Názory zemědělců na dopady smluv mezi ODS a ČSSD se rozcházejí

Právo (Agroweb) 27.1.2000

Názory zemedelcu na dopady smluv mezi ODS a CSSD se rozcházejí

Jednotlivá ustanovení ve stredu podepsaných dohod mezi CSSD a ODS vyvolávají po jejich zverejnení rozporuplné reakce. Platí to i pro oblast zemedelství. "Není jasné, co má zverejnený závazek vlády, že bude rovným zpusobem rozdelovat zemedelské dotace vzhledem k formám vlastnictví, vubec znamenat," rekl predseda úspešného zemedelského družstva, který si v souvislosti s touto smlouvou neprál být jmenován.

"Všichni jsme soukromí podnikatelé. Lišíme se jenom tím, zda podnikáme jako fyzické, nebo jako právnické osoby. Podmínky pro poskytování dotací platí pro všechny stejné," zduraznil. Stínový ministr zemedelství Miloslav Kucera (ODS) si slova obsažená v bodech 7 a 9 dohody o vymezení vecných podmínek tolerance menšinové vlády vyložil tak, že vláda ani Ministerstvo zemedelství by nemely, nebude-li to Evropská unie požadovat, zavádet individuální kvóty na mléko, cukr, prípadne na další zemedelské výrobky. "Unie to po nás nikdy nechtela," tvrdí Kucera. K organizaci agrárního trhu podle nej postací zformování odbytových družstev prvovýrobcu a duraz na kvalitu produkce. Nezbytný podle nej není ani Zemedelský intervencní fond, zejména ne v pojetí prosazovaném ministrem zemedelství Janem Fenclem (CSSD). "Co po nás chce EU, je zrízení Platební agentury s tím, abychom pripravili také intervencní organizaci. Vetšina obdobných agentur v zemích EU slouží k rozdelování prostredku spolecné zemedelské politiky, zatímco u nás by podle návrhu vlády mela prikazovat výrobcum kvóty a rozdelovat dotace i mimo kontrolní mechanismy Parlamentu," rekl Kucera.

Podle Kucery soukromí farmári obhospodarují okolo 25 % zemedelské pudy. "Dotace jim poskytované spadly z drívejších 26 procent pod 15 procent v roce 1998. Je to jasný dukaz o protiprivátní politice Fenclova resortu," dodal Kucera s tím, že zmínený údaj pochází z propoctu Výzkumného ústavu zemedelské ekonomiky. "Je možné, že studie o klesajícím podílu rodinných farem na rozdelovaných dotacích existuje," rekl Právu mluvcí Ministerstva zemedelství Pavel Kovár. Jak dodal, nijak z ní ale nevyplývá, že by soukromí farmári byli v dotacní politice cílene znevýhodnováni. Dotace nejsou staveny tak, aby zvýhodnovaly jednu a potlacovaly jinou skupinu podnikatelu. Rozdíl muže být podle Kováre zpusoben tím, že v intenzivních oblastech je techto farem méne a v podhorských oblastech naopak více. "Pokud jde o kvóty na mléko, teoreticky je skutecne zavádet nemusíme. Mužeme žádat prechodné období a kalkulovat treba i s tím, že do našeho vstupu budou v EU zrušeny". U cukru se CR podle Kováre Bruselu zavázala k zavedení tzv. tržního porádku, jehož soucástí jsou i kvóty.

"To bylo podmínkou souhlasu EU s kroky, které CR na prelomu let 1998 a 1999 podnikla na ochranu vnitrního trhu pred nadmernými dovozy," dodal. Na potrebe co nejrychlejšího zrízení Zemedelského intervencního fondu, jako instituce stabilizující agrární trh, a na vytvorení dlouhodobe platných dotacních pravidel se pred nedávnem shodli predstavitelé nejvýznamnejších zájmových organizací zastupujících jak samostatne hospodarící rolníky, tak i zemedelská družstva, Stanislav Nemec za Asociaci soukromého zemedelství a Miroslav Jirovský za Svaz zemedelských družstev a spolecností.