Pracovní návrh stanoviska EU k Pozičnímu dokumentu ČR

NÁVRH SPOLEČNÉHO STANOVISKA

Vyjednávací kapitola 7

Zemědělství (Horizontální otázky, společné organizace trhu, rozvoj venkova)

I. OBECNÉ STANOVISKO ČESKÉ REPUBLIKY

Česká republika přijímá acquis týkající se zemědělství a je připravena plně se integrovat do systémů, které fungují v rámci Společné zemědělské politiky (SZP). Cílovým datem pro vstup je 1. leden 2003.

Česká republika se chce stát k datu vstupu plným členem se všemi povinnostmi a právy vyplývajícími ze členství v EU, včetně přímých plateb.

Česká republika se chce vystříhat přechodných období, s výjimkami, které jsou uvedeny v příslušných částech Pozičního dokumentu. Vyrovnání cen je zdůrazněno jako oblast, kde přechodné období nelze vyloučit a uvádí se, že může být zapotřebí dojednat zvláštní opatření, aby se zabránilo cenovému šoku.

Česká republika má v úmyslu uplatňovat zásady produkce šetrné k životnímu prostředí, udržování krajiny, rozvoj životaschopnosti a aktivit venkovských komunit a vytváření a udržování pracovních příležitostí.

Česká republika si je plně vědoma, že přijetí acquis v plném rozsahu bude vyžadovat zvýšené úsilí při budování administrativních struktur, které budou sloužit k obsluze Společné zemědělské politiky.

II. HODNOCENÍ KOMISE

A. ÚVOD

Zemědělská vyjednávací stanoviska předaná Kyprem, Českou republikou, Estonskem, Maďarskem, Polskem a Slovinskem se soustředí na velký počet otázek, které se mezi jednotlivými kandidátskými zeměmi do určité míry liší. Existuje však několik společných a horizontálních otázek, jež byly předneseny všemi zeměmi nebo jsou obecné povahy, která vyžaduje, aby byly řešeny horizontálně a na základě společných kritérií.

Jedná se o následující otázky:

Zda je během přechodného období po vstupu zapotřebí zachovat nebo provádět na hranicích opatření, která souvisí s řízením společných organizací trhu (SOT).

Historická referenční období a údaje, jež se mají použít pro stanovení výrobních kvót (např. kvóty pro mléko, cukr) a nástrojů pro regulaci nabídky (např. regionální základní plocha, referenční výnosy, limity pro prémie).

Přímé platby (reforma 1992/Agenda 2000).

Komise navrhuje, aby se k těmto třem otázkám přistupovalo následovně:

I Přechodná období a opatření na hranicích, která se týkají provádění společných organizací trhu

Kandidátské země požadují značný počet přechodných opatření, jejichž rozsah, povaha a cíle jsou dosti heterogenní.

Aniž by bylo dotčeno vyhodnocení těchto požadavků případ od případu, Komise je toho názoru, že přechodná ujednání lze dohodnout, pokud jsou potřebná, vhodná a nezpochybňují přijetí acquis communautaire novými členskými státy.

Komise je navíc toho názoru, že v současnosti neexistuje ve vztahu k zemědělskému trhu specifický důvod, který by ospravedlňoval zachování opatření na hranicích během těchto přechodných období.

II. Historická referenční období

Pokud jde o výrobní kvóty (specificky pro mléko a cukr) a nástroje pro regulaci nabídky vázané na podpory (např. základní plocha, vyjímání půdy z produkce, individuální a regionální limity pro prémie), nejsou požadavky kandidátských zemí homogenní. V některých případech své požadavky zakládají na referenčních obdobích v daleké minulosti, zatímco v jiných se požadují nedávnější období s navýšením pro další rozvoj produkce (nevyužité produkční potenciály). Existují také požadavky, které nejsou založeny na žádných historických referenčních údajích, ale jednoduše zmiňují “rozumné” úrovně produkce.

Komise je toho názoru, že historické reference, které se opírají o dalekou minulost, by neměly být přijaty.

Výroba během těchto let v zemích stření a východní Evropy (SVE) probíhala za podmínek starého systému řízeného hospodářství, které nejsou srovnatelné s normálními tržními podmínkami. Zkušenosti navíc ukazují, že statistické údaje, které jsou z tohoto období k dispozici, často zdaleka nejsou spolehlivé. Odkazy na produkci z počátku poloviny 90. let obecně nejsou přijatelné, protože jsou charakterizovány specifickou situací transformačního procesu (restrukturalizace, často pokles produkce).

Nástroje pro regulaci nabídky by měly být obecně stanoveny na základě nedávných historických referenčních období, což je v současnosti rok 1999 a roky předcházející, aby se získal spolehlivý obraz ekonomické reality zemědělské produkce. Komise na druhou stranu není nakloněna výběru let po roce 1999, aby se neposkytly stimuly pro umělé zvýšení referenční produkce. Tento závěr nevylučuje volbu rozdílných referenčních období (pokud jde o jejich trvání a složení) pro různá opatření, v souladu, především, se specifickými pravidly a požadavky v relevantních sektorech.

Komise po této analýze a jako obecné pravidlo navrhuje, aby bylo šest kandidátských zemí informováno, že tyto kvóty, národní garantovaná množství, atd. budou stanoveny na základě “údajů o skutečné produkci za nedávné referenční období, které bude definováno”. Kandidátské země se současně vyzývají, aby poskytly relevantní statistické údaje za pětileté období 1995-1999.

III. Přímé platby

Všech šest kandidátských zemí požaduje, aby jejich zemědělcům byly okamžitě po vstupu poskytnuty přímé platby.

V rámci Agendy 2000 Komise v roce 1997 argumentovala, že slabiny jejich zemědělského sektoru a potravinářského odvětví a očekávané cenové rozdíly si vyžádají, aby se pro většinu žadatelských zemí předpokládalo přechodné období, jehož délka by se mohla lišit v závislosti na příslušné zemi. Během tohoto období by nebylo zapotřebí poskytovat přímé podpory příjmů jako jsou ty, které vzešly z reformy SZP v roce 1992.

V důsledku toho finanční rámec, o němž Evropská rada rozhodla na Berlínském summitu , nepředpokládal specifické prostředky pro přímé platby zemědělcům v nových členských státech.

Komise je v současnosti v procesu analyzování a aktualizování situace, která převládá na různých zemědělských trzích kandidátských zemí. Stanovisko k této otázce lze navrhnout, až bude tento proces dokončen. V důsledku toho je názor Komise v této fázi vyjednávání takový, že by se EU měla omezit na zkompletování vědomostí tím, že vyzve kandidátské země, aby poskytly další informace. EU by k těmto otázkám měla zaujmout stanovisko v pozdější fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se této otázky týkají.

Realizace

Acquis v oblasti zemědělství platí od vstupu většinou přímo a nevyžadují proto transpozici. EU však zdůrazňuje, že schopnost kandidátských zemí realizovat a prosazovat acquis communautaire má zásadní význam. Za účelem zajistit hladké provádění zemědělské politiky Společenství po vstupu je třeba, aby kandidátské země v dostatečném předstihu před vstupem prokázaly, že mají k dispozici administrativní kapacitu pro efektivní realizaci a prosazování acquis.

Zvláště vytváření potřebných administrativních struktur bude předmětem důkladného a neustálého monitorování v rámci stávajících monitorovacích nástrojů (Pravidelná zpráva, podvýbory) a podle potřeby skutečných monitorovacích misí v daných zemích. Kandidátské země by měly doložit, že v okamžiku vstupu budou mít k dispozici všechny mechanismy potřebné pro řízení společných organizací trhu. Aby toho bylo možné dosáhnout, je zapotřebí časných příprav. Návrh společného stanoviska proto v zásadě u všech citlivých sektorů SZP obsahuje věty požadující od kandidátských zemí, aby poskytly podrobné informace o své realizační kapacitě. Komise bude provádět kontrolu a pravidelně informovat členské státy o pokroku, kterého kandidátské země v této souvislosti dosáhly. Pro podporu tohoto procesu jsou k dispozici předvstupní fondy.

B. HORIZONTÁLNÍ OTÁZKY

Evropský zemědělský garanční a orientační fond (EAGGF)

1. Sekce garanční

Stanovisko České republiky: Česká republika připravila ambiciózní program na vytvoření institucionálního systému pro jednotlivé oblasti IACS. Přestože Česká republika předpokládá, že do vstupu přijme všechna acquis v této oblasti, a nežádá proto o přechodné období, připouští, že přechodné období by potenciálně mohlo být nezbytné v případě, že tato administrativní struktura nebude do vstupu zavedena.

Zdůvodnění za strany České republiky: Vybudování administrativních struktur jako je systém evidence hranic reálně využívané půdy podle uživatelů je velmi nákladné. Česká republika si není jistá, zda bude schopná vytvořit tyto struktury včas bez předvstupní pomoci.

Hodnocení Komise: Administrativní struktury, které existují v České republice, se liší od struktur předepsaných legislativou Společenství. Česká republika předpokládá, že bude postupovat následovně:

Kompetentní orgán pro akreditaci Platební agentury: Ve stanovisku České republiky není zmíněn.

Platební agentura (PA): Platební agentura byla ustavena na Ministerstvu zemědělství. Bude obsluhovat program SAPARD a předvstupní pomoc. Po vstupu bude obsluhovat intervenční akce a vývozní subvence.

Vnitřní audit: Výkon finančního auditu (kontrola oprávněnosti plateb) bude zajišťovat odbor vnitřního auditu Platební agentury. Kontrolu na místě budou provádět územní odbory Ministerstva zemědělství.

Certifikační orgán: Certifikačním orgánem pro Platební agenturu bude odbor státního závěrečného účtu na Ministerstvu financí.

Integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS):

Komplexní systém obdobný systému IACS v České republice neexistuje. Některé jednotlivé prvky tohoto systému existují, ale nejsou zcela kompatibilní s pravidly EU. Česká republika nevylučuje potřebu požadovat přechodné období pro vytvoření plně kompatibilního IACSu (viz výše).

Aniž by bylo dotčeno stanovisko EU k platbě přímých dotací, zajištění fungujícího IACS do data vstupu je nezbytné, protože IACS je důležitý také pro určitá tržní opatření (např. prémie pro bahnice, sušenou píci, víno, chmel, tabák, atd.) a pro provádění některých opatření v oblasti venkovského rozvoje.

Ze zásady je také třeba poznamenat, že by EU neměla přijmout, aby Česká republika podmiňovala vytvoření IACS předvstupní pomocí.

- V této souvislosti by Česká republika měla být vyzvána, aby poskytla jasné plány, včetně přesného harmonogramu, pro ustavení potřebných prvků fungujícího IACS.

Úhrada výdajů (systém záloh), veřejné skladování a rozpočtová disciplína:

- V této souvislosti by Česká republika měla být vyzvána, aby potvrdila, že nepředpokládá problémy při aplikování systému záloh, ani při dodržování požadavků Společenství pokud se jedná o veřejné skladování.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí plány nastíněné v Pozičním dokumentu České republiky pokud jde o ustavení administrativních struktur předepsaných legislativou EU ve vztahu ke Garanční sekci EAGGF.

EU bere na vědomí prohlášení České republiky, že přechodné období může být potenciálně nezbytné v případě, že v době vstupu nebude existovat administrativní struktura, pokud se jedná o vytvoření plně fungujícího IACS.

Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají.

Aniž by bylo dotčeno stanovisko EU k platbě přímých dotací, EU zdůrazňuje, že zajištění fungujícího IACS do data vstupu je nezbytné, protože IACS je důležitý také pro určitá tržní opatření (např. prémie pro bahnice, sušenou píci, víno, chmel, tabák, atd.) a pro provádění některých opatření v oblasti venkovského rozvoje. EU proto Českou republiku vyzývá, aby poskytla jasné plány, včetně přesného harmonogramu, pro ustavení potřebných prvků fungujícího IACS.

Česká republika se vyzývá, aby potvrdila, že nepředpokládá problémy při aplikování systému záloh, ani při dodržování požadavků Společenství pokud se jedná o veřejné skladování.

2. Sekce orientační - rozpočtové a finanční aspekty

Stanovisko České republiky: Česká republika nemá žádné požadavky na jednání.

Hodnocení Komise: Projekty spadající pod tuto část acquis již v České republice existují a jsou zde financovány jako dotační tituly ze státního rozpočtu. Platbami v rámci strukturálních programů se bude zabývat Platební agentura. Pro tyto platby a kontrolní orgány se přijme nový zákon.

- Česká republika by měla být vyzvána, aby ve vztahu k plánovanému přijetí nového zákona týkajícího se plateb a kontrolních orgánů poskytla informace, včetně jasného harmonogramu.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika přijímá acquis vztahující se k Orientační sekci EAGGF.

Česká republika se vyzývá, aby ve vztahu k plánovanému přijetí nového zákona týkajícího se plateb a kontrolních orgánů poskytla informace, včetně jasného harmonogramu.

***

3. Obchodní mechanismy

Stanovisko České republiky: Česká republika nemá žádné požadavky na jednání.

Hodnocení Komise: Česká republika již má licenční systém, který se však od systému EU liší, protože je určen k regulaci zásobování vnitřního trhu a nikoliv k obsluze obchodu se třetími zeměmi a vývozních subvencí. Česká republika prohlašuje, že tato acquis plně přijme v době vstupu. Podle České republiky budou licence vydávány a obhospodařovány Zemědělským intervenčním fondem, který bude ustaven za předvstupní pomoci PHARE.

Co se týče vývozních subvencí, Česká republika poskytuje pravidelné subvence pouze u některých komodit, ostatní subvence reagují na nahodilé přebytky. Česká republika prohlašuje, že tyto acquis přijme v plné šíři: tento systém bude obhospodařovat Platební agentura/Zemědělský intervenční fond.

Celní sazebník jako celek dosud není zcela harmonizován (a to v tarifní části), ale jeho nomenklaturní část je plně kompatibilní s acquis.

Komise bere na vědomí záměr České republiky přijmout acquis v této oblasti. Zdá se, že přijetí acquis pro obchodní mechanismy by v České republice nemělo vést ke zvláštním problémům.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika přijímá acquis, která se vztahují k obchodním mechanismům pro zemědělské výrobky.

Česká republika se vyzývá, aby poskytla informace, včetně jasného harmonogramu, ve vztahu k plánovanému vytvoření administrativních struktur potřebných pro realizaci legislativy Společenství (specificky platební agentura pro vývozní subvence, orgán pro vystavování dovozních/vývozních licencí, orgán pro výběr vývozních poplatků, kontrolní orgán pro místa určení intervenčních výrobků, orgán pro provádění fyzických kontrol, orgán pro provádění veterinárních kontrol, pokud jde o optimální zacházení se zvířaty (animal welfare)).

***

4. Ochranná dovozní klauzule pro zemědělské a potravinářské výrobky

Požadavek České republiky: Česká republika žádá o vtělení ochranné dovozní klauzule pro zemědělské a potravinářské výrobky do Smlouvy o přijetí mezi Českou republikou a EU.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Odbourání cel po vstupu ČR do EU může u některých dovážených výrobků vést k poruchám na trhu a k újmě výrobců v důsledku nadměrných dovozů nebo velmi nízkých cen. Česká republika žádá, aby měla možnost takové situace rektifikovat, za použití opatření, která budou vzájemně dohodnuta.

Hodnocení Komise: Volný pohyb zboží je základním principem jednotného trhu. Jednotný trh pro zemědělské výrobky by měl být vytvořen k datu vstupu. Výrazný pokrok tímto směrem se očekává během předvstupního období. Komise upozorňuje, že ochranná opatření uplatňovaná vůči jiným členským státům nelze sladit se vstupem České republiky do jednotného trhu.

Komise má za to, že existuje-li riziko vyvedení trhů z rovnováhy, je nejlepším způsobem jak mu čelit pokračování a případně zrychlení procesu liberalizace bilaterálního obchodu v období před vstupem.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí žádost České republiky, aby do Smlouvy o přijetí mezi ČR a EU byla začleněna ochranná dovozní klauzule pro zemědělské a potravinářské výrobky.

EU upozorňuje, že je obtížné sladit ochranná opatření uplatňovaná vůči jiným členským státům se vstupem České republiky do jednotného trhu a vyzývá Českou republiku, aby své stanovisko znovu zvážila.

EU má za to, že existuje-li riziko vyvedení trhů z rovnováhy, je nejlepším způsobem jak je zmírnit pokračování a případně zrychlení procesu liberalizace bilaterálního obchodu v období před vstupem.

***

5. Politika kvality (Nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 o ochraně geografických názvů a označení, čl. 17)

Stanovisko České republiky: Česká republika nemá žádný požadavek pro jednání.

Podklady týkající se seznamu chráněných geografických označení, která bude chtít Česká republika zaregistrovat, budou k dispozici koncem roku 2002.

Hodnocení Komise: Komise bere na vědomí prohlášení České republiky, že přijímá acquis, a zdůrazňuje, že acquis v této oblasti budou platit přímo počínaje datem vstupu.

Komise zaznamenala, že Česká republika nevznesla otázku případné ochrany výrazu “Pils” (Plzeňské) (nebo podobných).

Podle českých orgánů, bude seznam názvů, pro něž Česká republika zamýšlí požádat o registraci jako chráněná označení původu nebo chráněná geografická označení, k dispozici koncem roku 2002. V této souvislosti je důležitý článek 17 nařízení 2081/92 o zjednodušeném postupu pro registraci a ochranu označení původu a geografických označení. Tento postup umožňuje členskému státu sdělit během období 6 měsíců názvy, které jsou právně chráněny v tomto státě, nebo jejichž užívání je zavedeno, aniž by byly podrobeny připomínkovému řízení, které předpokládá článek 7 (které je složitější). Za určitých podmínek je navíc pro názvy registrované podle článku 17 stanoveno pětileté přechodné období. Společenství bude muset rozhodnout, zda přijme uplatňování tohoto zjednodušeného přístupu u kandidátských zemí, budou-li to požadovat nebo bude-li to Společenství upřednostňovat.

Tento zjednodušený přístup byl použit při předchozím rozšiřování o Rakousko, Finsko a Švédsko.

Zdá se však, že ve stanovisku České republiky je nedorozumění, protože se uvádí, že Ministerstvo zemědělství bude v České republice orgánem, který bude orgánům ES předávat podklady týkající se registrace chráněných označení původu a že podklady týkající se seznamu chráněných geografických označení, která bude chtít Česká republika zaregistrovat, budou k dispozici koncem roku 2002.

