uplatnění našich výrobků na trhu.

Jak bychom takovýto systém měli vytvářet, tedy jak bychom se na výrobu a prodej měli dívat, ukážeme si na příkladech.

I. příklad - zvýšená výroba mléka

V současné době mlékárny odmítají odebírat značné množství mléka od našich zemědělských podniků. Odmítají proto, že pro mléčné výrobky nemají odbyt. Kdy tento problém vznikly

-	-	-	RAZANTNÍ ROZVOJ ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ											-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
%	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
100	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	POČTY PRACOVKŮ					-	-	-	-
	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
90	-	-	-	-	VÝROBA			-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
80	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	VÝROBA			-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	SLUŽBY			-	-	-	-	-
70	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
60	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	POČTY PRACOVNÍKŮ						-	-
-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
50	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
40	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
30	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
-	89	90	91	92	93	94	95	96	97	98	99	0	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	-
-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	rok	-	-	-

K poklesu nákupu mléka dochází proto, že zahraniční společnosti dovážejí k nám více jogurtů, sýrů a jiných mléčných výrobků.

Jak tuto situaci řešit je předmětem mnoha diskusí.

· Někteří politici říkají, že máme chovat jen tolik krav, kolik je požadováno mléka.

Pokud bychom tyto názory přijali, mohli bychom dopadnout stejně jak domácí výrobci obuvi, kteří dnes prodávají na tuzemském trhu pouze 10-15% české obuvi, zatím, co čínské obuvi se prodává asi 50%.

· Zemědělci chtějí problém mléka řešit tím, že odběr mléka a ceny mléka bude garantovat stát.

Chceme-li odpovědět na otázku jaké řešení zvolit, musíme si nejdříve odpovědět na otázku, zda současný pokles je konečný.

Pokud neprovedeme účinná opatření, bude se nákup mléka mlékárnami dále snižovat.

Tak tomu může být proto, že dovozce mléčných výrobků vůbec nezajímá, jaké problémy zvýšený dovoz mléčných výrobků v našem zemědělství způsobuje. Proto hledají všechny skuliny, kterými další a další mléčné výrobky nám propasírují.

Na druhé straně naši zpracovatelé mléka odeberou jen tolik mléka, kolik ho odběratelé odkoupí.

Poklesu nákupu mléka lze čelit, ale nikoliv pasivním čekáním “jak do dopadne” ale jen aktivními opatřeními.

Tedy takovými, kterými:

a. Nalezneme nové způsoby uplatnění mléka.

b. Postavíme se tvrdým konkurenčním tlakem proti současným dovozcům. Tedy budeme vyrábět a nabízet na trhu stejné a lepší mléčné výrobky, než konkurence.

Při tom se na problémy, které tím způsobíme konkurenci nesmíme dívat s lítostí, protože nás konkurence také nelituje.

Návody, jakými cestami bychom se měli ubírat je třeba považovat jako inspiraci pro další uvažování.

GRAF 3

Pramen: Situační a výhledové zprávy Mléko, MZe ČR

Nové způsoby uplatnění mléka.

A - Využití mléka pro mléčný výkrm telat

Např. v 80 letech bylo vykrmeno 200 000 telat.

I za dnešních poměrů je možné vykrmit min. 150.000 ks telat.

Na výkrm 150.000 ks telat je proto možné spotřebovat 300,- mil. l mléka.

Mléčný výkrm telat by tak odčerpal 11 % vyrobeného mléka.

B - Obdobně můžeme spotřebovat značné množství mléka dotovanými dodávkami

mléka do skol a do domovů důchodců.

Mléko do škol, důchodcům v domovech a lidem v ústavech sociální péče by vyžadovalo

1 mld. datací a rozšířilo by spotřebu mléka o 150 mil. l ročně, tj. 8 %.

C -Velká kvanta mléka lze využít na výrobu jogurtů a sýrů.

V ČR se prodává dovážených

jogurtů 11 500 t za rok 1998, letos asi 20000 t a to představuje 50 mil. l mléka

sýrů 11 185 t za rok 1998, letos asi 13500 t a to představuje 135 mil. l mléka

Značné množství jogurtů a sýrů vyrábějí zahraniční společnosti u nás.

Dovozy jogurtů a sýrů se budou stupňovat.

Není však správné, abychom tu část výroby a prodeje, která přináší velké zisky vyráběly cizí společnosti. Vždyť výroba jogurtů a sýrů není složitou výrobou.

Na příklad jogurty se vyrábějí tak, že do pasterizovaného mléka se dá jogurtová násada

a na 2. den se jogurt plní do obalů.

· Za tento jednoduchý úkon dostane výrobce jogurtů 41 - 46 % ceny jogurtu.

· Zatím co zemědělci za mléko, použité k výrobě jogurtů obdrží jen 4 - 12 % z ceny jogurtu.

Zemědělci se nesmí ohlížet na to, že výrobu už někdo realizuje. Musí si vybudovat vlastní výroby a výrobky nabídnout našim spotřebitelům.

Diskuse o tom, že naše případná výroba způsobí nevyužité kapacity, vůbec neobstojí.

To proto, že na trhu vůbec nejde o kapacity, ale jde jen a jen o peníze.

Problém mléka je také v tom, že spotřeba mléka klesá. V tom, že lidé konzumují mléka méně, než ho konzumovali v minulém období.

Pokles spotřeby mléka se projevuje nejen u nás, ale ve všech vyspělých zemích.

Abychom mohli lépe poznat problémy, které souvisí s poklesem spotřeby mléka, zabývali jsme se výrobou a spotřebou mléka v USA a v Kanadě, tedy v zemích, které jsou velmocí na úseku výroby mléka.

Všeobecná zjištění nám nejlépe formuloval pak Ing. Lumír Dřevjaný. Veškerá poučení lze shrnout do těchto zásad:

1. Mléko ztratilo svou neotřesitelnou pozici mezi nápoji, která mu po staletí náležela. Lidé raději pijí jiné nápoje, které jim více chutnají. Říkat lidem, že by měli pít mléko, protože je to dobré je sice pravda, ale není to dost. To proto, že na příklad výrobci džusů dokládají, že džusy dodávají lidem všechny živiny, které jim dává mléko.

Například: vápník je dodáván lidským organismům pomocí džusů.

2. Z těchto závěrů vyplývá, že lidé budou pít mléko jedině tehdy, pokud jim bude chutnat. Mléko tudíž musí být podáváno jako lahodná potravina, o kterou budou mít konzumenti zájem. Rozhodující je při tom nikoliv to, co nám mléko dává, ale to jak chutná a jak je pohodlné mléko přijímat.

3. Výrobci mléka chtějí-li obstát, musí si své postavení na trhu vybojovat. Coca Cola nebo Pepsi Cola si své postavení na trhu vybojovala přesto, že v 1 l Coly konzumujeme

0,116 kg cukru a značné množství kyseliny fosforečné

Kdyby takovéto látky obsahovalo mléko, nikdo by ho již dávno nekonzumoval.

