OLEJNINY srpen 1998 - zpráva MZe ČR 1. část (zkráceno)
31.08.1998 | MZe ČR
Situacní a výhledová zpráva
OLEJNINY
1. cást
Srpen 1998
Vydává Ministerstvo zemedelství Ceské republiky
Reditel odboru strategie a komodit MZe CR Ing. Jirí Dubec
Odpovední odborní redaktori :
Ing. Jan Adamec MZe CR
Ing. Petr Hrdý MZe CR
Zdroje informací:
Agra Europe, London
Agrární komora Ceské republiky
Agritec, s.r.o. Šumperk
Ceská zemedelská univerzita Praha
Ceský statistický úrad Praha
Milo, a.s. Olomouc
Ministerstvo financí Ceské republiky
Ministerstvo prumyslu a obchodu Ceské republiky
Ministerstvo zemedelství Ceské republiky
Oilseeds : World Markets and Trade, USDA
Podniky zemedelské prvovýroby Ceské republiky
Sdružení pro výrobu bionafty Praha
Setuza, a.s. Ústí nad Labem
Svaz pestitelu a zpracovatelu olejnin Praha
Ústrední kontrolní a zkušební ústav zemedelský Brno, odbor odrudového zkušebnictví
Výskumný ústav polnohospodárstva a potravinárstva Bratislava
Výzkumný ústav zemedelské ekonomiky Praha
Autori touto cestou dekují za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkum.
Situacní a výhledová zpráva Olejniny navazuje na zprávu vydanou v listopadu 1997. K doplnení nových, zpresnených informací bylo použito více informacních zdroju a zpráva je zpracována podle údaju dostupných do 30. 6. 1998.
Termín "marketingový rok", který je ve zpráve používán, odpovídá v zahranicí užívanému ekvivalentu "marketingový rok". U komodity olejniny zacíná marketingový rok 1. 7. a koncí 30. 6. následujícího roku.
Situacní a výhledové zprávy jsou k dispozici na územních odborech MZe CR, na okresních pracovištích Agrární komory a v budove Ministerstva zemedelství CR. Dále vychází jako prílohy periodik Agrospoj, Zemedelské listy, Agrární Noviny, v informacní síti Agronet.
OBSAH
Úvod
Souhrn
Zásahy státu u komodity olejniny
Mezinárodní trh olejnin a oleju
Pestování, zpracování a spotreba olejnin v Ceské republice
Repka olejná
SEZNAM ZKRATEK
CSÚ Ceský statistický úrad
CZU Ceská zemedelská univerzita Praha
ECU European Currency Unit, spolecná menová jednotka EU
EU Evropská unie
FAO Food nad Agriculture Organization of the United Nations, Organizace pro výživu a zemedelství
GATT General Agreement on Tariffs and Trade, Všeobecná dohoda o clech a obchodu
SPZO Svaz pestitelu a zpracovatelu olejnin
ÚKZÚZ Ústrední kontrolní a zkušební ústav zemedelský
USDA United States Department of Agriculture
Ministerstvo zemedelství Spojených státu amerických
VÚZE Výzkumný ústav zemedelské ekonomiky
WTO World Trade Organisation, Svetová obchodní organizace
CIF (c.i.f.) Cost, Insurance, Freight = výlohy, pojistné, dopravné placeny. Prodávající platí prepravu zboží do místa urcení vcetne pojištení, kupující hradí výlohy od vyložení zboží v míste urcení
MERO metylester repkového oleje, soucást smesného paliva - bionafty
ÚVOD
Olejniny patrí k významným zemedelským plodinám, které jsou využívány predevším pro výrobu rostlinných oleju a tuku pro lidskou výživu a potravinárství. Celosvetove významný nárust poptávky po dieteticky hodnotnejších rostlinných olejích a tucích, v príznivých cenových relacích pro spotrebitele, významne ovlivnuje nárust pestitelských ploch a produkce olejnin ve všech produkcních oblastech. Nejvetšími producenty olejnin jsou USA, Argentina, Brazílie, Cína a Kanada.
Krome rustu spotreby oleju roste mezinárodní obchod s vedlejšími produkty, tj. predevším s extrahovanými šroty a pokrutinami pro potreby zvyšující se živocišné produkce, k uspokojování globálne rostoucí poptávky po potravinách.
V evropských podmínkách, stejne jako u nás je hlavní olejninou repka olejná, jejíž uplatnení se v posledních letech zvyšuje pri nepotravinárském užití repkového oleje pro produkci ekologického smesného paliva, tzv. bionafty.
Ve strednedobém a dlouhodobém výhledu se na svetovém trhu olejnin a jejich produktu ocekává další rust poptávky a mírný rust cen. Olejniny tak zustanou i nadále pro pestitele ekonomicky zajímavými komoditami s dobrým odbytem produkce.
SOUHRN
Osevní plochy olejnin pro sklizen 1998 dosáhly dle CSÚ 353 339 ha, což predstavuje oproti roku 1997 nárust o 79 224 ha (tj. 28,9 %). Zvýšené osevní plochy byly zaznamenány u všech druhových struktur olejnin. K nejvetšímu nárustu osevních ploch došlo u repky o 35 793 ha na 265 560 ha, horcice o 23 120 ha na 37 120 ha a máku o 10 648 ha na 28 513 ha. Podle stavu porostu a vývoje povetrnostních podmínek lze ocekávat nižší skliznové plochy u máku a horcice.
Podle prvních odhadu predpokládá MZe CR produkci olejnin ze sklizne 1998 v objemu 739 tis. t. Na základe soucasného vývoje pocasí se ocekává, že sklizen repky bude cinit 640 tis. t, což je o 39 tis. t méne než odhad CSÚ k 20. 6. 1998.
V marketingovém roce 1998/99 se ocekává svetová produkce osmi hlavních druhu olejnin na úrovni 280 mil. t. Celosvetová produkce olejnin v marketingovém roce 1997/98 dosáhne podle odhadu USDA 282,8 mil. t, což je o 21,3 mil. t (8,2 %) více než v roce 1996/97. Na celkove nejvyšší úroven produkce olejnin v historii má vliv predevším vysoká produkce sóji 152,2 mil. t, tj. nárust oproti roku 1996/97 o 20,6 mil. t (15,7 %).
Osevní plochy olejnin v CR v marketingovém roce 1997/98 dosáhly úrovne 274 115 ha a byly o 12 475 ha (4,3 %) nižší než v predchozím roce. K poklesu osevních ploch došlo predevším u slunecnice o 8 761 ha (44,2 %). Vytrvalými dešti a záplavami v letních mesících byla poškozena pouze malá cást porostu a skliznová plocha olejnin tak cinila 270 000 ha. Celková produkce olejnin v marketingovém roce 1997/98 dosáhla 608 221 t, což bylo o 22 161 t (3,8 %) více než v predcházejícím marketingovém roce. Nárust produkce olejnin byl ovlivnen predevším vyšší produkcí repky.
Skliznová plocha repky predstavovala 227 310 ha a pri prumerném hektarovém výnosu 2,47 t byla dosažena celková produkce 560 509 t, tj. nárust o 39 937 t (7,7 %). Pri zvýšené poptávce domácích zpracovatelu a pri uvolnení vývozních licencí na 70 000 t se ceny repky pohybovaly nad úrovní dosahovanou v predchozích letech.
Podle údaju celní statistiky za marketingový rok 1997/98 je patrné, že se zmenil pomer mezi dovozem a vývozem olejnin. Dovoz dosáhl 56 % objemu dovozu za predcházející marketingový rok 1996/97 po výrazném poklesu dovozu sójových bobu a slunecnicového semene. Vývoz olejnin za marketingový rok 1997/98 mírne prekrocil množství vývozu v predcházejícím roce.
ZÁSAHY STÁTU U OLEJNIN, ROSTLINNÝCH OLEJU A TUKU
Do zásahu státu u komodity Olejniny zahrnujeme:
1. Celní opatrení
2. Licencní politika
3. Danová politika - dan z pridané hodnoty
- spotrební dan
4. Dotacní politika státu
1. Celní opatrení
Narízením vlády CR c. 312/1997 Sb., ze dne 3.12.1997, byl vydán Celní sazebník, stanovující sazby dovozního cla s úcinností od 1. 1. 1998. Podle závazku CR v rámci dohod s WTO došlo v roce 1998 k dalšímu snížení smluvních dovozních celních sazeb i úprave smluvních kvót WTO. Od 1. cervence 1997 se stalo clenem spolecenství CEFTA Rumunsko. Od 1. 4. 1998 vstoupily v platnost koncese zemedelských a potravinárských výrobku Slovinska v rámci spolecenství CEFTA.