Toto prohlášení může platit pouze pro zjednodušený postup. Ve skutečnosti podle normálního postupu uvedeného v článku 5 nařízení (EHS) č. 2081/92 má nárok požádat o registraci pouze skupina a tato žádost musí obsahovat specifikaci výrobku. Členský stát zkontroluje, že je žádost oprávněná a zašle žádost, včetně specifikace výrobku, Komisi. Podklady uváděné ve stanovisku České republiky musí být proto připraveny skupinou výrobců, která se může ze své vlastní iniciativy rozhodnout požádat o registraci .

- Realizační kapacita

Předpokládá se, že orgánem odpovědným za kontrolu dodržování předpisů týkajících se označování původu bude Česká zemědělská a potravinářská inspekce (ČZPI). Stane se tak novelou zákona č. 63/1986 Sb. o České zemědělské a potravinářské inspekci. Práva a funkce v příslušné oblasti budou novelizována.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika přijímá acquis, která se týkají politiky kvality a že seznam názvů, pro něž Česká republika zamýšlí požádat o registraci jako chráněná označení původu nebo chráněná geografická označení bude k dispozici koncem roku 2002. Aby se umožnilo důkladné vyhodnocení, EU vyzývá Českou republiku, aby tento seznam předložila při nejbližší vhodné příležitosti.

EU bere na vědomí plány nastíněné v Pozičním dokumentu České republiky ve vztahu k ustavení administrativních struktur potřebných pro realizaci legislativy EU. V této souvislosti se Česká republika vyzývá, aby své stanovisko doplnila o jasný harmonogram pro tyto plány.

***

6. Ekologické zemědělství (Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91)

Stanovisko České republiky: Přestože ekologické zemědělství se v České republice rozvíjí (ekologicky obhospodařovaná půda činí 2.3% celkový výměry zemědělské půdy), neexistuje v současnosti žádná odpovídající legislativa. V roce 2000 bude možná přijat návrh zákona o ekologickém zemědělství.

Česká republika žádá o začlenění termínu “ekologické zemědělství” do příslušného seznamu uvedeného v článku 2 nařízení (EHS) č. 2092/91.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Tento termín bude chráněným názvem produktů ekologického zemědělství podle návrhu zákona o ekologickém zemědělství.

Hodnocení Komise: Výše uvedený článek uvádí termíny používané ve všech jazycích ES k popisu produktu nesoucího označení, které odkazuje na ekologické metody produkce. Českou žádost lze proto řešit jako lingvistickou adaptaci.

Po vstupu bude nařízení (EHS) č. 2092/91 přímo použitelné na území České republiky. Komise z Pozičního dokumentu České republiky vyrozuměla, že v době vstupu bude Česká republika uplatňovat acquis Společenství. To znamená, že Česká republika bude zvláště:

- schopna realizovat správní úkoly delegované na členské státy tímto nařízením,

- mít vytvořený inspekční systém stanovený v článcích 8 a 9 tohoto nařízení,

- schopna přijímat rozhodnutí o ekvivalenci, bude-li o to požádána dovozci ze třetích zemí (Článek 11(6))

- schopna přijímat obecná prosazovací opatření stanovená v článku 10a tohoto nařízení

- schopna podílet se na výměně informací požadované nařízením (EHS) č. 2092/91 a zvláště podle jeho článků 10a, 11(6) a 15.

Česká republika musí definovat terminologii, kterou si přeje, aby byla chráněna podle článku 2 a Přílohy V nařízení (EHS) č. 2092/91.

Nařízení o ekologické produkci zemědělských výrobků bylo v roce 1999 novelizováno a pokrývá také ekologickou živočišnou výrobu.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika přijímá acquis, která se týkají ekologického zemědělství.

EU bere na vědomí, že Česká republika žádá o začlenění termínu “ekologické zemědělství” do příslušného seznamu uvedeného v článku 2 nařízení (EHS) č. 2092/91.

EU bere na vědomí, že výše uvedený článek uvádí termíny používané ve všech jazycích ES k popisu produktu nesoucího označení, které odkazuje na ekologické metody produkce. Žádost České republiky je proto považována za lingvistickou adaptaci.

EU z Pozičního dokumentu České republiky vyrozuměla, že v době vstupu bude Česká republika uplatňovat acquis Společenství pramenící z nařízení (EHS) č. 2092/91, které bude přímo použitelné. To znamená, že Česká republika bude zvláště:

- schopna realizovat správní úkoly delegované na členské státy tímto nařízením,

- mít vytvořený inspekční systém stanovený v článcích 8 a 9 tohoto nařízení,

- schopna přijímat rozhodnutí o ekvivalenci, bude-li o to požádána dovozci ze třetích zemí (Článek 11(6))

- schopna přijímat obecná prosazovací opatření stanovená v článku 10a tohoto nařízení

- schopna podílet se na výměně informací požadované nařízením (EHS) č. 2092/91 a zvláště podle jeho článků 10a, 11(6) a 15.

EU připomíná České republice, že musí definovat terminologii, kterou si přeje, aby byla chráněna podle článku 2 a Přílohy V nařízení (EHS) č. 2092/91.

7. Síť testovacích podniků (FADN) (Nařízení Rady (EHS) č. 79/65)

Stanovisko České republiky: Česká republika nemá požadavky na jednání.

Hodnocení Komise: Pro plnou realizaci acquis, která se týkají FADN, je zapotřebí následující:

(1) musí být definovány regiony, které se budou používat,

(2) musí se definovat minimální práh ekonomické velikosti, který se bude používat,

(3) musí se definovat velikost vzorku,

(4) v každé zemi se musí pověřit kontaktní agentura,

(5) musí se vytvořit národní komise pro datovou síť,

(6) sbíraná data musí být harmonizována s definicemi EU nebo musí být vytvořen program pro převody,

(7) musí být k dispozici zdroje pro provádění sběru dat.

Česká republika provádí šetření s názvem FADN ČR od roku 1994. Sytém FADN ČR je do značné míry shodný s požadavky EU na základě nařízení Komise č. 79/65. Za 5 let došlo k rozšíření výběrového šetření ze 600 podniků (právnických i fyzických osob) na zhruba 900. Hlavním rozdílem mezi FADN ČR a FADN EU v současnosti je, že v českých údajích FADN o nákladech a příjmech jsou zahrnuty nezemědělské aktivity podniků.

Na screeningových jednáních Komise Českou republiku upozornila, že hodnota údajů FADN velmi závisí na reprezentativnosti vzorku pokud jde o regionální distribuci, ekonomickou velikosti zemědělských podniků a typ hospodaření. To však předpokládá, že budou k dispozici údaje z nedávného zemědělského sčítání. Česká republika během screeningu uvedla, že výsledky nového sčítání plně v souladu s metodikou EU budou k dispozici v prvním čtvrtletí 2001. To umožňuje, aby Česká republika zahájila k uvedenému datu zaznamenávání údajů FADN, které by byly plně slučitelné.

V předpisech EU jsou zapotřebí technické úpravy, aby se definovala velikost vzorku a práh ekonomické velikosti, které se mají používat.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika přijímá acquis, která se vztahují k FADN. Česká republika se vyzývá, aby poskytla více informací o definici regionů, velikosti vzorku a minimální ekonomické velikosti, které se mají používat, a také informace týkající se skutečného stavu a plánů v oblasti sběru dat a vytváření administrativních struktur.

***

8. Výrobky nespadající pod přílohu I

Stanovisko České republiky: Česká republika nemá požadavky na jednání.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika přijímá acquis, která se vztahují k výrobkům nespadajícím pod přílohu I.

Česká republika se vyzývá, aby poskytla informace, včetně jasného harmonogramu, pro plánované zřízení administrativních struktur potřebných pro realizaci této legislativy Společenství.

***

9. Veřejné podpory (State aids)

Pozice a požadavky České republiky

Česká republika poskytuje od roku 1991 dotace subjektům působícím v zemědělské prvovýrobě, zpracovatelském průmyslu, lesním a vodním hospodářství.

Česká republika prohlašuje, že je připravena respektovat pravidla pro poskytování veřejných podpor v zemědělství, včetně vysvětlujících pokynů a sdělení Komise.

Česká republika si však chce ponechat a notifikovat některé podpory poskytované v zemědělství a uvádí ve vyjednávacím stanovisku následující indikativní seznam možných podpor:

Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadů,

Podpora včelařství,

Podpora nepotravinářského využití půdního fondu - pěstování lnu,

Podpora využívání ekologických paliv, podpora výroby MEŘO a využívání BIOETANOLU jako alternativního paliva,

Podpora výroby bramborového škrobu,

Udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat a ryb,

Udržování genetického potenciálu osiv a sadby,

Podpora ozdravování polních a speciálních plodin,

Genové zdroje,

Nákazový fond,

Podpora chovu starokladrubského koně,

Zmírnění škod způsobených v důsledku klimatických podmínek,

Poradenství a informatika,

Podpora vzniku a činností odbytových organizací výrobců,

Pomoci v lesnickém sektoru,

Podpory v rámci programů Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu,

Podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství, udržování krajiny a méně příznivých oblastí.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Žádné zdůvodnění není poskytnuto.

Hodnocení Komise: Během screeningu Komise kandidátským zemím zdůraznila, že všechny státní podpůrné programy v oblasti zemědělství budou muset být do vstupu uvedeny do souladu s acquis.

Z předběžného hodnocení na základě omezených dostupných informací se zdá, že některé položky ze seznamu předloženého Českou republikou spadají do nového rámce a jsou v zásadě v souladu s příslušnými předpisy. Jedná se o následující

- Podpora včelařství,

- Poradenství a informatika,

- Podpora vzniku a činností odbytových organizací výrobců,

- Pomoci v lesnickém sektoru.

Do nového rámce zapadají také následující položky. Informace poskytnuté Českou republikou však neumožňují ověřit, zda jsou v souladu s příslušnými pravidly pro tyto podpory:

- Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadů,

- Některá opatření v rámci udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat (vedení centrálního registru a označování zvířat, realizace systému plemenných knih, nákup genetického materiálu, podpora technologie embryotransferu a kontrola užitkovosti a dědičnosti),

- Některá opatření v rámci programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (programy Krajina, Mládí, Agroregion a Lesy),

- Nákazový fond,

- Zmírnění škod způsobených v důsledku klimatických podmínek,

- Podpora chovu starokladrubského koně,

- Udržování genetického potenciálu osiv a sadby,

- Genové zdroje,

- Některá opatření v rámci podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství, udržování krajiny a méně příznivých oblastí,

- Některá opatření v rámci programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu.

Pokud jde o následující dotace, na základě dostupných informací se nezdá, že by byly v souladu s právem EU v kombinaci s relevantními pokyny Komise o státních podporách v zemědělství. Tyto dotace by proto měly být při vstupu zrušeny:

- Podpora výroby bramborového škrobu,

- Podpora využívání biopaliv a podpora výroby MEŘO,

- Podpora nepotravinářského využití půdního fondu - pěstování lnu,

- Některá opatření v rámci podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství, udržování krajiny a méně příznivých oblastí,

- Některá opatření v rámci udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat (inseminace a přirozená plemenitba a intenzivní plemenitba).

Závěrem lze konstatovat, že pro náležité vyhodnocení slučitelnosti daných opatření s acquis je zapotřebí více informací.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí prohlášení České republiky, že je připravena respektovat pravidla týkající se státní podpory zemědělství. EU také bere na vědomí, že si Česká republika chce ponechat a notifikovat některé podpory poskytované v zemědělství a že ve svém vyjednávacím stanovisku uvedla indikativní seznam možných podpor.

EU poukazuje na to, že pro náležité vyhodnocení slučitelnosti daných opatření s acquis je zapotřebí více informací. EU však již v této fázi Českou republiku informuje, že na základě dostupných informací se nezdá, že by následující podpory byly v souladu s právem EU v kombinaci s relevantními pokyny Komise o státních podporách v zemědělství:

- Podpora výroby bramborového škrobu,

- Podpora využívání biopaliv a podpora výroby MEŘO,

- Podpora nepotravinářského využití půdního fondu (pěstování lnu),

- Některá opatření v rámci udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat (inseminace a přirozená plemenitba a intenzivní plemenitba).

Česká republika se vyzývá, aby opět posoudila své stanovisko ve vztahu k těmto podporám.

***

10. Různé (Nařízení Rady (EHS) č. 827/68)

Stanovisko České republiky: Česká republika nemá požadavky na jednání.

Hodnocení Komise: (1) Podle nařízení (EHS) č. 827/68 (“solde” zabývající se zemědělskými výrobky, které nejsou pokryty společnou organizací trhu) je v obchodě se třetími zeměmi zakázáno uvalování jakéhokoliv poplatku, který by měl ekvivalentní účinek jako clo, a uplatňování jakéhokoliv kvantitativního omezení nebo opatření, které by mělo ekvivalentní účinek. Také v obchodě uvnitř Společenství je uvalení jakéhokoliv cla nebo poplatku s ekvivalentním účinkem a jakéhokoliv kvantitativního omezení nebo opatření, které by mělo ekvivalentní účinek, zakázáno.

Česká republika uvádí, že přijme acquis v této oblasti, uvědomuje si jejich důsledky a nemá v tomto ohledu žádné požadavky.

(2) Pokud jde o programy pro velmi vzdálené oblasti, Česká republika přijme legislativu Společenství a nemá v tomto směru žádné požadavky.

(3) Česká republika uvádí, že přijímá legislativu ES, která se týká propagace za účelem zvýšení spotřeby některých produktů a je si vědoma, že v případě využívání těchto programů bude zapotřebí ustavit nebo pověřit orgán pro obsluhu těchto programů.

Česká republika již oznámila svůj záměr přistoupit k propagaci za účelem zvýšení spotřeby jablek, mléka a živých rostlin a květinářských výrobků.

(4) Česká republika uvedla, že přijímá acquis týkající se distribuce potravin zdarma nejvíce potřebným osobám a hodlá se u příslušných potravin do tohoto programu zapojit.

Komise bere na vědomí stanovisko České republiky a prohlášení týkající se přijetí acquis v těchto oblastech.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí prohlášení České republiky, že přijme acquis týkající se nařízení č. 827/68 (“solde”), programů pro velmi vzdálené oblasti, propagace za účelem zvýšení spotřeby některých produktů a distribuce potravin zdarma nejvíce potřebným osobám.

***

C. SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU

POLNÍ PLODINY

OBILOVINY, OLEJNINY A PROTEINOVÉ PLODINY

Společná organizace trhu s obilím (Nařízení Rady (EHS) č. 1766/92)

11. Možná opatření na odstranění cenového šoku u obilovin

Stanovisko České republiky: V případě, že by se vyrovnání cen obilovin v předvstupním období ukázalo jako nedostatečné, vyhrazuje si Česká republika právo zavést přechodné období nebo jiné opatření k odstranění cenového šoku v době vstupu a požaduje, aby tato opatření byla spolufinancována EU.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Česká republika se podrobněji nevyjadřuje k typu přechodného období nebo alternativním opatřením potřebným pro zmírnění dopadu cenového šoku na zpracovatele a spotřebitele v den vstupu.

Hodnocení Komise: Je třeba podtrhnout, že žádné přechodné období nebo alternativní opatření nemůže být v rámci SZP zavedeno jednostranně. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem. Na základě orientačního srovnání intervenčních cen obilovin ES (Agenda 2000) a odhadu vývoje cen zemědělských výrobců v České republice po roce 2000 Česká republika očekává, že aplikace intervenčních cen EU na trhu ČR by neměla způsobit větší problémy. Česká republika také prohlašuje, že bude pečlivě monitorovat vývoj cen s cílem připravit bezproblémový přechod na vyšší cenovou úroveň v EU. České republice by se mělo doporučit, aby se konzistentně držela tohoto přístupu za účelem vyhnout se jakémukoliv cenovému šoku v den vstupu.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere ve vztahu k trhu s obilovinami na vědomí záměr České republiky zavést v případě potřeby přechodné období nebo jiná opatření za účelem eliminovat cenový šok v době vstupu. EU Českou republiku informuje, že podle pravidel SZP nemůže být o žádném přechodném období nebo alternativních opatřeních rozhodnuto jednostranně a nemohou být jednostranně zavedena. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem. EU České republice doporučuje, aby v předvstupním období pokračovala v monitorování vývoje cen na svém vnitřním trhu za účelem připravit hladký přechod na cenové úrovně na trhu EU.

***

Program plateb na plochu pro polní plodiny (Nařízení Rady (ES) 1251/1999)

12. Určení základní plochy polních plodin (obiloviny, olejniny, proteinové plodiny) podle článku 2(2) a přílohy II nařízení Rady č. 1251/1999

Stanovisko České republiky: Česká republika žádá po vstupu o přímé platby na celkovou plochu 1 942 585 hektarů (referenční období: průměr pěstebních ploch v letech 1994-1998).

Zdůvodnění ze strany České republiky: Neudělení těchto plateb ve formě, v jaké budou poskytovány pěstitelům v ostatních členských zemích EU včetně nových spolkových zemí SRN, by bylo považováno ze strany českých zemědělců za diskriminační opatření, které by porušovalo principy rovnocenného přístupu vůči všem členským zemím. Původní účel těchto plateb spočíval sice v částečné kompenzaci za snížení intervenční ceny, ale fakt, že tyto platby jsou vypláceny bez ohledu na úroveň skutečných tržních cen obilovin (byly vypláceny i v letech 1995 a 1996, kdy se světová cena pohybovala prakticky na úrovni EU), svědčí o tom, že se nejedná o kompenzaci za pokles ceny, ale o způsob dotace oddělený od skutečné úrovně cen na trhu.

Hodnocení Komise: Přímé platby byly v EU zavedeny s reformou z roku 1992 za účelem kompenzovat zemědělce EU za snížení institucionálních cen, o němž bylo v této době rozhodnuto. Loni bylo v rámci Agendy 2000 rozhodnuto o zvýšení těchto plateb. Skutečný výpočet základní plochy a historických údajů o výnosech spadá do kompetence Komise a do nařízení Rady byly vloženy pouze výjimky ze základních pravidel. Nařízení Komise (ES) č. 2316/1999 uvádí ve dvou ze svých příloh všechny základní plochy a referenční výnosy pro jednotlivé členské státy. Stanovení základních ploch v EU proběhlo na základě skutečných údajů za tříleté referenční období situované bezprostředně před přijetí rozhodnutí o poskytování těchto plateb. Stanovení historických výnosů bylo stejně tak provedeno na základě pětiletého referenčního období s vyloučením nejvyššího a nejnižšího výnosu. Pokud jde o platbu přímých dotací, EU by měla Českou republiku informovat, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, Česká republika by měla být vyzvána, aby poskytla údaje o skutečných plochách (tj. plochách polních plodin nebo, v náležitých případech, plochách vyjmutých z produkce v souladu s programem financovaným z veřejných prostředků) a výnosech za období 1995-1999.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí žádost České republiky o přímé platby v rámci programu pro polní plodiny na celkovou plochu 1 942 585 hektarů. Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, EU vyzývá Českou republiku, aby doplnila již poskytnuté informace o skutečných plochách (tj. plochách polních plodin nebo, v náležitých případech, plochách vyjmutých z produkce v souladu s programem financovaným z veřejných prostředků) a výnosech za období 1995-1999.