Přesto se např. u nás konzumuje 110 l nealka (Coly apod.), mléka 60 l a piva 160 l

Při tom v 1 l mléka 1,5%, přijímá konzument - 450 kcal

v 1 l Coly přijímá - 430 kcal

v 1 l piva 100 přijímá - 350 kcal

4. Pokud chceme na trhu obstát, musíme respektovat vývojové tendence, které se vždy

v určitém období projevují.

Na příklad - v určitém období se prodávalo mléko balené ve skleněných lahvích

- později bylo mléko baleno do tetrapakového balení.

V současné době se producenti musí přizpůsobit zcela novým potřebám lidí. Mnoho lidí snídá ráno v autech. V autě se obtížně manipuluje s mlékem, baleném v tetrapaku.

V současné době se proto v USA a ve vyspělých zemích přechází na balení mléka do kulatých 350 ml plastikových lahví, vybavených šroubovací zátkou. A nejen to.

Není konzumováno jakékoliv mléko, ale je konzumována lahodná mléčná potravina.

Tato lahodná mléčná potravina je vyráběna ve 2 základních verzích

a. Mléčná potravina je v podobě kondenzovaného mléka, obsahujícího skupinu látek, které z mléka vytvářejí lahodnou potravinu.

b. Mléčná potravina je v podobě našlehaného mléka, které obsahuje opět komplex kvalitních ingrediencí, která vytvářejí z mléka lahodný nápoj.

Licenci tohoto mléka prodává společnost PARMALAT z Itálie.

Na všechny tyto vývojové tendence by naši výrobci mléka měli reagovat. Mnozí jsou však toho názoru, že realizace poznatků, o kterých zde bylo hovořeno, jsou věcí výlučně mlékáren a tedy nikoliv zemědělců. V takovémto tvrzení je však největší omyl zemědělců.

Vrátím se zpět ke grafu , který uváděl strukturu cen jednotlivých výrobců na příklad v jogurtu.

Podle tohoto grafu - koupí-li si někdo jogurt např. za 10,-Kč, pak na těchto 10,-Kč se podílí - dodavatelé vstupů do zemědělství 1,00 Kč

- zemědělci 1,20 Kč

- zpracovatelé 4,60 Kč

- obchod 3,20 Kč

10,00 Kč

Pokud se budou zemědělci zabývat jen tou svou částí - tedy tou 1,20 v l jogurtů, pak se nikdy k penězům nedostanou. To proto, že peníze jsou jinde.

· Jsou ve vysokých cenách zpracovatelů, ve vysokých cenách obalu, ve vysokých cenách

obchodu a také v cenách, které lze získat navýšením ceny nad 10,-Kč lepším výrobkem.

Zemědělci mají tudíž 2 možnosti:

· buď se angažovat nebudou, v tom případě je čeká živoření a boj o každý haléř za 1 l mléka

· nebo se budou plně angažovat, tedy proniknou do celé problematiky výroby mléčných potravin a budou se na celém procesu výroby potravin podílet.

Mlékařské organizace však o takovýto projev zemědělců nebudou mít zájem. To proto, že své jistoty mají již zabezpečené. O této skutečnosti svědčí tyto údaje:

a. Mlékařské organizace se vybavují plničkami na tetrapakové balení. Společnost Tetrapak nabízí plnicí linky velmi levně. Svůj zisk si při tom zabezpečuje vysokou cenou obalu, který činí 3,60 - 3,80 Kč za 1 l balení, Elopack 2,-Kč. Podíl ceny obalu na 1 l mléka je tudíž 32 %, resp. 17,3 %

b. Mlékařské organizace mají zajištěné zdroje zisku z nízké ceny mléka, které vykupují od zemědělských podniků. To opět dokazují cena za je které mléko vykupováno:

v ČR za 7,68 Kč, v Dánsku za 10,92 Kč, v Holandsku za 10,80 Kč, v Itálii

za 12,41Kč, ve Francii za 10,11 Kč, v Rakousku za 9,83 Kč, v Německu za 10,47 Kč a v průměru EU za 10,53 Kč.

Kdyby zemědělci prodávali mléko za ceny, které jsou v průměru EU, tedy za 10,53 Kč a nikoliv za 7,68 Kč, pak by na 1 litr mléka získali navíc 2,85 Kč. Na vykupovaných 2,4 mld litrů mléka by to znamenalo, že by zemědělci získali navíc 7 mld Kč.

c. Mlékařské organizace mají způsob, jak ceny zemědělců srazit, nebo si vynutit peníze ze státních dotací na máslo.

Např.: v letošním roce byly a budou vyplaceny mlékárnám dotace na mléčné výrobky ve výši 1 400 mil. Kč, většinou na export másla.

d. Při tom, že mlékárny berou dotace na máslo, politici a sdělovací prostředky ostouzejí a deptají zemědělce výpady, že na ně společnost doplácí.

Takto je tomu proto, že zemědělci jsou slabí, že je silné organizace ovládají.

K nápravě vedou proto tyto cesty:

· Zemědělci musí se prosadit ve zpracovatelských a obchodních organizacích.

· Zemědělci musí ovládat tvorbu cen.

· Zemědělci musí prosadit nejmodernější formy zpracování a manipulaci s mléčnými potravinami. Pokud tyto formy zpracování neprosadí u mlékáren, musí si zřídit mlékárny vlastní a o své výrobky se plně postarat.

· Zemědělci musí se angažovat ve vybudování silných autoritativních organizací, které je budou chránit a které jim mohou zabezpečit budoucnost.

Pokud k takovýmto nápravám zemědělci nepřistoupí, nemají šanci přežít. To proto, že všechny problémy, které se projevují u výrobců mléka se projevují i u ostatních výrobců.

II. Příklad průmyslového využití zemědělských produktů

Zemědělské výrobky lze využít nejen k výrobě potravin, ale i k výrobě celé řady průmyslových výrobků.

Jako důkaz uvedeme uplatnění zemědělských výrobků pro výrobu energie:

a. Zemědělství může vyrábět líh a tento v množství 15 % dávat do benzínů ( ve Francii je

dáváno 15 %).

b. Rozvinutím výroby řepky lze rozvinout i výrobu vysoce kvalitních olejů a to nejen pro

potravinářské účely, ale i pro průmyslové využití.

c. Zemědělství může vyrábět velké množství biomasy pro výrobu energie, tepelné

i elektrické.

Vytápění tepláren BIOMASOU je již realizováno v mnoha zemích.

I my můžeme realizovat vytápění městských i obecních bytů a domů biomasou.

BIOMASU můžeme využít i pro vytápění skleníků a tím obnovit výrobu zeleniny

a květin.

Využití BIOMASY pro vytápění bude podporováno EU, která předpokládá, že do roku

2010 bude 12 % energie vyráběno z BIOMASY.

Využití BIOMASY lze uvažovat i při výrobě elektrické energie.

Zemědělské podniky v USA staví i provozují elektrárny, které ve svém komplexu zásobují asi 25 000 000 obyvatel elektrickou energií.

Výhody biomasy pro výrobu energie je třeba spatřovat v nízké ceně biomasy.

EXPORT - bez exportu zemědělství nemůže fungovat

Velké množství zemědělské produkce lze exportovat.

U nás je zafixováno, že exportovat nelze.

Ve světe však existuje velký trh potravin.

Jaké množství potravin některé země exportují, uvádíme v následujícím grafu.