Dne 31. 1. 1998 vešlo v platnost Narízení vlády c. 17/1998 Sb., kterým se stanoví preferencní sazba cla pro dovoz nekterých zemedelských a potravinárských výrobku, pocházejících z Evropské unie.
Narízením vlády c. 114/1998 Sb., ze dne 21. 5. 1998, byla navýšena smluvní celní kvóta WTO pro rok 1998 na dovoz slunecnicových semen podpoložek 1206 0091 a 1206 0099 celního sazebníku na celkové množství 25 000 tun s celní sazbou 10 %.
2. Licencní politika
Licence podle vyhlášky MPO CR c. 56/1998 Sb. :
Dovozní a vývozní licence pro rok 1998 budou udelovány na základe vyhlášky
MPO CR c. 56/1998 Sb., novelizující vyhlášku FMZO CSFR c. 560/1991 Sb., která stanoví podmínky k vydávání úredního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb. Pro dovoz a vývoz vybraných zemedelských produktu a potravinárských výrobku se žádosti o licence predkládají Licencní správe pri MPO CR.
U komodity Olejniny existují následující licencní povinnosti :
Licencnímu rízení pri dovozu bez množstevního omezení formou automatických licencí podléhá skupina položek 1516 - tuky a oleje živocišného nebo rostlinného puvodu a jejich frakce.
Licencnímu rízení pri vývozu s množstevním omezením formou neautomatických licencí podléhají následující položky :
1205 00 90 semena repky ostatní, - do výše 20 000 tun,
1206 00 91 semena slunecnice proužkované - 2 000 tun,
1206 00 99 semena slunecnice olejné - 10 000 tun,
Tyto kvóty mohou být zmeneny podle situace na trhu a objemu domácí produkce po dohode MZe CR a MPO CR ve smyslu ustanovení vyhlášky MPO c. 560/1991 Sb. ve znení pozdejších predpisu.
V prubehu 1. pololetí 1998 bylo rozhodnuto udelovat licence na vývoz proužkované slunecnice do výše 1 000 tun s platností do 30. 9. 1998 a do odvolání pozastavit udelování licencí na vývoz slunecnice olejné.
Rozhodnutím mezirezortní licencní komise pri MPO CR ze dne 2. 4. 1998 bylo rozhodnuto udelovat neautomatické licence na vývoz repkového semene do výše 20 tis. tun s platností do 30. 6. 1998.
3. Danová opatrení
Dan z pridané hodnoty : Podle zákona CNR c. 588/1992 Sb. ve znení pozdejších predpisu, podléhají nadále snížené sazbe DPH 5 % u komodity Olejniny následující kapitoly a položky celního sazebníku :
12 - olejnatá semena, olejnaté plody,
15 - rostlinné tuky a oleje, upravené pokrmové tuky,
3824 90 95 12 - metylester repkového oleje,
3824 90 95 13 - bionafta.
Spotrební dan : Podle zákona CNR c. 587/1992 Sb., ve znení pozdejších predpisu, je u ropných látek skupin 2710, 3824 a 3403 nomenklatury celního sazebníku, nakupovaných nebo dovážených pro výrobu bionafty stanovena spotrební dan se sazbou ve výši
8 700,- Kc/t. Producentum bionafty bude tato zaplacená spotrební dan vrácena podle § 12 zákona o spotrebních daních, na základe povolení vydaného MF CR po dohode s MZe CR, po predložení žádosti o povolení se všemi náležitostmi podle Pokynu MF CR c. D - 126 z
13. 7. 1995, novelizovaného Pokynem c. D - 158 z 5. 8. 1997.
4. Dotacní politika
A. Poskytování investicních a neinvesticních dotací MZe CR pro rok 1998 :
MZe CR na základe podpurných programu podle § 2 odst. 1 zákona c. 252/1997 Sb. o zemedelství a v souladu s § 5 zákona c. 576/1990 Sb. o pravidlech hospodarení s rozpoctovými prostredky CR vydalo pod c.j. 5216/97-1000 Zásady pro poskytování podpor MZe CR pro rok 1998.
U komodity Olejniny lze pri jejich pestování využít následujících dotacních titulu :
Dotacní titul 2 B.) Udržování genetického potenciálu osiv a sadby polních plodin, by mel podporit a zabezpecit dostupnost kvalitních odrud osiv a sadby.
Dotacní titul 3.) Podpora ozdravování polních a speciálních plodin, podporuje ozdravení polních a speciálních plodin s využitím biologické ochrany a technických izolátu.
Dotacní titul 9. A. b.) Speciální poradenství pro rostlinnou výrobu, slouží ke zverejnování výsledku odrudových zkoušek, k porádání výstav polních a zahradních plodin.
B.Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond, a.s. (PGRLF) :
Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond (PGRLF) poskytuje podpory na ekonomicky návratné podnikatelské zámery v rámci vyhlášených programu. Fond muže poskytnout garanci jistiny úveru, dotaci cásti úroku z úveru nebo obojí.
Ve schváleném státním rozpoctu na rok 1998 je pro dotace prostrednictvím PGRLF vycleneno celkem 3,350 mld. Kc.
MEZINÁRODNÍ TRH OLEJNIN A OLEJU
Celosvetová produkce osmi hlavních olejnin v marketingovém roce 1997/98 dosáhne podle odhadu USDA - Foreign Agriculture Service rekordních 282,8 mil. tun, což je o
21,3 mil. t (7,5 %) více než v roce 1996/97. V nadcházejícím marketingovém roce 1998/99 se svetová sklizen ocekává na úrovni 280 mil. t
Svetová produkce sóji v marketingovém roce 1997/98 se odhaduje na 152,2 mil. tun, což je o 16 % více než v lonském roce. Ve všech hlavních producentských zemích (USA, Brazílie, Argentina, Cína) se úroda sóji priblížila nebo dosáhla rekordní úrovne. Produkce sóji v USA dosáhla 74,2 mil. t, tj. o 14 % více jak v roce 1996 v dusledku nárustu jejích ploch i výnosu. V marketingovém roce 1998/99 se ocekává rozšírení ploch sójových bobu v USA o 2 % na 29,1 mil. ha. Svetová sklizen sójových bobu se v r. 1998/99 odhaduje na 153,62 mil. t, tj. o necelé 1 % vyšší než v predchozím roce. Z toho 74 mil. t pripadne na produkci v USA. Objem sójových bobu ke zpracování v r. 1998/99 se odhaduje na 130,5 mil. t, což je zvýšení o 6 %. Jakékoliv výkyvy v pocasí a poškození sklizne v Severní Americe by významne ovlivnily svetovou bilanci sójových bobu.
Vyšší produkce repky v Kanade a EU by mela zvýšit celkovou svetovou produkci za marketingový rok 1997/98 o predpokládaných 7 % na úroven 33,7 mil. t. Nižší ceny obilovin v marketingovém roce 1996/97 spolecne se stále rostoucí poptávkou po rostlinných olejích a velkou poptávkou po bílkovinných šrotech daly podnet k dalšímu rozšírení ploch pestování repky. Podle posledních odhadu se zvýšily pestitelské plochy v marketingovém roce 1997/98 o zhruba 5 %. Nejvetším svetovým producentem repky je s 9,4 mil. t Cína, pri prumerném výnosu 1,5 t/ha z plochy 6,3 mil. ha. Výmera repky v zemích EU se v roce 1997 zvýšila na 2,8 mil. ha, nejvíce ve Francii o 12 %, ve Velké Británii o 7 % a v Nemecku o 5 %. Celková produkce repky v EU dosáhla úrovne 8,7 mil. t. V Kanade se odhaduje lonská produkce ve výši 6,2 mil. t (o 1,1 mil.t více než v roce 1996) pri skliznové ploše 4,8 mil. ha (nárust o 39 %) a prumerném výnosu 1,29 t/ha, který byl ovlivnen v nekterých oblastech horkým a suchým pocasím nebo pozdními jarními výsevy v jiných cástech zeme v dusledku deštivého jara. Produkce repky v Austrálii dosáhla 810 000 t z plochy 685 000 ha, pri prumerném výnosu 1,2 t/ha. Dosažený nízký výnos byl ovlivnen predevším suchým pocasím v prubehu vegetace. V USA bylo sklizeno z 283 000 ha repky 416 000 t semene, s prumerným výnosem 1,5 t/ha.
