Na třetině ploch zemědělské půdy hrozí riziko znečištění vod

Několik desítek miliard korun bude stát ČR aplikace takzvaných akčních programů vyplývajících ze směrnice EU č. 91/676/EHS, známé jako nitrátová směrnice. V rozhovoru pro Agris to uvedl v rámci semináře věnovaném uvedené směrnici a jejím dopadů na české zemědělství Pavel Růžek z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha - Ruzyně.

Cílem nitrátové směrnice je přitom zmírnit znečištění povrchových a podpovrchových vod způsobené zemědělskou výrobou. Směrnice zavádí povinnost identifikovat na území každého státu vodu znečištěnou dusičnany původem ze zemědělství, následně vymezit takzvané zrranitelné oblasti a na nich pak aplikovat akční programy. Ty v zásadě omezí intenzitu zemědělského podnikání, a to na základě "Zásad správné zemědělské praxe", které musí být zahrnuty do akčních programů.

Podle Pavla Rosendorfa z Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze bude za vymezení zranitelných oblastí odpovědné ministerstvo životního prostředí, za "Zásady" ministerstvo zemědělství.

Ústav podle jeho údajů již také podklady pro vymezení zranitelných oblastí připravil. Z nich podle Rosendorfa vyplynulo, že v ČR do těchto oblastí spadá 30 až 35 procent zemědělské půdy. "Ve Francii je to dokonce 46 procent," upozornil Rosendorf. Přesto se podle jeho vyjádření zdá rozsah rizikových oblastí ministerstvu zemědělství "příliš velký".

Rozsah oblastí je přitom klíčový pro domácí rozměr produkčního zemědělství. Růžek také potvrdil, že ve zranitelných oblastech nebudou v případě nedodržení zásad správné zemědělské praxe příslušet zemědělcům příslušné náhrady. Toho může EU využít k tlaku na nižší finanční nároky ČR nebo na možnost omezit stávající rozměr intenzivního zemědělství v ČR.

První znění "Zásad" jako podklad k odborné diskusi bude podle Růžka k dispozici koncem letošního roku na ministerstvu zemědělství. Do konce roku 2002 by pak měly "Zásady" vyjít jako Nařízení vlády tak, aby je bylo možné od 1.1. 2003 v praxi aplikovat.