Krátkodobý výhled světového zemědělství a užití hnojiv

Situace v zemědělství

navzdory hubeným rokům v období 1993 - 1995, světová produkce pokračuje ve svém trvalém stoupajícím trendu. Od roku 1996, kdy vzplanuly rekordní ceny obilí, příznivé počasí a očekávání obratu na trhu s obilím podporují faktory které vedou k dnešní situaci. příval produkce pšenice vedl k novému rekordu 613 miliard tun v roce 1997, který ale v letech 1998 a 1999 spadl zpět v důsledku nepřízně počasí v Číně a Ruské federaci.. Pokud se týká krmných obilovin, zdá se, že Čína a Evropa jsou uzavřeny do kompenzační role; obrat v Číně v roce 1997 byl vyrovnán obrovskými příjmy v Evropě, tato situace se obrátila v roce 1998. Severní Amerika mezitím pokračovala ve svém ohromném objemu výroby. Pro růst produkce rýže je jen velmi malý prostor, státy jižní Asie si udržují svůj ustálený růst. Model světového importu obilí se během posledních minimálně deseti let vlastně nezměnil. Nízké ceny nestimulovaly ke zvýšení importu. Mezi roky 1996-98 světové užití obilí kleslo pod úroveň produkce. Ve vyspělých státech je asi 72 % obilovin využíváno pro krmení zvířat, zatímco v rozvojových zemích je to pouze asi 22 %. Pro současný rok lze očekávat, že užití převýší produkci, i když je to částečně závislé na zotavení cen na světovém trhu s masem.

Objemné sklizně mezi roky 1996 a 1998 umožnily vybudovat zásoby obilnin na odhadovaných 18,1 % spotřeby v roce 1998/99. Pro současný rok se očekává oslabení na 17 %, což je považováno za hranici udržení potravinové bezpečnosti. Růst produkce olejnin vedl k velmi úspěšnému rekordu produkce v letech 1997 a 1998. Důvodem je snadná konvertovatelnost mezi užitím pro humánním a krmným a též i příznivý cenový růst.

Ohromné sklizně a významná devalvace měny mezi importujícími a exportujícími zeměmi dostaly ceny mnoha obilnin a olejnin na 25leté minimum. Převažující ceny za bušl pšenice, kukuřice a sóju za $ 2,50; $ 2,050 a $ 4,70 respektive, jsou takřka identicky 30 % pod čtyřletým průměrem.

Spotřeba hnojiv

Předběžné odhady ukazují, že světová spotřeba, následně po čtyřech letech úspěšného růstu, utrpěla v roce 1998/99 nezdar. Došlo k poklesu o 1,8 %, konkrétně pak o 1,3 % u N, 2,3 % u P2O5 a 2,6 % u K2O.

Podle jednotlivých živin, spotřeba N vzrostla mezi roky 1994 a 1996 dramaticky o 14 %. Toto zvýšení bylo vyhnáno velmi příhodnými cenami obilnin, stejně tak jako rozsáhlými importy v Číně a Indii. Současná situace v obilí a následně i zákaz importu močoviny v Číně vedlo k poklesu spotřeby o téměř 1,8 mld. t N během posledních dvou let.

Obnova spotřeby fosfátu byla pomalá, ale ustálená. Tato živina, která společně s dusíkem prožívala dobré období během příznivých cen obilí, je užitím navíc těsně spjata s produkcí olejnin. Ceny olejnin dosáhly vrcholu o rok později než obilí. Nižší míra poklesu spotřeby je částečně způsobena pokračujícími importy fosfátu do Číny a Indie.

Současná světová spotřeba K2O (21,7 mld t) je stále velmi výrazně pod svým vrcholem z období před 10 roky. Stejně jako u fosfátu je trend pomalého, ale ustáleného nárůstu spotřeby.

Vývoj v jednotlivých regionech

Západní Evropa

Spotřeba hnojiv klesá u fosfátu od roku 1980 a od roku 1985 též i u dusíku a draslíku. Okolo 50 % živin je nyní získáváno z organických zdrojů. V některých zemích, zejména ve Skandinávii, je povinná evidence živin. Pro rok 1998/99 poklesla celková spotřeba o 1,2 %, na čemž se podílely všechny tři živiny.

Střední Evropa

V současné době se Polsko podílí na 45 % celkové spotřeby hnojiv v regionu, Rumunsko 12 %, Maďarsko 12 % a Česká republika 10 %.

Zemědělství ve Střední Evropě trpí nedostatkem kapitálu, nízkými investicemi. Bankovnictví pro venkov a finanční instituce nejsou dobře vyvinuty.

Pokles spotřeby hnojiv, který začal na počátku dekády, byl stabilizován v roce 1994 a následován povzbuzující obnovou. Nicméně, nárůst cen způsobený zvýšenými náklady na energii zřejmě povede ke zvratu tohoto trendu. Dokonce i Polsko, které se v regionu jeví nejlépe, sníží z výše uváděných důvodů svoji spotřebu hnojiv.

