Komparace ekonomických výsledků zemědělství ČR se státy EU

The compatation of economic agricultural results among the Czech Republic and particular EU states

Řezbová Helena

Abstrakt:

Výkonnost zemědělské prvovýroby je v rámci metodiky Eurostatu hodnocena na základě souhrnných zemědělských účtů ( ekonomických účtů pro zemědělství). Jednotlivé ukazatele je možno využívat pro komparace mezi jednotlivými státy EU i mezi státy v předvstupním období. Příspěvek se zabývá problematikou vykazování hodnot ukazatelů zemědělského účtu v ČR a možnostmi komparace s ostatními státy na základě ukazatelů konečné zemědělské produkce, mezispotřeby, hrubé přidané hodnoty v tržních cenách a čisté přidané hodnoty v nákladech faktorů.

Příspěvek vychází z řešení projektu MSM 411100013 ”Efektivní integrace českého agrárního sektoru v rámci evropských agrárních struktur - předpoklad trvale udržitelného rozvoje”.

Abstract:

The efficiency of agricultural production is evaluated in frame of methodologie of Eurostat on base of EAA (Economic Accounts for Agriculture). We can use the signposts

for comparation among particular EU states and also among other states. This paper shows the problems of showing of signposts value (Economic Accounts for Agriculture) in the Czech Republic and possibilities of comparation with other states on base of signposts :

Final agricultural production, Intermediate consumption, Gross value added at market prices, Net value added at factor costs.

The contribution gathers from a solving of the project MSM 411100013 ”Efficient integration of the Czech agrarian sector in frame of European agrarian structures - a presumption of a sustainable development”.

Klíčová slova:

Zemědělská statistika, EAA ( Ekonomické účetnictví pro zemědělství), Konečná zemědělská produkce, Mezispotřeba, Hrubá přidaná hodnota v tržních cenách, Čistá přidaná hodnota v nákladech faktorů.

Keywords:

Agricultural Statistics, EAA (Economic Accounts for Agriculture), Final agricultural production, Intermediate consumption, Gross value added at market prices, Net value added at factor costs..

Úvod:

Souhrnný zemědělský účet (SZÚ) je základním analytickým nástrojem pro komparaci výkonnosti odvětví zemědělství resp. zemědělské prvovýroby. Souhrnný zemědělský účet je v Evropské unii využíván jako nástroj měření výkonnosti zemědělství více jak 20 let pod garancí Eurostatu, časové řady jsou publikovány od roku 1980. Proces sestavování účtu za určitý rok probíhá ve dvou etapách - před koncem příslušného roku je vypočtena předběžná hodnota ukazatelů tohoto období, dále jsou však data zpřesňována v druhé fázi - v roce následujícím. V rámci metodiky Eurostatu došlo v průběhu času ke změnám. Do roku 1997 vycházel princip sestavování účtu z tzv. funkcionálního typu, kdy se na celé odvětví zemědělství pohlíželo jako na jeden zemědělský podnik. Od roku 1998 vychází metodika Eurostatu z tzv. institucionálního principu, kdy se na odvětví zemědělství pohlíží jako na soubor všech zemědělských podniků (výrobních jednotek, institucí) s jejich zemědělskými aktivitami.

V ČR je problematika sestavování zemědělských účtů řešena od roku 1994 ve Výzkumném ústavu zemědělské ekonomiky Praha a od roku 1998 i v rámci Českého statistického ústavu.

Níže uvedený příspěvek je zpracován jako součást institucionálního výzkumu Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze a zachycuje problematiku tvorby přidané hodnoty v rámci zemědělských účtů včetně komparace ekonomických výsledků států EU a států v předvstupním období včetně ČR.

Cíle a metody:

Cílem příspěvku je pojednání o ekonomických souvislostech tvorby souhrnných zemědělských účtů v rámci metodiky EU včetně možností komparace s ostatními státy včetně ČR.