***

13. Zařazení odrůd olejnin (Nařízení Komise 658/96)

Stanovisko České republiky: Aktuální odrůdy olejnin uvedené v Listině povolených odrůd České republiky by měly být zařazeny do přílohy Nařízení (ES) č. 658/96, aby mohly být schváleny pro přímé platby.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Pro tento požadavek není žádné specifické zdůvodnění.

Hodnocení Komise: Zařazení českých dvounulových odrůd řepky do přílohy nařízení (ES) č. 658/96 není potřebné, protože po Agendě 2000 toto nařízení nebude počínaje hospodářským rokem 2001/2002 platit. Článek 4 nařízení 2316/99 stanoví, že členské státy omezí plochy způsobilé pro platby na plochu na ty, jež jsou oseté certifikovaným dvounulovým osivem notifikovaným a zapsaným jako takové ve Společném katalogu odrůd. Proto by EU měla Českou republiku informovat, že tato žádost je neopodstatněná, protože příloha nařízení 658/96 nebude počínaje hospodářským rokem 2001/2002 platit.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky na zařazení odrůd olejnin z Listiny povolených odrůd České republiky do přílohy Nařízení (ES) č. 658/96. EU informuje Českou republiku, že nařízení 658/96 od hospodářského roku 2001/2002 již neplatí. Česká republika se proto vyzývá, aby opětovně zvážila svůj požadavek.

***

PRODUKTY NEURČENÉ PRO LIDSKOU SPOTŘEBU (průmyslové vyjímání z produkce), ZPRACOVANÉ VÝROBKY Z OBILÍ, BRAMBOROVÝ ŠKROB, OBILNÉ NÁHRAŽKY (maniok, atd.), SLOŽENÁ KRMIVA, RÝŽE A SUŠENÁ KRMIVA

14. Výrobní kvóta pro bramborový škrob (Nařízení Rady 1868/94 novelizované naposledy nařízením Rady (ES) 1252/1999)

Stanovisko České republiky: Česká republika žádá o přidělení roční kvóty na bramborový škrob ve výši 45 000 tun.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Česká republika uvádí, že:

Výroba škrobu působí jako stabilizující prvek odbytu brambor na průmyslové zpracování, které jsou pěstovány v oblastech, kde nemohou být nahrazeny jinou zemědělskou výrobou.

Stávající kapacity odrážejí tuto úroveň produkce (40-50 000 tun byla průměrná roční produkce v 80. letech.)

Očekávané zvyšování spotřeby škrobu ve zpracovatelském průmyslu (potravinářský průmysl, papírny, léčiva apod.), kde došlo k restrukturalizaci a budování nových kapacit s vyššími technologickými požadavky na kvalitu výroby v souvislosti s budoucím členstvím v EU.

Hodnocení Komise: Podle českých úřadů má produkce bramborového škrobu v České republice dlouholetou tradici. V 80.letech se produkce škrobu v průměru pohybovala na úrovni kolem 40-50 tis.tun a této výši odpovídají i současné kapacity. Produkce progresivně klesala až na současnou úroveň 15 300 tun pro plochu průmyslových brambor ve výši 4 100 tun. V současné době kvóty v České republice neexistují, nicméně je již zaveden koncept minimální ceny a udělování exportní subvence u bramborového škrobu, přičemž poskytnutí vývozní subvence je podmíněno zaplacením minimální ceny pěstitelům. Stejně jako v případě režimu EU je předpokladem pro úhradu subvence uzavření smlouvy mezi zpracovatelským podnikem a pěstitelem. Pokud jde o velikost kvóty, která by se měla České republice přidělit, je třeba podtrhnout, že kvóta pro bramborový škrob musí být stanovena na základě skutečných údajů o výrobě během nedávného referenčního období, jež bude stanoveno. V této souvislosti by Česká republika měla být vyzvána, aby poskytla údaje o produkci za období 1995-1999. EU Českou republiku také vyzývá, aby poskytla informace o výrobních strukturách, velikosti a rozmístění produkce.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky na kvótu pro bramborový škrob ve výši 45 000 tun. Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, EU informuje Českou republiku, že kvóta pro bramborový škrob, jež má být České republice přidělena, musí být stanovena na základě historických údajů o produkci během nedávného referenčního období, které bude definováno. EU vyzývá Českou republiku, aby na tomto základě opětovně zvážila svůj požadavek a poskytla informace o objemu produkce, výrobních strukturách, velikosti a rozmístění produkce za období 1995-1999.

***

15. Sušená píce (Nařízení Rady (ES) 603/95)

Stanovisko České republiky: Česká republika žádá o přidělení národního garantovaného množství pro úsušky, které mohou využívat podpor EU. Požadovaná velikost tohoto národního garantovaného množství bude stanovena později na základě výsledků monitoringu, který začne v roce 2001.

Zdůvodnění ze strany České republiky: V České republice existuje produkce úsušků, která splňuje kritéria pro udělení finančních podpor dle nařízení (ES) č. 603/95.

Hodnocení Komise: Česká republika odhaduje produkci sušené píce zhruba na 20 000 tun. Statistická šetření skutečného objemu produkce sušené píce začnou v roce 2001. V důsledku toho Česká republika nestanoví specifický požadavek, pokud jde o množství. Co se týče národního garantovaného množství, které by se mělo České republice přidělit, bude stanoveno na základě historických údajů o výrobě za nedávné referenční období, jež bude určeno. Toto množství by mělo vyhovovat požadavkům na jakost a technickým podmínkám stanoveným v relevantních předpisech EU. V této souvislosti by Česká republika měla být vyzvána, aby poskytla informace o výrobě uměle a sluncem sušených úsušků za období 1995-1999.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky na přidělení národního garantovaného množství pro sušenou píci. EU informuje Českou republiku, že národní garantované množství úsušků, jež má být České republice přiděleno, musí být stanoveno na základě historických údajů o výrobě za nedávné referenční období, jež bude určeno. EU vyzývá Českou republiku, aby na tomto základě svou žádost opět zvážila a poskytla informace o výrobě uměle a sluncem sušených úsušků za období 1995-1999. Toto množství by mělo vyhovovat požadavkům na jakost a technickým podmínkám stanoveným v relevantních předpisech EU. V této souvislosti EU Českou republiku vyzývá, aby poskytla informace o domácích požadavcích na jakost, technických podmínkách a velikosti produkce ve zpracovatelských zařízeních.

***

CUKR

16. Možná opatření na eliminaci cenového šoku u cukru

Stanovisko České republiky: V případě, že by se vyrovnání cen v předvstupním období ukázalo jako nedostatečné, vyhrazuje si Česká republika ve vztahu k trhu s cukrem právo zavést přechodné období nebo jiné opatření za účelem odstranění cenového šoku v době vstupu a požaduje, aby tato opatření byla spolufinancována EU.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Česká republika se podrobněji nevyjadřuje k typu přechodného období nebo alternativním opatřením potřebným pro zmírnění dopadu cenového šoku na zpracovatele a spotřebitele v den vstupu. Poziční dokument České republiky odhaduje, že ceny cukru jsou v současnosti o 50% nižší než v EU a že není jisté, zda se ceny do vstupu vyrovnají.

Hodnocení Komise: Je třeba podtrhnout, že žádné přechodné období nebo alternativní opatření nemůže být v rámci SZP zavedeno jednostranně. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí ve vztahu k trhu s cukrem záměr České republiky zavést v případě potřeby přechodné období nebo jiná opatření za účelem eliminovat cenový šok v době vstupu. EU Českou republiku informuje, že podle pravidel SZP nemůže být o žádném přechodném období nebo alternativních opatřeních rozhodnuto jednostranně a nemohou být jednostranně zavedena. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem. EU České republice doporučuje, aby v předvstupním období pokračovala v monitorování vývoje cen na svém vnitřním trhu za účelem zajistit hladký přechod na cenové úrovně na trhu EU.

***

17. Obsluha společné organizace trhu s cukrem (Nařízení Rady 1785/81)

Stanovisko České republiky: Česká republika nepředkládá žádný požadavek pokud jde o obsluhu společné organizace trhu s cukrem.

Hodnocení Komise: Plná realizace požadavků EU zvláště pokud jde o kontrolu produkce a zásob, obchod se třetími zeměmi, mezi-profesní dohody a statistická sdělení je zásadní pro fungování společné organizace trhu s cukrem.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU zdůrazňuje důležitost toho, aby v den vstupu bylo dosaženo plného souladu se zásadními ustanoveními společné organizace trhu s cukrem, zvláště pokud jde o kontrolu produkce a zásob, obchod se třetími zeměmi, mezi-profesní dohody a statistická sdělení. EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla podrobné plány včetně harmonogramu pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti.

***

18. Kvóta pro cukr (Nařízení Rady 2038/1999, článek 26-39)

Stanovisko České republiky: Česká republika požaduje stanovení roční produkční kvóty pro bílý cukr minimálně na úrovni 505 000 tun (kvóta A + B).

Zdůvodnění ze strany České republiky: Roční produkce 505 000 tun cukru zachová tradici pěstování cukrovky, výroby cukru a výroby technologií cukru a pokryje domácí spotřebu i vývoz alespoň 90 000 tun. Pěstování cukrovky má pozitivní účinky v osevním postupu.

Hodnocení Komise: Určení kvót pro cukr u přistupujících zemí by se mělo zaměřit na předcházení nadměrné produkce na společném trhu EU. Roční výrobní kvóta pro bílý cukr by proto měla být určena s přihlédnutím k údajům o skutečné výrobě během nedávného referenčního období, jež bude definováno, a tak, aby se zajistilo, že tato kvóta nevytvoří přebytek vývozů, jež by nebyl slučitelný se závazky WTO. Vzhledem k informacím poskytnutým Českou republikou během screeningu se velikost kvóty požadovaná Českou republikou jasně jeví jako příliš vysoká.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky na stanovení roční výrobní kvóty pro bílý cukr minimálně na úrovni 505 000 tun (kvóta A+B). EU informuje Českou republiku, že roční výrobní kvóta pro bílý cukr musí být určena s přihlédnutím k údajům o skutečné výrobě během nedávného referenčního období, jež bude definováno, a tak, aby se zajistilo, že tato kvóta nevytvoří přebytek vývozů, jež by nebyl slučitelný se závazky WTO. Česká republika se tedy vyzývá, aby na tomto základě opět zvážila svůj požadavek a poskytla následující aktualizované a zkompletované informace za období 1995-1999:

- spotřeba a výroba cukru a ostatní prvky potřebné pro stanovení bilance nabídky (tj. obchod se třetími zeměmi s cukrem jako takovým a ve formě zpracovaných výrobků včetně obchodu v rámci bilaterálních a multilaterálních dohod),

- vývoj cen cukrovky a cukru,

- české závazky WTO v oblasti vývozních subvencí.

***

SPECIALIZOVANÉ PLODINY

PŘADNÉ PLODINY

19. Zařazení odrůd lnu do seznamu odrůd ES (Nařízení (EHS) č. 1164/89)

Stanovisko České republiky: Zařazení šesti odrůd lnu do seznamu odrůd ES: Bonet, Jitka, Jordán, Merkur, Super a Taxa.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Tyto odrůdy splňují podmínky pro poskytování podpor.

Hodnocení Komise: Zařazení nových odrůd do seznamu ES pro odrůdy lnu pěstované hlavně pro vlákno může Komise řešit prostřednictvím procedury Řídícího výboru. Tato otázka bude řešena ve vhodnou dobu a na vhodné úrovni po vstupu.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky na zařazení šesti odrůd lnu - Bonet, Jitka, Jordán, Merkur, Super a Taxa - do seznamu odrůd ES. EU informuje Českou republiku, že zařazení nových odrůd do seznamu ES pro odrůdy lnu pěstované hlavně pro vlákno může Komise řešit prostřednictvím procedury Řídícího výboru. Tato otázka bude řešena ve vhodnou dobu a na vhodné úrovni po vstupu.

OVOCE A ZELENINA

20. Normy jakosti EU pro ovoce a zeleninu (Nařízení Rady 2200/96)

Stanovisko České republiky: Česká republika nepředkládá specifické požadavky pokud jde o normy jakosti pro ovoce a zeleninu (s výjimkou požadavku, který se týká produkčních oblastí a je uveden níže).

Hodnocení Komise: Plná realizace norem jakosti EU pro ovoce a zeleninu, včetně ustavení potřebných kontrolních orgánů a mechanismů, je pro fungování jednotného trhu zásadní. Proto musí být vypracovány podrobné plány včetně harmonogramu pro praktickou realizaci, aby se zajistilo, že jakékoliv problémy ve vztahu k plné realizaci a prosazování mohou být identifikovány a náležitě odstraněny před vstupem.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU zdůrazňuje důležitost dosažení plné shody ke dni vstupu pokud jde o normy jakosti EU pro ovoce a zeleninu, včetně ustavení potřebných kontrolních orgánů a mechanismů. Česká republika se vyzývá, aby poskytla podrobné plány pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti, včetně harmonogramu.

21. Normy jakosti a kontrola:

Stanovisko České republiky: Česká republika žádá, aby byla pro přepravu netříděného ovoce a zeleniny považována za jedinou výrobní oblast, takže by se od jejích výrobků v této oblasti nepožadovalo, aby vyhovovaly normám jakosti.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Po ukončené privatizaci sektoru je v ČR dosud malá konsolidovanost posklizňové infrastruktury. Existuje organizace výrobců s celostátní působností, která potřebuje převážet netříděné výrobky ke třídění a balení na velké vzdálenosti uvnitř ČR.

Hodnocení Komise: V legislativě EU přesná definice výrobní oblasti neexistuje. Členské státy přijímají rozhodnutí případ od případu v souladu s principem subsidiarity. Potenciální problém, z něhož vyplývá tato žádost České republiky, může být řešen jednostranně. Tato žádost proto není potřebná.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí žádost České republiky, aby byla z hlediska přepravy netříděného ovoce a zeleniny považována za jedinou výrobní oblast, aby se tak od jejích výrobků v této oblasti nepožadovalo, aby vyhovovaly normám jakosti. EU informuje Českou republiku, že podle legislativy EU tato otázka spadá do kompetence každého členského státu. Tato žádost proto nemusí být zařazena do vyjednávání o vstupu. EU vyzývá Českou republiku, aby svou žádost stáhla.

***

22. Minimální požadavky na uznání organizací výrobců (Nařízení Rady (ES) 2200/96; nařízení Komise (ES) 412/97)

Stanovisko České republiky: Pokud jde o kritéria pro uznání organizací výrobců (minimální počet výrobců a minimální objemy tržní produkce), Česká republika žádá:

- u organizací výrobců kategorie i (ovoce a zelenina) a ii (ovoce) o zařazení do druhého řádku tabulky v Příloze I, Nařízení 412/97, kde je minimální velikost stanovena jako 15 členů / obrat 0,5 milionu euro nebo 5 členů / obrat 1 milion euro.

- u organizací výrobců kategorie iii (zelenina), iv (výrobky určené ke zpracování), vi (ořechy) a vii (houby) o zařazení do třetího řádku tabulky v Příloze I, Nařízení 412/97, kde je minimální velikost stanovena jako 10 členů / obrat 0,25 milionu euro nebo 5 členů / obrat 0,5 milion euro.

Zdůvodnění ze strany České republiky: ČR nutně potřebuje vybudovat posklizňovou infrastrukturu v sektoru a koncentrovat odbyt na straně výrobců.

Hodnocení Komise: Tyto limity jsou stanoveny Komisí prostřednictvím procedury Řídícího výboru. Tato otázka bude proto řešena po vstupu.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí žádost České republiky pokud jde o kritéria pro uznávání organizací výrobců (minimální počet výrobců a minimální objemy tržní produkce):

- u organizací výrobců kategorie i (ovoce a zelenina) a ii (ovoce) o zařazení do druhého řádku tabulky v Příloze I, Nařízení 412/97, kde je minimální velikost stanovena jako 15 členů / obrat 0,5 milionu euro nebo 5 členů / obrat 1 milion euro.

- u organizací výrobců kategorie iii (zelenina), iv (výrobky určené ke zpracování), vi (ořechy) a vii (houby) o zařazení do třetího řádku tabulky v Příloze I, Nařízení 412/97, kde je minimální velikost stanovena jako 10 členů / obrat 0,25 milionu euro nebo 5 členů / obrat 0,5 milion euro.

EU informuje Českou republiku, že určení kritérií pro uznání organizací výrobců je záležitost, kterou řeší Komise prostřednictvím procedury Řídícího výboru ve vhodnou dobu po vstupu. Česká republika se proto vyzývá, aby tento požadavek opět zvážila.

***

VÍNO A ALKOHOL

Víno

Nařízení Rady č. 822/97 ustavující společnou organizaci trhu s vínem bylo zrušeno nařízením Rady č. 1493/99, které bude v platnosti od 1. 8. 2000. V současnosti se připravují podrobné prováděcí předpisy. Úpravy, které České republika ve své legislativě pro víno provedla nebo se chystá provést, budou muset být případně posouzeny ve světle dokončené nové legislativy Společenství v sektoru vína.

23. Řízení společné organizace trhu s vínem (Nařízení Rady 822/87, novelizované nařízením Rady 1493/1999)

Stanovisko České republiky: Česká republika přijímá acquis v této oblasti až na požadavky k jednání specifikované níže. V současné době je připravována novela zákona o vinařství a vinohradnictví 115/1995 Sb., která by měla zharmonizovat řadu ustanovení v různých nařízeních ES týkajících se vína. Jedná se o enologickou praxi, požadavky na dovážená vína, upraven by měl být registr vinic, a vinařských tratí, podmínky pro výrobu kvalitních vín a označování jednotlivých druhů vín. Harmonizuje se rovněž evidence povinných údajů o zásobách vína, nákupu a odbytu včetně surovin.

Hodnocení Komise: Pro fungování společné organizace trhu s vínem je zásadní plná realizace požadavků EU. Proto musí být vypracovány podrobné plány včetně harmonogramu pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti, aby se zajistilo, že jakékoliv problémy ve vztahu k plné realizaci a prosazování mohou být identifikovány a náležitě odstraněny před vstupem.