Z grafu vyplývá, že všichni exportují, my exportujeme velmi málo. Např. Maďarsko exportuje 2,2 x, Rakousko exportuje 2,2 x více potravin, než ČR. Belgie a Lucembursko dokonce 14 x více než ČR

My neexportujeme ze 3 důvodů:

a. Neumíme exportovat.

b. Pro realizaci exportu nemáme peníze.

c. Pro realizaci exportu nemáme vytvořené silné podniky.

Dnešní export se však stává stále složitějším.

Složité exporty může proto řešit jen silná organizace, která má k dispozici odborníky, má k dispozici peníze a má vůči partnerům autoritu.

Především složité exporty mohou přinést vyšší a nejvyšší zisky.

Stávající zemědělské podniky, a to jak družstva, nebo soukromé podniky nebo fyzické osoby, ani stávající obchodní organizace nemají šanci za současných podmínek na trhu obstát.

GRAF 4

Pramen: Kára,J.,Adamovský, J., Obnovitelné zdroje energie. Praha: Mze v Agrospoji, 1993 a Hospodářské noviny

GRAF 5

Pramen: FAOSTAT

1. VYTVOŘENÍ FINANČNĚ PODNIKATELSKÝCH ORGANIZACÍ

Ze všeho, co zde bylo uvedeno vyplývá, že zemědělství a potravinářství může být prosperujícím odvětvím.

Může být prosperujícím odvětvím pokud:

- zvýší výrobu

- pronikne do předvýrobní činnosti a povýrobní činnosti

- výrobky prodá netradičními obchodními postupy.

Všechny úvahy, které zde byly uvedeny, však vychází z toho, že cíle mohou realizovat jennové, silné a zdatné organizační jednotky.

Tedy:

· nikoliv stávající zdecimovaná a živořící družstva, která navíc jsou pod soustavnou palbou hlídačů čistoty kapitalismu,

· nikoliv stávající a. s. a s. r. o., která jsou jen majetkově jinak upravenými družstvy a

· nikoliv malé, nebo velké soukromé farmy, které mají starost samy se sebou, které nemohou zvládnout velké množství velkých úkolů.

Stávající zemědělské podniky a to jak družstva, nebo soukromé podniky nejsou schopny řešit současné zemědělství ze dvou důvodů:

a. Realizují svou činnost v té části tvorby potravin, která je nezisková.

b. Nemají ekonomickou sílu, která je potřebná pro zvládnutí současných úkolů.

Schéma 1

Průnik zemědělství do předvýrobní a povýrobní činnosti

Chce-li se naše zemědělství dostat k penězům, musí svůj vliv a jakékoliv formy tohoto vlivu přesunout od pěstování rostlin a ošetřování zvířat k fázím zhodnocovacím a obchodním a musí svůj vliv přesunout i do těch činností, kterými se zatím zemědělství nezabývalo.

Schéma 2

Průměr ceny zemědělsko-potravinářského komplexu

Tyto úkoly však nejsou schopny řešit stávající podniky - v jejich velikosti a podnikové formě.

· Současná družstva byla ideální formou v minulém období. Tato podniková forma v současném období na plnění současných úkolů není vhodná. To proto, že je těžkopádná, nepružná a neaktivní a jsou malá. Po změně struktury se zemědělská družstva mohou úspěšně podílet na realizaci dílčích úkolů, které jsou součástí velkých programů.

· Totéž lze říci i o s. r. o., nebo a. s., které fungují obdobně jako zemědělská družstva, mají však odlišnou vlastnickou formu.

· Stávající soukromé společnosti, farmářské statky a to jak malé, tak i střední či velké nemají sílu odolávat tlaku současné světové konkurence. Mohou se však taktéž podílet na realizaci velkých programů, a to řešením dílčích úkolů.

Současné složité a mnohostranné úkoly jsou schopny zvládnout jen velké, silné a vysoce aktivní podniky, které budou úspěšně svázány s existujícími podniky, tedy které budou svázány se současnými družstvy, a. s., s. r. o. a s potravinářskými podniky.

Chceme-li se k penězům dostat, musíme si vytvořit takové podniky, které budou schopny řešit všechny zhodnocovací a obchodní procesy ve všech jejich fázích.

Tato opatření nevzniknou sama.

Nevyřeší je žádná rozhodnutí vlády. Musí je zemědělci a potravináři zorganizovat sami.

Současné úkoly jsou schopny zvládnout jen organizace nového typu, tedy velké a silné podniky, které se mohou stát základem superpodniků.

Vytvoření finančně podnikatelských organizací

Většinu současných zemědělských podniků není možné udržet nad vodou bez přísunů dalších peněz. Peníze, které by se však do těchto podniků jakoukoliv formou vložily nemohou vyřešit postavení současného zemědělství.

A je jedno, jestli tyto peníze by byly vloženy přímými přísuny peněz od státu nebo prostřednictvím levnější nafty, nebo dotováním na příklad výroby masa či mléka.

A je také lhostejné, zda tyto prostředky by byly poskytnuty družstvům, nebo soukromým farmářům. Ve všech případech by tyto prostředky jen částečně zacelovaly mezery, které podniky mají, úpadek zemědělství by se však nezastavil.

Současné zemědělské podniky jsou schopny prosperovat jen v novém podnikatelském prostoru.

Tento nový podnikatelský prostor si musí zemědělství vytvořit. Nový podnikatelský prostor lze vytvořit těmito opatřeními:

1. Vytvořením nových silných podnikatelských celků

2. Tyto nové silné podnikatelské celky - tedy silné podniky zabezpečit startovacími finančními prostředky.

3. Nové silné podniky orientovat na zvládnutí nových zemědělských a nezemědělských programů,

4. Nové silné podniky rozvinou zahraniční a vnitřní obchod.

Vytvoření nových silných podnikatelských celků

Za nové silné podnikatelské celky považujeme superpodniky. Naše zemědělství takové

superpodniky nemá. Pokud je nemá, musí si je vytvořit.

O takovýchto podnicích budeme hovořit pod pracovním názvem KOMBINÁT.

Kombinát by byl akciovou společností, kterou si založí:

· zemědělci a potravináři několika podniků nebo

· zemědělci a potravináři daného okresu nebo

· zemědělci a potravináři několika okresů.

Schéma 3

Další rozvoj zemědělství

Příklad založení KOMBINÁTU v jednom okrese

Schéma 4

Zakladatelé Kombinátu

KOMBINÁT tudíž založí podniky dohodnutého teritoria,

Prvé upisování akcií - založení KOMBINÁTŮ

KOMBINÁT založí zakladatelé s akciovým kapitálem minimálně 1,000.000,- Kč, rozděleným na min. 1.000 akcií s nominální hodnotou 1.000,- Kč.

Takovouto základní konstrukcí kombinátu zajišťujeme proto, aby vlastníkem kombinátu byli zemědělci a potravináři. Zakladatelé se tedy dohodnou, kdo se zakladatelem stane, tedy kdo bude vlastníkem akcií Kombinátu, které budou rozhodovat.

Zakladatelé se v této fázi tudíž rozhodnou, koho mezi sebe vezmou. Akcie proto budou

znít na jméno.