Podle dosavadních údaju bude v marketingovém roce 1997/98 v celosvetovém merítku zpracováno 30,8 mil. t repky, pricemž její zpracování nejvíce roste v EU, Cíne a Kanade. Celosvetová produkce repkového oleje by mela dosáhnout 11,4 mil. t.
Podle údaju Oil World z brezna 1998 zustane nabídka repky na mezinárodním trhu v dusledku nižší úrody v Indii a v Cíne (o 1,5 až 2,0 mil. t) až do cervence 1998 omezená. Zvýšená dovozní poptávka Cíny na dovoz repky z Austrálie, Kanady a Evropy bude mít za následek omezení exportní nabídky pro ostatní dovozce. Lze ocekávat, že Austrálie bude muset dovézt v zárí nebo ríjnu 1998 repku z nové evropské sklizne. Cínské nákupy se projevily také v napjaté bilanci repky v Kanade. Celkový kanadský export se v r. 1997/98 zvýší na 2,8 mil. t, což spolu s rekordním objemem zpracovaným v prumyslu ve výši 3,2 mil. t, bude mít za následek snížení konecných zásob repkového semene na 350 000 t.
Ceny repky na mezinárodním trhu zustaly pevné a postupne se zvyšují. Nová sklizen v Evrope a Kanade v cervenci a srpnu by mela situaci zlepšit. Podle odhadu Oil World lze ocekávat svetovou produkci repky v marketingovém roce 1998/99 ve výši 36,2 mil. t, tj. o 2,5 mil. t více než v r. 1997/98. Rust cen repky bude i nadále podporován globálne napjatou situací na trhu oleju a tuku. Ceny repkového oleje v dusledku poklesu jeho produkce, nízkých zásob zpevnily a byly v Rotterdamu o 65 až 70 USD/t vyšší než ceny sójového oleje. Tento rozdíl se pravdepodobne udrží i nadále.
Svetová produkce slunecnice v marketingovém roce 1997/98 se odhaduje ve výši 23,7 mil. t, což je o 1 % méne než v predchozím roce. Deštivé pocasí v období sklizne snížilo v Argentine produkci o 272 000 t a také kvalitu nažek. Nižší produkce byla dosažena též v Cíne, Rumunsku, Španelsku a Madarsku. Odhad svetové produkce slunecnicového oleje dosahuje 8,5 mil. t. Vyšší by mela být v SNS, USA a Argentine, naopak pokles produkce se ocekává v EU.
Cenová úroven na svetovém trhu slunecnice ve vztahu k sójovým bobum a obilovinám se vyvíjí ješte prízniveji než u repky. V r. 1998/99 se predpokládá nárust svetové osevní plochy slunecnice o 1,7 mil. ha na 21,42 mil. ha. K výraznejšímu rozšírení ploch dojde v Ruské federaci, na Ukrajine, ve východní Evrope, USA a v Argentine. Mírný nárust ploch se ocekává také v EU, Indii a v Turecku. Za predpokladu príznivých povetrnostních podmínek a zvýšení hektarových výnosu, predevším v Rusku, na Ukrajine a v Argentine, ciní odhad svetové sklizne slunecnice 27,93 mil. t, tj. o 4,3 mil. t více než v roce 1997/98. Zpracování slunecnice by se tak mohlo zvýšit o 12 %, tj. na 25 mil. t.
Svetová produkce bavlníkového semene se v marketingovém roce 1997/98 mírne zvýší na 34,5 mil. t predevším u nejvetších pestitelu, ke kterým patrí Cína, USA, Brazílie, Argentina a Recko. K poklesu produkce došlo v Turecku a Indii. Svetová produkce bavlníkového oleje se zvýší o 1 % na 3,9 mil. t. K jeho nejvetším producentum patrí Cína, USA, Indie a Uzbekistán. K nejvetším svetovým exportérum bavlníkového oleje patrí USA, Uzbekistán a Argentina, nejvetším dovozcem je Rusko, dále Egypt a Indie.
Svetová produkce podzemnice olejné v roce 1997/98 poklesla o 4 % na 27,7 mil. t. Nižší úroda byla dosažena v Cíne (kde snížení výnosu o 16 % na 2,4 t/ha snížilo celkovou produkci o 1,3 mil. t na 8,8 mil.t), Indii, Senegalu a Jižní Africe. Vyšší produkce dosáhli v Argentine, kde se zvyšuje rozsah pestování a vložených investic do nových technologií pro zvýšení výnosu a kvality produkce. Svetová produkce podzemnicového oleje by mela dosáhnout 4,3 mil. t.
Svetová produkce kopry (kokosové dužniny) v roce 1997/98 poklesla o 3 % na 5,7 mil. t, predevším v dusledku sucha v Indonésii. Více jak 40 % svetové produkce (2,3 mil. t) predstavuje kopra z Filipín. Svetová produkce kokosového oleje by mela dosáhnout 3,5 mil. t, svetová poptávka predstavuje 3,4 mil. t, nejvetším odbytištem je trh USA.
Svetová produkce palmového oleje v roce 1997/98 se odhaduje na 17,6 mil. t, nejvetšími producenty je Malajsie (8,8 mil. t), Indonesie (5,5 mil. t), Nigerie (0,6 mil. t). Ceny palmového oleje v dubnu výrazne stouply v dusledku jeho nízkých zásob pri ocekávaném poklesu jeho produkce v klícových oblastech, zejména v Malajsii.
Podle odhadu OECD by mela celosvetová produkce olejnin do roku 2003 vzrust o 36 mil t (13 %), pricemž se ocekává, že 2/3 tohoto prírustku produkce bude pocházet ze ctyr exportne nejvýznamnejších zemí - Argentiny, Brazílie, Kanady, USA. Další nárust ploch olejnin se ocekává na úkor obilovin (predevším v Cíne a Indii), prírustek orné pudy se ocekává v Brazílii a Argentine. V Austrálii se zvyšují plochy olejnin (hl. repky) na územích s dríve pastevními porosty pro chov ovcí. V Argentine, Brazílii a Cíne se odhaduje zvýšení ploch sóji o více jak polovinu. Nadále bude dominantní mezinárodní obchod se sójou a sójovými šroty, nejrychlejším tempem (zhruba 7 % rocne) však poroste obchod s repkou a repkovými šroty. Podle OECD poklesnou ceny oleju ze sóji, repky a slunecnice do roku 2003 z 555 USD/t (prumer za r. 1992-96) na 530 USD/t. Zpevnení cen vedlejších krmných produktu z olejnin, zpusobené rustem poptávky, by melo být dostatecné, aby vytvorilo podmínky pro vyšší ceny olejnin i pres pokles cen oleju.