EU by měla Českou republiku vyzvat, aby poskytla informace o místním odvětví výroby šumivých vín, o původu a povaze surovin používaných k výrobě šumivých vín a také o výrobních metodách, standardech a normách používaných při výrobě těchto šumivých vín a o názvech používaných při uvádění těchto šumivých vín do oběhu.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU zdůrazňuje důležitost dosažení plné shody ke dni vstupu pokud jde o řízení společné organizace trhu s vínem, zvláště co se týče pravidel pro vinohradnický potenciál, která zahrnují práva na výsadbu a obnovu výsadby, a zřízení registru vinic, tržních pravidel pro vína, enologickou praxi a specifikaci výrobků u vín, pravidel o ochraně označení vín, specifických ustanovení pro kvalitní vína produkovaná ve specifikovaných oblastech, pravidel pro obchod s vínem uvnitř Společenství a dovoz a vývoz vín a konečně pro kontrolu v rámci sektoru vína. Proto musí být vypracovány a poskytnuty podrobné plány včetně harmonogramu pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti. Kromě toho EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla informace o místním odvětví výroby šumivých vín, o původu a povaze surovin používaných k výrobě šumivých vín a také o výrobních metodách, standardech a normách používaných při výrobě těchto šumivých vín a o názvech používaných při uvádění těchto šumivých vín do oběhu.

***

24. Vinařské zóny (Nařízení Rady (EHS) č. 822/87, příloha IV).

Stanovisko České republiky: Česká republika požaduje klasifikaci jako vinařská zóna podle nařízení Rady (EHS) č. 822/87, Příloha IV.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Požadavek vychází ze skutečnosti, že podmínky v zemi jsou srovnatelné s podmínkami v převažující části Německa a Lucemburska. Vinařské oblasti České republiky se nacházejí mezi 48,5 až 50,5 stupněm severní šířky, zatímco Lucembursko nedosahuje ani 50,5 stupně. Na jihu vinařské oblasti České republiky začínají přibližně ve stejné severní šířce jako v Německu Falc a končí na severu v šířce odpovídající Bonnu, kde končí i vinice na Rýnu. Průměrná roční teplota se podle místa pohybuje mezi 7,8 až 9,8 (Lucembursko 9 až 10 oC ).

Hodnocení Komise: Pro vyhodnocení tohoto požadavku je zapotřebí více informací. Pro každou vinařskou zónu se musí podrobně zkoumat následující informace: kartografické informace s úplnými klimatologickými údaji, průměrné měsíční teploty, případně bioklimatické indexy, nadmořská výška vinice, její zeměpisná šířka, obsah cukru a kyselin v moštu a přirozený minimální obsah alkoholu za dobu alespoň deseti let. Kromě toho by se měla poskytnout současná a minulá zákonná ustanovení pokud jde o zvyšování obsahu alkoholu a acidifikaci vína. Zdůrazňuje se, že není nezbytné, aby všechny vinice v zemi byly klasifikovány jako stejná zóna.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky o zařazení do vinařské zóny A podle nařízení Rady (EHS) č. 822/87, příloha IV (v současnosti příloha III nařízení 1493/1999). Aby bylo možné tento požadavek vyhodnotit, EU vyzývá Českou republiku, aby pro každou vinařskou zónu poskytla následující informace: kartografické údaje s úplnými klimatologickými údaji, průměrné měsíční teploty, případně bioklimatické indexy, nadmořská výška vinice, její zeměpisná šířka, obsah cukru a kyselin v moštu a přirozený minimální obsah alkoholu za dobu alespoň deseti let. Kromě toho se Česká republika vyzývá, aby poskytla současná a minulá zákonná ustanovení pokud jde o zvyšování obsahu alkoholu a acidifikaci vína.

***

25. Právo na opětovnou výsadbu (Nařízení Rady (ES) č. 1493/99).

Stanovisko České republiky: ČR požaduje právo na opětovnou výsadbu do roku 2009 ve výši 600 ha vinic ročně a k tomu dále právo na opětovnou výsadbu vinic vyklučených po roce 2000 podle předpisů ES.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Dosavadní obnova vinic v ČR po roce 1990 neodpovídá potřebě prosté reprodukce. V letech 1990-1998 vznikl propad v obnově vinic ve výši 3500 ha, tj. přibližně 30% celkové plochy vinic v ČR. K zajištění prosté reprodukce vinic bude třeba ročně obnovovat 600 ha vinohradů. Od roku 1993 bylo obnovováno ročně 50 až 350 ha vinic. Přesnější evidence klučení starých vinic bude zavedena od r. 2000/2001 na základě novely zákona 115/95 Sb.

Hodnocení Komise: Obnova vinic je povolena pouze má-li fyzická nebo právnická osoba nebo skupina osob právo na opětovnou výsadbu . EU poukazuje na to, že jestliže výše uváděná obnova následuje po vyklučení ekvivalentní plochy vinic, potom je tento postup slučitelný s acquis Společenství. Na druhou stranu, má-li tento požadavek na mysli možné přidělení práv na novou výsadbu ve výši 600 hektarů ročně, je třeba poznamenat, že taková práva, zvláště plocha výsadby, se přidělují pouze na základě článků 3.2 a 6.1 nařízení Rady (ES) č. 1493/99.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika požaduje právo na opětovnou výsadbu do roku 2009 ve výši 600 ha vinic ročně a k tomu dále právo na opětovnou výsadbu vinic vyklučených po roce 2000 podle předpisů ES. EU informuje Českou republiku, že obnova vinic je povolena pouze má-li fyzická nebo právnická osoba nebo skupina osob právo na opětovnou výsadbu. EU poukazuje na to, že jestliže výše uváděná obnova následuje po vyklučení ekvivalentní plochy vinic, potom by tato obnova byla slučitelná s acquis Společenství. Na druhou stranu, má-li tento požadavek na mysli možné přidělení práv na novou výsadbu ve výši 600 hektarů ročně, je třeba poznamenat, že taková práva, zvláště plocha výsadby, se přidělují pouze na základě článků 3.2 a 6.1 nařízení Rady (ES) č. 1493/99.

26. Testování virových chorob vinné révy (Směrnice Rady 68/193/EHS o oběhu révového množitelského materiálu).

Stanovisko České republiky: Česká republika požaduje stanovit do roku 2015 přechodné období na odlišné nakládání pokud jde o testování virových chorob pro množení révy a její uvádění do oběhu na území státu. (Směrnice Rady 68/193/EHS o oběhu révového množitelského materiálu)

Zdůvodnění: Dříve než za patnáct let není Česká republika schopna zajistit podmínky dle předpisů ES, tj. vytvoření izolátů jednotlivých odrůd a produkci certifikovaného množitelského materiálu. Podobný přístup byl uplatněn v případě vstupu Rakouska. Současně bude ministerstvem zemědělství přijat národní program množení révy vinné v České republice, kterým bude zajištěna realizace potřebných opatření.

Hodnocení: Tento požadavek není jasný. Česká republika by měla poskytnout více podrobností, aby bylo možné tento požadavek vyhodnotit. Pokud jde o odkaz na Rakousko, nejsou v jeho Aktu o připojení v této souvislosti zmiňována žádná přechodná období. Je třeba podtrhnout, že na úrovni Rady se diskutuje nová směrnice, která by se týkala tohoto tématu.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika požaduje přechodné období na odlišné nakládání pokud jde o testování virových chorob pro množení révy a její uvádění do oběhu na území státu. (Směrnice Rady 68/193/EHS o oběhu révového množitelského materiálu). Aby bylo možné tento požadavek vyhodnotit, EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla nezbytné informace pro zdůvodnění tohoto požadavku. EU informuje Českou republiku, že na úrovni Rady se projednává nová směrnice, která se týká tohoto tématu.

27. Česká označení kvalitních vín (Nařízení Rady (EHS) 823/87, článek 15)

Stanovisko České republiky: Česká republika požaduje vložit do nařízení 823/87, článek 15 následující: “Česká republika” údaj o původu vína doplněný označením “jakostní víno” nebo “jakostní víno s přívlastkem” spolu s jedním z následujících označení “kabinet”, “pozdní sběr”, “výběr z hroznů”, “výběr bobulí”, “slámové víno”, “ledové víno”.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Jde o označení různých tříd jakosti vína podle vinařského zákona České republiky.

Hodnocení Komise: Je třeba rozlišit dva požadavky: jeden, který se týká označení původu vína a druhý, který se týká výrazů pro označení vyšší kvality. Komise vyrozuměla, že všechny výše uvedené výrazy jsou již definovány v legislativě České republiky pro označování kvalitních vín pso. To by umožnilo zařazení těchto specifických tradičních výrazů do článku 15.2 nařízení Rady 823/87. Byla by zde však výjimka pro výraz “kabinet”, protože článek 3.4 nařízení Komise (EHS) č. 3201/90 stanoví, že se tento německý výraz nemůže používat přeložený do jiného jazyka. Česká republika dosud nepožádala Společenství o zařazení výrazu Kabinet nebo nějakého jiného výrazu pro vyšší kvalitu do seznamu v nařízení Komise 3201/90.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, požadavek České republiky, aby do článku 15 nařízení 823/87 bylo začleněno následující: “Česká republika” údaj o původu vína doplněný označením “jakostní víno” nebo “jakostní víno s přívlastkem” spolu s jedním z následujících označení “kabinet”, “pozdní sběr”, “výběr z hroznů”, “výběr bobulí”, “slámové víno”, “ledové víno”. EU informuje Českou republiku, že tato otázka bude řešena jako technická úprava ve vhodnou dobu a na náležité úrovni po vstupu, na základě podrobných informací o významu a definování těchto výrazů v české legislativě. EU však Českou republiku informuje, že podle článku 3.4 nařízení Komise (EHS) č. 3201/90 se výraz “kabinet” nemůže používat přeložený do jiného jazyka. EU proto Českou republiku vyzývá, aby opět posoudila svůj požadavek pokud jde o tento výraz.

28. České výrazy pro šumivá vína (Nařízení Rady (EHS) č. 2333/92)

Stanovisko České republiky: Česká republika požaduje vložit za výrazy “Winzersekt” a “Hauersekt” výraz “pěstitelský sekt”. (Nařízení Rady (EHS) č. 2333/92, článek 6, odstavec 6 a), odst. 1)

Zdůvodnění ze strany České republiky: Jde o označení kvalitního sektu s.o. podle vinařského zákona České republiky.

Hodnocení Komise: Tento požadavek České republiky může být přijat pouze tehdy, jestliže vinařský zákon České republiky stanoví, že šumivá vína používající požadovaný výraz:

- se stávají šumivými sekundárním alkoholovým kvašením v láhvi,

- zůstala bez přerušení v kontaktu s kvasnicemi ve stejném podniku alespoň po dobu devíti měsíců od doby, kdy se vytvořila kupáž,

- byla odděleny od kalů manuálním odkalením (degorgáží),

- byla vyprodukována z hroznů sklizených na stejné vinici, včetně skupin výrobců, kde výrobce zpracovává na víno hrozny určené k výrobě kvalitních vín pso,

- byla uvedena do oběhu výrobcem uvedeným v předchozí odrážce a nabízena s etiketami uvádějícími vinici, odrůdu vína a rok.

Je třeba zdůraznit, že výše uvedené podmínky jsou požadovaným minimem, a že nevylučují, že se v budoucnu nebudou požadovat ještě restriktivnější podmínky. EU by měla Českou republiku vyzvat, aby poskytla informace o výše uvedených podmínkách, aby bylo možné tento požadavek plně ohodnotit.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že České republika požaduje vložit za výrazy “Winzersekt” a “Hauersekt” výraz “pěstitelský sekt”. (Nařízení Rady (EHS) č. 2333/92, článek 6, odstavec 6 a), odst. 1). EU informuje Českou republiku, že tento požadavek může být přijat pod podmínkou, že Česká republika prokáže, že vinařský zákon stanoví, že šumivá vína používající požadovaný výraz:

- se stávají šumivými sekundárním alkoholovým kvašením v láhvi,

- zůstala bez přerušení v kontaktu s kvasnicemi ve stejném podniku alespoň po dobu devíti měsíců od doby, kdy se vytvořila kupáž,

- byla odděleny od kalů manuálním odkalením (degorgáží),

- byla vyprodukována z hroznů sklizených na stejné vinici, včetně skupin výrobců, kde výrobce zpracovává na víno hrozny určené k výrobě kvalitních vín pso,

- byla uvedena do oběhu výrobcem uvedeným v předchozí odrážce a nabízena s etiketami uvádějícími vinici, odrůdu vína a rok.

EU proto vyzývá Českou republiku, aby poskytla informace dokládající, že tyto podmínky byly splněny.

***

29. Programy restrukturalizace a rekonverze (Nařízení Rady (ES) č. 1493/99)

Stanovisko České republiky: Česká republika bude mít zájem o podpory z EU poskytované na základě nařízení 1493/99. Česká republika uvádí, že vypracuje program restrukturalizace vinic, který by měl obsahovat:

- pozemkové úpravy viničních tratí

- kontrolovanou integrovanou produkci hroznů a vína

- ekologické vinohradnictví a vinařství

- náhradu odrůd Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský kvalitními odrůdami.

Hodnocení Komise: Kapitola III “Restrukturalizace a rekonverze” nařízení Rady (ES) č. 1493/99 se bude na Českou republiku po vstupu vztahovat. Dané podpory jsou financovány z rozpočtu Garanční sekce EAGGF na ročním základě.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí zájem České republiky o podpory z EU na základě nařízení č. 1493/99. Je zaznamenáno, že Česká republika vypracuje program restrukturalizace vinic, který by měl obsahovat:

- pozemkové úpravy viničních tratí

- kontrolovanou integrovanou produkci hroznů a vína

- ekologické vinohradnictví a vinařství

- náhradu odrůd Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský kvalitními odrůdami.

EU informuje Českou republiku, že tato otázka bude zkoumána ve vhodný moment a na náležité úrovni po vstupu.

***

Líh, lihoviny a aromatizovaná vína

30. Normy jakosti EU pro lihoviny a ochrana lihovin, které nesou geografické označení (Nařízení Rady 1576/89 a nařízení Komise 1014/90)

Stanovisko České republiky: Česká republika přijímá acquis v této oblasti až na požadavky specifikované níže. Před vstupem přijme řadu úprav své legislativy, aby byla v souladu s nařízením Rady č. 1576/89 (např. definice whisky, brandy, ovocných destilátů). Limity pro jmenovité objemy obalů povolených pro stáčení lihovin, které jsou stanoveny ve směrnicích Rady 75/106/EHS, 76/211/EHS a 80/232/EHS budou přijaty novelou vyhlášky 335/1997, jejíž vstup v platnost je plánován na konec roku 2000.

Hodnocení Komise: Plné provádění norem jakosti EU pro lihoviny je zásadní zejména pro fungování jednotného trhu, zachování vysoké úrovně kvality příslušných lihovin a pro ochranu spotřebitelů. Ochrana geografických označení je zásadním prvkem jakostní politiky EU. Proto musí být vypracovány podrobné plány včetně harmonogramu pro praktickou realizaci, aby se zajistilo, že jakékoliv problémy ve vztahu k plné realizaci a prosazování mohou být identifikovány a náležitě odstraněny před vstupem.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU podtrhuje důležitost dosažení plné shody ke dni vstupu pokud jde o normy jakosti EU stanovené v nařízeních EU č. 1576/89 a 1014/90 a také pokud jde o ochranu lihovin nesoucích geografická označení, která musí být slučitelná zvláště s ustanoveními Dohody TRIPS WTO. Proto musí být vypracovány a poskytnuty podrobné plány včetně harmonogramu pro praktickou realizaci výše uvedených požadavků EU.

***

31. Definice rumu (Nařízení Rady (EHS) 1576/89, článek 1, odstavec 4 (a))

Stanovisko České republiky: Česká republika žádá o přechodné období, po které bude moci používat označení “Tuzemský rum”. Délka zmiňovaného přechodného období bude specifikována během vyjednávání (Nařízení Rady č. 1576/89, článek 1, odstavec 4(a) definice rumu).

Zdůvodnění ze strany České republiky: Podle definice v čl.1, odst.4, písmeno a) Nařízení 1576/89 je rum “lihovinou, která je získávána výlučně alkoholickým kvašením a destilací z melasy, pocházející z výroby třtinového cukru”. Takto definovaný rum musí být destilátem. V České republice je vyráběn “Tuzemský rum” (cca 150 000 až 180 000 hl za rok) aromatizací a barvením ředěného kvasného lihu. Tento “Tuzemský rum” nebude moci nést ve svém označení slovo “rum” a bude nutno tento výrobek přejmenovat. Jedná se o tradiční a oblíbený nápoj a změna názvu si vyžádá určitý čas, aby si spotřebitelé na tento nový název zvykli. ČR zahájí dlouhodobou vysvětlovací kampaň na podporu tohoto opatření.

Hodnocení Komise: Podle definice v čl.1, odst.4, písmeno a) Nařízení 1576/89 je rum “lihovinou, která je získávána výlučně alkoholickým kvašením a destilací z melasy, pocházející z výroby třtinového cukru”. “Tuzemský rum”, který nesplňuje definici EU bude muset být ke vstupu přejmenován. Vzhledem k velkému objemu produkce tohoto rumu v České republice je vhodné, aby postupné odbourávání používání tohoto termínu začalo před vstupem.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky o přechodné období, po které bude moci používat označení “Tuzemský rum”. Podle definice v čl.1, odst.4, písmeno a) Nařízení 1576/89 je rum “ lihovinou, která je získávána výlučně alkoholickým kvašením a destilací z melasy, pocházející z výroby třtinového cukru”. “Tuzemský rum”, který nesplňuje definici EU, bude muset být přejmenován nejpozději ke vstupu. EU vyzývá Českou republiku, aby přehodnotila svůj požadavek a do vstupu postupně odbourala používání tohoto výrazu.

