KONKURENCESCHOPNOST KOMODITY CUKR A VYMEZENÍ KOMODITNÍHO TRENDU V ČR...

KONKURENCESCHOPNOST KOMODITY CUKR A VYMEZENÍ KOMODITNÍHO TRENDU V ČR S OHLEDEM NA REGULAČNÍ SYSTÉMY EU

competitiveness of the commodity sugar and determinant of commodity trend in the cr regarding the eu regulation systems

Řezbová Helena

Adresa autora:

Provozně ekonomická fakulta, Česká zemědělská univerzita v Praze

165 21 Praha 6 - Suchdol

Anotace:

Příspěvek analyzuje současnou situaci v cukerním sektoru v České republice s ohledem na vývoj světových cen cukru a porovnává tuto situaci se systémem řízení výroby cukru v zemích Evropské unie. Působnost regulačních systémů na dosažení stability produkce vybrané komodity je demonstrováno na příkladu Rakouska. Jediným výrobcem cukru v Rakousku je Agrana, dceřinná společnost německého koncernu Südzucker. Na základě výroby cukru v rámci Agrany v Rakousku (kvóty, intervenční ceny, výrobní dávky, dotace) je stanoven komoditní trend v rámci České republiky.

Dále příspěvek na základě vývoje akciové společnosti Agrana International vyhodnocuje možnosti konkurence v systému řízení výroby cukru (výše uvedená akciová společnost kontroluje 25% českého trhu s cukrem , vlastní cukrovar Hrušovany, Uničov, Opava)

Poznatky uváděné v článku vyplývají z řešení institucionálního výzkumného záměru CEZ:J03/98:411100013 “Efektivní integrace českého agrárního sektoru v rámci evropských struktur - předpoklad trvale udržitelného rozvoje”.

Summary:

The paper analyses a current situation in sugar industry in the Czech Republic with regard to world price evolution. There is compared the sugar production in the Czech Republic and in the EU. The function of regulation system to reach production stability is demonstrated on an Austrian example. The only one sugar producer in Austria is Agrana, a member of Südzucker company. The sugar production in Austria (influenced by quotas, intervention, production levies and subsidies) determines commodity trend in the Czech Republic. The paper evaluates possibilities of competition in sugar production (the company Agrana controls 25% of Czech sugar market, it owns sugar factories in Hrušovany, Uničov and Opava).

Pieces of knowledge mentioned in the article resultr from the solution of the institutional research intention CEZ:J03/98:411100013 “Efficient integration of the Czech agrarian sector in frame of European structures - a presumption of permanent sustainable development”.

Klíčová slova:

cukr, cukrová řepa, Agrana, výrobní kvóta, komoditní trend

Key words:

sugar, sugar beet, Agrana, production quota, commodity trend

1. Konkurenceschopnost cukru z hlediska výroby a z hlediska umístění na trhu

Konkurenceschopnost vybrané komodity (cukru) je možno posuzovat v několika možných rovinách. Z hlediska výrobního procesu je nutné posuzovat nákladovost jednotlivých vstupů a porovnávat míru nákladové rentability při pěstování cukrovky v prvovýrobě u jednotlivých subjektů včetně dalších ukazatelů intenzity a produktivity. Následně vstupuje tato komodita v rámci výrobní vertikály do oblasti zpracovatelského průmyslu. I v této oblasti existuje mnoho faktorů , kterými je možné ovlivnit následující konkurenceschopnost výrobku. Jedná se hlavně o výši zpracovatelské kapacity a její plné využití v rámci kampaně, o stupeň modernizace a s tím související úsporu variabilních nákladů , o výši fixních nákladů a jejich kalkulaci na jednotku produkce. Cukrovarnický průmysl prošel v minulých letech rozsáhlou restrukturalizací, což je možné odvodit i z v následující tabulky :

Tab.č.1. - vývoj denní zpracovatelské kapacity cukrovarů v ČR

Pramen : Mze, Českomoravský cukrovarnický spolek

Průměrná denní zpracovatelská kapacita cukrovarů v EU běžně přesahuje hodnotu

10 000 t cukrovky denně. Pro porovnání - v ČR patří k nejmodernějším cukrovarům například cukrovar Dobrovice, jehož denní zpracovatelská kapacita činí 7 000 t cukrovky.

