Obiloviny: návrh na stanovení nulové míry vynětí půdy z produkce pro výsevy na podzim 2007 a na jaře 2008

Mariann Fischerová Boelová, komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova, včera oznámila, že má v úmyslu předložit Komisi návrh na stanovení nulové míry povinného vynětí půdy z produkce pro výsevy na podzim 2007 a na jaře 2008. Tímto návrhem hodlá reagovat na vzrůstající napětí na trhu s obilovinami. Nižší objem sklizně ve 27 zemích EU v roce 2006 (265,5 milionů tun), než se původně očekávalo, vedl ke snižování zásob na konci hospodářského roku 2006/07 a k současným historicky nejvyšším cenám obilovin. Intervenční zásoby se povážlivě snížily ze 14 milionů tun na počátku hospodářského roku 2006/07 na nynějších 2,5 milionu tun sestávajících především z kukuřice uskladněné v Maďarsku. V tomto roce dosahuje zatím přiměřené úrovně úroda ječmene a pšenice (s výjimkou Španělska) a v západních členských zemích je sklizeň i nadále narušována nebo zpožďována vysokým objemem srážek.

Mariann Fischerová Boelová ke svému návrhu poznamenala: „Tento návrh je třeba považovat za řešení současné napjaté situace na trhu týkající se výsevů na podzim 2007 a na jaře 2008. Zemědělci mohou i nadále pokračovat v dobrovolném vynětí části své orné půdy z produkce. Tato iniciativa by neměla být vnímána jako pokus zabránit „kontrole stavu“ společné zemědělské politiky v roce 2008. V této souvislosti se přezkoumá politika v oblasti obilovin, včetně otázky vynětí z produkce."

Z globálního hlediska se očekává, že konečný stav zásob se v roce 2007/08 propadne na svou nejnižší úroveň za posledních 28 let (111 milionů tun), včetně pouhých 31 milionů tun u pěti hlavních vývozců. Vzhledem ke špatným sklizním v zemích, které jsou významnými producenty obilovin, a k narůstající poptávce po obilovinách, a především po kukuřici pro výrobu bioethanolu, se mimořádně vysoké ceny pravděpodobně udrží i nadále. Především ve Spojených státech amerických má rychlý rozvoj odvětví výroby bioethanolu vliv na růst cen dalších obilovin.

Podle odhadů Komise by nulová míra vynětí půdy z produkce mohla zemědělce v Evropské unii v roce 2008 povzbudit k vyprodukování doplňkového množství přibližně 10 až 17 milionů tun, což by přispělo s uvolnění napětí na trhu.

Návrh se bude týkat pouze výsevů na podzim 2007 a na jaře 2008. Trvalé rozhodnutí by vyžadovalo globální přezkoumání politiky v oblasti obilovin a analýzu, na jejímž základě by se určilo, jakým způsobem a jakými prostředky lze udržet pozitivní vedlejší účinky vynětí z produkce. K tomu dojde během „kontroly stavu“ společné zemědělské politiky.

Souvislosti

Vynětí půdy z produkce bylo zavedeno za účelem omezení produkce obilovin v EU a uplatňovalo se dobrovolně od roku 1988/89. Po reformě v roce 1992 se stalo povinným, to znamená, že se od producentů v rámci všeobecného režimu požadovalo, aby z produkce vyňali stanovené procento své celkové nahlášené plochy a byli tak způsobilí přijímat přímé platby. V rámci reformy v roce 2003 získali zemědělci oprávnění k vynětí půdy z produkce, díky němuž měli právo na platbu v případě, že z produkce vyňali jeden hektar způsobilé půdy.

O míře povinného vynětí z produkce se původně rozhodovalo každý rok, avšak v roce 1999/2000 byla v zájmu zjednodušení stanovena stálá míra 10 %. V nových členských státech, které se rozhodly pro režim jednotných plateb na plochu, jsou zemědělci od povinnosti vynětí z produkce osvobozeni (Polsko, Česká republika, Slovenská republika, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Kypr). V EU dosahuje v současné době plocha podléhající povinnému vynětí z produkce 3,8 milionů hektarů.

Stanovení nulové míry vynětí půdy z produkce nepředstavuje pro zemědělce povinnost obhospodařovat svou půdu. Mohou ji i nadále z produkce dobrovolně vyjmout a uplatňovat environmentální programy. Na všechnu ornou půdu se vztahují zásady podmíněnosti.