Zakladatelé splatí akcie ihned při založení a.s. Kombinát. To proto, aby Kombinát mohl být rozvíjen dál. Takto představenstvo nechá Kombinát zaregistrovat.

Založením KOMBINÁTU s akciovým kapitálem 1,- mil. Kč. vytváříme podmínky pro to, aby vlastníkem kombinátu byly především zemědělské a potravinářské podniky, tedy ty podniky, které se na založení Kombinátu dohodnou.

Druhé upisování akcií - vytvoření startovacích finančních prostředků Kombinátů, tedy přeměna Kombinátů na majetkové centrum

Po zaregistrování KOMBINÁTU vyhlásí představenstvo kombinátu zvýšení základního jmění KOMBINÁTU upsáním nových akcií.

Toto upisování by bylo stanoveno na rozsah např. 500,- mil. Kč. (nebo 1,-mld.Kč)

Přednostní právo na upisování těchto akciíby v souladu s obchodním zákonem mělistávající akcionáři. Z těchto důvodů je také realizováno postupné budování KOMBINÁTU, jako majetkového centra.

Tedy tímto postupným zakládáním kombinátu jsou opět vytvářeny podmínky, aby vlastníkem akcií, které rozhodují zůstaly přednostně zemědělské a potravinářské podniky, tedy ty podniky, které se dohodly o založení Kombinátu.

Zemědělské a potravinářské podniky však nebudou mít k dispozici tolik peněz, aby nabídnuté akcie mohly nakoupit např. za 500,- mil. Kč.

Zemědělské a potravinářské podniky mohou proto upisované akcie hradit nejen penězi, ale také vkladem jiných majetkových hodnot do kombinátu.

Takto by mohly podniky uhrazovat upsané akcie např.:

· budovami

· jinými nemovitostmi

· dále přiměřeně oceněnými pohledávkami

· ale také materiály, které může kombinát zpeněžit.

Podniky mohou tudíž do kombinátu vložit např.: kravíny, vepříny, jiné stáj, sklady, administrativní budovy, technologické celky atd.

· KOMBINÁT by se takto stal vlastníkem majetku např. ve výši 500,- mil. Kč.

Jak jsme již uvedli, KOMBINÁT by sice převzal kravíny, vepříny, dílny atd. jako náhradu za upsané akcie, s převzatým majetkem by však nepodnikal. To proto, že Kombinát je předurčen k realizaci velkých programů. Proto Kombinát pronajme převzaté budovy, stáje, dílny a všechny nemovitosti, které byly do Kombinátu vloženy - pronajme vkladatelům na dobu určitou nebo neurčitou. Sám Kombinát si ponechá ve vlastnictví majetkovou hodnotu.

Na příklad:

Schéma 5

Startovací finanční prostředky Kombinátu

Vklad Pronájem

kravína kravína

za 20 mil. Kč na 30 let

- vlastní majetek Kombinátu se kterým podniká

PODNIK X

· Podnik X bude tudíž vlastnit 20.000 akcií kombinátu v hodnotě 20,- mil.Kč. Podnik

bude se tudíž podílet na činnosti KOMBINÁTU a na jeho výsledku hospodaření

· .Podnik X bude mít k dispozici na dobu 30 let kravín, se kterým bude dál podnikat,

tedy vyrábět a prodávat mléko

KOMBINÁT

· KOMBINÁT - bude vlastnit majetek v hodnotě 500,- mil. Kč a bude s ním podnikat.

· KOMBINÁT může získat majetek také převzetím pohledávek, nebo zásob, které prodá a

přemění na peníze

Zpětný pronájem vložených budov a zařízení je správný proto, že kombinát se nemůže zatěžovat dílčími úkony jako je výroba mléka a podobně. Kombinát zakládáme pro řešení velkých programů.

Důležité je, že kombinát získá upsáním hodnotu majetku, s kterou může disponovat např. zastavit v bankách.

Třetí upisování akcií

Po zaregistrování akciové společnosti s kapitálem 500,- mil. Kč, vyhlásí představenstvo 2, navýšení základního jmění, upsáním nových akcií, ale v tomto případě prioritních akcií o dalších 500,- mil. Kč, tedy na 1 mld. Kč.

Podle obchodního zákoníku může a.s. mít maximálně 50 % prioritních akcií. Vlastníci prioritních akcií, mají právo podílet se na výsledku hospodaření, nemají však právo zúčastnit se na řízení podniku a na hlasování.

Prioritní akcie jsou proto nabízeny komukoliv. Tímto manévrem dosáhneme stavu, dle kterého o KOMBINÁTU budou nadále rozhodovat zemědělci a potravináři, vlastnící základní akcie.

Tímto manévrem však dosáhneme, aby Kombinát získal majetek i z oblasti mimo zemědělství.

A opět akcie mohou být uhrazovány penězi, nebo vkladem nemovitostí, pohledávek nebo zásob. A opět nemovitosti mohou být pronajaty zpět původním upisovatelům akcií.

KOMBINÁT se takto stane vlastníkem majetku, s kterým může podnikat.

Má tedy možnost vypůjčit si peníze u bank a tyto půjčky garantovat vlastním majetkem.

Takovýmto opatřením by se kombináty staly nositeli majetku a potažmo peněz, které by mohly investovat do realizace exportů a dále do nových programů. Tedy nikoliv do zacelování ran podniků nebo do uhrazování mezd těm podnikům, které nemají ani na mzdy, ale do nových programů, např.:

· do programů chovu brojlerů

· do programu chovu mléčných telat

· do potravinářského průmyslu

· do výstavby elektráren a tepláren

· do budování dalších průmyslových činností

· do budování služeb

Kombináty by tedy vkládaly peníze jen do těch programů, které mohou přinášet velké zisky.

A na těchto ziscích by se podílely původní zemědělské organizace tím, že by pobíraly dividendy těchto kombinátů.

KOMBINÁTY by se takto mohly stát nositelem majetku ve výši asi 70 - 140 mld. Kč.

To je tolik, kolik mají dnes volného majetku zemědělské podniky a který lze získat z oblasti mimo zemědělství.

Řešení zadlužených podniků

Mnohé zemědělské podniky by taktéž chtěly upisovat akcie a uhradit je vkladem nemovitostí do kombinátu. Ale upisovat akcie nemohou, protože majetek těchto společností je zastaven u bank. Zadluženost českých zemědělských podniků je značná

GRAF 6

Podle vyjádření světové banky naše zemědělství vleče relativně velké dluhové břemeno, jehož výše se odhaduje na 50,-mld.Kč.

Zemědělské podniky dále dluží státu

- za privatizovaný majetek nepůdního typu ve výši 19,- mld.Kč

- farmy založené v rámci restitucí dluží státu asi 7,- mld.Kč

Toto zadlužení způsobuje nefunkčnost zemědělských podniků a způsobuje, že současné zemědělství není schopno odolávat světové konkurenci. Pokud tento stav ponecháme, zemědělské podniky se rozpadnou a věřitelé stejně nic nedostanou.

Proto majetek současných zemědělských podniků je třeba převést do stavu, který může zemědělství aktivizovat.