Svetová bilance hlavních olejnatých semen (v mil. tun)
Ukazatel / mark. rok 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/971) 1997/982)
PRODUKCE :
Sójové boby 117,34 117,83 137,72 124,96 131,58 152,21
Bavlníkové semeno 31,59 29,49 32,90 35,93 34,44 34,47
Podzemnice olejná 23,08 25,23 28,32 28,40 28,94 27,74
Slunecnicové semeno 21,28 20,83 23,48 25,89 23,93 23,66
Repkové semeno 25,31 26,80 30,38 34,52 31,43 33,67
Kopra 4,92 4,97 5,48 5,03 5,83 5,67
Palmová jádra 4,00 4,25 4,61 4,98 5,31 5,38
C e l k e m 227,52 229,40 262,90 259,71 261,45 282,79
VÝVOZY :
Sójové boby 29,81 28,18 32,16 31,95 36,64 39,05
Bavlníkové semeno 0,91 0,91 1,03 0,94 0,80 1,05
Podzemnice olejná 1,34 1,49 1,60 1,66 1,52 1,75
Slunecnicové semeno 1,87 2,57 3,19 3,67 3,94 2,85
Repkové semeno 4,02 5,28 5,85 5,86 5,52 5,81
Kopra 0,23 0,24 0,21 0,21 0,21 0,19
Palmová jádra 0,06 0,06 0,06 0,06 0,06 0,06
C e l k e m 38,23 38,73 44,11 44,34 48,68 50,76
DOVOZY :
Sójové boby 30,42 28,40 32,76 32,27 36,81 39,08
Bavlníkové semeno 0,91 0,89 1,04 0,89 0,88 0,97
Podzemnice olejná 1,32 1,44 1,53 1,53 1,48 1,70
Slunecnicové semeno 1,97 2,51 3,14 3,68 3,83 2,90
Repkové semeno 4,01 5,20 5,91 5,64 5,50 5,83
Kopra 0,25 0,26 0,24 0,22 0,24 0,24
Palmová jádra 0,08 0,04 0,05 0,05 0,06 0,05
C e l k e m 38,96 38,73 44,67 44,28 48,80 50,78
ZPRACOVÁNO :
Sójové boby 96,75 102,07 110,24 112,02 116,21 123,57
Bavlníkové semeno 24,96 22,98 25,26 28,18 26,47 26,36
Podzemnice olejná 12,53 13,45 15,21 14,63 14,97 13,81
Slunecnicové semeno 18,63 18,01 20,61 22,56 21,61 21,55
Repkové semeno 22,78 24,42 27,24 30,54 28,98 30,80
Kopra 4,90 4,95 5,50 4,97 5,83 5,69
Palmová jádra 3,90 4,26 4,51 4,94 5,26 5,33
C e l k e m 184,44 190,14 208,56 217,83 219,33 227,11
KONECNÉ ZÁSOBY :
Sójové boby 20,26 17,35 23,70 17,58 12,95 19,62
Bavlníkové semeno 0,46 0,53 0,63 0,59 0,58 0,56
Podzemnice olejná 0,81 0,61 0,75 0,55 0,49 0,47
Slunecnicové semeno 0,60 0,79 0,94 1,64 1,25 0,90
Repkové semeno 1,14 0,80 0,97 1,59 1,38 1,13
Kopra 0,12 0,11 0,08 0,11 0,11 0,11
Palmová jádra 0,19 0,12 0,18 0,17 0,16 0,16
C e l k e m 23,58 20,31 27,24 22,24 16,92 22,94
Poznámka: 1) 1996/97 predbežné údaje 2) 1997/98 kvalifikovaný odhad k mesíci dubnu 1998
Pramen: Oilseeds: World Markets and Trade, USDA FOP 4 -98
Svetová produkce rostlinných oleju a tuku (v mil. tun)
Ukazatel/ mark. rok 1993/94 1994/95 1995/96 1996/971) 1997/982)
Sójový olej 18,25 19,76 20,17 20,82 22,32
Palmový olej 13,76 14,91 16,17 17,47 17,59
Repkový olej 9,04 10,10 11,37 10,71 11,42
Slunecnicový olej 7,08 8,21 8,96 8,47 8,52
Podzemnicový olej 3,94 4,44 4,39 4,54 4,32
Bavlníkový olej 3,38 3,73 4,16 3,90 3,90
Kokosový olej 3,09 3,43 3,09 3,61 3,53
Palmojádrový olej 1,88 2,00 2,17 2,31 2,34
Olivový olej 1,76 1,77 1,44 2,24 1,99
C e l k e m 62,18 68,35 71,92 74,07 75,93
Poznámka: 1) 1996/97 predbežné údaje
2) 1997/98 kvalifikovaný odhad k mesíci dubnu 1998
Pramen: Oilseeds: World Markets and Trade, USDA FOP 4 -98
Svetová produkce pokrutin a extrahovaných šrotu (v mil. tun)
Pokrutiny, šroty/mark. rok 1993/94 1994/95 1995/96 1996/971) 1997/982)
Sójové 81,28 87,50 89,02 92,42 98,04
Repkové 14,85 16,53 18,53 17,64 18,74
Bavlníkové 10,67 11,74 13,21 12,46 12,26
Slunecnicové 8,38 9,50 10,10 9,92 9,78
Podzemnicové 5,46 6,15 5,91 6,07 5,55
Palmojádrové 2,25 2,39 2,60 2,78 2,80
Kokosové 1,68 1,88 1,70 1,98 1,94
Celkem 124,57 135,69 141,07 143,27 149,11
Poznámka: 1) 1996/97 predbežné údaje
2) 1997/98 kvalifikovaný odhad k mesíci dubnu 1998
Pramen: Oilseeds: World Markets and Trade, USDA FOP 4 -98
Svetová produkce bílkovinných šrotu a moucek prepoctených na 44 % bílkovin
(v mil. tun)
Šroty, moucky/ mark. rok 1993/94 1994/95 1995/96 1996/971) 1997/982)
Sójové 81,28 87,50 89,02 92,42 98,04
Bavlníkové 8,64 9,52 10,70 10,10 9,94
Podzemnicové 6,13 6,91 6,65 6,82 6,24
Slunecnicové 7,91 8,97 9,54 9,37 9,23
Repkové 10,56 11,76 13,18 12,55 13,33
Palmojádrové 0,80 0,85 0,93 0,99 1,00
Kokosové 0,76 0,85 0,77 0,89 0,88
Celkem 116,08 126,36 130,79 133,14 138,66
Poznámka: 1) 1996/97 predbežné údaje
2) 1997/98 kvalifikovaný odhad k mesíci dubnu 1998
Pramen: Oilseeds: World Markets and Trade, USDA FOP 4 -98
Ceny olejnatých semen na mezinárodních trzích v USD/tunu
Marketing. Sójové boby Podzemnice Slunecnice Repka Len
rok
ríjen - zárí USA USA Braz. Arg. Rott. USA Rott. USA Rott. Hamb. Rott.
1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11)
1990/91 209 210 214 207 241 798 1 539 238 - 199 222
1991/92 205 208 211 207 237 600 831 196 - 205 201
1992/93 213 216 222 217 246 640 958 241 271 234 229
1993/94 233 234 235 231 259 668 1 088 294 317 284 232
1994/95 205 208 217 214 248 609 856 237 309 289 261
1995/96 263 273 284 277 304 635 986 268 312 298 288
1996/97 274 278 285 288 297 563 926 258 266 284 298
1997/98
ríjen 239 246 296 - 278 560 1 072 234 276 281 289
listopad 255 262 276 - 288 520 1 199 243 306 294 290
prosinec 247 252 254 - 284 593 1 220 243 300 296 295
leden 246 244 243 246 274 626 1 146 245 312 308 302
únor 241 245 243 242 270 - 1 079 262 342 323 345
brezen 235 238 235 231 257 - 993 265 358 323 334
duben 230 233 233 229 252 - 953 278 363 328 337
kveten 231 233 230 228 255 - 930 295 324 336 343
Prumer 241 244 251 235 270 575 1 074 258 323 311 317
1) Prumerná tržní cena placená farmárum v USA
2) Cena za hotové na trzích Central Illinois, US. No1 Yellow
3) Puvod Brazílie, exportní cena fob, Rio Grande
4) Puvod Argentina, exportní cena fob, Buenos Aires
5) Puvod USA, No.2, Yellow, cena cif Rotterdam
6) Prumerná tržní cena placená farmárum v USA, neloupané arašídy
7) Cena cif Rotterdam, dorucovatel USA, 40 - 50 % proteinu
8) Cena placená farmárum v USA
9) Cena cif Rotterdam, puvod EU od zárí 1993, dríve USA/Kanada
10) Cena cif Hamburk, Europe "00" oil
11) Cena cif Rotterdam, puvod Kanada, No 1
Pramen: Oilseeds: World Markets and Trade, USDA FOP 4-98
Ceny rostlinných oleju na mezinárodních trzích v USD/tunu
Marketingový Olej
rok Sójový Slunecnic. Podzemnic. Palm. Repk. Kokos. Lnený
ríjen - zárí USA Braz. Arg. Rott. USA Rott. USA Rott. Malaj. Rott. Rott. Rott.
