LEN PŘADNÝ srpen 1998 - zpráva MZe ČR

Situacní a výhledová zpráva

LEN PRADNÝ

srpen 1998

Reditel odboru strategie a komodit MZe CR ing. Jirí Dubec

-------------------------------------------------------------------------

Odpovedný redaktor: Ing .Robert Adamec - MZe CR

Zdroje informací a zpracovatelé podkladu:

Agritec s.r.o. Šumperk-Temenice

Asociace Textilního - Odevního - Kožedelného prumyslu

Ceský statistický úrad Praha

Lnárské tírenské a textilní podniky Ceské republiky

Lnárský svaz Ceské republiky Humpolec

Ministerstvo prumyslu a obchodu Ceské republiky

Podniky zemedelské prvovýroby Ceské republiky

Výzkumný ústav zemedelské ekonomiky Praha

Situacní a výhledová zpráva Len navazuje na zprávu vydanou v dubnu 1997 a je doplnena o nové informace.

Termín "Marketingový rok" užívaný v situacní a výhledové zpráve vymezuje období od pocátku sklizne do následující sklizne. U komodit len zacíná v Ceské republice marketingový rok 1.7. a koncí 30.6. následujícího roku.

OBSAH

Úvod

Souhrn

Zásahy státu

Výroba pradných vláken ve svete

Pestování lnu pradného v EU

Pestování lnu pradného v CR

ÚVOD

Pradný len je tradicní polní plodina, která se v Ceské republice pestuje již mnoho let.. Len poskytuje prírodní textilní vlákno, semeno lnu je zdrojem oleje a pazderí, které je odpadem pri získávání vlákna, se využívá ve stavebnictví a papírenském prumyslu.

V Ceské republice se do roku 1989 pestoval len v prumeru na 23 tis. hektarech a pri prumerném výnosu 3,46 t roseného stonku z jednoho hektaru cinila rocní produkce roseného stonku v objemu cca 80 tis. tun. Len se pestoval predevším v podhorských a horských oblastech CR. Plochy lnu byly urcovány státním plánem, pestování lnu bylo státem podporováno a zpracovatelský textilní prumysl prímo investoval do podniku, kde se len pestoval (zajištoval kvalitní osiva a zejména se podílel se na zdokonalování technologie sklizne lnu). Docházelo k hromadení zásob predevším méne kvalitní produkce.

Zmenená cenová politika státu odbourala všechna zvýhodnení poskytovaná pestitelum a zpracovatelskému sektoru, což vedlo ke zvýšení cen lnených výrobku na domácím trhu a následne k výraznému poklesu poptávky po lneném zboží v CR. Utlumení textilního trhu ve svete znamenalo pokles exportu. V dusledku toho se snížila výroba lnárských textilií a byly zrušeny cetné výrobní kapacity.

SOUHRN

Nárust výroby lneného vlákna ve svete svedcí o zvýšené atraktivnosti textilních a odevních výrobku ze lnu. Poslední tri roky v zemích EU byly ve znamení nárustu osevních ploch pradného lnu, zejména v netradicních lnárských zemích - Velké Británii a Španelsku. V zemích EU bylo v roce 1997 vyrobeno 66,6 tis. tun dlouhého vlákna a 37,2 tis. tun koudelí. Vzhledem k vysokým zásobám dlouhého vlákna bude celková nabídka 117,4 tis. tun v roce 1998 vysoce prevyšovat poptávku, která se odhaduje cca na 70,0 tis. tun. Lze predpokládat, že dojde k poklesu cen lnárských surovin. Aby došlo k odcerpání zásob dlouhého vlákna a k rovnováze mezi poptávkou a nabídkou, bude muset dojít k redukci osevních ploch lnu cca o 10 %.

Celková sklizen rosených stonku v Ceské republice cinila roce 1997 pouhých 6 439 tun, což bylo historické minimum. Pri 11% výdejnosti dlouhého vlákna v tírnách bylo vyrobeno 840 tun dlouhého vlákna. Cena zemedelských výrobcu roseného stoku byla vzhledem k promenlivé kvalite nízká.

