Produkční potenciál zemědělského půdního fondu v ČR

20.09.2000 | Odborné konference

Productiv potential resources of agricultural land in Czech republic

Pletichová Dobroslava

Abstrakt:

Zemědělský půdní fond v ČR zahrnuje přibližně 4,2 mil. ha z.p. , přičemž zhruba 3,1 mil. ha je výměra orné půdy. K 1.1. 1998 se snížilo zornění půdy na 72,2 % oproti roku 1989, kdy představovalo 75,2 %. Největší část plochy ČR tvoří pahorkatiny a vysočiny, proto je obtížné srovnávat naše přírodní a klimatické podmínky s podmínkami zemí EU. Produkční schopnost půd je ovlivňována řadou faktorů, na orné půdě zejména systémem obdělávání a střídání plodin. Produkční oblasti ČR mají všechny přepoklady být konkurenceschopné při intenzivní stávající struktuře RV. V těchto oblastech je třeba stabilizovat konkurenceschopné výrobní a zpracovatelské podniky, případně podporovat vznik nových. Podhorské a horské oblasti jsou vhodné pro pěstování spicifických produkčních i netradičních a alternativních plodin.

Poznatky uvedené v článku vyplývají z řešení projektu MSM 411100013 ”Efektivní integrace českého agrárního sektoru v rámci evropských agrárních struktur - předpoklad trvale udržitelného rozvoje”.

Abstract:

The resources of agricultural land in Czech republic involves aproximately 4,2 mil. ha. Out of the resource is roughly 3,1 mil. ha of arable land. Until 1.1. 1998 was decreasing portion of arable agricultural land against the year 1989, when had represented 75,2 %. The bigest part of Czech republic is formed of hills and highlands, therefore is difficult to compare our environment and climatic conditions with conditions of EU. Productiv ability of the soil is influenced by many factors, meinly arable land with its systém of cultivating and changing of produce. Productiv field of Czech republic has presumption to be competetivwith its intenziv current structure of plant production. Thus is neccessery to stabilize the firms engaged either in the production, or in the proccessing, which are competetiv among others and support new one to come into being. Mountainous area is suitable for growing specific products, also for not traditional and alternativ produce

Klíčová slova:

zemědělská půda, využití půdy, půdní fond, úřední ceny, produkční potenciál půd,alternativní využití půdy

Keywords:

agricultural land, land use, land fund, official land prices, productive potential of soils,

alternative waysof land - use

Úvod:

Příspěvek se zabývá hodnocením produkční schopnosti zem. půdy ČR z hlediska bonity a jejím srovnáním s vybranými zeměmi. V rámci příspěvku je též provedena analýza objektivizace hodnocení bonity zem. půdy dle různých metod - podle úřední ceny a bodového hodnocení.

Jedním z kritérií, podle kterých budou rozděleny dotace mezi země střední a východní Evropy, ucházející se o členství v EU, je i zemědělsky využívaná půda. Z tohoto důvodu je , podle mého názoru potřebné, aby i v ostatních zemích, vč. Zemí EU byla provedena bonitace zem. půdy, tak jak tomu bylo v ČR v 70.tých letech. Tento komplexní průzkum půd byl sice využíván pro jiné účely v centrálně plánované ekonomice, ale v rámci transformace zemědělství a komplexních pozemkových úprav byly bonitované půdně ekologické jednotky aktualizovány a lze jich využít pro vyjádření produkční schopnosti zemědělských půd.

Cíle a metody:

Cílem práce bylo provést zhodnocení produkčního potenciálu zem. půdy ČR s využitím metodiky VÚZE v Praze na základě metody bodového hodnocení a úředních cen.