1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12)
1990/91 463 418 415 454 520 480 931 975 318 417 364 502
1991/92 422 394 398 437 477 459 602 641 365 416 605 377
1992/93 472 420 408 453 559 492 665 674 382 441 446 450
1993/94 596 539 543 580 685 627 952 973 445 578 564 476
1994/95 608 608 623 642 619 691 977 1 005 651 637 656 657
1995/96 545 537 533 575 560 617 888 928 523 566 746 579
1996/97 496 514 515 536 499 545 985 959 526 539 693 560
1997/98
ríjen 536 590 591 611 540 628 1 094 1 083 517 624 627 594
listopad 567 624 629 676 582 701 1 124 1 090 520 691 616 603
prosinec 553 607 615 622 581 687 1 130 1 058 531 629 586 610
leden 553 581 627 625 568 667 1 138 1 055 564 631 558 601
únor 584 609 620 634 571 695 1 124 1 029 604 640 559 691
brezen 597 633 639 652 584 760 1 124 949 623 656 578 698
duben 619 627 632 662 626 789 1 102 928 639 667 618 710
kveten 623 634 634 671 689 855 1 041 900 687 673 723 729
Prumer 579 613 623 644 593 723 1 110 1 012 586 651 608 655
1) Prumerná velkoobchodní cena surového oleje (v cisterne), Decatur, USA
2) Exportní cena fob Rio Grande, puvod Brazílie
3) Exportní cena fob Buenos Aires, surový, puvod Argentina
4) Exportní cena fob Nizozemí, po vyexpedování z lisovny
5) Cena fob surový, v cisterne, puvod USA
6) Cena fob Rotterdam, po vyexpedování z lisovny
7) Cena fob lisovny na jihovýchode USA, surový, v cisterne
8) Cena cif Rotterdam, ruzný puvod
9) Exportní cena fob v prístavech Malajsie
10) Cena fob ex lisovna, Rotterdam
11) Cena cif Rotterdam, puvod Filipíny/Indonésie
12) Rotterdam, ex cisterna
Pramen: Oilseeds: World Markets and Trade, USDA FOP 4-98
Ceny šrotu a pokrutin z olejnatých semen na mezinárodních trzích v USD/tunu
Marketingový Šroty, pokrutiny
rok Sójové Slunecnicové Podzemnic. Repkové
USA USA Braz. Arg. Rott. USA Rott. USA Rott. Hamb.
ríjen - zárí 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10)
1990/91 187 200 178 171 198 97 113 206 154 131
1991/92 194 208 184 176 203 85 123 170 155 139
1992/93 201 214 185 183 207 98 134 191 165 157
1993/94 199 213 182 174 202 104 127 215 176 152
1994/95 167 179 172 151 184 69 103 142 161 134
1995/96 248 260 256 233 256 136 151 223 201 180
1996/97 286 299 289 257 278 122 138 229 235 175
1997/98
ríjen 238 253 267 234 260 107 125 - 199 155
listopad 255 270 277 248 276 97 138 - 170 174
prosinec 237 249 260 238 264 110 154 - 158 183
leden 213 224 220 207 231 99 128 - 148 173
únor 201 212 200 187 214 84 102 176 139 163
brezen 183 192 189 156 184 80 95 176 125 146
duben 168 179 178 143 165 74 86 - 116 136
kveten 165 176 173 143 162 74 90 - 114 133
Prumer 208 219 221 195 220 91 115 176 146 158
1) Prumerná velkoobchodní cena, 44 % proteinu, Decatur, USA
2) Prumerná velkoobchodní cena, 48 % proteinu, Decatur, USA
3) Exportní cena fob Rio Grande, puvod Brazílie, volne ložené, 44-46 % proteinu
4) Exportní cena fob Buenos Aires, puvod Argentina, pelety
5) Cena cif Rotterdam, puvod Argentina, 45-46 % proteinu
6) Exportní cena fob Minneapolis, 32 %, puvod USA
7) Cena cif Rotterdam, pelety, 37-38 % proteinu, puvod Argentina-Uruguay
8) Exportní cena fob, puvod USA
9) Cena cif Rotterdam, 48 % proteinu, puvod Indie
10) Cena fob Hamburk, ex-lisovny, 34 % proteinu
Pramen: Oilseeds: World Markets and Trade, USDA FOP- 4-98
Olejniny v zemích EU
Podle údaju obchodní asociace pro obiloviny a olejniny v EU - COCERAL se plochy hlavních olejnin (repky, slunecnice a sóji) v zemích EU pro letošní sklizen zvýšily o 6,6 % na 6,006 mil. ha. Pri odhadovaném prumerném výnosu na úrovni 2,48 t/ha lze ocekávat celkovou produkci na úrovni 14,428 mil.t, tj. o 451 tis. t (3,1 %) více než v roce 1997.
Plochy repky nejvíce vzrostly v Nemecku, Francii a Velké Británii a celkove dosahují 3,074 mil. ha. Celková produkce repky v EU se odhaduje ve výši 9,444 mil. t (o 6,4 % více než v roce 1997) pri dosažení prumerného výnosu 3,07 t/ha. Plochy slunecnice, z kterých více jak 80 % pripadá na Španelsko a Francii se zvýší o zhruba 3 %. Nižší ocekávaný výnos na úrovni 1,53 t/ha by znamenal pokles celkové produkce slunecnice o 24 %, na 3,180 mil.t. Pestitelské plochy sóji se zvýšily v letošním roce o více jak 14 % po rozšírení osevu v Itálii. Z celkové plochy 524 tis. ha dosáhne podle odhadu celková produkce sóji 1,746 mil. t.
Prestože se zvyšuje celosvetove poptávka po olejninách a jejich produktech, návrhy na reformu spolecné zemedelské politiky EU, tzv. Agenda 2000, predpokládají snížení prímých kompenzacních plateb pro pestitele olejnin. Ze soucasné úrovne zhruba 186 ECU/t se navrhuje snížení 66 ECU/t produkce olejnatých semen. Tato platba by byla spolecná pro obiloviny , olejniny a další plodiny na orné pude a znamenala by výrazné snížení rentability pro pestitele olejnin a naopak zvýšení rentability pestování obilovin.
Plochy, produkce a výnosy olejnin v zemích EU v letech 1997 a 1998
Skliznová plocha (tis.ha) Celková produkce (tis.t) Prumerný výnos (t/ha)
1997 1998 1) zmena % 1997 1998 1) zmena % 1997 1998 1) zmena %
R E P K A :
Nemecko 914 989 8,2 2 870 3 117 8,6 3,14 3,15 0,3
Francie 986 1 088 10,3 3 400 3 699 8,8 3,44 3,40 -1,2
Itálie 102 100 -2,0 112 159 42,0 1,10 1,59 44,5
Nizozemí 1 2 100,0 3 6 100,0 5,00 3,00 -40,0
Belgie/Lucemb. 8 4 -50,0 25 12 -52,0 3,13 3,00 -4,2
Velká Británie 475 526 10,7 1 533 1 699 10,8 3,23 3,23 0,0
Irsko 6 3 -50,0 18 9 -50,0 3,00 3,00 0,0
Dánsko 104 120 15,4 292 307 5,1 2,81 2,56 -8,9
Španelsko 53 65 22,6 75 84 12,0 1,42 1,29 -9,2
Rakousko 59 55 -6,8 137 143 4,4 2,32 2,60 12,1
Finsko 60 59 -1,7 90 88 -2,2 1,50 1,49 -0,7
Švédsko 63 63 0,0 123 120 -2,4 1,96 1,90 -3,1
Celkem EU 2 832 3 074 8,5 8 878 9 444 6,4 3,08 3,07 -0,3
S L U N E C N I C E :
Nemecko 34 38 11,8 85 91 7,1 2,50 2,39 -4,4
Francie 875 821 -6,2 2 060 1 830 -11,2 2,35 2,23 -5,1
Itálie 280 250 -10,7 476 513 7,7 1,70 2,05 20,6
Recko 26 25 -3,8 52 50 -3,8 2,00 2,00 0,0
Španelsko 1 050 1 150 9,5 1 407 1 093 -22,3 1,34 0,95 -29,1
Portugalsko 59 100 69,5 46 51 10,9 0,78 0,51 -34,6
Rakousko 20 24 20,0 44 62 40,9 2,20 2,58 17,3
Celkem EU 2 344 2 408 2,7 4 170 3 180 -23,7 1,78 1,53 -14,0
O L E J N I N Y C E L K E M 2)
Nemecko 948 1 027 8,3 2 957 3 210 8,5 3,12 3,12 0,0
Francie 1 961 2 012 2,6 5 740 5 793 0,9 2,93 2,88 -1,7