V roce 1998 bylo pradným lnem oseto 4 192 ha, tomuto navýšení ploch pomohlo zavedení dotacního titulu na podporu nepotravinárského využití pudního fondu. Lze ocekávat, že bude vyrobeno celkem 13 415 tun roseného stonku a z toho 1 475 tun dlouhého vlákna

Tuzemské zdroje dlouhého vlákna jsou nedostatecné a pro zabezpecení produkce prádelen je nutné velké objemy dlouhého vlákna dovážet. Ani v roce 1998 nebude stacit objem výroby dlouhého vlákna na pokrytí potreby prádelen, která se odhaduje na úrovni 4 800 tun.

Pri zachování dotacního titulu na pestování lnu se ocekává další nárust osevních ploch.

ZÁSAHY STÁTU

1. Celní opatrení

Narízením vlády c.312/97 Sb., zverejneným ve Sbírce zákonu v cástce 91, vešel od 1.1.1998 v platnost nový celní sazebník, kterým se stanoví sazby dovozních cel pro zboží a podmínky pro jejich uplatnení.

Smluvní celní sazby se uplatnují na zboží s puvodem v zemi, které Ceská republika poskytuje doložku nejvyšších výhod. Smluvní celní sazby zahrnují celní koncese aplikované od 1.1.1998 podle výsledku UK GATT.

Na položky celního sazebníku v rámci skupiny 5301 - Len surový nebo zpracovaný, avšak nespredený se nevztahuje smluvní celní kvóta. Pri dovozu do Ceské republiky se uplatnuje smluvní sazba cla 10,7 % (mimo položek 5301 29 00 - len ostatní a 5301 30 - koudel a lnený odpad u které se uplatnuje bezcelní dovoz).

V rámci preferencí se pri dovozu ze zemí Evropské unie a ESVO uplatnuje snížení smluvní celní sazby o 40 %. Bezcelní dovoz na základe bilaterálních dohod je z Polska, Madarska, Rumunska, Bulharska, Estonska, Lotyšska a Izraele.

Koncese poskytované CR pri dovozu u vybraných druhu zboží

Položka cel.sazebníku Název zboží Smluvní sazba cla % Preferencní sazba cla %

1204 00 lnené semeno k setí bez bez 1)

ostatní 1,8

1515 11 00 surový olej 3,0 EU(kvóta 1000 t) bez 1)

1515 19 10 lnený olej pro technické využití 7,0 bez 1)

1515 19 30 lnený olej pro lidskou výživu 3,0 bez 1)

1) platí pro Madarsko, Polsko, Slovinsko, Rumunsko, Lotyšsko, Estonsko a Litvu

Pramen:Integrovaný celní tarif

Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond

PGRLF pro rok 1998 obnovil program Export, zamerený na podporu vývozu výrobku ze lnu. Limit podpory se stanovuje na maximálne 20 mil.Kc na období do 31.10.1999. Výše podpory je stanovena ve výši 10 procentních bodu na úhradu úroku z úveru. Stanovený limit podpory na nákup roseného stonku se bude cerpat na vlastní nákup stonku a jeho zálohový nákup u pestitelu.

Zásady pro poskytování investicních a neinvesticních dotací Ministerstvem zemedelství pro rok 1998

Zásady pro poskytování investicních a neinvesticních dotací Ministerstvem zemedelství Ceské republiky pro rok 1998 byly vydány na základe zákona 252/1997 Sb., o zemedelství.

Zásady byly zverejneny pod c.j. 5216/97-1000.

Pro rok 1998 byl znovu schválen dotacní titul 1.F. Podpora nepotravinárského využití pudního fondu - pestování lnu.

Úcel: podpora pestování lnu pro technické využití a jako ekologického prvku pro udržování rázu krajiny.

Predmet podpory: plocha lnu pestovaného pro stonek

Forma podpory: prímá nenávratná dotace

Výše podpory: do 6000 Kc na 1 ha sklizené plochy (vytrhaného lnu)

Podmínky smlouvy:

- k zasetí bude použito pouze uznané osivo odrud lnu povolených v CR

- pestitel bude mít uzavrenou dohodu s odberatelem produkce

Dále se na šlechtitele lnu vztahuje dotacní titul 2.B. Udržování genetického potenciálu osiv a sadby jehož cílem je podporit a zabezpecit dostupnost kvalitních odrud osiv a sadby. Na základe bodu 2.B.B.2) je vyplácena podpora do výše 100 % zaplacených licencních poplatku.