Produkční potenciál ZPF v jednotlivých okresech ČR byl stanoven metodou energetických ekvivalentů. Podstatou je sumární vyjádření energetického obsahu sušiny ekonomicky využitelné části produktu (hospodářského výnosu = hlavního a vedlejšího výrobku), vyjádřeného násobky jednotek energie ve vztahu k jednotkám hmotnosti hlavního produktu polních plodin. Za oceňovací plodiny byly zvoleny hlavní obilniny (pšenice, žito, ječmen, oves a kukuřice na zrno), luskoviny, olejniny, brambory, cukrovka, kukuřice na siláž, víceleté pícniny na o.p. a trvalé travní porosty. Pro srovnatelnost bylo reálné zastoupení oceňovacích plodin ve struktuře sklizňových ploch transformováno na 100% základ. Protože energetický obsah rostlinných produktů se vztahuje na primární zemědělskou surovinu a nikoli na finální produkt, je hodnota energetického ekvivalentu vyjádřena v tzv. nettoenergií-skot, tzn. v té části bruttoenergie (spalného tepla), která je využitelná pro tvorbu tělesné biomasy dospělého skotu.

Pro výpočet energetických ekvivalentů byly použity údaje o energetickém obsahu rostlinných produktů podle Nehringa (1970):

Tab. č. 1 Průměrný obsah nettoenergie-skot ve vybraných rostlinných produktech (v jednotkách hlavního produktu a přiměřené části produktu vedlejšího) - upraveno podle Nehringa

1. Metoda bodového ohodnocení

Produkční schopnost půd byla stanovena tak, že (parametrizované) výnosy devíti hlavních plodin na o.p. (pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice na zrno, cukrovka, brambory, kukuřice na siláž, víceleté pícniny) v každé bonitované půdně ekologické jednotce (BPEJ) byly převedeny na energetické vyjádření v jednotkách netto-energie-skot. Vážený průměr energetických ocenění všech BPEJ byl vztažen k energetickému ocenění nejlepší BPEJ v ČR v GJ.ha-1. Nejlepší BPEJ je 30 300 - černozem lužní na spraši v klimatickém regionu T3 - teplý, mírně vlhký - v rovině, s hlubokým půdním profilem, jehož energetické ocenění je ve výši 67,18 GJ.ha-1. Každý bod produkčního ocenění má tudíž hodnotu 0,6718 GJ.ha-1.

2. Produktivnost půdy vyjádřená úřední cenou

Kriteriem pro stanovení úředních cen zemědělské půdy bylo ekonomické ocenění hrubého ročního rentního efektu rostlinné výroby (též devíti hlavních plodin na o.p.) v daných agroekologických podmínkách při normativně stanovené efektivnosti hospodaření. Byly stanoveny výnosovou metodou. Základní oceňovací jednotkou byla BPEJ (v ČR celkem 1818) a pro každou byla vypočtena úřední cena.

V současné době se úřední ceny využívají především pro oceňování majetku jako základu pro výpočet různých daní. Z tohoto důvodu je potřebné, aby úřední ceny byly stanoveny objektivně, přestože podle vyhl. MF č. 279/1997 Sb. je možnost úpravy až o 560% přirážkami a až o 50% srážkami.

Výsledky

Tab. č. 2 Meziokresní srovnání průměrného produkčního potenciálu ZPF v ČR (energetické ekvivalenty rostlinné produkce v 109J.ha-1 z.p.) v letech 1981-1990.

1981-1990 v intervalu 22,42-53,55 GJ.ha-1 z.p. (vážený průměr ČR celkem 38,352 GJ.ha-1 z.p. = 100).

Vysokou hodnotu PP ZPF (nad 125%) vykazovalo prvních 7 okresů : Vyškov, Prostějov, Olomouc, Kroměříž, Přerov, Brno-venkov a Hradec Králové.

Nad 110% vykazovalo 12 následujících okresů : Praha-východ, Kolín, Znojmo, Opava, Jičín, Břeclav, Kladno, Mladá BoleslavNymburk, Mělník, Praha-západ, Pardubice.