Opatřením, kterým lze i tento majetek získat do kombinátu, je manévr rozpuštění předlužených podniků, a to vystoupením zemědělců z dosavadních zadlužených podniků.

Takovýto manévr, nazývaný druhou transformací, umožňují i naše zákony.

Světová banka ve studii Stav zemědělství v České republice k tomuto problému uvádí: “Existuje mnoho příznaků o tom, že družstevní farmy ve svém současném stavu by jen stěží mohly obstát ve zvýšených konkurenčních tlacích EU.” A dále studie uvádí: “Určitý malý počet družstevních farem vstoupil do tzv. “ druhé transformace”, což často vedlo k zakládání akciových společností nebo společností s ručením omezeným.” Studie dále konstatuje:

“ Druhá transformace vede k životaschopnějším a rentabilnějším provozům.”

V souladu s Obchodním zákoníkem by měli zemědělci realizovat tato opatření:

Vystoupit ze špatně fungujícího družstva.

Pokud zemědělci vystoupí ze špatně fungujícího družstva, pak stávající družstvo se musí s vystoupenými členy vyrovnat. Členové mají nárok na vyrovnávací podíl. Stávající družstvo

musí jim dát to, co není zastaveno.

Vrátí jim tedy např. půdu, nezastavené budovy, dobytek, stroje, zásoby, přiměřeně ohodnocené pohledávky atd.

Zemědělci, kteří vystoupí z původního družstva, mohou okamžitě fungovat sami, nebo mohou opět založit nové zemědělské družstvo, nebo s. r. o., nebo a .s.

Zemědělci by ale měli využít tohoto manévru k tomu, aby vybudovali

· primární zemědělské podniky

· podniky služeb

Nově vzniklé zemědělské podniky mohou hospodařit nově, tedybez zátěže nezaplacených dluhů.

Tento manévr by měli družstevníci realizovat neprodleně. Pokud ho zrealizují, mohou vstoupit do nové podnikatelské sféry. Pokud ho nezrealizují, budou dál živořit. A budou živořit do té doby, než je někdo jiný zlikviduje.

Likvidace původních družstev

Původní družstvo, ze kterého zemědělci vystoupili, je pak třeba podle zákona uvést do likvidace.

Likvidace by však měla být realizována v režii původního představenstva, které by mělo uplatnit zkrácenou likvidaci.

My budeme mít zájem, aby nemovitosti, pohledávky, ostatní dražené zboží, ostatní majetek odkoupily nové založené zemědělské podniky. Tedy, aby ony se staly nositelem majetkových hodnot.

Nově založené zemědělské podniky následně vloží tento majetek do KOMBINÁTů a následně si je opět pronajmou. Tedy budou postupovat stejným způsobem, jak bylo popsáno v části o upisování akcií kombinátu.

Tyto manévry vytvoří stav, který umožní, aby nově založené KOMBINÁTY získaly majetek, který kombináty mohou uplatnit v bankách jako zástavy na úvěry pro své programy.

Sdružení KOMBINÁTŮ

Programy, které je třeba realizovat, většinou přesahují síly jednoho kombinátu. Proto kombináty vytvoří různá spojení mezi sebou:

a. mohou vytvořit různá sdružení bez právní subjektivity,

b. mohou spojit své úsilí založením např. a.s., vytvoří tedy podnik s právní subjektivitou,

c. mohou založit další organizace, např. a.s. nebo s.r.o., ve kterých budou mít

kombináty svou účast.

Schéma 6

Sdružení kombinátů

Schéma 7

Založení PODNIKU (např. a. s.)

Schéma 8

Založení dalších organizací

Takto kombináty mohou spojit síly pro realizaci velkých programů.

Vedle účelových spojení kombinátů je třeba realizovat i velká územní spojení kombinátů.

Např.: KOMBINÁTY MORAVA

KOMBINÁTY STŘEDNÍ ČECHY

Spojení však nemusí být pouze územní, ale mohou se kombináty spojovat podle zájmů.

Spojení kombinátů umožní řešit úkoly, které jsou nad síly jednoho kombinátu. Zároveň umožní společný postup kombinátů při řešení problémů, které přesahují rámec jednoho okresu.

Posílení kombinátů o zdroje získané od státu

Síla spojených kombinátů by měla být navýšena o zdroje, které zemědělství dříve patřily a které mu nebyly vráceny. Jedná se o nevrácené majetky Hospodářských družstev, mlékáren, cukrovarů, lihovarů apod. Na vrácení majetku má zemědělství právo. To proto, že tento majetek zemědělcům patřil. A také proto, že křivd vůči zemědělství bylo spácháno mnoho. Tuto skutečnost dokládáme následovně.

Zemědělská družstva musela se vyrovnat s oprávněnými osobami z družstev. Z družstev odčerpán majetek, který nebyl dříve “ukraden” jak je všeobecně hlásáno, ale který nahospodařili zemědělci. A tento nahospodařený majetek musel být vrácen těm, kteří ze zemědělství před mnoha lety odešli hledat si lépe placenou práci do průmyslu.

Všichni ale neměli to štěstí, aby ze zemědělství odešli do průmyslu. Statisíce zemědělců bylo k půdě připoutáno.

Mnozí z vás jsou pamětníky doby, kdy těm, kterým se podařilo ze zemědělství uniknout měli platy více jak desetkrát vyšší, než měli zemědělci, kteří na jejich pozemcích, které zemědělcům byly přikázány, museli hospodařit.

Pozemky, budovy a dobytek cizích osob zemědělci neukradli, ale byl jim přikázán k nucenému obdělávání. Takto byl k obdělávání přikázán i majetek těch, kteří byli likvidování státem - tedy nikoliv družstvy, ale státem podle zákona č. 50 z roku 1955.

Družstevníci o tento majetek nestáli. Oprávněné osoby by proto měly požadovat náhradu majetku od toho, kdo jim ho vzal - tedy od státu a nikoliv od družstev.

Zatím co státní majetek byl vrácen kde komu, a o způsobech dokazování původu vlastnictví se již vyprávějí i vtipy, na straně druhé našemu zemědělství majetek vrácen nebyl.

Je sice pravda, že stát použil část těchto zdrojů, tím že dotoval Podpůrný a záruční fond pro zemědělce a lesnictví. (PGFFF).

Podle údajů Světové banky byl tento fond dotován částkou 5,-mld.Kč.

Skutečností však zůstává, že s tímto fondem, tedy i těmito 5,-mld. Kč si manipuluje stát, tedy nikoliv zemědělci a stát si jim řeší své problémy.

Podle odhadů nebyl do zemědělství vrácen majetek za více jak 35,- mld Kč.

Tato křivda by zemědělcům měla být napravena.

Například tím, že z prostředků Fondu národního majetku bude hodnota tohoto majetku předána Sdružení kombinátu

Hospodářská síla Kombinátů

Pokud uskutečníme naznačené finančně podnikatelské manévry, vytvoříme pomocí kombinátů silnou hospodářskou základnu.