VÝROBA PRADNÝCH VLÁKEN VE SVETE

Svetové textilní trhy jsou rozdeleny mezi prírodní vlákna (bavlna, juta vlna, sisal, len), kterým stále více konkurují syntetické produkty (polyesterová a akrylátová vlákna), jejichž výroba je méne nákladnejší.

Nejrozšírenejší a také nejoblíbenejší surovinou pro výrobu textilií ve svete je díky méne nákladnejšímu zpracování bavlna, které se vyrobí témer 20 mil. t rocne, což predstavuje 77 % všech textilních rostlinných vláken. K mírnému poklesu došlo v roce 1997 u výroby vlny.

Svetová produkce pradných vláken v roce 1996 a 1997 v tis t

Vlákno 1996 1997

Len 623 632

Bavlna 19 725 19 728

Konopí 106 110

Juta 3 273 3 258

Ostatní rostlinná textilní vlákna 1 720 1 737

Vlna 2 489 2 475

Pramen: FAOStat

Rocní výroba syntetických pradných vláken ve svete v tis.t

Polyester 11 000

Olefiny(jiné) 4 000

Nylon 3 800

Acryl 2 500

Celulosa 2 400

Nárust výroby lneného vlákna ve svete svedcí o zvýšené atraktivnosti textilních a odevních výrobku ze lnu. Výhledy pro pestování lnu a výrobu lnárských textilních výrobku jsou optimistické. Roste poptávka po lnených tkaninách pro využití v automobilovém prumyslu.

V roce 1997 se na vzdor pruzkumu trhu a o proti módním tendencím predpokládaná konjunktura lnárství ješte nedostavila.Lze však reálne predpokládat, že nastane v prubehu roku 1998.

PESTOVÁNÍ LNU PRADNÉHO V EU

Vývoj pestitelských ploch lnu pradného v nekterých zemích EU v ha

Francie Belgie Nizozemí Nemecko V.Británie Španelsko Celkem EU

1993 36 701 8 642 3 283 975 2 181 187 52 178

1994 49 952 11 068 4 521 1 721 17 679 3 599 89 065

1995 54 673 11 052 4 414 3 271 16 697 11 679 103 479

1996 44 556 11 188 3 823 4 595 20 219 46 613 132 691

1997 44 556 11 654 4 032 1 362 19 080 48 600 132 779

Pramen: Vlas Berichten (Belgie)

V posledních trech letech došlo v zemích Evropské unie k nárustu osevních ploch pradného lnu. Velký nárust je však spíše spekulativní z duvodu snahy pestitelu ze zemí s netradicní lnárskou produkcí získat podporu vypsanou pro pestitele lnu, predevším Velká Británie, Španelsko a Portugalsko. V tradicních lnárských zemích Francie, Nemecko, však osevní plochy poklesly. Noví producenti v netradicních lnárských zemích však nemají v západoevropském textilním trhu velkou perspektivu a to z duvodu nevhodných agronomických a klimatických podmínek a nedostatecných zpracovatelských kapacit. Vetšina produkce lnených stonku v techto zemích se využívá mimo textilní prumysl hlavne ve stavebnictví a papírenském prumyslu.

Zeme EU trvale dotují pestování pradného lnu cástkou cca 900 ECU na jeden hektar. Všeobecná tendence snižování dotací do zemedelství v EU po roce 2000 se výslovne dle Evropské komise netýká lnu. Pestitelum se zarucuje zhruba stejná podpora jako v soucasné dobe.

Produkce lnárských surovin v zemích EU v roce 1997

Hektarové výnosy rosených stonku i pres velmi špatné klimatické podmínky v prubehu vegetace dosáhly hodnoty 7 - 7,9 tun, což je velmi dobrý výsledek a témer stejný jako v roce 1996. Špatná vegetace a polehávání stonku se však nepríznive projevilo pri výnosu dlouhého vlákna pri zpracování na turbine.

Celkový výnos vlákna ze stonku dosahuje až 25,8 %, podíl dlouhého vlákna kolísá mezi 13,3 % až 16,0 %.

Tírenská sekce CILC (Mezinárodní konfederace lnu a konopí) uvedla výrobu:

lnených vláken celkem v objemu 104 230 tun

z toho dlouhého vlákna 66 630 tun a 37 230 tun koudelových vláken.

