Nejen zdravotní nezávadnost, ale i welfare zajímá Čechy
08.08.2005 | Benešovský deník
Z průzkumu v členských zemích EU, který si zadala počátkem letošního roku Evropská komise a který byl vyhodnocen v květnu, vyplývá, že prakticky polovinu Evropanů při nákupech nezajímá, za jakých podmínek byla zvířata chována. V naší republice to jsou skoro tři čtvrti občanů. Z průzkumu vyplývá dále to, že mnoho zákazníků v obchodech není s to rozpoznat z jakých chovů produkty, tj. maso či vejce pocházejí. Přičemž by údajně mnozí rádi nakupovali právě z chovů, kde se zvířata chovají ještě lépe než jak určují veterinární předpisy.
Prvořadým úkolem státního veterinárního dozoru je dbát na zdravotní nezávadnost potravin živočišného původu, to lze považovat za samozřejmé a nezpochybnitelné, ale druhým také "prvořadým" úkolem je dbát i na pohodu chovaných zvířat, neboli welfare. Zdravotní nezávadnost potravin uváděných do oběhu je už prakticky opravdu samozřejmostí. Samozřejmostí už je i to, že veterinární inspektoři kontrolují v chovech hospodářských zvířat způsob jejich chovu, i to, zda zvířata nejsou "týrána" špatným zacházením popřípadě krmením, ale i zda dodržují podmínky dobré pohody zvířat, jak je to i uloženo veterinárním zákonem a zákonem na ochranu zvířat proti týrání.
Do chovů inspektor musí, není-li důvodné podezření, či upozornění, určitě jednou za dva roky, popřípadě za rok. Na samotných výrobcích, či zpracovatelích pak je, aby své produkty odpovídajícím způsobem označili, jak ukládá veterinární zákon a zákon o potravinách. Potraviny živočišného původu musejí být opatřeny označením zdravotní nezávadnosti, datem minimální trvanlivosti, popřípadě použitelnosti, tím, kdo výrobek zabalil či vyrobil, zkrátka tak, aby jej bylo možné identifikovat a v případě možných problémů dohledat původ. Označení welfare chovů pak je například u masa a masných výrobků možné a využívají jen různé zpracovatelské svazy, které je pak smějí označovat například BIO apod.
U vajec to je například tak, že způsob chovu lze rozeznat z jejich označení. Lze poznat, z jakého chovu vejce pochází, je-li první jednička je vejce od slepic chovaných ve volném výběhu, dvojka značí nosnice z halového chovu, trojka z klecového a je-li první nula, tak jde o slepice z chovu ekologického. Snad lze říci, že kdo chce vědět, odkud potraviny pocházejí, má možnost, a konečně i prodávající je povinen sdělit tyto informace.
Aby si každý zájemce mohl učinit představu o systému ochrany zvířat v ČR, může si prohlédnout publikaci Program ochrany zvířat na webových stránkách Státní veterinární správy ČE (http://www.svscr.cz) . Zde je umísťována od roku 2000, přičemž je pravidelně vydávána od roku 1994.
Josef DUBEN, tiskový mluvčí Státní veterinární správy ČR
Další články v kategorii Podnikání
- Zetor po 80 letech končí v Brně s výrobou traktorů (14.07.2026)
- Vodňanská drůbež loni zvýšila zisk na 288,5 mil. Kč a obrat na 7,2 miliardy Kč (14.07.2026)
- Kolínský výrobce limonád chystá rozšíření výroby, stáčet chce i do plechovek (13.07.2026)
- Plzeňskému Prazdroji loni klesl vývoz piva do zahraničí o 7,9 procenta (13.07.2026)
- Bílinskou kyselku chce zachránit Kofola (13.07.2026)
- Bláznivý nápad tří kamarádů: Založili vlastní stát s minipivovarem a mají úspěch (10.07.2026)
- Budvaru loni o 1,3 procenta klesl zisk na 356,3 milionu korun, snížil se i obrat (10.07.2026)
- Inflace v červnu zpomalila na 1,5 procenta (07.07.2026)
- Povinné zatížení hospodářskými zvířaty kvůli suchu (04.07.2026)
- Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce (01.07.2026)

Tweet