***

32. Geografické názvy (Nařízení Rady (EHS) 1576/89)

Stanovisko České republiky: Česká republika žádá o doplnění přílohy II - chráněné geografické názvy lihovin - nařízení Rady (EHS) 1576/89 o následující názvy lihovin vyráběných v České republice:

Karlovarská Becherovka

Prostějovská režná a starorežná

Česká kmínka

Slovácká slivovice

Valašská borovička

Zdůvodnění ze strany České republiky: Jmenované druhy lihovin vyráběné v ČR nesou ve svém názvu geografické označení, které vymezuje nezaměnitelnou oblast, ve které je možno takto pojmenovanou lihovinu vyrábět:

Karlovarská Becherovka výroba vymezena pro město Karlovy Vary

Prostějovská režná a starorežná výroba je vymezena pro město Prostějov

Česká kmínka výroba je vymezena pro Čechy

Slovácká slivovice výroba je vymezena pro okresy Moravského Slovácka:

Hodonín, Uherské Hradiště, Břeclav, Zlín, Kroměříž

Valašská borovička výroba je vymezena pro oblast Valašska:

Vsetín, Valašské Meziříčí, Zlín, Uherské Hradiště

Hodnocení Komise: Aby bylo možné vyhodnotit tento požadavek, měla by EU požádat Českou republiku o rozdělení těchto nápojů podle typu nápoje dle požadavků nařízení Rady (EHS) č. 1576/89. EU by dále měla požádat o další informace pokud jde o povahu a výrobní standardy těchto nápojů a také pokud jde o vazbu těchto nápojů na oznámená geografická označení. EU by měla uvést, že nelze přijmout požadavek České republiky pokud jde o nápoj “Slovácká slivovice”, protože se zdá, že tento název zahrnuje označení třetí země, Slovenska.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika žádá o doplnění přílohy II - chráněné geografické názvy lihovin - nařízení Rady (EHS) 1576/89 o následující názvy lihovin vyráběných v České republice: Karlovarská Becherovka, Prostějovská režná a starorežná, Česká kmínka, Slovácká slivovice, Valašská borovička. EU informuje Českou republiku, že nelze přijmout její požadavek pokud jde o nápoj “Slovácká slivovice”, protože se zdá, že tento název zahrnuje označení třetí země, Slovenska. Pokud jde o ostatní názvy, EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla specifikaci těchto nápojů podle požadavků nařízení Rady (EHS) č. 1576/89. Česká republika se také vyzývá, aby poskytla další informace o povaze a výrobních standardech těchto nápojů a také o vazbě těchto nápojů na oznámená geografická označení.

***

33. Výroba alternativních paliv z alkoholu

Stanovisko České republiky: Jak je popsáno ve vyjednávacím stanovisku, novelizovaný zákon České republiky o spotřebních daních umožňuje využití kvasného lihu ve výrobě alternativních paliv. Tento projekt, schválený vládou, je ve stadiu technologických příprav a předpokládá možnost využití (ve střednědobém výhledu) 600 000 až 1 000 000 hl kvasného lihu, přičemž pro využití 300 000 hl kvasného lihu již existují volné výrobní kapacity. Realizace tohoto pilotního projektu vytvoří možnost využití zemědělské produkce až z 100 000 ha zemědělské půdy, vytvoří 6000 nových pracovních příležitostí, sníží závislost na dovozech a pozitivně ovlivní emise.

Hodnocení Komise: Komise bere na vědomí situaci v České republice pokud jde o využití kvasného lihu ve výrobě alternativních paliv a projekt na produkci alternativních paliv. EU by však měla Českou republiku vyzvat, aby poskytla informace o způsobech a prostředcích, které mají kompetentní orgány k dispozici, aby zabránily tomu, že se produkce alkoholu pro palivové využití nebude prodávat a využívat v tradičním alkoholovém sektoru (tj. potravinářské a průmyslové využití) místo nedotovaného alkoholu, a tak předcházely vytváření významné deformace trhu. Acquis Společenství vyžadují, aby se tyto projekty na produkci biopaliv oznamovaly Komisi.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí informace poskytnuté Českou republikou pokud jde o projekt na výrobu alternativního paliva. EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla informace o způsobech a prostředcích, které mají kompetentní orgány k dispozici, aby zabránily tomu, že se produkce alkoholu pro palivové využití nebude prodávat a využívat v tradičním alkoholovém sektoru (tj. potravinářské a průmyslové využití) místo nedotovaného alkoholu, a tak předcházely vytváření významné deformace trhu.

***

BANÁNY

34. Celní kvóta pro dovozy banánů (Nařízení Rady (EHS) 404/93 a nařízení Rady 2361/98)

Stanovisko České republiky: Česká republika nepředkládá žádný požadavek pokud jde o celní kvótu Společenství pro dovozy banánů ze třetích zemí a netradiční dovozy banánů ze zemí ACP.

Hodnocení Komise: Bude-li v době vstupu v platnosti režim celní kvóty, posoudí se potřeba zvýšit celní kvótu pro dovozy banánů ze třetích zemí a netradiční dovozy banánů ze zemí ACP. Lze předpokládat, že toto posouzení vezme v úvahu čisté dovozy banánů do České republiky během nedávného referenčního období, které bude určeno.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU informuje Českou republiku, že bude-li v době vstupu v platnosti režim celní kvóty, posoudí se potřeba zvýšit autonomní celní kvótu pro dovozy banánů ze třetích zemí a netradiční dovozy banánů ze zemí ACP. Lze předpokládat, že toto posouzení vezme v úvahu čisté dovozy banánů do České republiky během nedávného referenčního období, které bude určeno. EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla statistiky o svých čistých dovozech banánů během období 1995-99.

***

OSIVA

35. Zachování stávajících podpor pro osiva a sadbu

Stanovisko České republiky: Česká republika žádá o ponechání stávajících podpor poskytovaných na produkci osiv a sadby (udržování genetického potenciálu osiv a sadby) po dobu alespoň tří let po vstupu.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Kvalitní osiva jsou technologickým základem rostlinné výroby a “bezpečnosti” krmiv a potravin. Pro udržení nezbytné obměny certifikovaných osiv za přijatelnou cenu pro zemědělce nemá Česká republika zatím jiné možnosti než uvedenou státní pomoc. Její uchování je nutné do doby, než příjmy zemědělců dosáhnou úrovně zabezpečující nutné technologické minimum (zajištění přímých plateb).

Hodnocení Komise: Na základě dostupných informací se zdá, že tento český požadavek není v souladu s pravidly Společenství pro státní podpory v zemědělství.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika žádá o ponechání stávajících podpor poskytovaných na produkci osiv a sadby (udržování genetického potenciálu osiv a sadby) po dobu alespoň tří let po vstupu. EU informuje Českou republiku, že na základě dostupných informací se zdá, že tento český požadavek není v souladu s pravidly Společenství pro státní podpory v zemědělství. EU vyzývá Českou republiku, aby svůj požadavek přehodnotila.

CHMEL

36. Zařazení odrůd chmele (Nařízení Komise 1517/77)

Stanovisko České republiky: Česká republika požaduje, aby do přílohy nařízení Komise 1517/77 byly zařazeny následující 3 odrůdy chmele:

Sládek (aromatická) a Bor a Premiant (hořké odrůdy).

Zdůvodnění ze strany České republiky: Tyto odrůdy splňují podmínky pro poskytování podpor ve smyslu kapitoly IV nařízení Rady 1696/71.

Hodnocení Komise: Zařazení nových odrůd na seznam odrůd chmele ES řeší Komise prostřednictvím procedury Řídícího výboru. Tato otázka bude řešena po vstupu ve vhodnou dobu a na příslušné úrovni.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky, aby do přílohy nařízení Komise 1517/77 byly zařazeny následující 3 odrůdy chmele: Sládek (aromatická) a Bor a Premiant (hořké odrůdy). EU informuje Českou republiku, že zařazení nových odrůd na seznam odrůd chmele ES řeší Komise prostřednictvím procedury Řídícího výboru. Tato otázka bude řešena po vstupu ve vhodnou dobu a na příslušné úrovni.

***

ŽIVOČIŠNÁ PRODUKCE

37. Možná opatření na eliminaci cenového šoku u mléka a mléčných výrobků

Stanovisko České republiky: V případě, že by se vyrovnání cen v předvstupním období ukázalo jako nedostatečné, vyhrazuje si Česká republika právo zavést přechodné období nebo jiné opatření ve vztahu k mléku a mléčným výrobkům za účelem odstranění cenového šoku v době vstupu a požaduje, aby tato opatření byla spolufinancována EU.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Je třeba poznamenat, že ve vztahu k mléku a mléčným výrobkům je tento český požadavek uveden pouze v souhrnu (bod 4) a ne v hlavním textu vyjednávacího stanoviska. Česká republika se podrobněji nevyjadřuje k typu přechodného období nebo alternativním opatřením potřebným pro zmírnění dopadu cenového šoku na zpracovatele a spotřebitele v den vstupu. Poziční dokument České republiky odhaduje, že po snížení cen předpokládaném Agendou 2000 budou české ceny mléka placené zemědělcům o 18 % nižší než v EU.

Hodnocení Komise: Je třeba podtrhnout, že žádné přechodné období nebo alternativní opatření nemůže být v rámci SZP zavedeno jednostranně. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí záměr České republiky zavést v případě potřeby přechodné období nebo jiná opatření ve vztahu k mléku a mléčným výrobkům za účelem eliminovat cenový šok v době vstupu. EU Českou republiku informuje, že podle pravidel SZP nemůže být o žádném přechodném období nebo alternativních opatřeních rozhodnuto jednostranně a nemohou být jednostranně zavedena. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem. EU České republice doporučuje, aby v předvstupním období pokračovala v monitorování vývoje cen na svém vnitřním trhu za účelem zajistit hladký přechod na cenové úrovně na trhu EU.

38. Specifické referenční množství (mléčná kvóta) - (Nařízení Rady 3950/92)

Stanovisko České republiky: Česká republika požaduje roční národní kvótu o objemu 3 100 000 tun, z čehož 2 945 000 tun (95 %) na dodávky mlékárnám a 155 000 tun (5 %) pro přímý prodej.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Kvóta o objemu 3 100 000 tun přibližně odpovídá 70 %, 100 % a 127 % nákupu mléka v letech 1989, 1992 a 1998. Stanovisko České republiky odhaduje, že navrhovaná kvóta zajistí pokrytí perspektivního domácího konzumu, nižšího objemu subvencovaného exportu a potřebného počtu dojených krav.

Hodnocení Komise: Navrhované referenční množství se zdá být značně vyšší než současná úroveň produkce. Podle českého vyjednávacího stanoviska výroba mléka v roce 1998 činila 2 716 milionů litrů, z čehož 2 470 milionů litrů bylo dodáno do mlékáren. Referenční množství mléka musí být stanoveno na základě údajů o skutečné produkci za nedávné referenční období, které bude definováno. Je třeba připomenout, že kvalita vyráběného mléka by měla odpovídat hygienickým požadavkům EU. Kromě toho by Česká republika měla prokázat schopnost efektivně provozovat systém kvót.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika požaduje roční referenční množství o objemu 3 100 000 tun mléka. Referenční množství mléka musí být stanoveno na základě údajů o skutečné produkci za nedávné referenční období, které bude definováno. EU vyzývá Českou republiku, aby na tomto základě přehodnotila svůj požadavek a poskytla informace k následujícím otázkám:

Výroba syrového mléka během období 1995-1999 v dělení na dodávky zpracovatelskému průmyslu a přímé prodeje pro každý rok

Výrobě, lidské spotřebě a vývozech hlavních mléčných výrobků během stejného období, s odlišením subvencovaných výrobků (specificky máslo, sušené odstředěné mléko, sýry a čerstvé výrobky)

Část produkovaného syrového mléka, která neodpovídá hygienickým požadavkům EU,

Podrobný plán na vytvoření úřední administrativy, která bude odpovědná za provozování systému kvót, zvláště plány na řešení problémů, které se vztahují ke struktuře zemědělských podniků a přímým prodejům.

39. Prémie na dojené krávy (Nařízení Rady 1255/99, článek 16)

Požadavek České republiky: Česká republika žádá o poskytování přímých plateb na dojené krávy vyplácených na tunu mléka v rámci kvóty nebo na hektar trvalých pastvin.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Zmiňuje se zásadní význam českého sektoru skotu, negativní důsledky značného poklesu mléčné produkce po roce 1989 a také příznivé environmentální účinky chovu dojených krav. Uvádí se, že podobné platby jsou v současnosti v České republice poskytovány.

Hodnocení Komise: Pokud jde o přímé platby, EU zaujme stanovisko k tomuto požadavku v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika žádá o poskytování přímých plateb na dojené krávy vyplácených na tunu mléka v rámci kvóty nebo na hektar trvalých pastvin. Pokud jde o přímé platby, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají.

***

HOVĚZÍ MASO

40. Možná opatření na eliminaci cenového šoku na trhu s hovězím masem

Stanovisko České republiky: V případě, že by se vyrovnání cen v předvstupním období ukázalo jako nedostatečné, vyhrazuje si Česká republika právo zavést ve vztahu k trhu s hovězím masem přechodné období nebo jiné opatření za účelem odstranění cenového šoku v době vstupu a požaduje, aby tato opatření byla spolufinancována EU.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Česká republika se podrobněji nevyjadřuje k typu přechodného období nebo alternativním opatřením potřebným pro zmírnění dopadu cenového šoku na zpracovatele a spotřebitele v den vstupu. Poziční dokument České republiky odhaduje, že české ceny placené výrobcům dosahují 75-80 % úrovně EU (ve vyjádření na jatečnou hmotnost) a že lze očekávat, že přechodné období pro vyrovnání cen nebude nutné.

Hodnocení Komise: Je třeba podtrhnout, že žádné přechodné období nebo alternativní opatření nemůže být v rámci SZP zavedeno jednostranně. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem. Vezmeme-li v úvahu, že Poziční dokument České republiky odhaduje, že české ceny placené výrobcům v přepočtu na jatečnou hmotnost v současnosti činí 75-80 % úrovně EU, mělo by 20% snížení ceny dohodnuté v rámci Agendy 2000 normálně vést k tomu, že české ceny budou více méně stejné jako v EU. Zdá se tedy nepravděpodobné, že by v době vstupu existoval nějaký specifický problém pokud jde o vyrovnání cen.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí záměr České republiky zavést v případě potřeby přechodné období nebo jiná opatření ve vztahu k trhu s hovězím masem za účelem eliminovat cenový šok v době vstupu. EU Českou republiku informuje, že podle pravidel SZP nemůže být o žádném přechodném období nebo alternativních opatřeních rozhodnuto jednostranně a nemohou být jednostranně zavedena. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem. EU České republice doporučuje, aby v předvstupním období pokračovala v monitorování vývoje cen na svém vnitřním trhu za účelem zajistit hladký přechod na cenové úrovně na trhu EU.

***

41. Klasifikace jatečných trupů a hlášení o cenách hovězího masa (Nařízení Rady 1208/81 a 1892/87)

Stanovisko České republiky: Česká republika neuvádí žádný požadavek pokud jde o realizaci klasifikace jatečných trupů a hlášení cen u skotu.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Zavedení jednotné klasifikace jatečně opracovaných trupů (SEUROP) bude ošetřeno legislativními novelami, které jsou plánovány pro rok 2000.

Hodnocení Komise: Plná realizace požadavků EU ve vztahu ke klasifikaci jatečných trupů a podávání cenových hlášení pro skot je zásadní pro fungování společných organizací trhu pro živočišné výrobky. Proto musí být vypracovány podrobné plány, aby se zajistilo, že jakékoliv problémy ve vztahu k plné realizaci a prosazování mohou být identifikovány a odstraněny s dostatečným předstihem před vstupem.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU zdůrazňuje důležitost toho, aby ke dni vstupu bylo dosaženo plného souladu pokud jde o klasifikaci jatečných trupů a hlášení cen u skotu. Vyzývá Českou republiku, aby poskytla podrobné plány, včetně harmonogramu, pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti.

***

42. Identifikace a registrace skotu a označování hovězího masa (Nařízení Rady 820/97)

Stanovisko České republiky: Česká republika neuvádí žádný požadavek pokud jde o identifikaci a registraci skotu a označování hovězího masa

Zdůvodnění ze strany České republiky: Pokud jde o identifikaci a registraci skotu, současná praxe je již z 80 % kompatibilní. Na rok 2000 jsou plánovány iniciativy pro právní transpozici.

Hodnocení Komise: Plná realizace požadavků EU ve vztahu k identifikaci a registraci zvířat je zásadní pro fungování společné organizace trhu s hovězím a telecím masem. Pozornost se také musí věnovat realizaci pravidel pro označování hovězího masa. Proto musí být vypracovány podrobné realizační plány, aby se zajistilo, že jakékoliv problémy ve vztahu k plné realizaci a prosazování mohou být identifikovány a odstraněny s dostatečným předstihem před vstupem.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU zdůrazňuje důležitost toho, aby ke dni vstupu bylo dosaženo plného souladu pokud jde o identifikaci a registraci zvířat a označování hovězího masa. Vyzývá Českou republiku, aby poskytla podrobné plány, včetně harmonogramu, pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti.

***

43. Speciální prémie pro skot (Nařízení Rady 1254/99)

Stanovisko České republiky: Česká republika požaduje speciální prémie odpovídající výkrmu 305 000 býků a volů ročně.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Navrhovaný počet býků a volů spolu s dalšími kategoriemi skotu umožní České republice produkci cca 325 tis. tun jatečného skotu v živém. Z tohoto objemu dosáhne domácí spotřeba cca 300 tis. tun (92,3 %), zbytek produkce (25 tis. tun a 7,7 %) bude činit export (v mase nebo v živém).

Hodnocení Komise: Navrhovaný regionální limit se zdá být značně vyšší než jsou současné početní stavy. Podle informací poskytnutých Českou republikou během screeningu činil v roce 1998 počet samčích zvířat skotu ve věku nad jeden rok 184 050 kusů. Regionální limit musí být stanoven na základě skutečných početních stavů během nedávného referenčního období, které bude definováno.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky na speciální prémie pro skot odpovídající ročnímu výkrmu 305 000 býků a volů. Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, EU zdůrazňuje, že regionální limit musí být stanoven na základě skutečné produkce během nedávného referenčního období, které bude definováno.

Česká republika se vyzývá, aby poskytla informace o početních stavech a porážkách samčích zvířat skotu za období 1995-1999, specifikované pro býky a voly od věku 9 měsíců, držené na výkrm.

***

44. Prémie na krávy bez tržní produkce mléka (Nařízení Rady 1254/99)

Stanovisko České republiky: Česká republika požaduje národní limit na krávy bez tržní produkce mléka ve výši 230 000 kusů.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Současný stav krav bez tržní produkce mléka činí 80 000 kusů. Počítá se ovšem s výrazným nárůstem počtu krav až do výše navrhovaného limitu, protože se prostřednictvím zvyšování krav této kategorie řeší situace v podhorských a horských oblastech (LFA). Dotační podpora tohoto skotu byla zahájena již v roce 1998.