Celková výroba dlouhého vlákna v zemích EU stoupla o proti roku 1996 o 6 % a výroba koudelí až o 57 %.

Nabídka lneného vlákna v zemích EU v tunách

Dlouhé vlákno Koudel

1996/97 1997/98 1996/97 1997/98

Zásoby: 37 669 50 752 18 330 23 053

z toho u pestitelu 7 989 10 545 5 326 6 292

v tírnách 29 680 40 207 13 004 16 761

Nová sklizen 62 780 66 630 23 937 37 600

Celkem 100 449 117 382 42 267 60 653

Pramen: Vlas Berichten (Belgie)

Z analýzy situace na trhu vyplývá, že zásoby dlouhého vlákna nabyly dalšího prírustku, pocátecní zásoby cinily 50 752 tun dlouhého vlákna a 23 053 tun koudelí. Celková nabídka pro rok 1997/98 ciní 117 382 tun dlouhého vlákna a 60 653 tun koudelí.

Vyplní-li se avizované zvýšení poptávky v roce 1998, bude celková poptávka po dlouhém vlákne cinit asi 70 000 tun. Vzhledem k nárustu zásob proti roku 1996/97 u dlouhého vlákna o 17 % a koudelí o 43 % lze predpokládat, že dojde k poklesu cen lnárských surovin.

Bilance dlouhého vlákna v tradicních zemích EU (Francie, Belgie, Nizozemí) v tunách

1996/97 1997/98 1998/99 prog

Pocátecní zásoby 47 399 64 015 68 415

Výroba 71 400 68 400 55 000

Dovoz 5 500 4 000 4 000

Celková nabídka 124 299 136 415 127 415

Spotreba

- na výrobu lnených prízí 25 100 28 000 28 000

- pro jiné prum. obory 4 684 5 000 5 000

Vývoz 30 500 35 000 35 000

Celkové užití 60 284 68 000 68 000

Konecné zásoby 64 015 68 415 59 415

Pramen: Vlas Berichten (Belgie)

Zástupci západoevropských prádelen ocekávají, že celková spotreba dlouhého vlákna stoupne na 28 000 tun. Nejnižší spotreba této suroviny byla v hospodárském roce 1995/96 a predstavovala pouhých 15 000 tun. V predchozím hospodárském roce nastalo zvýšení spotreby, i když ne takovou merou, jak se puvodne predpokládalo. Další zvyšování spotreby dlouhého vlákna lze již brzy ocekávat. Všechny pruzkumy módních trendu tomu nasvedcují.

Pro jiné než textilní sektory se prozatím v nejbližší dobe s vyšší spotrebou dlouhého vlákna nepocítá.

Aby došlo k odcerpání zásob dlouhého vlákna a k rovnováze mezi poptávkou a nabídkou po nem, bude muset dojít v tradicních lnárských zemí EU k redukci osevních ploch lnu. Ocekává se, že osevní plochy pro hospodárský rok 1998/99 poklesnou o 10 % proti predchozímu období tj. na 55 000 ha.

Ceny lnárských surovin na evropských trzích

Lnárská burza v Cortriku (Belgie) zaznamenala v prubehu roku 1997 v cenách dlouhého vlákna pouze mírnou tendenci ke zvýšení. Objemy obchodu se co do množství príliš nezvyšují to znamená, že produkce lnárských podniku více méne stagnuje.

Postupne se od roku 1996 menil názor na drívejší vyjádrení sortimentu kvality dlouhého vlákna, dle drívejších západoevropských usancí v tom smeru, že :

- Tak zvané "nízké kvality" zahrnují všechny hrubé vochlovatelné materiály, které lze zahrnout do standardu 7 - 8, tj. Tex 140 - 125

- Tak zvané "strední kvality" zahrnuje sortiment ve standardech 9 - 10, tj Tex 110 - 100.

