Nájemcům půdy hrozí krach

Obavy z toho, že do privatizace zemědělské půdy vstupují spekulanti, mají především dosavadní nájemci - lidé hospodařící na státních hektarech.

"Hrozí jim, že nakonec zkrachují, protože jim půdu vykoupí spekulanti. Je skoro jedno, jestli to bude s penězi čistými nebo špinavými," říká předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jaroslav Brom.

Jádro problému spočívá v takzvaných restitučních pohledávkách. Dají se použít při koupi státní půdy s tím, že jejich držitel má přednostní právo na pozemek před dalšími zájemci. Původně je dostali samotní restituenti.

"Ovšem zákon se vykládá tak, že pohledávky jsou zbožím a lze s nimi obchodovat. Jsou firmy, které se je snaží skupovat ve velkém," stěžuje si Brom. Podle něj tak dnešní majitel těchto pohledávek může snadno koupit půdu přednostně třeba na bývalém státním statku, kde v pronájmu někdo hospodaří. "To může citelně ohrozit celou budoucnost zemědělství hlavně v pohraničí, kde je teď nájemců nejvíce," dodává Brom.

Své podezření, že se v privatizaci státní půdy rovněž "perou špinavé peníze", směřuje předseda zemědělského výboru sněmovny Jaroslav Palas také na skupování restitučních pohledávek. "Peníze z nejasných zdrojů se mohou objevit jak při přímém nákupu půdy, tak při získávání pohledávek," tvrdí Palas.

Na potíže se spekulativním nákupem půdy upozorňuje rovněž Agrární komora. "Snažíme se prosadit přijetí takové právní normy, která by povolovala koupi zemědělské půdy pouze se zárukou, že se na ní bude po určitou dobu hospodařit," říká tajemník komory Jan Záhorka. "Takovou právní úpravu mají kupříkladu v Dánsku, v Belgii nebo v Nizozemsku. Nezáleží přitom na tom, zda se jedná o kupce zahraničního nebo tuzemského," dodává Záhorka. Zemědělci se tak v poslední době shodují v názoru, že pro budoucnost není nejdůležitější bránit v prodeji půdy cizincům, kteří by chtěli v Česku hospodařit. "Hlavně, aby neskončila u spekulantů," tvrdí Brom.