Z hlediska metodického lze komparace ekonomických výsledků zemědělské prvovýroby vyjadřovat (vztahovat):

a. k výkonnosti celého národního hospodářství daného státu . V tomto případě je výkonnost zemědělství vyjádřena procenticky jako podíl hrubé přidané hodnoty zemědělství v tržních cenách (HPH v t.c.) na hrubém domácím produktu celého národního hospodářství v tržních cenách ( HDP v t.c.)

b. k výkonnosti (ekonomické velikosti) zemědělské prvovýroby jednotlivých států navzájem - prostorová odvětvová analýza. Při této prostorové analýze je metodologicky aplikován nejen ukazatel hrubé přidané hodnoty v tržních cenách, ale i ukazatele konečné zemědělské produkce, mezispotřeby a ukazatel čisté přidané hodnoty v nákladech faktorů (ČPH v n.f.) . Mezi jednotlivými státy jsou poté porovnávány nejen absolutní hodnoty těchto ukazatelů, ale mnohem vyšší vypovídající hodnotu mají spíše relativní vyjádření hodnot mezispotřeby, HPH v t.c. a ČPH v n.f. ve vztahu ke konečné zemědělské produkci. Toto relativní vyjádření lépe zachycuje efektivnost vynaložených vstupů na konečné produkci

c. k vývoji ukazatelů v časové řadě - trendová analýza . Číselné hodnoty souhrnných zemědělských účtů jsou zachyceny nejen v běžných cenách daného období, ale i ve stálých cenách , vztažených ke stanovenému roku.

Metodika tohoto příspěvku zahrnuje komparaci výkonnosti zemědělské prvovýroby na základě prostorové odvětvové analýzy (ad b) ) , porovnávány jsou nejen absolutní hodnoty ukazatelů, ale rovněž i hodnoty ukazatelů výkonnosti v relativním vyjádření.

Výsledky:

Sestavování Souhrnného zemědělského účtu v České republice se potýká s problematikou změny metodik v rámci Eurostatu . Funkcionální princip sestavování účtu, platný do roku 1997 byl nahrazen tzv. institucionálním principem, kdy se na odvětví zemědělství pohlíží jako na soubor všech zemědělských podniků (výrobních jednotek, institucí) s jejich zemědělskými aktivitami.

Souhrnný zemědělský účet je v ČR dle původní metodiky Eurostatu sestavován od roku 1994 ve Výzkumném ústavu zemědělské ekonomiky Praha. Metodika výpočtu je uvedena v publikaci “Metodická příručka k souhrnným zemědělským a lesnickým účtům” (VÚZE Praha) a rovněž i v příloze “Zprávy o stavu českého zemědělství za rok 1996”. Pro porovnání údajů za roky 1998 a 1999 vzhledem k předcházejícím rokům byla v propočtech VÚZE zachována výše uvedená původní metodika.

Současně však Český statistický úřad vyčíslil dle nové metodiky pro roky 1998 a 1999 odlišné hodnoty ukazatelů SZÚ. Ve “Zprávě o stavu českého zemědělství za rok 1999” proto dochází k situaci, kdy je Souhrnný zemědělský účet vykazován odlišnými metodikami a je uveden jak v propočtech VÚZE Praha, tak i ve výstupech ČSÚ. Oba výstupní modely jsou uváděny v běžných cenách ,model statistického úřadu je uveden rovněž i ve stálých cenách roku 1995. Český statistický úřad se od roku 2000 stává oficiálním garantem stanovení výsledků SZÚ dle nové metodiky za Českou republiku.

Ekonomické výsledky zemědělských jednotek resp. zemědělské prvovýroby jako celku však nejsou ovlivněny pouze zvolenou metodikou Eurostatu, nezanedbatelnou úlohu při sumarizaci výsledků za zemědělství hraje i kvalita a rozsah výběrového souboru podnikatelských subjektů. Výkaznictví ČSÚ (čtvrtletní výkaz P 3-04 pro ekonomické subjekty vybraných produkčních odvětví) je orientováno na zemědělské podniky zapsané v obchodním rejstříku, s více jak 20 zaměstnanci, včetně podniků hospodařících bez půdy.

Ve výběrovém šetření VÚZE je zastoupen vzorek všech zemědělských podniků hospodařících na půdě, včetně podnikatelských subjektů nezapsaných v obchodním rejstříku (soukromě hospodařící rolníci, jednoduché účetnictví).

Výsledky obou šetření nelze vzhledem k jejich odlišnosti bezprostředně porovnávat.