- Tak zvané "lepší kvality" zahrnuje nyní sortiment zahrnovaný do standardu 11, tj. Tex 92

- Tak zvané "nejlepší kvality" zahrnuje sortiment ve standardu 12 a výše, tj. Tex 84

Cenový vývoj dlouhého vlákna na burze v Cortriku

Období Nízké jakosti Strední jakosti Lepší jakosti Nejlepší jakosti

Tex 140 - 125 Tex 110 - 100 Tex 92 Tex 84 a výše

Std. 7 - 8 Std. 9 -10 Std. 11 Std. 12 a výše

BEF Kc BEF Kc BEF Kc BEF Kc

1. pol. 1997 do 37 32 37 - 42 32 - 36 42 - 48 36 - 41 do 55 47

2. pol. 1997 do 40 37 40 - 45 37 - 41 45 - 50 41 - 46 do 60 55

1. pol. 1998 do 40 37 40 - 45 37 - 41 45 - 50 41 - 46 do 60 55

Pramen: Vlas Berichten 1997 a 1998

PESTOVÁNÍ LNU PRADNÉHO V CESKÉ REPUBLICE

Prechod od centrálního rízení ekonomiky k tržním principum spojený s privatizací státního majetku a zrušení státní podpory pestitelum a zpracovatelum lnu se promítl v následném utlumování výroby lnu v CR, zejména pro jeho velkou nákladovou nárocnost a nízkou rentabilitu pri pestování a zpracování. Ztráta kladné rentability pri pestování pradného lnu vedla k poklesu pestitelských ploch na kritických 2 017 ha v roce 1997 (v roce 1989 bylo oseto 21 186 ha). Celková sklizen rosených stonku v roce 1997 cinila 6 439 tun pri hektarovém výnosu 3,19 tun rosených stonku.

Osevní a skliznové plochy, hektarové výnosy a celkové sklizené množství rosených lnených stonku

Hospodárský Osevní Skliznová Výnos rosených Celkem R-S

rok plocha (ha) plocha (ha) stonku R -S (t/ha) (tuny)

1980/81 24 412 24 144 3,47 83 770

1985/86 23 243 22 242 3,97 88 410

1990/91 21 425 20 913 3,90 81 575

1991/92 17 875 15 199 2,09 31 723

1992/93 9 858 9 333 2,45 22 857

1993/94 7 859 7 571 3,31 25 060

1994/95 11 046 10 118 2,69 27 187

1995/96 10 076 9 966 3,44 34 300

1996/97 5 950 5 899 3,10 18 272

1997/98 2 191 2 017 3,19 6 439

1998/99 4 744

Pramen: CSÚ, Lnárský svaz

Pestování lnu pradného v roce 1997

V roce 1997 byla priznána dotace pro pestování lnu ve výši 3 000 Kc/ha. Dotace však byla schválená až po osevu na což nemohlo být reagováno zvýšením osevních ploch

Setí lnu bylo z duvodu deštivého a studeného jara opoždeno. Prubeh vegetace byl celkem príznivý. Vlivem nedostatku srážek ve fázi rychlého rustu dosáhly porosty ve srovnání s predchozími roky kratší výšky (70 až 80 cm). Nedostatek srážek v prubehu rosení však byl prícinou nízké jakosti rosených stonku a barevné nejednotnosti rosených stonku ve všech pestitelských oblastech. Barevne jednotné, dobre vyrosené a jemné partie byly ze sklizne 1997 výjimkou. Pevnost vlákna byla dobrá a osnovní, prumerná byla štepitelnost, ohebnost, lámavost vlákna a lignifikace.

Vzhledem k poklesu osevních ploch rovnež poklesly množitelské plochy, protože osivárské podniky disponovaly znacnými zásobami starého osiva avšak v méne výkonných odrudách.

Pestování lnu pradného v roce 1998

Zavedení dotacního titulu pro nepotravinárské využití pudního fondu - pestování lnu pro rok 1998 pomohlo nárustu osevních ploch na 4 192 ha. Osetí vetších ploch však bylo blokováno nedostatkem kvalitního osiva. Pestování lnu je orientováno do oblastí ve kterých jsou v provozu tírny, to je predevším na severní Morave, Ceskomoravské vysocine a jižních a severovýchodních Cechách. V roce 1998 pradný len zaradilo do svých osevních postupu 162 pestitelu a prumerná osevní plocha ciní 26 ha. Lze ocekávat výrobu roseného stonku v objemu 13 415 tun.