Výsledek působení faktorů, které ovlivňují konkurenceschopnost dané komodity z hlediska intenzity výroby v celé vertikále je zachycen v tabulce č.2. Jedná se o spolupůsobení faktorů jako je hektarový výnos cukrovky, obsah melasotvorných látek, cukernatost a v závislosti na tom i výtěžnost.

Tab.č.2. - vývoj výroby cukru z jednoho ha v ČR a EU

Pramen : Mze a F.O. Licht, Zuckerwirtschaft

Hektarové výnosy cukrovky v ČR lze jako jeden z hlavních intenzifikačních faktorů při výrobě cukru porovnat například s výnosy cukrovky v Rakousku. Například v hospodářském roce 98/99 činil v ČR průměrný výnos cukrovky 42,74 t/ha při cukernatosti 15,63%, zatímco v Rakousku činil průměrný hektarový výnos 66,82 t/ha při cukernatosti 16,4%.

Dalším faktorem, který v současné době zásadně ovlivňuje konkurenceschopnost vybrané komodity jsou její realizační podmínky¸ její umístění na trhu a také ochrana trhu z hlediska zásahů státu . Ceny světového cukru na Londýnské burze se nyní pohybují pod hranicí 200 USD/t, což při přepočtu činí zhruba 7 Kč/kg cukru. Na druhé straně uvádí Českomoravký cukrovarnický spolek průměrné náklady na výrobu cukru ve výši 12,63 Kč/kg a cena průmyslových výrobců činí v současné době 14,50 Kč/kg cukru. Ceny cukru v ČR jsou tedy na dvojnásobné úrovni cen světových. Ochrana domácího trhu je zajištěna preferenčními a smluvními celními sazbami, které prošly v letošním roce několika úpravami. Například preferenční celní sazba vůči Polsku ze zvyšovala na začátku roku 1999 ze 40% na 61% a v současné době je ve výši 120%, přičemž smluvní celní sazba činí 141,3%. Tyto sazby však platí pouze do 27.9.1999. V roce 2000 bude v platnosti v ČR na základě jednání (UK GATT) smluvní celní sazba pro skupinu položek 1701 (třtinový a řepný cukr) ve výši 59,5%, což odpovídá závazku ČR o postupném snižování smluvních celních sazeb pro ty země, kterým je poskytována doložka nejvyšších výhod . Pokud budeme tuto situaci hodnotit pro názornost z opačného pohledu, je nutno uvést, že například Polsko v roce 1999 zvyšovalo celní sazbu na dovoz cukru z hodnoty 175 EURO/t na 400 EURO/t . V přepočtu se tedy clo zvyšovalo ze 6,30 Kč/kg cukru na 14,40 Kč/kg cukru. V Evropské unii je toto clo ještě vyšší a v přepočtu převyšuje hodnotu 16 Kč/kg cukru (200 - 300 % clo), což sice umožňuje vhodně chránit vlastní prvovýrobu i zpracovatele, v podstatě však vylučuje ostatní státy mimo EU z konkurenčního boje. Díky vysoké celní ochraně a existenci cukerního režimu mohou poté zpracovatelé v EU realizovat pomocí intervenčních organizací zmíněnou komoditu za intervenční ceny v rozmezí 24.00 - 25.50 Kč/kg . Z této intervenční ceny poté připadá 58% hodnoty prvovýrobci a 42 % intervenční ceny cukru zpracovateli. V rámci cukerního režimu zajišťuje tedy garantovaná intervenční cena stabilitu příjmu nejen pro zpracovatele, ale i pro prvovýrobce.