Bývalý Sovětský svaz

V roce 1998 představovaly tyto státy 3 % z celosvětové spotřeby hnojiv, oproti 17 % v roce 1989. Největší propad, tj. o 80%, nastal mezi roky 1989 a 1994. Následně došlo ke stabilizaci a mírnému nárůstu, avšak v roce 1998 opět došlo k poklesu. Předběžné odhady indikují mírné zvýšení v roce 1999.

V Ruské federaci byla vládou přijata řada opatření na stimulaci k používání hnojiv: preferenční tarify na plyn, elektřinu a železnici. Dotace na hnojiva byly zvýšeny na 60 %. Finanční zdroje na uskutečnění se však stále ještě hledají. Tato opatření však stále ještě neřeší základní problém životaschopnosti zemědělského sektoru.

Ukrajina rovněž zavádí různá opatření na revitalizaci zemědělství. Bělorusko a Uzbekistán i nadále pokračují v centrálním plánování, což jim umožňuje udržovat užití hnojiv blízko původní hladině.

Severní Amerika

· Kanada - V západní Kanadě v roce 1998/99 poklesla spotřeba dusíku o 2 %. Užití fosfátu pokleslo o 7 % a draslíku se zvýšilo o 8 %, avšak z velmi nízkého základu. Sklizeň 1999 je dobrá u většiny plodin, včetně řepky, přestože kvalita pšenice je pod průměrem.

· USA - V USA byla v roce 1997/98 spotřeba hnojiv velmi podobná jako v předchozím roce. Podle předběžných údajů však došlo v roce 1998/99 k poklesu spotřeby dusíku o až 4 %, fosfátu o 10 % a draslíku o 7-8 %. Pokles je zapříčiněn zejména v důsledku vlhkého jara a nízkých cen obilí. Nejnovější odhady ukazují 9% snížení úrody pšenice v roce 1999 oproti sklizni z předchozího roku.

Jižní Amerika

V Brazílii se očekává pro rok 1999/00 10% pokles ve spotřebě hnojiv. V Mexiku bude spotřeba záviset na vývoji ekonomiky.

Oceánie

Navzdory celkově příznivému počasí, lze v Austrálii očekávat v 1999/00 zhoršení finančních výsledků v zemědělství. Celková spotřeba živin poklesla o 1-2 % v 1999/00. Spotřeba dusíku stoupla o 6-7 %, ale spotřeba u fosfátu poklesla o 7-8 % a u draslíku též poklesla o 14 - 16 %.

Afrika

Afrika v současné době představuje pouze 2 % světové spotřeby hnojiv, přestože na kontinentu žije 12 % světové populace s vysokým demografickým růstem.

Blízký východ

Egypt, Irán, Irák, Turecko a Saudská Arábie jsou země s největší spotřebou hnojiv v tomto regionu. Celkově se v 1998/99 oproti 1998/97 zvýšila spotřeba hnojiv o 8,2 %.

Jižní Asie

Indie představuje 80 % spotřeby hnojiv v regionu, ale Pákistán a Bangladéš mají též velké požadavky. Tento region stojí tváří v tvář populačnímu tlaku, při velmi omezených rezervách kvalitní zemědělské půdy. Ekonomický pokrok zvyšuje poptávku po zemědělských produktech.

Od roku 1991/92 je spotřeba fosforečných a draselných hnojiv v Indii nepříznivě ovlivňována nedůslednou politikou cenové podpory. Předběžné odhady signalizují, že spotřeba všech tří živin by se mohla v roce 1999 -2000 zvýšit.

V Bangladéši poklesla v roce 1997/98 spotřeba všech typů hnojiv. Důvodem byly nepříznivé klimatické podmínky, význačné záplavy a vyšší ceny močoviny. Spotřeba se navrátila v roce 1998/99.

V Pákistánu v předešlém období poklesla spotřeba živin o 4 %, ale v letošním roce se očekává návrat.. Spotřeba hnojiv není vybalancována, s poměrem živin N:P2O:K2O - 1:0,26:0,01.

Ve Sri Lance se zvýšila zemědělská produkce v roce 1998 o 2,58 %. Spotřeba hnojiv vzrostla o 10 %, což se přisuzuje močovině, která je jediným hnojivem, které je subvencováno.

Z pohledu politických změn v Indii a problémů se zásobováním v Pákistánu, se celková spotřeba v roce 1998/1999 ve skutečnosti nezměnila.