Ta může vzniknout získáním těchto majetkových účastí:

a) Vkladem budov, hal, skladů apod. ve výši 70,- mld Kč

b) Vkladem oddlužených nemovitostí 30,- mld. Kč

c) Předčasným odprodejem zásob 10,- mld. Kč

d) Vklady z jiných odvětví 70,- mld. Kč

e) Vyrovnání - navrácení státem 35,- mld. Kč

215,- mld. Kč

Z této částky lze reálně počítat s částkou nejméně 120,- mld. Kč

Do rozvoje zemědělství lze uvedenými finančně podnikatelskými manévry vložit prostředků za 120,- mld. Kč. Pokud budou tyto prostředky úspěšně využity, pak je naděje, že nepříznivý rozvoj zemědělství bude změněn.

Vlastní činnost Kombinátů by se proto měla rozvíjet ve 3 oblastech.

Není úkolem tohoto příspěvku uvádět, co všechno by kombináty měly řešit.

Neměly by však řešit problémy současné rostlinné a živočišné výroby. To proto, že současné podniky mají dostatek odborníků na řešení těchto problémů. Měly by však řešit úkoly, které v současném zemědělství nikdo neřeší a které pro rozvoj zemědělství jsou nezbytné.

A - Kombináty vybudují a budou provozovat zemědělské a potravinářské činnosti a stanou se

zárodkem SUPERPODNIKÚ

B - Kombináty se stanou finančními centry zemědělských podniků.

C - Kombináty vybudují vnitřní a zahraniční obchod.

ad A Kombináty vybudují a budou provozovat zemědělské a potravinářské činnosti, a stanou

se zárodkem superpodniků

Není úkolem tohoto příspěvku vydávat šablonu činnosti Kombinátu. Jakými cestami je třeba rozvíjet výrobní činnost Kombinátů si uvedeme na příkladech.

Příklad 1 Rozvoj výroby telecího masa

Kombinát vytvoří silný podnik na výrobu telecího masa tak, že

· část výrobních zařízení vybuduje sám

· část výrobních zařízení vybudují členské podniky.

Schéma 9

Oblasti činnosti Kombinátu

Kombinát např.:

· zakoupí stávající nevyužité jatka, nebo je pronajme

· zakoupí technologickou linku na zpracování masa

· vybuduje závod na výrobu krmiv

· koordinuje výrobu - smluvně nakupuje telata a dodává výrobcům

- sjednává smluvně výkrm u zem. podniků

- dodávají krmiva

Zemědělské podniky, ve spolupráci a s dohodou Kombinátu vybudují

· výkrmy telat

· vybudují prodejní síť

· vytvoří společnosti pro rekonstrukci a údržbu výkrmen

· vybudují dopravní organizaci

Schéma 10

Rozvoj výroby telecího masa

Příklad 2 - Produkce drůbežího masa

Nové silné podniky přijmou realizaci drůbežářského programu.

Tedy např.: a) Pověří některé podniky chovem slepic a produkcí kuřat.

Tedy stávající podniky vybudují chovy pro produkci kuřat.

b) Smluvně zajistí výrobu krmných směsí-taktéž např. ve stávajících podnicích.

c) Smluvně zajistí výkrm brojlerů - taktéž ve stávajících podnicích.

d) Vybuduje jatky.

e) Pověří zemědělské podniky budováním prodejen rychlého občerstvení.

f) Zapojí tyto prodejny do své sítě.

g) Bude odebírat doplňkové potraviny od jiných výrobců.

V tomto novém podnikatelském prostředí mohou stávající podniky se zapojit jak do realizace chovu drůbeže, tak do realizace provozování prodeje rychlého občerstvení.

Schéma 11

Produkce drůbežího masa

zakladatelé nového

podniku

Smluvně řeší

ad B Kombináty se stanou finančními centry zemědělských podniků

Kombináty se mohou stát zárodkem hospodářské síly zemědělství.

Zakladateli těchto kombinátů budou především zemědělské a potravinářské podniky. Všichni budou kupovat akcie na jméno. Jejich prodej bude tudíž možný jen se souhlasem DR kombinátu. Prodej akcií kombinátu bude proto řešit finanční centrum kombinátu.

Kombinát tím, že získá majetek, vytvoří si zdroje garancí pro bankovní úvěry. I s těmito zdroji bude hospodařit finanční centrum kombinátu.

Bankovní úvěry bude vkládat kombinát výlučně do rozvojových programů a pro realizaci exportů. Tím, že kombinát bude vkládat prostředky do realizace exportů a do nových rozvojových programů, bude v těchto oblastech získávat vliv. Tento vliv pak využije pro ovládnutí činností a teritorií, ve kterých zemědělské podniky neměly šanci obstát.

Silné kombináty pak budou spojovat své síly pro realizaci programů, které budou mít celostátní i mezinárodní význam.

Stávající zemědělské podniky, které budou pod ochranným deštníkem kombinátů se budou podílet na ziscích plynoucích z činnosti kombinátů. A budou se podílet na jistotách, které silné podniky přinášejí. Tyto jistoty budou nikoliv v tom, že stávající podniky budou dostávat dotace, nebo, že jim budou vykupovány výrobky za neúměrně vysoké ceny.

Jistoty budou dány tím, že:

· podniky budou moci maximálně zvyšovat výrobu a tím snižovat náklady

· za své výrobky budou mít včas zaplaceno

· podniky budou napojeny na progresivní systém, který je schopen tvorby značného množství finančních prostředků.

Za těchto podmínek budou mít jistoty, že budou ziskové.

Finanční centra kombinátů by proto řešila tyto úkoly:

a. Zaštiťovala by směnkový obchod

b. Účastnila by se založení zemědělské banky

c. Mobilizovala by finanční prostředky pro velké a ziskové programy

d. Poskytovala by zdroje pro realizaci exportů

e. Obhospodařovala by akcie kombinátu

Z uvedeného vyplývá, že finanční centra kombinátů by přímo neposkytovala úvěry na provoz stávajících zemědělských podniků.

Stávajícím zemědělským podnikům by však poskytovala pomoc prostřednictvím směnkového obchodu.

Ad a) Směnkový obchod

Směnkový obchod je u nás využíván velmi málo. Směnkami lze překlenout dočasný nedostatek peněz a tím nezabrzdit, ale naopak podpořit hospodářskou činnost podniků.

Směnkový obchod bude sloužit především zakladatelům kombinátů, tedy zemědělským podnikům. Směnkovým obchodem lze vytvořit vnitřní trh podniků v působnosti kombinátu.

Aby směnkový obchod fungoval, musí být používání směnek pro podniky zajímavé a musí být vytvořena jistota, že směnky budou vždy uhrazeny a princip používání směnek musí být pružný. Tohoto požadavku dosáhneme tím, že směnky budou směnečně ručeny akciemi kombinátu, a tedy Kombinátem.

Schéma 12

Směnkový obchod

za výši neuhrazených směnek prodá akcie

Kombinátu jinému majiteli

Předložení směnek

Úhrada směnek

Přijme směnky Dá své akcie

Kombinátu do zástavy

Proplacení

směnek

Vrácení akcií

zpět

Dodá hnojiva Přijme směnky

Dodá služby Přijme směnky

Postup při manipulacích se směnkami kombinátu by byl následující:

Zemědělský podnik, který vlastní akcie kombinátu, a Finanční Centrum Kombinátu uzavřou smlouvu o vydání směnek kombinátu.

