Největší problém je jednání o zemědělství

Česká vláda chce rozhodovat o podpoře agrárního sektoru po roce 2006.

Vyjednání co nejlepších podmínek pro vstup České republiky do Evropské unie komplikuje nejvíce zemědělství. To před dnešním kolem jednání přiznává i náměstek ministra zemědělství Miroslav Toman, pověřený vyjednáváním s Bruselem.

"Naše vyjednávání se soustřeďuje na dotace ze strukturálních fondů pro takzvané mimoprodukční funkce zemědělství, na produkční kvóty pro vyplácení přímých plateb a na zkrácení přechodného období, během něhož mají být přímé platby farmářům nových členských zemí dorovnány na úroveň dosavadní patnáctky," uvedl.

Zatímco Evropská komise kandidátským zemím nabízí, že přímé platby se z počátečních 25 procent v roce vstupu srovnají na úroveň patnáctky až v roce 2013, Česko spolu s dalšími kandidáty chce sblížení plateb dříve. "Dotace by se mohly vyrovnat už v roce 2007, kdy začne platit i nový rozpočet unie," uvedl ministr zemědělství Jaroslav Palas.

Interní materiál ministerstva zahraničí, který mapuje současnou situaci a nabízí další postup, tak přímý není. Uvádí, že narovnání přímých plateb až v roce 2013 je "nepřijatelné". Čeští diplomaté se proto budou snažit, aby se nižší platby vyrovnávaly do roku 2006. "Poté by měla spolurozhodovat i Česká republika jako plnoprávný člen unie," uvádí materiál. Tento návrh prozatím Evropská komise odmítala, protože narušuje pracně dohodnutý kompromis mezi nynějšími členskými státy.

Riziko při jednání může představovat i uzavření některé kapitoly jinou kandidátskou zemí. Tím by vznikl precedens, který by ztížil vyjednávací pozici ostatních uchazečů.

Jako příklad uvádí materiál ministerstva jednání o volném pohybu osob: "Došlo k uzavření kapitoly Maďarskem a Slovenskem bez konzultací s ostatními kandidátskými zeměmi (tím bohužel došlo k zavedení podmínek, které nejsou pro Českou republiku ideální)". Premiéři kandidátských zemí se ale minulý týden ve Varšavě dohodli, že se o případných změnách stanovisek budou v předstihu informovat.

I unie se v některých oblastech snaží vyjít České republice vstříc. Například v tak citlivé politické otázce, jakou je počet členů Evropského parlamentu.

Po přerozdělení 50 hlasů, které byly původně plánovány pro zástupce Bulharska a Rumunska, jich zbývá ještě šest volných. Dánské předsednictví navrhuje, aby byly rozděleny mezi Česko a Maďarsko, které se cítí poškozeny tím, že mají o tři hlasy méně než srovnatelně velké země. To dosud odmítala Francie jako zpochybnění Smlouvy z Nice, kterou považuje za svůj úspěch, a Španělsko a Švédsko. Obě země požadují, aby jim v případě přerozdělení hlasů bylo vyhověno v otázkách, v nichž byly na summitu v Nice donuceny k ústupkům. Jde jim hlavně o získání většího počtu hlasů v Radě EU, což by posílilo jejich pozice.

Výsledky dánských snah se mají čeští vyjednavači dozvědět dnes.

Unie také prozatím neoficiálně přistoupila na český požadavek, podle něhož by se produkční kvóty pro zemědělce v některých komoditách nepočítaly podle výsledků z let 1995 - 1999, ale z let 2000 - 2002.

Některými problémy se většina členských zemí nechce zabývat. Týká se to například kabotáže, tedy české dopravy zboží a osob mezi dvěma místy v unii.

Brusel české straně doporučil, aby sporné otázky vyřešila bilaterálním jednáním s Německem a Rakouskem. Pouze tyto dvě země blokují jednání, jelikož se bojí o osud svých dopravců v příhraničních oblastech. Výsledky by měly být známy v nejbližších dnech.