Hodnocení Komise: Navrhovaný regionální limit vy výši 230 000 kusů je značně vyšší než skutečné početní stavy. Skutečný počet krav bez tržní produkce mléka se zdá být nejistý v důsledku rozporu mezi údaji uvedenými při screeningu (max. 48 000) a údaji uvedenými ve vyjednávacím stanovisku (80 000). Regionální limit musí být určen na základě skutečných početních stavů během nedávného referenčního období, které bude definováno.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky na regionální limit pro krávy bez tržní produkce mléka ve výši 230 000 kusů. Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, EU zdůrazňuje, že regionální limit musí být stanoven na základě skutečných početních stavů během nedávného referenčního období, které bude definováno. EU žádá Českou republiku, aby poskytla údaje o skutečných početních stavech krav bez tržní produkce mléka a jalovic za období 1995-1999. Tyto informace by měly zvláště specifikovat počet krav bez tržní produkce mléka a jalovic, které splňují kritéria stanovená v nařízení Rady 1254/99, článek 6 (2) a (6).

***

45. Porážecí prémie (Nařízení Rady 1254/99, článek 11(3))

Stanovisko České republiky: Česká republika neuvádí žádný požadavek pokud jde porážecí prémii.

Hodnocení Komise: Regionální limit pro porážecí prémii musí být stanoven na základě skutečných porážek a vývozů živých zvířat během nedávného referenčního období, které bude určeno. Česká republika by proto měla být vyzvána, aby poskytla tyto informace za období 1995-1999.

Navrhované pracovní společné stanovisko: Pokud jde o porážecí prémii, EU informuje Českou republiku, že k otázce přímých plateb zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla údaje o skutečných ročních porážkách a vývozech v živém do třetích zemí za období 1995-1999, specifikované pro býky, voly, krávy a jalovice ve věku od 8 měsíců a telata ve věku 1-7 měsíců a jatečné trupy o hmotnosti méně než 160 kg.

46. Doplňkové (additional) platby (Nařízení Rady 1254/99, článek 14)

Stanovisko České republiky: Česká republika požádá o doplňkové platby o objemu, který bude specifikován během vyjednávacího procesu.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Žádné specifické zdůvodnění nebylo poskytnuto.

Hodnocení Komise: Na základě dostupných informací není úplné vyhodnocení tohoto požadavku možné. Celková částka doplňkových plateb byla přidělena každému členskému státu na základě jeho podílu na hrubé produkci hovězího masa ve Společenství. Česká republika by proto měla být vyzvána, aby poskytla informace o své roční hrubé produkci hovězího masa během let 1995-1999.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika bude specifikovat svůj požadavek na doplňkové platby v budoucnu. Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, Česká republika se vyzývá, aby poskytla informace o své roční hrubé produkci hovězího masa během let 1995-1999.

***

SKOPOVÉ A KOZÍ MASO

47. Klasifikace jatečných trupů a hlášení cen u ovcí (Nařízení Rady 2137/92 a nařízení Komise 1481/86)

Stanovisko České republiky: Česká republika nemá žádný požadavek pokud jde o klasifikaci jatečných trupů a hlášení cen u ovcí.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Zavedení jednotné klasifikace jatečně opracovaných trupů (SEUROP) bude ošetřeno legislativními novelami, které jsou plánovány pro rok 2000.

Hodnocení Komise: Požadavky EU ve vztahu ke klasifikaci jatečných trupů a podávání cenových hlášení jsou důležitým prvkem společné organizace trhu pro ovce. Musí se vypracovat podrobné plány, aby se od data vstupu zajistilo hlášení cen v souladu s požadavky EU.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla podrobný plán, včetně harmonogramu, pro praktickou realizaci požadavků EU v oblasti klasifikace jatečných trupů a hlášení cen u ovcí.

48. Prémie na bahnice (Nařízení Rady 3013/89)

Stanovisko České republiky: Česká republika žádá o poskytování takových prémií, které budou uplatňovány v době jejího vstupu do EU.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Sektor ovcí a koz hraje důležitou úlohu v údržbě krajiny v horských a podhorských oblastech země. Zvyšování spotřeby jehněčího masa je navíc pozitivním faktorem z hlediska lidské výživy.

Hodnocení Komise: Poskytování prémie na bahnice je součástí acquis. EU by měla vzít tento požadavek na vědomí a připomenout České republice, že tato prémie je obsažena v acquis a celé acquis budou platit od okamžiku vstupu.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí český požadavek na poskytování takových prémií pro bahnice, které budou uplatňovány v době jejího vstupu do EU. EU informuje Českou republiku, že prémie na bahnice jsou obsaženy v acquis a že celé acquis budou platit od okamžiku vstupu.

***

49. Celkový limit pro poskytování prémie na bahnice (Nařízení Rady 3013/89)

Stanovisko České republiky: Česká republika žádá o stanovení národní kvóty na ovce ve výši 130 000 kusů bahnic.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Výše této kvóty vychází z průměru let 1993-1995 a přihlíží rovněž k očekávanému zvyšování počtu bahnic do roku 2003. Budou-li dále rozšířeny podpory do tohoto sektoru, pak by měl počet bahnic do roku 2004 dosáhnout 160 000 kusů.

Hodnocení Komise: Na základě údajů poskytnutých během bilaterálního screeningu, činí poslední odhad počtu nároků na prémie pro Českou republiku 17 000 bahnic. Také je třeba vzít v úvahu, že na prémie mají nárok pouze zemědělské podniky s minimálně 10 bahnicemi. Tento limit musí být stanoven na základě skutečných početních stavů během nedávného referenčního období, které bude určeno.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky na maximální garantovanou úroveň pro ovce ve výši 130 000 zvířat. Celkový limit pro poskytování prémií na bahnice musí být stanoven na základě skutečných početních stavů během nedávného referenčního období, které bude určeno. EU vyzývá Českou republiku, aby na tomto základě přehodnotila svůj požadavek a poskytla podrobnější informace o počtu ovcí v letech 1995-1999, zvláště o počtu bahnic v zemědělských podnicích s minimálně 10 bahnicemi.

***

VEPŘOVÉ MASO

Česká republika nemá žádný specifický požadavek pokud jde o vepřové maso.

50. Klasifikace jatečných trupů a hlášení cen u vepřového masa (Nařízení Rady 3220/84 a nařízení Komise 2806/79)

Stanovisko České republiky: Pokud jde o klasifikaci jatečných trupů a hlášení cen u vepřového masa, Česká republika má za to, že bude v době vstupu připravena. V tomto ohledu nejsou předloženy žádné požadavky.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Zavedení jednotné klasifikace jatečně opracovaných trupů (SEUROP) bude ošetřeno legislativními novelami, které jsou plánovány pro rok 2000.

Hodnocení Komise: Plná realizace požadavků EU ve vztahu ke klasifikaci jatečných trupů a podávání cenových hlášení pro prasata je zásadní pro fungování společné organizace trhu. Proto musí být vypracovány podrobné plány, aby se zajistilo, že jakékoliv problémy ve vztahu k plné realizaci mohou být identifikovány a odstraněny s dostatečným předstihem před vstupem.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU zdůrazňuje důležitost toho, aby ke dni vstupu bylo dosaženo plného souladu pokud jde o klasifikaci jatečných trupů a hlášení cen u prasat. Vyzývá Českou republiku, aby poskytla podrobné plány, včetně harmonogramu, pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti.

***

VEJCE A DRŮBEŽÍ MASO

51. Marketingové standardy pro vejce a drůbež; ceny a výrobní statistiky (Nařízení Rady 1907/90 a 1906/90)

Stanovisko České republiky: Česká republika nepředkládá žádný požadavek ve vztahu k marketingovým standardům pro vejce a drůbež nebo ve vztahu k cenám a výrobním statistikám.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Česká republika bude oblast tržních standardů pro vejce a drůbež harmonizovat prostřednictvím novely stávající legislativy. Očekává se, že tato novela vstoupí v platnost ke konci roku 2000. Důležitou součástí přijetí acquis bude zavedení monitoringu cen, který dosud nesplňuje požadavky EU.

Hodnocení Komise: Plná realizace požadavků EU ve vztahu k marketingovým standardům a také poskytování cenových a výrobních statistik pro vejce a drůbež je zásadní pro fungování společné organizace trhu pro vejce a drůbež. Proto musí být vypracovány podrobné plány, aby se zajistilo, že jakékoliv problémy ve vztahu k plné realizaci a prosazování mohou být identifikovány a odstraněny s dostatečným předstihem před vstupem.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU zdůrazňuje důležitost toho, aby ke dni vstupu bylo dosaženo plného souladu pokud jde o marketingové standardy a poskytování cenových a výrobních statistik pro vejce a drůbež. Vyzývá Českou republiku, aby poskytla podrobné plány, včetně harmonogramu, pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti.

D. VENKOVSKÝ ROZVOJ

52. Plánování, administrativní struktura pro realizaci, kontrolu a monitorování, strategie (Nařízení Rady 1260/99, 1257/99)

Stanovisko České republiky: Česká republika akceptuje acquis v oblasti strukturální a regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů týkajících se zemědělství.

Hodnocení Komise: Podle vyjednávacího stanoviska Česká republika nemá plánovací systém typu EU. Česká republika bude muset plně realizovat acquis v této oblasti, aby mohla po vstupu uplatňovat opatření venkovského rozvoje, která mají nárok na podporu Společenství. To znamená, že by do doby vstupy měly být k dispozici realizační, kontrolní a monitorovací orgány a nástroje.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika akceptuje acquis, která se týkají opatření Společenství v oblasti venkovského rozvoje. EU zdůrazňuje, že plná realizace požadavků EU v této oblasti je předpokladem pro uplatňování opatření venkovského rozvoje, která mají po vstupu nárok na podporu Společenství. Realizační, kontrolní a monitorovací orgány by proto měly být k dispozici před vstupem.

***

53. Opatření venkovského rozvoje způsobilá pro podporu Společenství (1257/99)

Stanovisko České republiky: Česká republika prohlašuje, že přijme acquis týkající se následujících strukturálních opatření, opatření venkovského rozvoje a průvodních opatření:

Investice do zemědělských hospodářství

Výuka-školení

Podpora mladých zemědělců

Zlepšování marketingu a zpracování zemědělských produktů

Lesnická opatření (čl. 29 - 32 nařízení 1257/99)

Méně příznivé oblasti (LFA) a oblasti s environmentálními omezeními

Agroenvironmentální opatření

Průvodní lesnické opatření - zalesňování

Adaptace a rozvoj venkovských oblastí: pozemkové úpravy, zakládání zemědělských služeb, diverzifikace, vodní hospodářství, přírodní katastrofy, atd.

Pokud jde o předčasný odchod do důchodu, Česká republika prohlašuje, že bude provedena studie, aby se určilo, za jakých podmínek by se legislativa EU mohla použít v České republice.

Hodnocení Komise: Česká republika má v úmyslu uplatňovat po vstupu většinu opatření venkovského rozvoje a průvodních opatření. Realizace programu pro předčasný odchod do důchodu bude záviset na výsledku studie o potřebě takového opatření v České republice. V současnosti v České republice neexistuje systém předčasného odchodu do důchodu pro zemědělce. Je třeba zdůraznit, že vytyčení LFA by Česká republika měla provést podle kritérií stanovených v nařízení 1257/1999. Česká republika by měla být vyzvána, aby ve vhodný moment po vstupu poskytla potřebné informace. České republice by mělo být připomenuto, že uplatňování agrienvironmentálních programů je po vstupu povinné a že programy venkovského rozvoje by proto měly tato opatření obsahovat.

Pokud jde o lesnická opatření, je stále třeba provést důležité přípravné práce. Podle vyjednávacího stanoviska srovnání dotačních programů České republiky s podpůrnými opatřeními pro lesnictví v předpisech EU ukazuje, že systém České republiky postrádá zvláště řadu opatření určených ke zlepšení obchodu s lesnickými výrobky, propagaci, praktické školení v lesnictví, opatření určená ke zvyšování znalostí a odbornosti, atd. Pokud jde o všeobecnou přípravu na realizaci těchto opatření, jsou v souvislosti s přípravou Plánu rozvoje zemědělství a venkova v rámci programu SAPARD připravovány priority a projekty, týkající se zvláště investic do zemědělských hospodářství a marketingu a zpracování zemědělských výrobků.

Navrhované pracovní společné stanovisko: Co se týče opatření venkovského rozvoje způsobilých pro podporu Společenství, EU zdůrazňuje, že vytyčení LFA by Česká republika měla provést podle kritérií stanovených v nařízení 1257/1999. Česká republika se vyzývá, aby ve vhodný moment po vstupu poskytla potřebné informace. EU zdůrazňuje, že uplatňování agrienvironmentálních programů je po vstupu povinné a že programy venkovského rozvoje by proto měly tato opatření obsahovat.

***

54. Ochrana lesů Společenství před požáry

Stanovisko České republiky: Česká republika prohlašuje, že k datu vstupu bude zajištěna plná slučitelnost s acquis v této oblasti a nepožaduje žádné přechodné období. Česká republika očekává, že bude klasifikována jako oblast s nízkým nebezpečím vzniku lesních požárů.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Z tohoto zařazení České republiky by nevyplývala povinnost předkládat víceúčelový regionální program pro ochranu lesů před požárem, který podmiňuje financování lesnických opatření, ale současně se tak vylučuje tato forma pomoci Společenství.

Hodnocení Komise: Nařízení 2158/92, článek 2 stanoví, že je povinností členských států klasifikovat své území podle stupně nebezpečí vzniku lesních požárů. Ve vhodnou dobu po vstupu by měl být v této otázce konzultován Stálý lesnický výbor.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika očekává, že bude klasifikována jako oblast s nízkým nebezpečím vzniku lesních požárů. EU zdůrazňuje, že klasifikace oblastí s vysokým nebezpečím vzniku lesních požárů se provede podle postupu stanoveného v nařízení Rady 2158/92. Tato otázka by proto měla být řešena ve vhodnou dobu po vstupu.

***

55. Lesnické statistiky (EFICS)

Stanovisko České republiky: Česká republika prohlašuje, že k datu vstupu bude zajištěna plná slučitelnost s acquis v oblasti lesnické statistiky. Česká republika prohlašuje, že není schopna odhadnout, zda pro realizaci budou existovat případné problémy nebo překážky, protože nařízení ES nestanoví povinný obsah souboru statistických dat, která mají být v lesnickém sektoru sledována.

Hodnocení Komise: Česká republika by měla být informována, že poté, co se stane členem, může realizace EFICS vyžadovat, aby Česká republika upravila nebo doplnila své postupy pro sběr dat. Aby bylo možné tento požadavek plně vyhodnotit, měla by Česká republika být vyzvána, aby poskytla informace o případných realizačních problémech, kterým by v této oblasti mohla po vstupu čelit a také informace o harmonogramech a plánech na harmonizaci postupů pro sběr statistických dat.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika prohlašuje, že není schopna odhadnout, zda budou existovat případné problémy nebo překážky pro realizaci Evropského lesnického informačního a komunikačního systému. EU informuje Českou republiku že realizace tohoto systému může po vstupu vyžadovat, aby Česká republika upravila nebo doplnila své postupy pro sběr dat. Aby bylo možné stanovisko České republiky plně vyhodnotit, EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla informace o případných realizačních problémech a také informace o harmonogramech a plánech na harmonizaci postupů pro sběr statistických dat v této oblasti.

III. NÁVRH SPOLEČNÉHO STANOVISKA

Kapitola 7: Zemědělství

i. Toto stanovisko Evropské unie je založeno na obecném stanovisku pro Přístupovou konferenci s Českou republikou (CONF-CZ 2/98) a podléhá vyjednávacím zásadám schváleným Přístupovou konferenci (CONF-CZ 6/98), a to zvláště následujícím:

- jakýkoliv názor vyjádřený jednou ze stran k nějaké kapitole vyjednávání žádným způsobem neovlivní stanovisko, které by mohlo být přijato v rámci jiných kapitol

- dohody - byť i částečné - dosažené v průběhu vyjednávání o kapitolách, které mají být zkoumány následně, nemohou být považovány za konečné, dokud nebylo dosaženo celkové shody”

ii. EU zdůrazňuje důležitost, jíž má pro Českou republiku dodržování Asociační dohody a Vstupního partnerství, které představují základní prvky pokročilé předvstupní strategie. EU vybízí Českou republiku, aby urychlila proces harmonizace s acquis a jejich efektivní provádění.

iii. Jako celkovou odpověď na požadavky České republiky na přechodná ujednání EU připomíná své obecné vyjednávací stanovisko, že přechodná opatření jsou výjimečná, omezená v čase a rozsahu a provázena plánem s jasně definovanými fázemi pro aplikaci acquis. Nesmí znamenat úpravy pravidel nebo opatření Unie, narušovat její náležité fungování nebo vést k významným deformacím hospodářské soutěže.

iv. Acquis v oblasti zemědělství většinou po vstupu platí přímo a nevyžadují tedy transpozici. EU však podtrhuje, že schopnost České republiky provádět a prosazovat acquis communautaire má zásadní význam. Aby se zajistilo hladké provádění zemědělské politiky Společenství, musí Česká republika s dostatečným předstihem před vstupem prokázat, že má k dispozici administrativní kapacitu pro efektivní realizaci a prosazování acquis. Stejně důležitým prvkem pro zajištění hladkého uplatňování acquis po vstupu je, aby Česká republika měla vytvořeny mechanismy potřebné pro řízení různých společných organizací trhu.

v. EU má ze zásady za to, že tam, kde specifická otázka, např. skupina výrobků, nebyla ve stanovisku České republiky zahrnuta, Česká republika přijímá acquis a zavazuje se je při vstupu plně provádět. EU si vyhrazuje právo vrátit se v pozdější fází vyjednávání k jakékoliv otázce, včetně těch, které v současném stanovisku nejsou výslovně vzneseny.

vi. EU vítá přijetí acquis Českou republikou a její předpokládanou připravenost uplatňovat při vstupu ceny Společenství pro zemědělské výrobky. V této souvislosti EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla informace o svých plánech pro sbližování svých institucionálních cen s cenami Společenství v období před vstupem, zvláště pokud jde o obiloviny, cukr, hovězí maso a mléčné výrobky.

***

HORIZONTÁLNÍ OTÁZKY

Evropský zemědělský garanční a orientační fond (EAGGF)

1. Sekce garanční

EU bere na vědomí plány nastíněné v Pozičním dokumentu České republiky pokud jde o ustavení administrativních struktur předepsaných legislativou EU ve vztahu ke Garanční sekci EAGGF.

EU bere na vědomí prohlášení České republiky, že přechodné období může být potenciálně nezbytné v případě, že v době vstupu nebude existovat administrativní struktura, pokud se jedná o vytvoření plně fungujícího IACS.

Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají.