Severovýchodní Asie

Zejména v Koreji a na Taiwanu dosáhla spotřeba hnojiv optimální úrovně. V Japonsku byla po nějakou dobu spotřeba hnojiv negativně ovlivněna snížením ploch rýže, environmentálními aspekty, klesající zemědělskou produkcí, nízkými cenami produktů a nekonkurenceschopným exportem. Mladí lidé nejsou ochotni farmařit a obdělávání náhorních polí je tak postiženo nedostatkem pracovní síly. Spotřeba hnojiv poklesla o 5 % v roce 1996/97, o 4 % v 1997/98 a 6 % v 1998/99. V roce 1999 vláda vyhlásila nový zemědělský zákon, který bere v úvahu potřebu stabilního zásobování potravinami a klade důraz na kvalitu, ochranu zemědělské půdy, udržitelné zemědělské postupy a podporu venkovskému prostoru.

V Korejské republice poklesla zemědělská produkce v roce 1998 o 6 %, jakožto důsledek nepříznivého počasí. v důsledku zvýšení nákladů na suroviny, které následovalo po devalvaci., v témž roce poklesla spotřeba hnojiv o 12 %,

Jihovýchodní Asie

Stlačené světové ceny močoviny dosud vyrovnávají nepříznivý efekt devalvace měn na maloobchodní ceny na na dovozu závislém trhu močoviny v regionu. Maloobchodní ceny močoviny v lokálních měnách zůstaly nezměněny v Thajsku a na Filipínách. Cena draselných hnojiv byla daleko více vystavena dopadu devalvace.

Celkově, nedávná finanční krize v jihovýchodní Asii a stojatý růst v severovýchodní Asii zasadily nezdar spotřebě hnojiv v tomto regionu.

Socialistická Asie

Pevninská Čína čítá 95 % spotřeby v tomto regionu a Vietnam většinu zbývajícího.

Čína je dosud největším spotřebitelem hnojiv na světě a ostré změny v dovozech hnojiv a produkci mají značný dopad na objemy světové spotřeby hnojiv. Od roku 1985 se čistá spotřeba hnojiv (produkce + import - export) značně zvedla, ale v krocích s periodami relativní stability, následovanými rozsáhlými růsty.

Navzdory nepříznivému počasí v některých důležitých obilnářských oblastech, bylo dosaženo dobré sklizně během minulých třech let a ani rok 1999 nebyl výjimkou. Vysoká produkce obilnin vedla k vysokým zásobám obilí, často nízké kvality, a nízkým cenám zemědělských výrobců.

Bylo oznámeno, že během první poloviny roku 1999 se zvýšila produkce dusíku o 15 % a fosforu o 9 %, zatímco prodej poklesl o 10 %, což zvýšilo již tak vysoké zásoby hnojiv.

Poměr mezi dusíkem a ostatními živinami se zvyšuje, ale stále zůstává nevybilancován, ve prospěch dusíku. Vzrůstá důraz na důležitost vybilancovaného hnojení, z čehož zřejmě budou profitovat kombinovaná hnojiva.

V Severní Koreji došlo v důsledku ekonomického poklesu a přírodních katastrof k významnému poklesu objemu výroby potravin a produkce hnojiv. Odhaduje se, že bylo dodáno pouze 17 % potřeby živin pro zemědělství.

V Jižní Koreji je dle odhadů do zemědělství poskytováno 50 % potřebné úrovně hnojiv.

VÝHLED

Poslední tři roky byly pro světové zemědělství dosti významné. Tyto tři roky se vyznačují dobrou sklizní a hojnými zásobami u takřka všech zemědělských produktů. Ve stejné době byly jejich ceny v mezinárodním obchodu stlačeny na neudržitelně nízkou hladinu. V dolarovém vyjádření jsou v mnoha zemích nízké i domácí ceny. Zatímco mnoho zemí je schopno podporovat domácí zemědělskou výrobu, a tak i spotřebu hnojiv, prostřednictvím dotací, cenové podpory, vysokých tarifů a dalších mechanizmů, jizvy z poslední finanční krize urychlily rozšíření rozdílu v bohatosti mezi blahobytnými a rozvojovými zeměmi. Více jak 60 % spotřeby hnojiv je nyní lokalizováno do rozvojových zemí. Jejich snížená schopnost nakupovat hnojiva a konkurenceschopně vyvážet svoji produkci zbrzdila průmysl hnojiv na současnou úroveň.

Předpokládaná spotřeba hnojiv pro 1999/00 ukazuje rozdílné výsledky mezi jednotlivými regiony. Jižní Asie a Blízký východ dosáhnou dle očekávání solidního zisku, zatímco Severní Amerika, SNS a Afrika dosáhnou pravděpodobně positivního růstu. Pro ostatní, to jest, západní a střední Evropu, Jižní Ameriku, Oceánii a východní Asii, je předpovídán další pravděpodobný nezdar. Pro stanovení předpovědi celkové spotřeby hnojiv, zůstává největším otazníkem Čína. Zásoby jsou vysoké. Pro zbytek světa (jako celek) bez Číny, lze předvídat malé, ale znatelné zvýšení spotřeby.

Ze "Short term prospects for world agriculture and fertilizer use" - IFA

zpracoval Ing. Jiří Dubec

vrchní ředitel odboru zemědělské výroby Ministerstva zemědělství ČR