Osevní plochy pradného lnu dle tírenských oblastí

Pestitelská oblast Tírna Osevní Predpokládaná výroba Pocet

plochy roseného dlouhého pestitelu

(ha) stonku (t) vlákna(t)

severní Morava Agropodnik Dvorce 278 890 98 1

Lenas Malá Štahle 267 854 94 7

Moravolen Bruntál 420 1 344 148 10

Ceskomoravská vys.,

jižní Cechy CML Humpolec 971 3 107 342 54

Ceskomoravská vys.,

strední a jižní Cechy Lenka Kácov 654 2 093 230 29

Ceskomoravská vys. Sázavolen Leština 399 1 277 140 18

severovýchodní Cechy a

Ceskomoravská vys. Texlen Radvanice 1 203 3 850 424 43

Celkem 4 192 13 415 1 475 162

Pramen: Lnárský svaz

Bilance produkce a užití rosených stonku v CR

1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99

Skliz. plochy 9 333 7 571 10 118 9 966 5 899 2 017 4 192

Výnos t/ha R-S 2,45 3,31 2,68 3,44 3,10 3,19 3,20

Produkce t R-S 22 857 25 060 27 187 34 300 18 272 6 439 13 415

Pocátecní zásoba t 73 731 49 538 34 592 24 988 13 887 172 0

Dovoz t . 392 461 85 60 32 50

Domácí spotreba t 47 050 40 200 37 190 45 400 32 017 6 643 13 415

Vývoz t . 198 62 86 30 48 0

Konecná zásoba t 49 538 34 592 24 988 13 887 172 0 0

Pramen: CSÚ, Celní statistika, VÚZE, Lnárský svaz, ATOK

Prumerné rocní ceny zemedelských výrobcu roseného lneného stonku v Kc/t

Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997

4 126 4 049 2 379 3 588 3 740 4 197 3 696 3 222

Pramen: CSÚ

Cena zemedelských výrobcu roseného stonku byla vzhledem k promenlivé kvalite velmi nízká a dosáhla 3 222 Kc/t, což je o 12,8 % méne než v roce 1996.

TÍRENSKÉ ZPRACOVÁNÍ LNU PRADNÉHO V CESKÉ REPUBLICE

Vývoj výroby lnených vláken v CR v tunách

Rok Lnená vlákna Dlouhé vlákno Koudel Pomer výr. dlouhého

celkem vlákna a koudele

1990 20 638 9 413 11 225 46 : 54

1991 16 862 7 484 9 387 44 : 56

1992 11 019 4 857 6 162 44 : 56

1993 9 400 4 130 5 270 44 : 56

1994 8 800 3 980 4 820 45 : 55

1995 11 100 4 650 6 450 42 .58

1996 7 200 2 800 4 400 40 : 60

1997 2 100 840 1 260 40 : 60

Pramen: CSÚ, Lnárský svaz,

Výroba dlouhého vlákna

Celková produkce Prum.výdaj dlouhého Celková produkce Produkce dlouhého

roseného stonku (t) vl. v tírne (%) dlouhého vlákna (t) vlákna na 1 ha

1996 18 272 10 1 830 310

1997 6 439 11 840 352

1998 13 415 11 1 475 352

Pramen: Lnárský svaz

Celková produkce dlouhého vlákna v roce 1997 zaznamenala historického minima a pri 11% výdejnosti dlouhého vlákna v tírne cinila 840 tun. Ocekáváme, že v roce 1998 bude vyrobeno 1 475 tun dlouhého vlákna.

Spotreba dlouhého vlákna má od roku 1996 rostoucí trend. Dle pruzkumu ATOK (Asociace textilního-odevního-kožedelného prumyslu) spotreba lneného dlouhého vlákna v prádelnách v roce 1996 cinila 3 600 tun. Mezirocne stoupla spotreba o 300 tun a pro rok 1998 se vzhledem k ocekávané rostoucí poptávce po lnených tkaninách odhaduje spotreba ješte vyšší, až na úrovni 4 800 tun. Výroba dlouhého vlákna za sklizne v daném roce se spotrebovává v marketingovém roce. Zásoby ve vochlovnách i v prádelnách lnu jsou minimální a neovlivnují celkovou bilanci spotreby.