2. Systém cukerního režimu na příkladu Rakouska

Systém cukerního režimu v rámci EU zahrnuje vedle existence intervenčních organizací a garantovaných intervenčních cen i systém kvót a výrobních dávek. Na příkladu Rakouska si lze vytvořit představu o zavádění cukerního režimu (tržního řádu pro komoditu cukr) a lze modelovat situaci v naší republice po jejím vstupu do EU. Rakousko vstupovalo do EU v roce 1993. Kvóta A (kvóta výroby určené pro domácí trh) byla odvozena od průměrné roční spotřeby cukru na trhu Rakouska v období let 1987-1992, tj. za pětileté období před vstupem do EU. Průměrná roční spotřeba cukru za pětileté období činila 330 000 tun , přičemž kvóta A byla vypočtena jako 95% této spotřeby tj. 317 000 t za rok.

Kvóta B (kvóta výroby určené pro trh EU byla stanovena s přihlédnutím k předešlým vývozům cukru do Itálie ve výši 73 000 t , což je 23% z přidělené kvóty A. Jednalo se o dosti vysokou hodnotu kvóty B, zpravidla je stanovována výše kvóty B jako 10% z kvóty A . Kvóta A a kvóta B činily v roce 1993 dohromady 390 000 t rafinovaného cukru. U této produkce byla garantována intervenční cena a tím zajištěny ekonomicky stabilní podmínky pro prvovýrobce i zpracovatele. Prodej cukru v rámci těchto dvou kvót je však zatížen poplatky (výrobními dávkami) , které činí u prodeje cukru z kvóty A 2% a u prodeje cukru z kvóty B 37,5% z hodnoty prodeje. Poplatky jsou odváděny do Bruselu a Rakousko například v roce 1993 odvedlo na těchto výrobních dávkách cca 300 mil. šilinků. Výroba cukru nad výše uvedené kvóty je výrobou cukru v kvótě C. Tuto výrobu je nutno realizovat na trzích mimo EU a realizuje se za světové ceny. Světová cena cukru je v současné době na nejnižší hranici za posledních 11 let a odráží konkurenci třtinového cukru , hlavně však vysoké světové přebytky cukru. Tendenci vývoje kvót v Rakousku v posledních letech lze odvodit z tabulky č.3.

Tab.č.3. - bilance cukru v Rakousku v t

Pramen : Jahresbericht Agrana 98/99

Domácí spotřeba (kvóta A) je v posledních letech stabilizována, značný pokles oproti roku 1993 má však kvóta B (vývozní kvóta do zemí EU) . V roce 1993 byla stanovena vývozní kvóta B ve výši 73 000 t a činila dosti veliké procento z kvóty A (23%). Jak je však možno vyčíst z výše uvedené tabulky, vývozní kvóta B se pohybuje zhruba mezi 30-40 000 tunami cukru a činí maximálně 12% z kvóty A. Vývozní kvóta B má v Rakousku klesající tendenci (téměř na poloviční hodnotu roku 1993) , každoročně se mění a komise EU ji uděluje formou vývozních licencí. Celková produkce cukru v Rakousku v hospodářských letech 96/97 až 98/99 však neustále rostla, proto se v závislosti na tom také zvyšoval vývoz cukru v kvótě C (na trhy mimo EU za světové realizační ceny) . Nadprodukci cukru nad kvóty A a B řeší jednotlivé státy EU i jiným způsobem nežli vývozem v kvótě C za světové ceny. Například ve Francii je nadprodukce cukru řešena jeho zpracováním na líh, který je využíván dle zvláštních daňových předpisů k výrobě alternativních směsí pohonných hmot.

3. Modelový příklad - propočet kvót cukru pro Českou republiku.

Česká republika si ve své předvstupní strategii v rámci společné zemědělské politiky stanovila za úkol přijmout v nejbližší době konkrétní opatření k regulaci trhu některých důležitých plodin.Vedle obilnin, olejnin, mléka a jatečného skotu se tato regulace týká i cukru. Pokud bychom uvažovali výpočet kvót pro komoditu cukr v současné době, bylo by třeba vycházet z bilance cukru v naší republice za posledních pět let, což zachycuje následující tabulka.