Aniž by bylo dotčeno stanovisko EU k platbě přímých dotací, EU zdůrazňuje, že zajištění fungujícího IACS do data vstupu je nezbytné, protože IACS je důležitý také pro určitá tržní opatření (např. prémie pro bahnice, sušenou píci, víno, chmel, tabák, atd.) a pro provádění některých opatření v oblasti venkovského rozvoje. EU proto Českou republiku vyzývá, aby poskytla jasné plány, včetně přesného harmonogramu, pro ustavení potřebných prvků fungujícího IACS.

Česká republika se vyzývá, aby potvrdila, že nepředpokládá problémy při aplikování systému záloh, ani při dodržování požadavků Společenství pokud se jedná o veřejné skladování.

2. Sekce orientační - rozpočtové a finanční aspekty (Nařízení Rady (ES) č. 1258/1999)

EU bere na vědomí, že Česká republika přijímá acquis vztahující se k Orientační sekci EAGGF.

Česká republika se vyzývá, aby ve vztahu k plánovanému přijetí nového zákona týkajícího se plateb a kontrolních orgánů poskytla informace, včetně jasného harmonogramu.

3. Obchodní mechanismy

EU bere na vědomí, že Česká republika přijímá acquis, která se vztahují k obchodním mechanismům pro zemědělské výrobky.

Česká republika se vyzývá, aby poskytla informace, včetně jasného harmonogramu, ve vztahu k plánovanému vytvoření administrativních struktur potřebných pro realizaci legislativy Společenství (specificky platební agentura pro vývozní subvence, orgán pro vystavování dovozních/vývozních licencí, orgán pro výběr vývozních poplatků, kontrolní orgán pro místa určení intervenčních výrobků, orgán pro provádění fyzických kontrol, orgán pro provádění veterinárních kontrol, pokud jde o optimální zacházení se zvířaty (animal welfare).

4. Ochranná dovozní klauzule pro zemědělské a potravinářské výrobky

EU bere na vědomí žádost České republiky, aby do Smlouvy o přijetí mezi ČR a EU byla začleněna ochranná dovozní klauzule pro zemědělské a potravinářské výrobky.

EU upozorňuje, že je obtížné sladit ochranná opatření uplatňovaná vůči jiným členským státům se vstupem České republiky do jednotného trhu a vyzývá Českou republiku, aby své stanovisko znovu zvážila.

EU má za to, že existuje-li riziko vyvedení trhů z rovnováhy, je nejlepším způsobem jak je zmírnit pokračování a případně zrychlení procesu liberalizace bilaterálního obchodu v období před vstupem.

5. Politika kvality (Nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 o ochraně geografických názvů a označení, čl. 17)

EU bere na vědomí, že Česká republika přijímá acquis, která se týkají politiky kvality a že seznam názvů, pro něž Česká republika zamýšlí požádat o registraci jako chráněná označení původu nebo chráněná geografická označení k dispozici koncem roku 2002. Aby se umožnilo důkladné vyhodnocení, EU vyzývá Českou republiku, aby tento seznam předložila při nejbližší vhodné příležitosti.

EU bere na vědomí plány nastíněné v Pozičním dokumentu České republiky ve vztahu k ustavení administrativních struktur potřebných pro realizaci legislativy EU. V této souvislosti se Česká republika vyzývá, aby své stanovisko doplnila o jasný harmonogram pro tyto plány.

6. Ekologické zemědělství (Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91)

EU bere na vědomí, že Česká republika přijímá acquis, která se týkají ekologického zemědělství.

EU bere na vědomí, že Česká republika žádá o začlenění termínu “ekologické zemědělství” do příslušného seznamu uvedeného v článku 2 nařízení (EHS) č. 2092/91.

EU bere na vědomí, že výše uvedený článek uvádí termíny používané ve všech jazycích ES k popisu produktu nesoucího označení, které odkazuje na ekologické metody produkce. Žádost České republiky je proto považována za lingvistickou adaptaci.

EU z Pozičního dokumentu České republiky vyrozuměla, že v době vstupu bude Česká republika uplatňovat acquis Společenství pramenící z nařízení (EHS) č. 2092/91, které bude přímo použitelné. To znamená, že Česká republika bude zvláště:

- schopna realizovat správní úkoly delegované na členské státy tímto nařízením,

- mít vytvořený inspekční systém stanovený v článcích 8 a 9 tohoto nařízení,

- schopna přijímat rozhodnutí o ekvivalenci, bude-li o to požádána dovozci ze třetích zemí (Článek 11(6))

- schopna přijímat obecná prosazovací opatření stanovená v článku 10a tohoto nařízení

- schopna podílet se na výměně informací požadované nařízením (EHS) č. 2092/91 a zvláště podle jeho článků 10a, 11(6) a 15.

EU připomíná České republice, že musí definovat terminologii, kterou si přeje, aby byla chráněna podle článku 2 a Přílohy V nařízení (EHS) č. 2092/91.

7. Síť testovacích podniků (FADN) (Nařízení Rady (EHS) č. 79/65)

EU bere na vědomí, že Česká republika přijímá acquis, která se vztahují k FADN. Česká republika se vyzývá, aby poskytla více informací o definici regionů, velikosti vzorku a minimální ekonomické velikosti, které se mají používat, a také informace týkající se skutečného stavu a plánů v oblasti sběru dat a vytváření administrativních struktur.

8. Výrobky nespadající pod přílohu I

EU bere na vědomí, že Česká republika přijímá acquis, která se vztahují k výrobkům nespadajícím pod přílohu I.

Česká republika se vyzývá, aby poskytla informace, včetně jasného harmonogramu, pro plánované zřízení administrativních struktur potřebných pro realizaci této legislativy Společenství.

9. Veřejné podpory (State aids)

Pozice a požadavky České republiky

EU bere na vědomí prohlášení České republiky, že je připravena respektovat pravidla týkající se státní podpory zemědělství. EU také bere na vědomí, že si Česká republika chce ponechat a notifikovat některé podpory poskytované v zemědělství a že ve svém vyjednávacím stanovisku uvedla indikativní seznam možných podpor.

EU poukazuje na to, že pro náležité vyhodnocení slučitelnosti daných opatření s acquis je zapotřebí více informací. EU však již v této fázi Českou republiku informuje, že na základě dostupných informací se nezdá, že by následující podpory byly v souladu s právem EU v kombinaci s relevantními pokyny Komise o státních podporách v zemědělství:

- Podpora výroby bramborového škrobu,

- Podpora využívání biopaliv a podpora výroby MEŘO,

- Podpora nepotravinářského využití půdního fondu (pěstování lnu),

- Některá opatření v rámci udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat (inseminace a přirozená plemenitba a intenzivní plemenitba).

Česká republika se vyzývá, aby opět posoudila své stanovisko ve vztahu k těmto podporám.

10. Různé (Nařízení Rady (EHS) č. 827/68)

EU bere na vědomí prohlášení České republiky, že přijme acquis týkající se nařízení č. 827/68 (“solde”), programů pro velmi vzdálené oblasti, propagace za účelem zvýšení spotřeby některých produktů a distribuce potravin zdarma nejvíce potřebným osobám.

C. SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU

POLNÍ PLODINY

OBILOVINY, OLEJNINY A PROTEINOVÉ PLODINY

Společná organizace trhu s obilím (Nařízení Rady (EHS) č. 1766/92)

11. Možná opatření na odstranění cenového šoku o obilovin

EU bere ve vztahu k trhu s obilovinami na vědomí záměr České republiky zavést v případě potřeby přechodné období nebo jiná opatření za účelem eliminovat cenový šok v době vstupu. EU Českou republiku informuje, že podle pravidel SZP nemůže být o žádném přechodném období nebo alternativních opatřeních rozhodnuto jednostranně a nemohou být jednostranně zavedena. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem. EU České republice doporučuje, aby v předvstupním období pokračovala v monitorování vývoje cen na svém vnitřním trhu za účelem připravit hladký přechod na cenové úrovně na trhu EU.

Program plateb na plochu pro polní plodiny (Nařízení Rady (ES) 1251/1999)

12. Určení základní plochy polních plodin (obiloviny, olejniny, proteinové plodiny) podle článku 2(2) a přílohy II nařízení Rady č. 1251/1999

EU bere na vědomí žádost České republiky o přímé platby v rámci programu pro polní plodiny na celkovou plochu 1 942 585 hektarů. Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, EU vyzývá Českou republiku, aby doplnila již poskytnuté informace o skutečných plochách (tj. plochách polních plodin nebo, v náležitých případech, plochách vyjmutých z produkce v souladu s programem financovaným z veřejných prostředků) a výnosech za období 1995-1999.

13. Zařazení odrůd olejnin (Nařízení Komise 658/96)

EU bere na vědomí požadavek České republiky na zařazení odrůd olejnin z Listiny povolených odrůd České republiky do přílohy Nařízení (ES) č. 658/96. EU informuje Českou republiku, že nařízení 658/96 od hospodářského roku 2001/2002 již neplatí. Česká republika se proto vyzývá, aby opětovně zvážila svůj požadavek.

PRODUKTY NEURČENÉ PRO LIDSKOU SPOTŘEBU (průmyslové vyjímání z produkce), ZPRACOVANÉ VÝROBKY Z OBILÍ, BRAMBOROVÝ ŠKROB, OBILNÉ NÁHRAŽKY (maniok, atd.), SLOŽENÁ KRMIVA, RÝŽE A SUŠENÁ KRMIVA

14. Výrobní kvóta pro bramborový škrob (Nařízení Rady 1868/94 novelizované naposledy nařízením Rady (ES) 1252/1999)

EU bere na vědomí požadavek České republiky na kvótu pro bramborový škrob ve výši 45 000 tun. Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, EU informuje Českou republiku, že kvóta pro bramborový škrob, jež má být České republice přidělena, musí být stanovena na základě historických údajů o produkci během nedávného referenčního období, které bude definováno. EU vyzývá Českou republiku, aby na tomto základě opětovně zvážila svůj požadavek a poskytla informace o objemu produkce, výrobních strukturách, velikosti a rozmístění produkce za období 1995-1999.

15. Sušená píce (Nařízení Rady (ES) 603/95)

EU bere na vědomí požadavek České republiky na přidělení národního garantovaného množství pro sušenou píci. EU informuje Českou republiku, že národní garantované množství úsušků, jež má být České republice přiděleno, musí být stanoveno na základě historických údajů o výrobě za nedávné referenční období, jež bude určeno. EU vyzývá Českou republiku, aby na tomto základě svou žádost opět zvážila a poskytla informace o výrobě uměle a sluncem sušených úsušků za období 1995-1999. Toto množství by mělo vyhovovat požadavkům na jakost a technickým podmínkám stanoveným v relevantních předpisech EU. V této souvislosti EU Českou republiku vyzývá, aby poskytla informace o domácích požadavcích na jakost, technických podmínkách a velikosti produkce ve zpracovatelských zařízeních.

CUKR

16. Možná opatření na eliminaci cenového šoku u cukru

EU bere na vědomí ve vztahu k trhu s cukrem záměr České republiky zavést v případě potřeby přechodné období nebo jiná opatření za účelem eliminovat cenový šok v době vstupu. EU Českou republiku informuje, že podle pravidel SZP nemůže být o žádném přechodném období nebo alternativních opatřeních rozhodnuto jednostranně a nemohou být jednostranně zavedena. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem. EU České republice doporučuje, aby v předvstupním období pokračovala v monitorování vývoje cen na svém vnitřním trhu za účelem zajistit hladký přechod na cenové úrovně na trhu EU.

17. Obsluha společné organizace trhu s cukrem (Nařízení Rady 1785/81)

EU zdůrazňuje důležitost toho, aby v den vstupu bylo dosaženo plného souladu se zásadními ustanoveními společné organizace trhu s cukrem, zvláště pokud jde o kontrolu produkce a zásob, obchod se třetími zeměmi, mezi-profesní dohody a statistická sdělení. EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla podrobné plány včetně harmonogramu pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti.

18. Kvóta pro cukr (Nařízení Rady 2038/1999, článek 26-39)

EU bere na vědomí požadavek České republiky na stanovení roční výrobní kvóty pro bílý cukr minimálně na úrovni 505 000 tun (kvóta A+B). EU informuje Českou republiku, že roční výrobní kvóta pro bílý cukr musí být určena s přihlédnutím k údajům o skutečné výrobě během nedávného referenčního období, jež bude definováno, a tak, aby se zajistilo, že tato kvóta nevytvoří přebytek vývozů, jež by nebyl slučitelný se závazky WTO. Česká republika se tedy vyzývá, aby na tomto základě opět zvážila svůj požadavek a poskytla následující aktualizované a zkompletované informace za období 1995-1999:

- spotřeba a výroba cukru a ostatní prvky potřebné pro stanovení bilance nabídky (tj. obchod se třetími zeměmi s cukrem jako takovým a ve formě zpracovaných výrobků včetně obchodu v rámci bilaterálních a multilaterálních dohod),

- vývoj cen cukrovky a cukru,

- české závazky WTO v oblasti vývozních subvencí.

SPECIALIZOVANÉ PLODINY

PŘADNÉ PLODINY

19. Zařazení odrůd lnu do seznamu odrůd ES (Nařízení (EHS) č. 1164/89)

EU bere na vědomí požadavek České republiky na zařazení šesti odrůd lnu - Bonet, Jitka, Jordán, Merkur, Super a Taxa - do seznamu odrůd ES. EU informuje Českou republiku, že zařazení nových odrůd do seznamu ES pro odrůdy lnu pěstované hlavně pro vlákno může Komise řešit prostřednictvím procedury Řídícího výboru. Tato otázka bude řešena ve vhodnou dobu a na vhodné úrovni po vstupu.

OVOCE A ZELENINA

20. Normy jakosti EU pro ovoce a zeleninu (Nařízení Rady 2200/96)

EU zdůrazňuje důležitost dosažení plné shody ke dni vstupu pokud jde o normy jakosti EU pro ovoce a zeleninu, včetně ustavení potřebných kontrolních orgánů a mechanismů. Česká republika se vyzývá, aby poskytla podrobné plány pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti, včetně harmonogramu.

21. Normy jakosti a kontrola:

EU bere na vědomí žádost České republiky, aby byla z hlediska přepravy netříděného ovoce a zeleniny považována za jedinou výrobní oblast, aby se tak od jejích výrobků v této oblasti nepožadovalo, aby vyhovovaly normám jakosti. EU informuje Českou republiku, že podle legislativy EU tato otázka spadá do kompetence každého členského státu. Tato žádost proto nemusí být zařazena do vyjednávání o vstupu. EU vyzývá Českou republiku, aby svou žádost stáhla.

22. Minimální požadavky na uznání organizací výrobců (Nařízení Rady (ES) 2200/96; nařízení Komise (ES) 412/97)

EU bere na vědomí žádost České republiky pokud jde o kritéria pro uznávání organizací výrobců (minimální počet výrobců a minimální objemy tržní produkce):

- u organizací výrobců kategorie i (ovoce a zelenina) a ii (ovoce) o zařazení do druhého řádku tabulky v Příloze I, Nařízení 412/97, kde je minimální velikost stanovena jako 15 členů / obrat 0,5 milionu euro nebo 5 členů / obrat 1 milion euro.

- u organizací výrobců kategorie iii (zelenina), iv (výrobky určené ke zpracování), vi (ořechy) a vii (houby) o zařazení do třetího řádku tabulky v Příloze I, Nařízení 412/97, kde je minimální velikost stanovena jako 10 členů / obrat 0,25 milionu euro nebo 5 členů / obrat 0,5 milion euro.

EU informuje Českou republiku, že určení kritérií pro uznání organizací výrobců je záležitost, kterou řeší Komise prostřednictvím procedury Řídícího výboru ve vhodnou dobu po vstupu. Česká republika se proto vyzývá, aby tento požadavek opět zvážila.

VÍNO A ALKOHOL

Víno

23. Řízení společné organizace trhu s vínem (Nařízení Rady 822/87, novelizované nařízením Rady 1493/1999)

EU zdůrazňuje důležitost dosažení plné shody ke dni vstupu pokud jde o řízení společné organizace trhu s vínem, zvláště co se týče pravidel pro vinohradnický potenciál, která zahrnují práva na výsadbu a obnovu výsadby, a zřízení registru vinic, tržních pravidel pro vína, enologickou praxi a specifikaci výrobků u vín, pravidel o ochraně označení vín, specifických ustanovení pro kvalitní vína produkovaná ve specifikovaných oblastech, pravidel pro obchod s vínem uvnitř Společenství a dovoz a vývoz vín a konečně pro kontrolu v rámci sektoru vína. Proto musí být vypracovány a poskytnuty podrobné plány včetně harmonogramu pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti. Kromě toho EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla informace o místním odvětví výroby šumivých vín, o původu a povaze surovin používaných k výrobě šumivých vín a také o výrobních metodách, standardech a normách používaných při výrobě těchto šumivých vín a o názvech používaných při uvádění těchto šumivých vín do oběhu.

24. Vinařské zóny (Nařízení Rady (EHS) č. 822/87, příloha IV).

EU bere na vědomí požadavek České republiky o zařazení do vinařské zóny A podle nařízení Rady (EHS) č. 822/87, příloha IV (v současnosti příloha III nařízení 1493/1999). Aby bylo možné tento požadavek vyhodnotit, EU vyzývá Českou republiku, aby pro každou vinařskou zónu poskytla následující informace: kartografické údaje s úplnými klimatologickými údaji, průměrné měsíční teploty, případně bioklimatické indexy, nadmořská výška vinice, její zeměpisná šířka, obsah cukru a kyselin ve moštu a přirozený minimální obsah alkoholu za dobu alespoň deseti let. Kromě toho se Česká republika vyzývá, aby poskytla současná a minulá zákonná ustanovení pokud jde o zvyšování obsahu alkoholu a acidifikaci vína.

25. Právo na opětovnou výsadbu (Nařízení Rady (ES) č. 1493/99).

EU bere na vědomí, že Česká republika požaduje mít právo na opětovnou výsadbu do roku 2009 ve výši 600 ha vinic ročně a k tomu dále právo na opětovnou výsadbu vinic vyklučených po roce 2000 podle předpisů ES. EU informuje Českou republiku, že obnova vinic je povolena pouze má-li fyzická nebo právnická osoba nebo skupina osob právo na opětovnou výsadbu. EU poukazuje na to, že jestliže výše uváděná obnova následuje po vyklučení ekvivalentní plochy vinic, potom by tato obnova byla slučitelná s acquis Společenství. Na druhou stranu, má-li tento požadavek na mysli možné přidělení práv na novou výsadbu ve výši 600 hektarů ročně, je třeba poznamenat, že taková práva, zvláště plocha výsadby, se přidělují pouze na základě článků 3.2 a 6.1 nařízení Rady (ES) č. 1493/99.