Tuzemské zdroje dlouhého vlákna jsou tedy nedostatecné a pro zabezpecení produkce prádelen pro textilní prumysl je nutné velké objemy dlouhého vlákna dovážet. Sortiment výroby lnárských prádelen však potrebuje pro výrobu speciálních prízí urcité množství dovážených materiálu ze zemí EU, predevším vláken lepší a nejlepší jakosti. Nutnost techto dovozu se pohybuje okolo 1000 tun rocne.

Rozdíl spotreby a skutecné výroby dlouhého vlákna pro rok 1998 ciní 2 357 tun dlouhého vlákna.

Bilance produkce a užití dlouhého vlákna v tunách

1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 odhad

Pocátecní zásoba 0 289 4145 2558 935

Výroba dlouhého vlákna 3980 4650 1830 840 1443

Dovoz dlouhého vlákna 4516 4383 517 1607 2422

Celková nabídka 8496 9322 6492 5005 4900

Tuzemské užití 8000 5100 3600 3900 4800

Vývoz 207 77 334 170 100

Konecné zásoby 289 4145 2558 935 0

Pramen: Lnárský svaz, Celní statistika

Zpracovatelské kapacity rosených stonku

Podnik Strojní zarízení Max. rocní kapacita

Agropodnik Dvorce 1 turbina 2 500 tun

CML Humpolec 2 turbiny 5 000 tun

Sázavolen Leština 1 turbina 2 500 tun

Lenas Malá Štáhle 2 turbiny 5 000 tun

Lenka Kácov 2 turbiny 10 000 tun

Moravolen Bruntál 1 turbina 2 500 tun

Texlen Katerina 2 turbiny 5 000 tun

Pozn.: všechny turbíny jsou dvousekcové, mimo v Lenka Kácov kde je ctyrsekcová

Pramen: Lnárský svaz

V CR je celkem v provozu 13 turbin s celkovou rocní zpracovatelskou kapacitou

32 500 tun rosených stonku.

Cenový vývoj

Pohyb cen dlouhých vláken v Ceské republice v Kc/kg

Trené vlákno Stand. Tex 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996

Nízká jakost 9 110 24 25 27 38 46 54 35

Strední jakost 10-11 100-90 38 39 44 51 71 63 40

Lepší jakost 12 84 42 40 55 63 84 75 50

Nejlepší jakost 13-14 76-72 44 60 70 75 90 78 55

Pramen: Lnárský svaz

Vývoj cen dlouhého vlákna v roce 1997 a 1998 v Kc/kg

Nízké jakosti Strední jakosti Lepší jakosti

Tex 140- 125 Tex 110 - 100 Tex 92 a výše

Std. 7 - 8 Std. 9 - 10 Std. 11 a výše

1. pololetí 97 do 35 38 - 45 nad 50

2. pololetí 97 do 36 40 - 50 nad 50

1. pololetí 98 do 37 40 - 50 nad 50

Pramen: Lnárský svaz

Pohyb cen koudelí v Ceské republice (Kc/kg)

Koudel Stand. Tex 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996

Pro papírny 2 500 3 2,50 2,5 5 8 7 6

Strední jakost 3 330 5 3 4 6 10 8 7

Lepší jakost 4 250 10 4 5 7 13 12 10

Nejlepší jakost 6-8 165-125 12 6 7 9 19 15 13

Pramen: Lnárský svaz

Vývoj cen koudelí v roce 1997 a 1998 v Kc/kg

Papírenské koudele Strední jakosti Lepší jakosti

Tex 500 Tex 330 Tex 165

Std. 2 Std. 3 Std. 6

1. pololetí 97 10 11 13

2. pololetí 97 11 12 14

1. pololetí 98 12 13 16

Pramen: Lnárský svaz

Pocátkem roku 1997 se objemy obchodu dlouhého vlákna zacaly cástecne zvyšovat a rovnež ceny mely mírne rostoucí trend ve srovnání s rokem 1996.

Predpoklad oživení trhu s dlouhým vláknem se však v prubehu roku 1997 nenaplnil. Ceny vlákna mely témer celý rok pouze nepatrnou tendenci k rustu.

