O konečné výši zemědělských dotací rozhodne unie až v Kodani

Necelý týden před zahájením kodaňského summitu Evropské unie stále není jasné, kolik peněz připadne deseti kandidátským zemím bezprostředně po jejich vstupu do unie.

V Bruselu převládá názor, že spor o financování rozšíření zřejmě ukončí až vstřícné "finanční gesto" hlav států a vlád patnáctky na setkání 12. a 13. prosince v Kodani. Včera to uvedla agentura ČTK.

"Nejčastější předpověď praví, že by prezidenti a premiéři EU (na summitu) mohli zvýšit startovní úroveň přímých zemědělských podpor," tvrdí ČTK. A to přesto, že některé členské země, zatím jakékoliv dodatečné výdaje na rozšíření unie rezolutně odmítají.

Koncem října se unie v Bruselu dohodla, že v letech 2004 až 2006 poskytne kandidátským zemím celkem 39 miliard eur. Budoucím členům, kteří nabídku označili za příliš nízkou, nakonec vyšlo vstříc Dánsko, když navrhlo, aby se tato částka zvýšila o 1,3 miliardy eur.

Takzvaný dánský balíček ale postupně zamítli Němci, Italové a Francouzi. "Radíme, aby nikdo znovu neotevíral soubor z Bruselu," řekl ve středu po setkání s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem německý kancléř Gerhard Schröder.

Neústupnost členských zemí v době, kdy do summitu zbývá pouhých několik dní, se však nelíbí Evropské komisi. "Stále jsme ještě nevyřešili až příliš mnoho sporných bodů," citovala agentura Reuters předsedu komise Romana Prodiho. "Dostáváme se tak na velmi tenký led."

Zatímco stávající členové unie na svých požadavcích trvají, Česká republika se pomalu smiřuje s tím, že se jí vyšší přímé zemědělské podpory nepodaří vybojovat ani v Kodani. Čeští vyjednávači ale zároveň doufají, že by Česko z rozpočtu EU mohlo jako dodatečné kompenzace dostat hotové peníze navíc.

Státní tajemník Pavel Telička včera v Bruselu řekl, že o navýšení přímých plateb už usilují pouze Česko a Maďarsko. Polsko od tohoto požadavku ustoupilo.