Dle této smlouvy

a) Kombinát jeho Finanční centrum - Vystaví směnky kombinátu

- Tyto směnky je kombinát připraven kdykoliv proplatit

držiteli směnky.

- Pro jednoduchou manipulaci se směnkami vystaví

kombinát směnky v hodnotě 1,-mil.Kč, 100.000,-Kč,

10.000,-Kč.

b) Zemědělský podnik - Garantuje tyto směnky svými akciemi u kombinátu

- Zavazuje se, že směnky vrátí v termínu, který je uveden ve

smlouvě

- Zároveň se zavazuje, že zaplatí úroky ve výši např.: 1% z ceny

směnky za každý měsíc

- Pokud zemědělský podnik směnky v termínu nevrátí, uhradí

jejich výši v Kč nebo akcie zemědělského podniku propadají

ve prospěch Finančního centra kombinátu.

c) Finanční centrum prodá zastavené akcie novému vlastníkovi

Aby se celý směnečný obchod zjednodušil, mohou být v oběhu jednotné směnky s hodnotou

Např.: 1,000.000,-Kč, 100 000,-Kč, 10.000,-Kč.

Směnkový obchod by tedy fungoval podle tohoto schématu:

· Kombinát připraví směnky v nominální hodnotě 1,000.000,- a 100.000,-Kč.

· Zemědělský podnik, který chce koupit hnojiva za 1,300.000,-Kč, vyzvedne si u kombinátu

1 směnku za 1,000.000,-Kč

3 směnky za 100.000,-Kč

· Kombinát tyto směnky však vydá teprve tehdy, až zemědělský podnik zastaví u Finančního centra kombinátu své akcie a to 1 300 akcií s nominální hodnotou 1 000,-Kč.

· Obdobně může zemědělský podnik převést kombinátu do zástavy obilí, dobytek, stroje oceněné pohledávky, atd.

Kombinát bude brát do zástavy zboží, které je schopen prodat. Tímto opatřením bude kombinát poskytovat službu zemědělským podnikům.

· Tímto opatřením jsou směnky, které má v rukou zemědělský podnik směnečně ručeny kombinátem.

· Zemědělský podnik pak za převzaté hnojiva za 1,300.000,-Kč uhradí směnkami.

1 x 1,000.000,- = 1,000.000,-

3 x 100.000,- = 300.000,-

1,300.000,-

· Podnik, který prodává hnojiva může s těmito směnkami manipulovat stejně, jako s penězi.

Tímto způsobem se vytvoří vnitřní trh teritoria kombinátu, který může manipulovatnikoliv s penězi, ale s náhradou peněz se směnkami.

Pokud se kombináty spojí, pak tento směnkový trh se rozšíří a pojme do systému větší množství podniku.

Uplatněním směnkového prodeje lze výrazně oživit hospodářskou činnost podniků, a to bez vložení živých peněz do těchto obchodních činností.

Ad b) Finanční centra založí zemědělskou banku

Finanční operace zemědělských podniků budou i nadále realizovány přes existující banky. Zemědělství pro realizaci specifických úkolů budou však potřebovat vlastní banku. To proto, že stávající banky nemají zájem poskytovat úvěry zemědělským podnikům. Tato banka musí však byt založena zemědělskými organizacemi, tedy kombináty, základními zemědělskými podniky nebo i jednotlivci.

To proto, aby takováto banka plně respektovala podmínky, které v zemědělství existují. Vedle bank by však v budoucnu měly fungovat i finanční instituce kombinátů, které si budou pružně poskytovat finanční zdroje, nebo budou společnými silami mobilizovat zdroje pro financování velkých finančních, obchodních nebo výrobních akcí, na které samotné kombináty nebudou mít dostatek sil.

Pro zemědělce již pracovala Agrobanka.

Nová zemědělská banka by se však lišila od Agrobanky:

· Nová zemědělská banka by mobilizovala finanční zdroje výlučně pro programy kombinátů.

· Tyto programy by úvěrovala a financovala.

Zemědělská banka by tudíž postupovala podle vzoru např. Reifeisen bank Rakousko.

Aby tyto úkoly plnila, musela by být stejně jako rakouská Reifeisen bank plně v rukou zemědělců.

Leasingové organizace

Leasingové organizace mohou kombináty zakládat bez zvláštních povolení. Leasing je ve velkém rozsahu využíván při nákupu mobilních strojů, na příklad kamiónů, kombajnu, či osobních aut. Např. i u nás byl využit leasing na nákup celé technologické linky na zpracování řepky v závodě MILO , a to v rozsahu asi 600,-mil.Kč.

Kombináty mohou tudíž založit vlastní leasingové organizace, které budou nakupovat nové technologie.

Leasingový obchod však bude fungovat podle následujících pravidel:

· Nově založená organizace, která bude řešit např. výstavbu jogurtárny - vypracuje projekt.

· Pokud tento projekt schválí finanční centrum kombinátu, pak je na tento projekt

- tedy na nákup technologické linky poskytnout leasing.

· Nově nakoupená technologická linka je tudíž ve vlastnictví Leasingové organizace.

Nová organizace, která vybuduje jogurtárnu, získává postupně takovou část jogurtárny, jakou prostřednictvím leasingu splatila.

Finanční centra by mobilizovala prostředky pro zásadní zemědělské programy

Aby prostředky, poskytnuté na nové programy byly účinné, musí Kombináty přijat novou strategii poskytování prostředků na nové programy.

Strategie by měla obsahovat tyto zásady:

Zásada 1

· Kombinát založí organizaci pro realizaci nového programu (např.: Program výroby a spotřeby drůbežího masa, nebo program výroby bramborových lupínků)

· Nová organizace vypracuje projekt a předloží Finančnímu centru kombinátu ke schválení.

Projekt by měl zvýraznit - tvorbu zdrojů - tedy jaký přínos bude mít realizace programu

- z toho kolik získá kombinát

- maximální úspora investičních nákladů

- rychlost realizace.

Zásada 2

· Projekt garantuje vedení organizace pro realizaci programu, a to:

a. částí svého platu ve výši 60 % platu za období realizace. Vedení se tudíž zavazuje, že si bude vyplácet jen 40 % platu. Zbylých tj. 60% platu bude vyplaceno tehdy, budou-li splněny všechny ukazatele projektu.

b. přísným souhlasem o odvolání z funkce a propuštěním z podniku bez náhrad, pokud vedení organizace nebude program realizovat dle harmonogramu.

Zásada 3

· Každý projekt musí být realizován do 1 roku s tím, že budou stanoveny dílčí čtvrtletní úkoly.

· Termín 1 roku se zdá být příliš krutý. Máme však zkušenosti, že lze programy realizovat i za kratší časové intervaly.

Příklady máme i ze současné doby. Supermarkety a benzinové čerpací stanice se taktéž staví za kratší dobu než 1 rok.

ad C - Kombináty vybudují vnitřní a zahraniční obchod

Zemědělci a potravináři budou ve svém snažení úspěšní jen tehdy, pokud vyrobenou produkci prodají. Vybudování obchodu je proto třetím klíčovým opatřením Kombinátů.