Dovoz a vývoz lnu a lnených produktu v kalendárních rocích v tunách

Dovoz

Položka celního sazebníku Název zboží 1994 1995 1996 1997

5301 10 00 Len surový, mácený 311,7 369,7 40,0 31,9

5301 21 00 Len lámaný, trený, nespred. 2 895,0 3 461,3 171,2 862,2

5301 29 00 Len ostatní - vochlovaný 1 620,8 921,8 346,1 745,7

5301 30 10 Lnená koudel 4 325,9 3 166,3 1 752,4 3 060,3

5301 30 90 Lnený odpad 250,2 444,5 211,2 32,1

5301 Lnárské produkty celkem 9 403,6 8 363,6 2 521,0 4 732,3

Vývoz

Položka celního sazebníku Název zboží 1994 1995 1996 1997

5301 10 00 Len surový, mácený 181,5 52,5 58,8 47,6

5301 21 00 Len lámaný, trený, nespred. 118,4 24,8 64,7 2,7

5301 29 00 Len ostatní - vochlovaný 89,1 51,7 269,5 166,8

5301 30 10 Lnená koudel 3 948,1 2 717,6 3 741,9 1 690,0

5301 30 90 Lnený odpad 262,4 194,4 239,1 320,1

5301 Lnárské produkty celkem 4 599,6 3 041,1 4 374,0 2 226,6

Pramen:Celní statistika

Pozn: Údaje o dovezeném a vyvezeném množství jsou prevzaty z celní statistiky podle položek celního sazebníku tak, jak je dovozci uvedli do jednotných celních deklarací (JCD)

Dovozy ze zemí bývalého východního bloku - Belorusko (821 t), Litva (655 t), Ukrajina (337 t), Rusko (60 t) byly cenove velmi výhodné avšak kvalitativne horší.

Dovozy ze zemí EU (Belgie (1313 t), Francie (611 t), Nemecko (101 t) a Nizozemí (96 t) byly srovnatelne dražší, ale kvalitativne výhodné.

PERSPEKTIVY PESTOVÁNÍ PRADNÉHO LNU

Perspektivní obory pro využívání lnených vláken

Lnené vlákno je pro radu prumyslových sektoru pritažlivé jako prírodní surovina pro svoji pevnost, trvanlivost, nízkou specifickou hmotnost, schopnost prijímat vlhkost, možnosti regenerace a dalších vlastností nejen samotného vlákna a koudele, ale i dalších frakcí tj. prachu, pazderí apod.

Netextilní prumysl, hlavne automobilový projevuje v zahranicí již radu let o výrobky ze lnu rostoucí zájem. Jeho využití je na výrobu speciálních autosoucástek pro zesílené plasty, jako izolacní materiály tlumící hluk motoru, dále jako náhradu za umelé hmoty, koženky pro vnitrní vybavení karoserií apod. Tyto nové možnosti ve využití lnu jsou prozatím realizovány pouze v zemích EU.

Lnenou surovinu využívá rok od roku více papírenský prumysl pro výrobu speciálních sortimentu, grafických papíru apod. Drívejší tradicní surovinovou základnu pro tyto papírenské výrobky, staré textilie, nelze dnes plne využívat, protože tyto obsahují prímesi umelých vláken, které není možno predem separovat.

O výrobky ze lneného stonku má vážný zájem také stavební prumysl, lnené sítoviny jsou ideálne využitelné jako geotextilie, z hrubých prízí se vyrábí obalový materiál.

Hlavním duvodem pomalého pronikání lnených surovin do jiných netextilních odvetví prumyslu jsou vysoké cenové relace, respektive vysoké výrobní náklady pestitelu a zpracovatelu lnených stonku, zejména v porovnání s cenami umelých hmot.

Perspektivy pestování pradného lnu v Ceské republice

Osevní plochy pradných lnu v CR by mely navazovat na tendence vývoje v západních lnárských zemích (Francie, Belgie, Nizozemí)

Pestitelská produkce pradných lnu by mela pokrýt tuzemské zpracovatelské lnárské kapacity v prádelnách i tkalcovnách lnu. Mimo nutné dovozy speciálních kvalit, se kterými se pocítá, by mela produkce vlákna i koudele pokrývat tuzemskou poptávku.

Technický rozvoj lnárské produktivity v CR by mel sledovat zavádení nových technologií.

Lze predpokládat, že pri zachování dotacního titulu na pestování lnu v soucasné výši se budou osevní plochy zvyšovat již od roku 1999, kdy by mohlo být oseto cca 7 000 ha. V nejbližší letech dosáhnou rozsahu 10 000 ha.