Vyšší než průměrnou hodnotu mělo 29 okresů, které obhospodařovaly 43,8% zem. půdy.

Nízký produkční potenciál (< 75%) měly 4 okresy.

Velmi nízký PP (< 60%) měly 2 okresy (Sokolov, Děčín).

Menší než průměrnou hodnotu mělo 43 okresů.

Tab. č.3 Mezinárodní komparace průměrného produkčního potenciálu orné půdy (energie celkem 109 J.ha-1 o.p. v letech 1981-1990).

Produkční potenciál orné půdy států s tržní ekonomikou byl ve sledovaném období výrazně vyšší než v bývalých socialistických zemích. Hodnota produkčního potenciálu orné půdy byla stanovena na základě naturálních výnosů hlavních tržních plodin (Pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice na zrno, olejniny celkem, luskoviny cel., brambory, cukrovka technická). Byla tedy ovlivněna naturálními výnosy a strukturou těchto plodin na o.p.

Nižší produkční potenciál o.p. všech států bývalého "východního bloku" vyplývá především z nižších naturálních výnosů, tzn. z nižší výkonnosti rostlinné výroby v důsledku nízké úrovně agrotechniky, plýtvání a ztrát.. Ve srovnání s některými zeměmi i z horších přírodních podmínek a především z podmínek sociálně-ekonomických.

Produkční schopnost zem. půd je závislá na půdně-klimatických podmínkách a způsobu hospodaření, tj. na struktuře pěstovaných plodin, zásobě živin v půdě, množství dodávaných živin ap.

Tab. č . 4 Porovnání produkční schopnosti půd v okresech ČR podle bodového ohodnocení a úřední ceny.

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že se produkční schopnost půd v jednotlivých okresech pohybuje podle bodové metody v intervalu 79,7 (v okrese Olomouc) - 37,8 (v okrese Sokolov) bodů.

Podle úřední ceny od 9,05 Kč.m-1(okr.Hradec Králové) - 1,85 Kč.m-1(okr.Jablonec). Při srovnání okresů podle jednotlivých metod se v některých případech výrazně liší jejich pořadí.

Podle bodového hodnocení je produktivnost půdy vyšší např. v okresech Písek (43/66), Tábor (36/59), Nymburk (7/14). Rozdíly jsou i v opačném směru např. okr. Třebíč (38/32), Chrudim (25/20), Prachatice (57/41). V tomto případě, podle mého názoru platí vlastníci pozemků vyšší daň, než která by odpovídala skutečné kvalitě půdy. Navíc jako základ pro výpočet daně z pozemku se dosud využívají průměrné úřední ceny z.p. za katastrální území (podle vyhl. MZ č. 215/1995 Sb.), které mohou zkreslovat skutečnou produktivnost daného pozemku.

Diskuse:

V ČR je přibližně 21% půd pod hranicí marginality (se záporným hrubým ročním rentním efektem), 59% půd má podprůměrnou až průměrnou bonitu a 20% půd je nejproduktivnějších. Kladnou hodnotu HRRE má necelých 80% půd.

Z hlediska vstupu ČR do EU a tedy konkurenceschopnosti a efektivního využití produkčního potenciálu zem. půdy v ČR je nutné vycházet z předpokladu uplatnění intenzivního zemědělství na cca 2,5-3 mil. ha o.p. (včetně řešení problematiky negativních externalit a vysoké ekologické zátěže), při eliminaci produkční funkce zemědělství na zbývající ploše (tj. 1,0-1,5 mil. ha z.p., z toho 0,5 mil. ha o.p.) v méně příznivých oblastech (LFA).

Z hlediska produkční schopnosti zemědělské půdy má české zemědělství předpoklady být konkurenceschopné a plnit funkci nejen v oblasti ekonomické, ale i v oblasti životního prostředí, sociální apod. To znamená plnit mimoprodukční funkce, které v současné době ve všech vyspělých zemích nabývají na významu.