Itálie 721 747 3,6 1 842 2 101 14,1 2,55 2,81 10,2
Nizozemí 1 2 100,0 3 6 100,0 5,00 3,00 -40,0
Belgie/Lucemb. 8 4 -50,0 25 12 -52,0 3,13 3,00 -4,2
Velká Británie 475 526 10,7 1 533 1 699 10,8 3,23 3,23 0,0
Irsko 6 3 -50,0 18 9 -50,0 3,00 3,00 0,0
Dánsko 104 120 15,4 292 307 5,1 2,81 2,68 -4,6
Recko 27 26 -3,7 55 53 -3,7 2,02 2,04 1,0
Španelsko 1 107 1 221 10,3 1 491 1 186 -20,5 1,35 1,00 -25,9
Portugalsko 59 100 69,5 46 51 10,9 0,78 0,51 -34,6
Rakousko 94 96 2,1 214 242 13,1 2,28 2,50 9,6
Finsko 60 59 -1,7 90 88 -2,2 1,50 1,49 -0,7
Švédsko 63 63 0,0 123 120 -2,4 1,96 1,90 -3,1
Celkem EU 5 634 6 006 6,6 14 428 14 879 3,1 2,55 2,48 -2,7
Poznámka : 1) odhad údaju za rok 1998
2) hodnota "Olejniny celkem" zahrnuje pouze repku, slunecnici, sóju
Údaje jsou zaokrouhleny, zahrnují též pestování a produkci k nepotravinárskému užití
Pramen : Agra Europe, 26. 6. 1998
Prestože návrhy Agendy 2000 predpokládají zrušení dosud platných dohod z Blair House, které omezují rozsah pestování olejnin v zemích EU, federace zpracovatelu olejnin v EU - FEDIOL upozornuje, že by se produkce olejnin v EU mohla po prijetí návrhu snížit až o 30 %. Pritom v soucasnosti dováží zpracovatelský a potravinárský prumysl v EU 50 % potreby olejnatých semen a 20 % potreby rostlinných oleju. Dovoz hlavních olejnatých surovin do zemí EU v marketingovém roce 1997/98 dosáhne podle odhadu USDA 15,9 mil. t sójových bobu, 15,5 mil. t sójových šrotu, 2,2 mil. t slunecnice, 2,0 mil. t repky, 2,1 mil. t repkových šrotu, 2,4 mil. t palmového oleje
Olejniny v zemích strední a východní Evropy
Polsko
Produkce repky v Polsku v roce 1997 dosáhla 591 000 t, což je nárust o 31 % oproti 449 000 t v roce 1996. Tato produkce je však o 57 % nižší než v roce 1995 a je výrazne pod úrovní domácí poptávky, která se odhaduje na 850 - 900 tis. tun. Vzhledem k nedostatecné domácí nabídce bylo v marketingovém roce 1996/97 dovezeno zhruba 300 000 t repky,
50 000 t sójových bobu a 200 000 t oleju. Produkce za rok 1997 predstavovala
170 000 t rafinovaného oleje a 380 000 t margarínu. Modernizovaný polský zpracovatelský prumysl má kapacity na zpracování 1 mil. t olejnatých semen, na rafinaci 585 000 t oleju a na výrobu 425 000 t margarínu.
Pro sklizen v marketingovém roce 1998/99 bylo zaseto podle odhadu 360 000 ha ozimé repky, která dobre prezimovala a 50 000 ha jarní repky. Za príznivých podmínek se ocekává sklizen zhruba 850 000 t semene.
Plochy, produkce a vývoz repky olejné v Polsku
Marketingový Plocha Výnos Produkce Export
rok tis. ha t/ha tis. t tis t
1993/94 348 1,71 600 33
1994/95 370 2,04 800 9
1995/96 606 2,27 1400 411
1996/97 278 1,66 449 -
1997/98 1) 317 1,86 591 -
1998/99 1) 400 2,12 850 40
Poznámka : 1) odhad
Pramen: Agra Europe
Slovensko
Produkce olejnin v roce 1997 ze skliznové plochy 139 000 ha dosáhla 269 000 tun,
73 % z tohoto množství predstavovala repka, 25 % slunecnice. Nárust pestitelských ploch a produkce repky zajistil dostatek suroviny pro domácí zpracování k výrobe jedlých oleju a tuku i pro využití kapacit k produkci metylesteru repkového oleje pro výrobu bionafty.
Pro letošní sklizen bylo na podzim 1997 zaseto 91 000 ha repky, pricemž bylo na jare nutné zaorat více jak 30 000 ha rídkých a poškozených porostu. Náhradní výsevy jarní repky byly poškozeny mrazy a tak se ocekává pokles skliznových ploch oproti lonsku o zhruba
32 %. Nižší domácí produkce repky se zrejme projeví ve snaze nakupovat surovinu v Ceské republice.
Prumerná cena zemedelských výrobcu v roce 1997 dosáhla 6 773 Sk/t repky, pricemž stát poskytuje zemedelcum dotace na podporu nákupu osiv, prumyslových hnojiv a pesticidu pro pestování repky do výše 1 200 Sk/ha, u ostatních olejnin do výše 1 020 Sk/ha.
Bilance repky na Slovensku
Ukazatel Merná Skutecnost Predpoklad
jednotka 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99
Osevní plocha ha 37 948 44 728 67 628 76 415 87 356 91 405
Skliznová plocha t 37 242 44 670 67 477 74 878 86 243 60 000
Prumerný výnos t/ha 1,56 2,11 2,20 1,91 2,28 2,13
Produkce t 58 002 94 221 148 656 142 709 196 419 127 800
Dovoz t 24 226 44 854 14 388 9 938 40 14 200
Celková nabídka t 82 228 139 075 163 044 152 647 196 459 142 000
Domácí spotreba t 68 138 115 724 143 683 112 211 136 459 142 000
- potraviny t 62 138 103 724 130 000 100 961 124 459 130 000
- ostatní (bionafta) t 6 000 12 000 13 683 11 250 12 000 12 000
Vývoz t 14 090 23 351 19 361 40 436 60 000 0
Celkové užití t 82 228 139 075 163 044 152 647 196 459 142 000
Pramen: Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky, Výskumný ústav ekonomiky polnohospodárstva a potravinárstva Bratislava, Situacná a výhladová správa Olejniny, duben 1998
Nižší osevní plochy a silný výskyt hlízenky na jižním Slovensku snížily produkci slunecnice v roce 1997 o 36 % ve srovnání s predchozím rokem na úroven 67 515 tun. Pokud se na letošní pestitelské ploše 58 000 ha podarí dosáhnout alespon prumerného výnosu 2 t/ha, lze ocekávat doposud nejvyšší úrodu 116 000 tun semene.
Bilance slunecnice na Slovensku
Ukazatel Merná Skutecnost Predpoklad
jednotka 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99
Osevní plocha ha 31 856 33 938 47 570 53 343 47 432 58 000
Skliznová plocha t 32 120 33 529 46 652 52 947 46 994 58 000
Prumerný výnos t/ha 2,01 1,64 1,73 1,98 1,44 2,00
Produkce t 64 436 54 945 80 597 104 753 67 515 116 000
Pocátecní zásoby t 0 0 0 4 771 0 0
Dovoz t 753 1 697 1 547 409 502 0
Celková nabídka t 65 189 56 642 82 144 109 933 68 017 116 000
Domácí spotreba t 36 571 32 889 48 282 50 427 55 559 60 000
Vývoz t 28 618 23 753 29 091 59 506 12 458 56 000
Celkové užití t 65 189 56 642 77 373 109 933 68 017 116 000
Konecné zásoby t 0 0 4 771 0 0 0
Pramen: Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky, Výskumný ústav ekonomiky polnohospodárstva a potravinárstva Bratislava, Situacná a výhladová správa Olejniny, duben 1998
Dominantní postavení na Slovenském trhu s olejninami a jejich produkty má Palma-Tumys a.s. Bratislava, která rocne zpracuje 180 - 190 tis. t repky a slunecnice. Zahranicní obchod SR s repkovými a slunecnicovými semeny, oleji i extrahovanými šroty má kladné saldo. Nejvetším obchodním partnerem u techto komodit je Ceská republika.