26. Testování virových chorob vinné révy (Směrnice Rady 68/193/EHS o oběhu révového množitelského materiálu).

EU bere na vědomí, že Česká republika požaduje přechodné období na odlišné nakládání pokud jde o testování virových chorob pro množení révy a její uvádění do oběhu na území státu. (Směrnice Rady 68/193/EHS o oběhu révového množitelského materiálu). Aby bylo možné tento požadavek vyhodnotit, EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla nezbytné informace pro zdůvodnění tohoto požadavku. EU informuje Českou republiku, že na úrovni Rady se projednává nová směrnice, která se týká tohoto tématu.

27. Česká označení kvalitních vín (Nařízení Rady (EHS) 823/87, článek 15)

EU bere na vědomí, požadavek České republiky, aby do článku 15 nařízení 823/87 bylo začleněno následující: “Česká republika” údaj o původu vína doplněný označením “jakostní víno” nebo “jakostní víno s přívlastkem” spolu s jedním z následujících označení “kabinet”, “pozdní sběr”, “výběr z hroznů”, “výběr bobulí”, “slámové víno”, “ledové víno”. EU informuje Českou republiku, že tato otázka bude řešena jako technická úprava ve vhodnou dobu a na náležité úrovni po vstupu , na základě podrobných informací o významu a definování těchto výrazů v české legislativě. EU však Českou republiku informuje, že podle článku 3.4 nařízení Komise (EHS) č. 3201/90 se výraz “kabinet” nemůže používat přeložený do jiného jazyka. EU proto Českou republiku vyzývá, aby opět posoudila svůj požadavek pokud jde o tento výraz.

28. České výrazy pro šumivá vína (Nařízení Rady (EHS) č. 2333/92)

EU bere na vědomí, že České republika požaduje vložit za výrazy “Winzersekt” a “Hauersekt” výraz “pěstitelský sekt”. (Nařízení Rady (EHS) č. 2333/92, článek 6, odstavec 6 a), odst. 1). EU informuje Českou republiku, že tento požadavek může být přijat pod podmínkou, že Česká republika prokáže, že vinařský zákon stanoví, že šumivá vína používající požadovaný výraz:

- se stávají šumivými sekundárním alkoholovým kvašením v láhvi,

- zůstala bez přerušení v kontaktu s kvasnicemi ve stejném podniku alespoň po dobu devíti měsíců od doby, kdy se vytvořila kupáž,

- byla odděleny od kalů manuálním odkalením (degorgáží),

- byla vyprodukována z hroznů sklizených na stejné vinici, včetně skupin výrobců, kde výrobce zpracovává na víno hrozny určené k výrobě kvalitních vín pso,

- byla uvedena do oběhu výrobcem uvedeným v předchozí odrážce a nabízena s etiketami uvádějícími vinici, odrůdu vína a rok.

EU proto vyzývá Českou republiku, aby poskytla informace dokládající, že tyto podmínky byly splněny.

29. Programy restrukturalizace a rekonverze (Nařízení Rady (ES) č. 1493/99)

EU bere na vědomí zájem České republiky o podpory z EU na základě nařízení č. 1493/99. Je zaznamenáno, že Česká republika vypracuje program restrukturalizace vinic, který by měl obsahovat:

- pozemkové úpravy viničních tratí

- kontrolovanou integrovanou produkci hroznů a vína

- ekologické vinohradnictví a vinařství

- náhradu odrůd Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský kvalitními odrůdami.

EU informuje Českou republiku, že tato otázka bude zkoumána ve vhodný moment a na náležité úrovni po vstupu.

Líh, lihoviny a aromatizovaná vína,

30. Normy jakosti EU pro lihoviny a ochrana lihovin, které nesou geografické označení (Nařízení Rady 1576/89 a nařízení Komise 1014/90)

EU podtrhuje důležitost dosažení plné shody ke dni vstupu pokud jde o normy jakosti EU stanovené v nařízeních EU č. 1576/89 a 1014/90 a také pokud jde o ochranu lihovin nesoucích geografická označení, která musí být slučitelná zvláště s ustanoveními Dohody TRIPS WTO. Proto musí být vypracovány a poskytnuty podrobné plány včetně harmonogramu pro praktickou realizaci výše uvedených požadavků EU.

31. Definice rumu (Nařízení Rady (EHS) 1576/89, článek 1, odstavec 4 (a))

EU bere na vědomí požadavek České republiky o přechodné období, po které bude moci používat označení “Tuzemský rum”. Podle definice v čl.1, odst.4, písmeno a) Nařízení 1576/89 je rum “ lihovinou, která je získávána výlučně alkoholickým kvašením a destilací z melasy, pocházející z výroby třtinového cukru”. “Tuzemský rum”, který nesplňuje definici EU, bude muset být přejmenován nejpozději ke vstupu. EU vyzývá Českou republiku, aby přehodnotila svůj požadavek a do vstupu postupně odbourala používání tohoto výrazu.

32. Geografické názvy (Nařízení Rady (EHS) 1576/89)

EU bere na vědomí, že Česká republika žádá o doplnění přílohy II - chráněné geografické názvy lihovin nařízení Rady (EHS) 1576/89 o následující názvy lihovin vyráběných v České republice: Karlovarská Becherovka, Prostějovská režná a starorežná, Česká kmínka, Slovácká slivovice, Valašská borovička. EU informuje Českou republiku, že nelze přijmout její požadavek pokud jde o nápoj “Slovácká slivovice”, protože se zdá, že tento název zahrnuje označení třetí země, Slovenska. Pokud jde o ostatní názvy, EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla specifikaci těchto nápojů podle požadavků nařízení Rady (EHS) č. 1576/89. Česká republika se také vyzývá, aby poskytla další informace o povaze a výrobních standardech těchto nápojů a také o vazbě těchto nápojů na oznámená geografická označení.

33. Výroba alternativních paliv z alkoholu

EU bere na vědomí informace poskytnuté Českou republikou pokud jde o projekt na výrobu alternativního paliva. EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla informace o způsobech a prostředcích, které mají kompetentní orgány k dispozici, aby zabránily tomu, že se produkce alkoholu pro palivové využití nebude prodávat a využívat v tradičním alkoholovém sektoru (tj. potravinářské a průmyslové využití) místo nedotovaného alkoholu, a tak předcházely vytváření významné deformace trhu.

BANÁNY

34. Celní kvóta pro dovozy banánů (Nařízení Rady (EHS) 404/93 a nařízení Rady 2361/98)

EU informuje Českou republiku, že bude-li v době vstupu v platnosti režim celní kvóty, posoudí se potřeba zvýšit autonomní celní kvótu pro dovozy banánů ze třetích zemí a netradiční dovozy banánů ze zemí ACP. Lze předpokládat, že toto posouzení vezme v úvahu čisté dovozy banánů do České republiky během nedávného referenčního období, které bude určeno. EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla statistiky o svých čistých dovozech banánů během období 1995-99.

OSIVA

35. Zachování stávajících podpor pro osiva a sadbu

EU bere na vědomí, že Česká republika žádá o ponechání stávajících podpor poskytovaných na produkci osiv a sadby (udržování genetického potenciálu osiv a sadby) po dobu alespoň tří let po vstupu. EU informuje Českou republiku, že na základě dostupných informací se zdá, že tento český požadavek není v souladu s pravidly Společenství pro státní podpory v zemědělství. EU vyzývá Českou republiku, aby přehodnotila svůj požadavek.

CHMEL

36. Zařazení odrůd chmele (Nařízení Komise 1517/77)

EU bere na vědomí požadavek České republiky, aby do přílohy nařízení Komise 1517/77 byly zařazeny následující 3 odrůdy chmele: Sládek (aromatická) a Bor a Premiant (hořké odrůdy). EU informuje Českou republiku, že zařazení nových odrůd na seznam odrůd chmele ES řeší Komise prostřednictvím procedury Řídícího výboru. Tato otázka bude řešena po vstupu ve vhodnou dobu a na příslušné úrovni.

ŽIVOČIŠNÁ PRODUKCE

MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY

37. Možná opatření na eliminaci cenového šoku u mléka a mléčných výrobků

EU bere na vědomí záměr České republiky zavést v případě potřeby přechodné období nebo jiná opatření ve vztahu k mléku a mléčným výrobkům za účelem eliminovat cenový šok v době vstupu. EU Českou republiku informuje, že podle pravidel SZP nemůže být o žádném přechodném období nebo alternativních opatřeních rozhodnuto jednostranně a nemohou být jednostranně zavedena. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem. EU České republice doporučuje, aby v předvstupním období pokračovala v monitorování vývoje cen na svém vnitřním trhu za účelem zajistit hladký přechod na cenové úrovně na trhu EU.

38. Specifické referenční množství (mléčná kvóta) - (Nařízení Rady 3950/92)

EU bere na vědomí, že Česká republika požaduje roční referenční množství o objemu 3 100 000 tun mléka. Referenční množství mléka musí být stanoveno na základě údajů o skutečné produkci za nedávné referenční období, které bude definováno. EU vyzývá Českou republiku, aby na tomto základě přehodnotila svůj požadavek a poskytla informace k následujícím otázkám:

Výroba syrového mléka během období 1995-1999 v dělení na dodávky zpracovatelskému průmyslu a přímé prodeje pro každý rok

Výrobě, lidské spotřebě a vývozech hlavních mléčných výrobků během stejného období, s odlišením subvencovaných výrobků (specificky máslo, sušené odstředěné mléko, sýry a čerstvé výrobky)

Část produkovaného syrového mléka, která neodpovídá hygienickým požadavkům EU,

Podrobný plán na vytvoření úřední administrativy, která bude odpovědná za provozování systému kvót, zvláště plány na řešení problémů, které se vztahují ke struktuře zemědělských podniků a přímým prodejům.

39. Prémie na dojené krávy (Nařízení Rady 1255/99, článek 16)

EU bere na vědomí, že Česká republika žádá o poskytování přímých plateb na dojené krávy vyplácených na tunu mléka v rámci kvóty nebo na hektar trvalých pastvin. Pokud jde o přímé platby, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají.

HOVĚZÍ MASO

40. Možná opatření na eliminaci cenového šoku na trhu s hovězím masem

EU bere na vědomí záměr České republiky zavést v případě potřeby přechodné období nebo jiná opatření ve vztahu k trhu s hovězím masem za účelem eliminovat cenový šok v době vstupu. EU Českou republiku informuje, že podle pravidel SZP nemůže být o žádném přechodném období nebo alternativních opatřeních rozhodnuto jednostranně a nemohou být jednostranně zavedena. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem. EU České republice doporučuje, aby v předvstupním období pokračovala v monitorování vývoje cen na svém vnitřním trhu za účelem zajistit hladký přechod na cenové úrovně na trhu EU.

41. Klasifikace jatečných trupů a hlášení o cenách hovězího masa (Nařízení Rady 1208/81 a 1892/87)

EU zdůrazňuje důležitost toho, aby ke dni vstupu bylo dosaženo plného souladu pokud jde o klasifikaci jatečných trupů a hlášení cen u skotu. Vyzývá Českou republiku, aby poskytla podrobné plány, včetně harmonogramu, pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti.

42. Identifikace a registrace skotu a označování hovězího masa (Nařízení Rady 820/97)

EU zdůrazňuje důležitost toho, aby ke dni vstupu bylo dosaženo plného souladu pokud jde o identifikaci a registraci zvířat a označování hovězího masa. Vyzývá Českou republiku, aby poskytla podrobné plány, včetně harmonogramu, pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti.

43. Speciální prémie pro skot (Nařízení Rady 1254/99)

EU bere na vědomí požadavek České republiky na speciální prémie pro skot odpovídající ročnímu výkrmu 305 000 býků a volů. Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, EU zdůrazňuje, že regionální limit musí být stanoven na základě skutečné produkce během nedávného referenčního období, které bude definováno.

Česká republika se vyzývá, aby poskytla informace o početních stavech a porážkách samčích zvířat skotu za období 1995-1999, specifikované pro býky a voly od věku 9 měsíců, držené na výkrm.

44. Prémie na krávy bez tržní produkce mléka (Nařízení Rady 1254/99)

EU bere na vědomí požadavek České republiky na regionální limit pro krávy bez tržní produkce mléka ve výši 230 000 kusů. Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, EU zdůrazňuje, že regionální limit musí být stanoven na základě skutečných početních stavů během nedávného referenčního období, které bude definováno. EU žádá Českou republiku, aby poskytla údaje o skutečných početních stavech krav bez tržní produkce mléka a jalovic za období 1995-1999. Tyto informace by měly zvláště specifikovat počet krav bez tržní produkce mléka a jalovic, které splňují kritéria stanovená v nařízení Rady 1254/99, článek 6 (2) a (6).

45. Porážecí prémie (Nařízení Rady 1254/99, článek 11(3))

Pokud jde o porážecí prémii, EU informuje Českou republiku, že k otázce přímých plateb zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla údaje o skutečných ročních porážkách a vývozech v živém do třetích zemí za období 1995-1999, specifikované pro býky, voly, krávy a jalovice ve věku od 8 měsíců a telata ve věku 1-7 měsíců a jatečné trupy o hmotnosti méně než 160 kg.

46. Doplňkové (additional) platby (Nařízení Rady 1254/99, článek 14)

EU bere na vědomí, že Česká republika bude specifikovat svůj požadavek na doplňkové platby v budoucnu. Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, Česká republika se vyzývá, aby poskytla informace o své roční hrubé produkci hovězího masa během let 1995-1999.

SKOPOVÉ A KOZÍ MASO

47. Klasifikace jatečných trupů a hlášení cen u ovcí (Nařízení Rady 2137/92 a nařízení Komise 1481/86)

EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla podrobný plán, včetně harmonogramu, pro praktickou realizaci požadavků EU v oblasti klasifikace jatečných trupů a hlášení cen u ovcí.

48. Prémie na bahnice (Nařízení Rady 3013/89)

EU bere na vědomí český požadavek na poskytování takových prémií pro bahnice, které budou uplatňovány v době jejího vstupu do EU. EU informuje Českou republiku, že prémie na bahnice jsou obsaženy v acquis a že celé acquis budou platit od okamžiku vstupu.

49. Celkový limit pro poskytování prémie na bahnice (Nařízení Rady 3013/89)

EU bere na vědomí požadavek České republiky na maximální garantovanou úroveň pro ovce ve výši 130 000 zvířat. Celkový limit pro poskytování prémií na bahnice musí být stanoven na základě skutečných početních stavů během nedávného referenčního období, které bude určeno. EU vyzývá Českou republiku, aby na tomto základě přehodnotila svůj požadavek a poskytla podrobnější informace o počtu ovcí v letech 1995-1999, zvláště o počtu bahnic v zemědělských podnicích s minimálně 10 bahnicemi.

VEPŘOVÉ MASO

50. Klasifikace jatečných trupů a hlášení cen u vepřového masa (Nařízení Rady 3220/84 a nařízení Komise 2806/79)

EU zdůrazňuje důležitost toho, aby ke dni vstupu bylo dosaženo plného souladu pokud jde o klasifikaci jatečných trupů a hlášení cen u prasat. Vyzývá Českou republiku, aby poskytla podrobné plány, včetně harmonogramu, pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti.

VEJCE A DRŮBEŽÍ MASO

51. Marketingové standardy pro vejce a drůbež; ceny a výrobní statistiky (Nařízení Rady 1907/90 a 1906/90)

EU zdůrazňuje důležitost toho, aby ke dni vstupu bylo dosaženo plného souladu pokud jde o marketingové standardy a poskytování cenových a výrobních statistik pro vejce a drůbež. Vyzývá Českou republiku, aby poskytla podrobné plány, včetně harmonogramu, pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti.

D. VENKOVSKÝ ROZVOJ

52. Plánování, administrativní struktura pro realizaci, kontrolu a monitorování, strategie (Nařízení Rady 1260/99, 1257/99)

EU bere na vědomí, že Česká republika akceptuje acquis, která se týkají opatření Společenství v oblasti venkovského rozvoje. EU zdůrazňuje, že plná realizace požadavků EU v této oblasti je předpokladem pro uplatňování opatření venkovského rozvoje, která mají po vstupu nárok na podporu Společenství. Realizační, kontrolní a monitorovací orgány by proto měly být k dispozici před vstupem.

53. Opatření venkovského rozvoje způsobilá pro podporu Společenství (1257/99)

Co se týče opatření venkovského rozvoje způsobilých pro podporu Společenství, EU zdůrazňuje, že vytyčení LFA by Česká republika měla provést podle kritérií stanovených v nařízení 1257/1999. Česká republika se vyzývá, aby ve vhodný moment po vstupu poskytla potřebné informace. EU zdůrazňuje, že uplatňování agrienvironmentálních programů je po vstupu povinné a že programy venkovského rozvoje by proto měly tato opatření obsahovat.

54. Ochrana lesů Společenství před požáry (Nařízení Rady 2158/92)

EU bere na vědomí, že Česká republika očekává, že bude klasifikována jako oblast s nízkým nebezpečím vzniku lesních požárů. EU zdůrazňuje, že klasifikace oblastí s vysokým nebezpečím vzniku lesních požárů se provede podle postupu stanoveného v nařízení Rady 2158/92. Tato otázka by proto měla být řešena ve vhodnou dobu po vstupu.

55. Lesnické statistiky (EFICS)

EU bere na vědomí, že Česká republika prohlašuje, že není schopna odhadnout, zda budou existovat případné problémy nebo překážky pro realizaci Evropského lesnického informačního a komunikačního systému. EU informuje Českou republiku že realizace tohoto systému může po vstupu vyžadovat, aby Česká republika upravila nebo doplnila své postupy pro sběr dat. Aby bylo možné stanovisko České republiky plně vyhodnotit, EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla informace o případných realizačních problémech a také informace o harmonogramech a plánech na harmonizaci postupů pro sběr statistických dat v této oblasti.

***

EU bude v průběhu vyjednávání nadále monitorovat pokrok dosažený v harmonizaci s acquis a v jejich realizaci. Konečné vyhodnocení shody legislativy a opatření České republiky s acquis a jejich zapracování lze provést až v pozdější fázi jednání. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vazbám mezi touto kapitolou a jinými kapitolami pro vyjednávání jako je regionální politika, vnější vztahy a životní prostředí. Kromě všech informací, které by EU mohla požadovat pro vyjednávání o této kapitole, a které mají být Konferenci poskytnuty, EU vyzývá Českou republiku, aby Radě přidružení pravidelně poskytovala podrobné, písemné informace o pokroku dosaženém v harmonizaci s acquis a při jejich provádění.

Vzhledem k výše uvedeným zřetelům se Konference bude muset k této kapitole ve vhodný okamžik vrátit.

EU navíc připomíná, že před uzavřením vyjednávání mohou být přijata nová acquis.

Farmářské centrum