Souhrnný zemědělský účet lze z hlediska obsahu jednotlivých ukazatelů rozčlenit do dvou základních oblastí :

oblast č. 1 - účet tvorby přidané hodnoty

Struktura údajů v této oblasti je agregována do čtyř základních ukazatelů

a. Ukazatel konečné zemědělské produkce (KZP, Final production, Produktionswert ) Tento ukazatel v sobě zahrnuje celkovou konečnou produkci zemědělství, která toto odvětví opouští. Na rozdíl od hrubé produkce neobsahuje tento ukazatel vnitrooborovou spotřebu (osiva, krmiva, předávaná zemědělskými subjekty navzájem) a rovněž je snížena o ztráty.Dle nové metodiky Eurostatu od roku 1998 se však vlastní krmiva započítávají do hodnoty konečné zemědělské produkce a tímto je tato produkce oproti předchozím rokům navýšena.Zároveň však dochází k tomu, že položka krmiv je ve stejné výši započtena i jako součást mezispotřeby. V principu proto hodnota rozdílového ukazatele těchto veličin - hrubé přidané hodnoty - nabývá u obou metodik stejné výše.

b. Ukazatel mezispotřeby (Předvýkony, Consumption of inputs, Vorleistungen)Ukazatel charakterizuje propojení zemědělství s ostatními hospodářskými odvětvími a zahrnuje v sobě veškeré zboží a služby z ostatních odvětví NH, které byly zemědělskými subjekty ve výrobním procesu spotřebovány, aby mohly vzniknout nové statky.Jsou zde zahrnuta například nakupovaná hnojiva, osiva, spotřeba materiálu, energie, náklady na opravy a údržbu a ostatní služby. Z externích faktorů se zde však nezapočítávají náklady na námezdní pracovní sílu, pachtovné a úroky. Tyto tři položky externích nákladů (představujícící odměnu pro jednotlivé výrobní faktory) jsou vykazovány v souhrnném zemědělském účtu samostatně v druhé oblasti výpočtu SZÚ.

c. Ukazatel hrubé přidané hodnoty v tržních cenách (HPH v t.c., Gross valueadded at market prices, Bruttowertschöpfung zu Marktpreisen) Tento ukazatel představuje výsledný efekt odvětví zemědělství jako rozdíl konečné zemědělské produkce a mezispotřeby. Suma hrubých přidaných hodnot v tržních cenách všech odvětví národního hospodářství je rovna hrubému domácímu produktu (HDP).Proto velmi důležitým ukazatelem pro zemědělství je podíl hrubé přidané hodnoty zemědělství na hrubém domácím produktu celkem , vyjadřující příspěvek zemědělství k tvorbě hodnot za celé národní hospodářství.

d. Ukazatel čisté přidané hodnoty v nákladech faktorů (NPH v n.f., Net valueadded at factor cost, Nettowertschöpfung zu Faktorkosten)Tento ukazatel se vypočte postupně - nejprve odečtením odpisů (odměna “zhmotnělé” práci) od hrubé přidané hodnoty v tržních cenách. Výsledkem je mezivýpočet, čistá přidaná hodnota v tržních cenách. Ve svém důsledku je to vždy hodnota nižší než HPH v tržních cenách, je vždy zmenšena o hodnotu odpisů.

V metodice Souhrnných zemědělských účtů se však výkonnost zemědělství jako celku neposuzuje pouze z pohledu, jakým tuto výkonnost “ohodnotil” trh (tržní ceny). Druhým přístupem je hodnocení zemědělství z pohledu “důležitosti” pro stát, tj. zdali stát jako celek podporuje zemědělství dotacemi (a v jaké výši) a na druhé straně zdali stát zatěžuje zemědělství daněmi (obojí vztaženo k produkci). Pokud se tedy k čisté přidané hodnotě v tržních cenách přičtou dotace vztažené k produkci a odečtou daně vztažené k produkci, je získána čistou přidaná hodnota v nákladech faktorů (ČPH v n.f.). Tento ukazatel vyjadřuje přidanou hodnotu, kterou zemědělství vytvořilo samo a za pomoci státu.

oblast č. 2 - účet užití čisté přidané přidané hodnoty v nákladech faktorů

Čistá přidaná hodnota v nákladech faktorů (ČPH v n. f.) je výsledkem práce rodinných i námezdních pracovníků, výsledkem využití vlastního a cizího kapitálu , výsledkem využití vlastní a cizí (najaté) půdy. Zároveň je v ní rovněž zohledněn vztah (příspěvek či úbytek hodnoty) státu k zemědělství.