Vývoj výroby jedlých rostlinných tuku a oleju (JRTO) v tunách
Výrobek Rok
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
JRTO celkem 55 533 45 965 44 357 51 642 57 497 63 040 74 143 78 019
z toho: tuky 21 962 18 870 18 220 17 772 21 601 25 336 34 488 38 332
jedlé oleje 33 571 27 095 26 137 33 670 35 896 37 704 39 655 39 687
Pramen: Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky, Výskumný ústav ekonomiky polnohospodárstva a potravinárstva Bratislava, Situacná a výhladová správa Olejniny, duben 1998
PESTOVÁNÍ, ZPRACOVÁNÍ A SPOTREBA OLEJNIN
V CESKÉ REPUBLICE
Pestitelské plochy pro sklizen olejnin v marketingovém roce 1998/99 dle údaju CSÚ predstavují 353 339 ha, což je o 79 224 ha (o 28,9 %) více jak v lonském roce. Plochy repky dosahují 265 560 ha, slunecnice 17 326 ha, horcice 37 120 ha, máku 28 513 ha a lnu olejného 732 ha. Lze ocekávat, že dojde k poklesu skliznových ploch predevším u máku a horcice. Nekteré plochy jsou rídké, nevyrovnané, zaplevelené nebo poškozené škudci a tak pravdepodobne nezustanou ponechány pro sklizen na semeno. Pozitivním trendem je nárust ploch slunecnice na Morave, kde jsou pro její pestování lepší podmínky.
Podle prvních odhadu lze ocekávat celkovou produkci olejnin ze sklizne marketingového roku 1998/99 na úrovni 739 000 t. Celková produkce repky z letošní sklizne se podle odhadu MZe CR a SPZO na základe soucasného stavu porostu a vývoje pocasí predpokládá ve výši 640 000 t, což je o 39 000 t méne, než uvádí odhad CSÚ k 20. 6. 1998 (678 780 t).
Osevní a skliznové plochy, hektarové výnosy a celková sklizen olejnin
Marketingový Osevní plocha Skliznová ploch Výnos Produkce celkem
rok ha ha t/ha t
1980/81 76 567 76 028 2,13 162 134
1985/86 102 730 101 922 2,40 244 338
1989/90 121 682 121 497 2,79 339 038
1990/91 129 996 129 857 2,63 341 034
1991/92 162 582 161 600 2,51 405 558
1992/93 167 459 165 706 2,00 331 227
1993/94 193 695 192 399 2,17 417 505
1994/95 250 469 248 776 2,06 511 783
1995/96 326 406 325 336 2,26 735 921
1996/97 286 590 276 600 2,12 586 060
1997/98 274 115 270 000 2,25 608 221
1998/99 353 339 345 000 1) 2,14 1) 739 000 1)
Poznámka: 1) kvalifikovaný odhad MZe CR, SPZO
Pramen: CSÚ
Dovoz a vývoz olejnin v tunách
Název zboží 1994/95 1995/96
dovoz vývoz dovoz vývoz
Sójové boby k setí 3,0 3,0 44,7 0,0
Sójové boby ne k setí 25 545,7 20,4 5 974,5 73,6
Oríšky arašídové neloupané 1 848,7 21,6 2 327,7 17,3
Oríšky arašídové pražené 2 738,2 165,7 8 128,9 43,5
Semena lnená k setí 53,3 43,3 20,3 33,4
Semena lnená ne k setí 76,9 819,3 58,1 598,6
Semena repky k setí 10,8 274,4 14,2 390,5
Semena repky ne k setí 18 493,7 77 137,1 2 861,4 172 585,2
Semena slunecnice k setí 174,7 336,5 124,7 179,1
Semena slunecnice ne k setí 15 782,6 4 402,4 16 610,3 6 039,5
Semena svetlicová k setí 0,0 1,0 0,0 0,2
Semena svetlicová ne k setí 0,0 218,0 0,2 294,6
Semena sezamová ne k setí 399,8 68,5 382,2 118,2
Semena horcicná k setí 25,0 1 292,6 20,7 2 031,3
Semena horcicná ne k setí 678,8 4 412,5 363,0 6 702,4
Semena maková k setí 4,6 31,9 0,7 37,0
Semena maková ne k setí 274,4 11 498,7 375,8 22 801,1
Olejnatá semena ostatní k setí 1,4 13,7 2,2 5,4
Semena konopná, i drcená, ne k setí 24,5 88,9 14,5 0,6
Semena ostatní olejnatá ne k setí 96,4 34,6 102,7 166,1
Mouka, krupice ze sójových bobu 3 876,0 666,4 2 212,5 1 539,4
Mouka, krupice z ost. olejnatých 191,1 0,0 771,0 1,9
Olejniny celkem 70 299,8 101 559,7 40 410,4 213 669,9
Dovoz a vývoz olejnin v tunách 1996/97 1997/98
Název zboží dovoz vývoz dovoz vývoz
Sójové boby k setí 6,2 0,0 27,6 0,0
Sójové boby ne k setí 19 109,0 68,4 8 337,8 57,7
Oríšky arašídové neloupané 1 445,6 34,1 1 172,7 18,8
Oríšky arašídové pražené 15 703,9 279,0 18 879,7 417,5
Semena lnená k setí 60,7 33,9 88,3 78,8
Semena lnená ne k setí 137,7 689,0 451,6 614,3
Semena repky k setí 138,3 477,3 77,8 657,2
Semena repky ne k setí 203,5 55 223,2 137,6 67 663,2
Semena slunecnice k setí 87,1 448,0 80,1 386,8
Semena slunecnice ne k setí 32 483,6 11 207,3 5 945,2 1 070,8
Semena svetlicová k setí 0,0 21,4 0,0 0,2
Semena svetlicová ne k setí 0,1 668,9 0,3 339,0
Semena sezamová ne k setí 497,1 76,2 532,8 40,9
Semena horcicná k setí 38,1 1 022,4 36,5 3 091,4
Semena horcicná ne k setí 760,6 12 286,6 605,2 9 522,2
Semena maková k setí 0,7 40,6 1,0 308,1
Semena maková ne k setí 727,6 8 316,9 911,6 7 819,6
Olejnatá semena ostatní k setí 6,8 0,0 2,8 43,7
Semena konopná, i drcená, ne k setí 26,8 0,0 27,5 0,6
Semena ostatní olejnatá ne k setí 59,6 311,6 41,7 174,5
Mouka, krupice ze sójových bobu 2 042,6 602,0 3 526,1 343,7
Mouka, krupice z ost. olejnatých 586,9 35,5 991,0 10,7
Olejniny celkem 74 122,5 91 842,3 41 874,9 92 659,7
Pramen: Celní statistika
Podle údaju celní statistiky za marketingový rok 1997/98 je patrné, že se zmenil pomer mezi dovozem a vývozem olejnin. Dovoz dosáhl 56 % objemu dovozu za predcházející marketingový rok 1996/97 po výrazném poklesu dovozu sójových bobu a slunecnicového semene.
Vývoz olejnin za marketingový rok 1997/98 mírne prekrocil množství vývozu v predcházejícím roce. K této skutecnosti prispelo uplatnení vetší cásti produkce horcice a máku na zahranicních trzích, spolu s nárustem vývozu semene repky.
V bilanci zahranicního obchodu olejnin v marketingovém roce 1997/98 tak vývoz prevýšil dovoz o 50 785 t, tj. o 54,8 %. Podle deklarované hodnoty však byl vývoz olejnin vyšší pouze o 89,5 mil. Kc (8,3 %) než dovoz. Prumerná dosažená hodnota pri vývozu olejnin predstavovala 11 581 Kc/t, prumerná hodnota pri dovozu olejnin dosáhla 23 490 Kc/t, tj. dvojnásobek prumerné hodnoty vývozu. Nižší dosahovaná hodnota pri vývozu olejnin je predevším odrazem skutecnosti, že 74 % objemu vývozu predstavovalo semeno repky olejné (68 320 t), z kterého bylo 72 % (49 109 t) vyvezeno do konce roku 1997, tj. pri nižších cenách na zahranicních trzích. Naopak zhruba 48 % objemu dovozu olejnin do CR predstavovaly arašídy (20 052 t), jejichž deklarovaná hodnota dosáhla 67 % celkové hodnoty dovozu olejnin a byla o zhruba 35 mil. Kc vyšší, než hodnota celkového vývozu semene repky.