Tab.č.4. - bilance cukru v ČR v tis.t

Pramen : MZe ČR, Celní statistika, Českomoravský cukrovarnický spolek

Domácí spotřeba cukru má v dlouhodobém vývoji klesající tendenci, v hospodářském roce 98/99 se odhaduje ve výši pouze 400 000 t cukru. Pokud se zaměříme na strukturu spotřeby, lze konstatovat, že neustále vzrůstá podíl průmyslového zpracování cukru na domácí spotřebě a klesá spotřeba maloobchodu. V roce 98/99 by měl být tento poměr zhruba ve výši 56 : 44 ve prospěch průmyslového zpracování. V zeních EU je poměr ve prospěch

průmyslového zpracovaní ještě vyšší a pohybuje se v hodnotách 80 : 20.

Tab.č.5. - modelový výpočet kvót cukru pro ČR

Zdroj: Vlastní výpočty

Z výše uvedené tabulky lze odvodit budoucí hodnotu kvót, při kterých bude možno po přijetí do EU realizovat cukr za stabilní intervenční ceny . Vzhledem k vysokým zásobám cukru nejen celosvětově, ale i v rámci EU lze spíše uvažovat o kvótě A+B pro ČR na nejnižší vypočtené úrovni, tj. v tabulce odpovídající variantě II.b. . Při této variantě lze dopočítat i plochu cukrovky, která je třeba k osetí pro naplnění této kvóty. Pokud budeme uvažovat výrobu cca 400 000 tun cukru ročně a výnos cukru z 1 ha úrovni 6 t , potom plochu cukrovky dopočítáme ve výši 66 600 ha. Pokud ovšem budeme uvažovat výnos cukru z 1 ha na úrovni

8 t z 1 ha (hodnoty EU), osevní plocha cukrovky se sníží na 50 000 ha.

Pokud lze předpokládat v budoucích letech “národní kvótu” pro ČR ve výši max.

400 000 t cukru, je nutno nastínit i to, jak se o tuto kvótu budou dělit zpracovatelé, kteří poté na základě velikosti dílčí kvóty budou uzavírat smlouvy s prvovýrobci ve svém regionu. Lze říci, že cukrovarnický zpracovatelský průmysl je ovládán třemi nadnárodními společnostmi - francouzskou společností SDA Origny (37% trhu), francouzsko-britskou společností Eastern Sugar a Rakouskou společností Agrana (25%trhu). Agrana je dceřinnou společností německé společnosti Sudzucker a tato společnost vlastní celkem 42 cukrovarů na území celé Evropy.

Na jednu stranu zahraniční společnosti proinvestovaly v ČR v rámci restrukturalizace cukrovarnického průmyslu již přes 4 mld. Kč a díky nižším cenám cukru samy hospodaří se ztrátou, na druhé straně nelze opominout námitky jejich největšího domácího odběratele - Sdružení uživatelů cukru. Toto sdružení podalo v květnu tohoto roku na Úřad pro hospodářskou soutěž stížnost na cukrovarnické řetězce, které se chovají jako kartel a diktují ceny cukru průmyslovým spotřebitelům. Obdobná situace je však řešena i v rámci EU , v roce 1998 udělila Evropská komise pokutu 39,6 mil EUR společnosti British Sugar za dohody o cenách a zneužívání dominantní situace.

Produkce cukru v EU v hospodářském roce 1998/99 činila 16,32 mil. tun, z toho nesubvencovaný cukr v kvótě C činil 3,3 mil. tun . Se vstupem České republiky do Evropské unie a s přijetím cukerního režimu nelze proto počítat s velikými subvencovanými licencemi pro vývoz cukru na trhy EU, lze však očekávat stabilizaci domácího trhu s cukrem, snížení rizikovosti celého sektoru a tím i příliv dlouhodobějších investic,.

Literatura :

1. Agrana Beteiligungs-AG, Jahresbericht 98/99

2. Sudzucker /Nachrichten http :// www.suedzucker.de/nachrichten

3. Listy cukrovarnické a řepařské 114, č.7/8, 1998

4. Situační a výhledová zpráva 7/1999, 7/1998, MZe ČR

5. http : // www.agroweb.cz, www.mze.cz - zpráva o vývoji komodity cukr