Kvůli zdražování si lidé za stejné peníze koupí méně

Chleba dražší o dvě koruny, maso o téměř sedm korun, těstoviny dražší o tři koruny, obvyklý nákup dražší o desítky korun. Lidové noviny porovnaly současné ceny v supermarketech s cenami před půl rokem a zjistily, že obchody zdražily většinu zboží. Třeba orientační nákup, který LN provedly v dubnu v Tesku, byl v prosinci o 60 korun dražší.

Obchody růst cen zdůvodňují růstem světových cen všech rozhodujících zemědělských komodit, neúrodou obilí, ale i rostoucími cenami energií a benzinu. „Ceny navyšujeme na základě zvýšení nákupních cen našimi dodavateli,“ uvedl ředitel reklamy a marketingu supermarketů Globus Libor Tomáš. Podobně mluví i ostatní obchodníci.

Nejvíce se zdražování dotklo masa a pečiva, Češi si za ně leckde připlatí až o deset procent víc proti stavu před několika měsíci. O čtvrtinu šla nahoru cena chlebové mouky, většina pekáren proto před několika týdny zdražila, zbylé se na to chystají v těchto dnech.

„Je pravda, že ceny pekárenských výrobků dlouhodobě a významně neodpovídají cenové hladině vstupů pro dané produkty,“ řekla k tomu manažerka Michelských pekáren Jiřina Alexandrová. Kvůli neúrodě obilí šla nahoru i cena masa. Chovatelé prasat a skotu používají obilí ke krmení.

Zatímco letos v dubnu si zákazníci Teska koupili kilo vepřové krkovice bez kosti za 132 korun, dnes totéž zboží stojí o sedm korun víc. Kilo hovězí roštěné, kterou Češi ještě před nedávnem mohli v supermarketech koupit za zhruba 270 korun, vyjde nyní často na tři stovky.

O desítky korun šly nahoru i ceny drogistického zboží. Například lahvička laku na vlasy L’Oréal, která v dubnu stála sto korun, stojí nyní o třicet korun víc.

Zdražování zdaleka neskončí letošním rokem. Už od ledna půjdou ceny dál nahoru. Promítnou se do nich vyšší náklady na energie, ale třeba i na vodu. Právě ta společně s teplem podraží od ledna nejvíc. Tlačit na růst cen bude i další, zatím stále teprve plánované zvýšení daně z přidané hodnoty.

I když se ceny šplhají nahoru, kde se dá, u příjmů domácností je to naopak. Ve třetím čtvrtletí se mzdy reálně propadly o 1,8 procenta, oznámil včera statistický úřad. To je nejhorší propad v tomto století.

Ještě v minulém roce rostly platy víc než ceny, až v posledním čtvrtletí loňského roku se růst mezd i cen vyrovnal. Od začátku letošního roku, kvůli skokovému zdražení, reálné mzdy jenom klesají. A nejvíc právě ve třetím čtvrtletí. „Vývoj mezd vysvětluje, proč je česká ekonomika v recesi. Mzdy rostou pomaleji než ceny a reálná životní úroveň klesá,“ komentuje situaci hlavní ekonom Patria David Marek. Protože lidé vydělávají méně a zároveň roste nezaměstnanost, české domácnosti mnohem méně utrácejí. To má zase negativní vliv na ekonomiku a vzniká začarovaný kruh. 

Průměrná mzda byla ve třetím čtvrtletí 24,5 tisíce korun, ve skutečnosti ale většina lidí takovou mzdu nemá. Údaje jsou zkreslené lidmi s nadprůměrnými příjmy. Na mzdách se šetří ve firmách i veřejném sektoru. Podle nejnovějších dat statistického úřadu je vidět, že firmy kladou na snižování nákladů větší důraz než státní úřady.

Zatímco v podnikatelském sektoru růst mezd zpomalil na 1,3 procenta, v tom nepodnikatelském se průměrná mzda zvýšila o 2,3 procenta. Nejvíce letos přidávali importéři automobilů, farmaceutické společnosti a IT firmy. Více než tříprocentní růst mezd by na svých výplatních páskách měli vidět i zaměstnanci bank a pojišťoven. Naopak nejméně se přidávalo v sektoru rychloobrátkového zboží, logistice, dopravě či ve stavebnictví.

Na trhu práce je přitom stále větší přetlak. V říjnu stoupla nezaměstnanost na 8,5 procenta, téměř půl milionů lidí je bez práce. Volných míst naopak ubylo, je jich hlášených jen něco přes 40 tisíc.

Nabídka s poptávkou se navíc míjí, i pokud jde o specializaci. Podle serveru JobDNES.cz jsou nejčastěji nabízenými místy obchodní zástupce nebo obchodník, jenže u lidí, kteří na portálu hledají práci, jsou podobné pozice na okraji zájmu. Velký zájem je mezi firmami i o programátory nebo realitní makléře.