REPKA OLEJNÁ
Skliznová plocha repky v roce 1997 cinila 227 310 ha a celková produkce dosáhla úrovne 560 509 t, což byl nárust produkce oproti predchozímu roku o témer 40 000 tun (7,7 %). Prumerný hektarový výnos dosáhl 2,47 t/ha. Vlivem deštivého pocasí v dobe sklizne se zvýšily skliznové ztráty a v urcitých oblastech byla negativne ovlivnena kvalita semene. Výše produkce repky v roce 1997 predstavovala druhou nejvyšší hodnotu v historii jejího pestování v Ceské republice. Ceny semene repky se v prubehu marketingového roku 1997/98 pohybovaly výrazne nad úrovní dosahovanou v predchozích letech, blíže k svetovým cenám. Poptávka domácích zpracovatelu se zvýšila predevším ze strany lisoven oleje pro výrobu bionafty.
Na podzim roku 1997 bylo zaseto 260 000 ha repky ozimé. Mírná zima 1997/98 prispela k dobrému prezimování repky, prestože došlo k poškození cásti porostu v predjarním období. Zaorávky dosáhly na jare 1998 podle šetrení agroslužby SPZO zhruba 20 000 ha (7,7 % osevu), predevším mezerovitých porostu, porostu poškozených hraboši (na jižní Morave), požerem slimácku nebo jarními mrazy.
Pro velmi casné jaro a období nadprumerných teplot od poslední dekády dubna prešly porosty repky ozimé do kvetu o 1-2 týdny dríve než obvykle. Výrazný vláhový deficit v prubehu mesíce kvetna zhoršil výživný stav porostu. Rozhodujícím výnosovým faktorem v období do sklizne bude hmotnost tisíce semen a prubeh klimatických podmínek v dobe dozrávání a sklizne.
Repkou jarní bylo oseto zhruba 30 000 ha. První výsevy byly poškozeny jarními mrazy, pozdejší výsevy utrpely dlouhým obdobím sucha. V dusledku toho dojde ke snížení ploch jarní repky ke sklizni na semeno na zhruba 25 000 ha. Podle vývoje a stavu porostu lze odhadovat dosažení podprumerných výnosu jarní repky.
Podle údaju CSÚ ze soupisu ploch osevu k 31. 5. 1998, predstavuje pestitelská plocha repky olejné pro sklizen v marketingovém roce 1998/99 celkem 265 560 ha. Podle odhadu MZe CR a SPZO se ocekává celková produkce semene repky ve výši 640 000 t, což predstavuje nárust produkce ve srovnání se sklizní v roce 1997 o 79 491 t (o 14,2 %). Uvedený predpoklad celkové produkce je o témer 39 000 t nižší, než uvádí první odhad CSÚ k 20. 6. 1998 (678 780 t). Odhad byl snížen na základe soucasného stavu porostu a vývoje pocasí.
Osevní a skliznové plochy, hektarové výnosy a celková sklizen repky olejné
Marketingový rok Osevní Skliznová Výnos Produkce
plocha plocha celkem
ha ha t/ha tun
1989/90 102 526 102 376 3,06 313 253
1990/91 105 113 105 102 2,90 304 515
1991/92 127 773 126 890 2,74 348 292
1992/93 136 473 135 895 2,16 292 939
1993/94 167 423 166 995 2,26 377 233
1994/95 190 721 189 913 2,38 451 628
1995/96 252 298 252 675 2,62 662 176
1996/97 228 775 226 533 2,30 520 572
1997/98 229 767 227 310 2,47 560 509
1998/99 265 560 265 560 2,41 1) 640 000 1)
Poznámka : 1) odhad MZe CR, SPZO
Pramen: CSÚ
Skliznové plochy repky olejné v jednotlivých krajích Ceské republiky
Kraj Marketingový Plocha sklizne Hektar. výnos Celková produkce
rok ha t/ha tun
Praha 1995/96 660 2,87 1 897
1996/97 916 1,99 1 827
1997/98 1 304 2,64 3 438
Stredoceský 1995/96 41 816 2,74 114 450
1996/97 42 115 2,12 89 175
1997/98 42 903 2,44 104 847
Jihoceský 1995/96 35 996 2,49 89 480
1996/97 32 873 2,18 71 689
1997/98 33 224 2,58 85 775
Západoceský 1995/96 36 531 2,54 92 863
1996/97 28 129 2,23 62 760
1997/98 29 504 2,40 70 907
Severoceský 1995/96 13 977 2,14 30 032
1996/97 8 119 1,66 13 473
1997/98 11 138 2,13 23 677
Východoceský 1995/96 40 230 2,78 111 887
1996/97 31 752 2,47 78 431
1997/98 32 876 2,67 87 865
Jihomoravský 1995/96 49 197 2,73 134 306
1996/97 54 822 2,58 141 324
1997/98 54 164 2,54 137 549
Severomoravský 1995/96 34 267 2,55 87 259
1996/97 27 807 2,23 61 892
1997/98 22 198 2,09 46 452
Pramen: CSÚ
Ceny repkového semene
Prumerné rocní ceny zemedelských výrobcu repkového semene
Kalendární rok 1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
Kc/t (Kcs/t) 3994 3 986 4 367 4 009 4 942 5 263 5 438 5 482 5 943 6 535
Pramen: CSÚ
Zahranicní obchod s repkou olejnou
Dovoz semene repky olejné do Ceské republiky
Kalendární rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998
1.1. - 30.6.
množství v t 22 435,0 13 651,0 8005,2 183,4 341,0 120,3
Pramen: Celní statistika
Dovoz semene repky olejné do Ceské republiky
Marketingový rok 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98
množství v t 19 961,0 18 504,5 2 875,6 341,9 215,4
Pramen: Celní statistika
Vývoz semene repky olejné z Ceské republiky
Kalendární rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998
1.1. - 30.6.
množství v t 32 020,5 69 210,5 87 692,5 139 493,7 93 242,1 19 211,5
Pramen: Celní statistika
Vývoz semene repky olejné z Ceské republiky
Marketingový rok 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98
množství v t 47 052,4 77 411,5 172 975,7 55 700,6 68 320,4
Pramen: Celní statistika
Podle informací ze zpracovatelského prumyslu lze ocekávat v marketingovém roce 1998/99 výrazne vyšší nákup semene repky pro maximální využití domácí zpracovatelské kapacity, s vytvorením zásoby suroviny pro období na konci marketingového roku.
Bilance výroby a užití repky olejné
Ukazatel Jednotka 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 1)
Osevní plocha ha 252 298 228 775 229 767 265 560
Skliznová plocha ha 252 675 226 533 227 310 265 560
Hektarový výnos t/ha 2,62 2,30 2,47 2,41
Produkce tis. tun 662,2 520,6 560,5 640,0
Dovoz tis. tun 2,9 0,3 0,2 1,0
Celková nabídka tis. tun 665,1 520,9 560,7 641,0
Prumysl. zpracování tis. tun 490,4 463,7 490,4 1) 639,0
z toho MERO 2) tis. tun 45,0 58,6 99,0 150,0
Osiva tis. tun 1,7 1,5 2,0 1) 2,0
Vývoz tis. tun 173,0 55,7 68,3 0,0
Poznámka: 1) kvalifikovaný odhad MZe CR, SPZO
2) odhad Sdružení pro výrobu bionafty
Pramen: CSÚ, MZe CR, , celní statistika
Další články v kategorii Podnikání
- Karamel s chilli nebo pampeliškou. Manželé z jihu Čech rozjeli sladké podnikání (14.03.2025)
- Plzeňský Prazdroj loni v ČR prodal 7,3 mil.hektolitrů piva, shodně jako předloni (12.03.2025)
- Přibývá restaurací a hospod s certifikátem kvality (11.03.2025)
- Coca-Cola přichází s nezvyklou velikostí láhve. Vyplňujeme mezeru, hlásí výrobce (06.03.2025)
- Potraviny, tequila, elektronika i hračky. Američanům se cla prodraží (06.03.2025)
- ÚOHS: Podnikatel Tesař může koupit kontrolní podíl v Agro družstvu Sebranice (06.03.2025)
- Už ne Americano, ale Canadiano. Severská země se bouří a nekončí to jen u kávy (06.03.2025)
- Bednáři začali smolit v areálu Prazdroje 20 ležáckých sudů vážících až 950 kg (05.03.2025)
- Fastfood mění stravovací návyky. Obědům kralují kebab a hranolky, říká průzkum (04.03.2025)
- Inflace v eurozóně v únoru klesla méně, než se čekalo (04.03.2025)