Mzdová hrozba
30.08.2001 | Hospodářské noviny
Jiří Němeček
Právě dnes mají nejlepší mozky centrální banky zhodnotit měnový vývoj v naší ekonomice. Lidově řečeno - propočítávají, nakolik se zvyšují mzdy, ceny na pultech obchodů i u výrobců, zkoumají výkonnost ekonomiky, sledují zájem zahraničí o naše výrobky a řadu dalších příslušejících věcí. Závěr není nikdy jednoznačný, i když ekonomika používá jako svůj základní nástroj matematiku. Čísla sice bývají jasná, výklad a hlavně řešení ale bývají různé.
Pokud totiž ekonomové centrální banky usoudí, že vývoj reálné ekonomiky je na pováženou, určitě nebudou sedět s rukama v klíně a "něco" provedou. Česká ekonomická veřejnost je rozdělena na dva základní tábory. První je přesvědčen, že ceny i mzdy nebezpečně rostou a centrální banka proto zdraží korunu - tedy zvýší tuzemské úrokové sazby. Další ekonomové ale tvrdí, že růst mezd není nijak dramatický a zdražování pomine spolu s letním růstem cen potravin.
Argumenty obou stran přitom mají svou váhu, takže dnešní rozhodování Bankovní rady ČNB není v žádném případě jasnou sázkou na jistotu. Jisté je zatím jedno: Peníze určitě nezlevní. Úrokové míry buď zůstanou na dosavadní úrovni, nebo mírně vzrostou. Poslední zprávy o vývoji mezd přitom k jednoznačnému rozhodnutí příliš nepomohou - zaměstnavatelé platí za pracovní sílu znatelně víc. Ale ne až tak, aby z toho národohospodáři šedivěli.
Rozhodování tedy není jednoduché - před čtyřmi lety se při podobné situaci strážcům měny podařilo zachránit měnovou stabilitu (a hodnotu koruny), ale hospodářství na tvrdé restrikce doplatilo pádem hospodářského růstu. Jeho vývoj ovšem není prvořadým úkolem centrální banky. Ten má zabezpečit vláda, samozřejmě ruku v ruce se svobodným trhem. Neochota sociálně demokratického kabinetu řešit problémy veřejných financí je ale s blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny stále zřetelnější. Rostoucí zadlužení státu i místních rozpočtů tlačí postupně, ale nekompromisně ekonomy národní banky znovu k radikálním krokům. Při představě jakékoliv nové vládní garnitury a nutné změně hospodářské politiky po volbách snad ale nedojde k opakování fiskálně-měnové krize z roku 1996.
jiri.nemecek@economia.cz
Další články v kategorii Podnikání
- Bohemia Sekt spustil solární elektrárny v Plzenci a Mikulově, investuje i do výroby (30.12.2025)
- Pivovar Strakonice loni prodal přes 49.000 hektolitrů piva, meziročně více (22.12.2025)
- Provozovateli jatek v Holešově meziročně vzrostl čistý zisk a také tržby (20.12.2025)
- Ve Stálkách na Znojemsku postaví zemědělci šest nových hal pro chov brojlerů (19.12.2025)
- Projekt Hlídače státu: Agrofert má i přes Babišův střet zájmů zakázky od státu (19.12.2025)
- Australský podnikatel českého původu Josef Chromý proslul jako uzenář i vinař (18.12.2025)
- Pekárna Hruška zahájila v Ostravě provoz chlebové linky téměř za 50 milionů Kč (17.12.2025)
- Pivo, auta a losos. Británie podepsala s Jižní Koreou obchodní dohodu (17.12.2025)
- Mlékárně Net Plasy loni vzrostly tržby, zisk však podniku z Bystřice p. H. klesl (17.12.2025)
- SZIF už pozastavil dotace firmám z Agrofertu kvůli Babišovu střetu zájmů (16.12.2025)

Tweet