Podmínky pro obchodování se změnily. Zatím co dřív fungoval obchod v prostředí nedostatku, kdy poptávka převyšovala nabídku, dnes obchod funguje v prostředí nadbytku - tedy v prostředí, ve kterém nabídka vysoce převyšuje poptávku. Této skutečnosti se musí přizpůsobit i obchod a zejména zahraniční obchod.

V době nadbytku se stává zahraniční obchod prvořadým a proto i budování obchodu musí začít budováním zahraničního obchodu.

To proto, že domácí odbyt je znám a je stále více ovládán zahraničními partnery. My svou produkci musíme prodávat stejně v zahraničí, tak v tuzemsku.

Zahraniční obchod funguje 2 základními principy:

A- Princip externí

Tento princip vychází ze zásady vyhledávání nějakého zahraničního kupce, kterému je výrobek nabídnut. Takto se většinou nabízejí nadbytky, které se v tuzemsku neprodávají, nebo odběratel jimi vykrývá krátkodobý nedostatek, který se v dané zemi vyskytuje.

Tento princip je uplatňován i našim zemědělsko-potravinářským resortem. V současné době

je tento princip překonaný a nelze na něm budovat jistoty.

B- Princip interní

Tento princip vychází ze zásady vybudování si vlastních obchodních zařízení v zahraničí.

Takovými obchodními zařízeními v zahraničí mohou být

- sklady

- mrazírny

- velkoobchodní organizace v zahraničí

- ale také výrobní jednotky, které v dané zemí vyrábějí a prodávají vlastní

i dovážené výrobky.

Takovýto princip není nic nového.

· Automobilky by neprodaly tolik aut, kdyby neměly značkové prodejny v celém světě.

· Výrobci pohonných hmot by neprodali tolik pohonných hmot, kdyby neměli prodejny po celém světě.

· Na obdobném principu obchodují i zahraniční potravináři.

Např.: DANONE by neuspěla, kdyby neměla své základny v Česku.

Nebo COCA COLA by nezvládla trh, pokud by neměla svou výrobní a distribuční

sítě v Česku.

Prostý externí obchod je dnes nejistý a nefunkční. I naše zemědělství, chce-li mít jistotu prodeje, musí odbyt uvažovat nikoliv jen v tuzemsku, ale kdekoliv.

Proto, aby zemědělci a potravináři prodávali kdekoliv, musí mít k tomu vytvořeny své “opěrné body” - tedy své zahraniční základny, které se stanou součástí tuzemského trhu v dané zemi a které budou nikoliv nahodilým odběratelem našich výrobků, ale trvalým odběratelem našich výrobků.

Tak Kombináty měly získat v zahraničí např.: mrazírny a odtud prodávat mléčné a masné výrobky, sklady, mlýny, balírny atd.

Dnes lze takové zařízení ve východních i západních zemích koupit. Pro nákup těchto zařízení lze na příklad využít i pohledávek, které naše země má ve východních zemích.

Takovéto zařízení nejsou schopny získat a ovládat ani malé, ani velké podniky, ba ani samotné Kombináty. K takovýmto opatřením se mohou odhodlat jen sdružení Kombinátů, nebo silná organizace, založená Kombináty.

Kombináty pak mohou koordinovat trh materiálu mezi kombináty a zahraničními obchodními zařízeními a vytvářet podmínky, aby naše potraviny se k zahraničnímu odběrateli dostaly s minimální celní, dopravní a daňovou zátěží.

Ř Í Z E N Í K O M B I N Á T U

Každý ze zakladatelů Kombinátu bude mít obavu, že přijde o peníze a majetek, který vloží do Kombinátu. To proto, že jemu neznámí manažeři budou s jeho majetkem nešetrně zacházet, nebo že může být tento majetek rozkraden.

Kombinát by měl být proto budován tak, aby takováto nebezpečí nebylo. Překonat takováto nebezpečí lze mnoha způsoby.

Doporučujeme, aby Kombináty využily následujícího způsobu.

a. Kombinát by měl základní akcie na jméno. Kombinát by proto měli vlastnit podnikatelé, kteří se znají a mají k sobě důvěru, kteří se dohodli na založení a fungování.

b. Kombinát by proto nebyl anonymním podnikem, o jehož fungování nikdo neví, ale naopak veškerá činnost by byla pod trvalou kontrolou akcionářů.

Kombinát by proto přijal tato pravidla:

a. Nejvyšším orgánem Kombinátu by byla valná hromada, svolávaná jednou do roka.

b. Valná hromada by volila Dozorčí radu. Členů DR by bylo mnoho, nejlépe 5-15. To proto, aby o fungování Kombinátu rozhodovalo co nejvíce akcionářů.

c. Dozorčí rada by kdykoliv jmenovala a kdykoliv odvolávala členy představenstva a generálního ředitele a stanovovala by mu plat. Změny by byly realizovány okamžitě, pokud by Kombinát nezabezpečoval rozvoj.

d. Kombinát by jednou za 2 měsíce svolával setkání, kterého by se zúčastňovali všichni akcionáři.

Setkání - by mělo vždy na programu.

- Výsledek hospodaření za uplynulé období

- Zpráva vedoucího finančního centra

- Zpráva vedoucího výrobních zařízení

- Zpráva vedoucího obchodu

a to v členění - výsledky za uplynulé období

- plán na další období.

Zprávu Valné hromadě by předkládali členové představenstva a GŘ.

Akcionáři Kombinátu by měli právo žádat informace o všech záležitostech.

Kombinát by tudíž nebyl anonymní společností, o jehož činnosti se dozví akcionáři jednou za rok na valné hromadě, ale byl by společností akcionářů, kteří společnými silami budou budovat svůj Kombinát.

Použitá literatura:

Čuba, F., Hurta, J., Trnka, F. Vytváření ziskového zemědělství. In: Sborník referátů z konference: “Vytváření ziskového zemědělství. Precizní zemědělství.” Luhačovice:

Edice TOKO, 1999.

FAOSTAT

Kára,J.,Adamovský, J., Obnovitelné zdroje energie. Praha: Mze v Agrospoji, 1993

Nákladovost zemědělských výrobků v zemědělských podnicích ČR, Praha: VÚZE 1996, 1997

Situační a výhledové zprávy (komoditní studie) Mléko, Drůbež a vejce, Hovězí a vepřové maso Praha: MZe, Agrospoj za rok 1998 a 1999

Světová banka Stav zemědělství v České republice: Od “Sametové transformace k otázkám vstupu do EU” Praha: MZe ČR v Agrospoji, 1999

Zahraniční trhy agrárních komodit: Mléko a mlékárenské výrobky, Jatečná zvířata a maso

Praha: MZe A VUZE za rok 1998 a 1999

Zpráva o stavu českého zemědělství 1996, 1997 a 1998 Praha: Ministerstvo zemědělství ČR

v Agrospoji,

Hospodářské noviny

Adresy autorů:

Doc. Ing. František Čuba, CSc.

Agro Avan, s. r. o.

Nám. Svobody 57

763 15 Slušovice

Doc. Ing. Josef Hurta, CSc.

VUT v Brně

Fakulta managementu a ekonomiky ve Zlíně

Mostní 5139

760 01 Zlín