Reformní země nastartovaly růst

Letos poprvé se všechny transformující se země střední a východní Evropy bez výjimky odpoutaly od propadu hospodářství a vykazují kladné růstové hodnoty.

Letos poprvé se všechny transformující se země střední a východní Evropy bez výjimky odpoutaly od propadu hospodářství a vykazují kladné růstové hodnoty. Procentuální srovnání růstu HDP však zavádí, už kvůli různým výchozím úrovním, ke zjednodušeným závěrům.

Nicméně v čele žebříčku růstu HDP je Rusko se šesti procenty, následované Maďarskem (5,5 %), Polskem (4,9 %) a Slovinskem (4,5 procenta). V příštím roce se dá vzhledem k vývoji Eurolandu, kam směřuje největší část zahraničního obchodu reformních zemí, čekat útlum, prý jen lehký.

Reformní země v tomto stadiu prostě kopírují vývoj světové ekonomiky a především konjunkturální cyklus v západní Evropě. Výjimkou v tomto směru je Rusko, které, vedle jistého politického zklidnění, těží z vysokých cen energetických surovin, především ropy a zemního plynu. Je ale také pravda, že deset let po zahájení reforem pouze Polsko, Slovensko, Slovinsko a Maďarsko dosáhly výkonnosti hospodářství, kterou měly před rokem 1989.

Otázkou je, jak se projeví postupná realizace Paktu stability pro jihovýchodní Evropu, která je v plné míře možná teprve po zvratu v Jugoslávii. Takzvaná zbytková Jugoslávie je posledním neobsazeným trhem v Evropě, o který se teď svádí urputný boj. Ale od 2,8 miliardy eur, které má pakt zatím k dispozici na obnovu, se větší impulsy čekat nedají. Jugoslávie však hodlá už začátkem roku liberalizovat zahraniční obchod a otevřít trh, což přiláká soukromý kapitál. A to bude rozhodující.