OCHRANA PŘÍRODY - PROSTŘEDEK NEBO CÍL?

NATURA 2000 se znovu osvědčuje jako spolehlivý prostředek prohlubování příkopů mezi uživateli a ochránci přírody. Přitom obě strany nešetří námahou, aby před veřejností přesvědčivě proklamovaly ochotu a nutnost vzájemné spolupráce. V praxi bohužel všechno vypadá jinak: nepochopení, nedorozumění, nedostatek informací, kompetenční zmatky, soupeření o dotace, někdy i jazykové bariéry. A jaký je výsledek vzájemných bojů o moc mezi uživateli a ochránci přírody? Ochrana se osamostatnila, stala se sama cílem: jde jí o to, získat co největší rozlohy chráněných ploch, co nejvíc obohatit seznam chráněných druhů a ekotopů. Proč vlastně Natura 2000 počítá jen se vstupním scénářem a nepodporuje snahu o výstup ze seznamu ohrožených druhů a stanovišť? Nemělo by být jejím dlouhodobým cílem, aby ohrožené jednotky již nepotřebovaly ochranu a jejich seznam se zmenšoval?

Pro takový pragmatismus ovšem ještě není zralá doba, zatím naopak devastace přírody namnoze razantně pokračuje. Přesto by se vyplatilo pracovat nejen s přímými a nepřímými sankcemi, ale také s pozitivní motivací - s odměňováním prokázaných zásluh o vyškrtnutí ohrožených druhů a lokalit z červeného seznamu!

Österreichische Forstzeitung, 2/2002, Čk

Lesnická práce č. 5/2002