Při výpočtu čisté přidané hodnoty v nákladech faktorů již byla zohledněna (odečtena) “hodnota opotřebení vlastních strojů a budov “ a to ve formě odpisů . Proto se ČPH v n.f. sestává ještě z následujících složek :

a. mzdové náklady - mzdy námezdních pracovníků (externí faktor)

b. nájemné - pachtovné za pronajatou půdu, stroje, budovy (externí faktory)

c. úroky - placené za cizí kapitál (externí faktory)

d. “podnikatelský přebytek”

(tj. ČPH v n.f - externí faktory , vychází kladná či záporná hodnota podle toho, zda čistá přidaná hodnota v nákladech faktorů byla vyšší či nižší než hodnota externích faktorů, které je nutno z ČPH v n.f. “odměnit”.

Tento “přebytek” hodnoty by měl ve svém důsledku sloužit k odměně rodinných pracovníků, vlastní půdy a vlastního vloženého kapitálu.

Ukazatel d) již v sobě zahrnuje diference mezi jednotlivými státy ve výši rodinných a námezdních rolníků, ve výši pronajaté a vlastní půdy včetně výše nájemného a ve výši nákladů na cizí kapitál. Například ČR má vysoký podíl námezdní práce a větší zadluženost zemědělských subjektů z hlediska placených úroků. Tyto dvě položky poté velmi snižují konečnou hodnotu “podnikatelského přebytku” například oproti státům, kde je nižší podíl námezdní práce (více rodinných farem) a oproti státům, které mají nižší úroky z úvěrů.

Na druhé straně je v České republice podstatně nižší cena půdy a tím i pachtovného ve vztahu k ceně vytvořené produkce. Složky a), b), c) d) z oblasti č. 2 souhrnných zemědělských účtů jsou proto lépe využitelné pro vývoje ukazatelů výkonnosti zemědělství v časových řadách jednoho státu, nežli pro porovnávání výkonnosti zemědělství různých států navzájem.

Pro hodnocení produktivity zemědělské prvovýroby je proto spíše využíván ukazatel čisté přidané hodnoty v nákladech faktorů či tento stejný ukazatel, který je zmenšen pouze o nájemné a úroky . Ukazatele jsou vyjádřeny ve svých absolutních hodnotách či vztaženy na jednotku pracovní síly ( AWU- Annual Work Unit, JAE - Jahresarbeiteinheit), což je jednotka roční pracovní kapacity pracovníka pouze v zemědělské činnosti se zohledněním sezónních pracovníků)

Komparace ČR a států EU na úrovni prvé oblasti souhrnných zemědělských účtů - tvorba přidané hodnoty

V rámci Eurostatu jsou každoročně zpracována a publikována data tvorby a užití přidané hodnoty zemědělství za jednotlivé státy EU, za EU-12, za EU-15 a rovněž dochází k přiřazení dat států v předvstupním období. Veškerá data jsou poté shrnuta do komplexní tabulky :

“Situation of the : final agricultural production, consumption of inputs, gross value-added of agriculture at market prices and net value-added at factor cost “

(Situace : konečná zemědělská produkce, mezispotřeba resp. spotřeba imputů, hrubá přidaná hodnota zemědělství v tržních cenách a čistá přidaná hodnota v nákladech faktorů).

V tabulce jsou zachyceny hodnoty výše uvedených ukazatelů v národních měnách (běžné a stálé ceny , stálé ceny roku 1990). Díky vyjádření ukazatelů ve stálých cenách a národních měnách lze zjišťovat procentické změny ukazatelů v průběhu času, nezkreslené působením tržního prostředí v jednotlivých zemích. a pohybem směnných kurzů . V důsledku toho tedy procentická změna hodnoty faktoru ve stálých cenách mezi dvěmi časovými úseky zachycuje skutečný naturální nárůst (pokles) produkce, mezispotřeby či určité formy přidané hodnoty.

Komparace mezi jednotlivými zeměmi častěji využívá relativních ukazatelů, které lépe zachycují procesy změn položek SZÚ a mají tudíž větší vypovídací schopnost nežli samotné ukazatele absolutní. Následující zachycuje tabulka část souhrnného výstupu Eurostatu :

Tab.č. 1- Hodnoty ukazatele konečné zemědělské produkce SZÚ v národních měnách (mil.) :

Zdroj: Eurostat, EAA (Economic Accounts for Agriculture)

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v období let 1990 až 1997 došlo k největšímu poklesu konečné zemědělské produkce u Finska, Švédska a Rakouska, oproti tomu nejvyšší nárůst produkce zaznamenaly státy Řecko, Belgie a Španělsko.

Hodnoty ukazatelů v rámci metodiky SZÚ jsou zachyceny nejen v národních měnách, zároveň dochází k jejich přepočtu dle směnných relací na jednotnou měnu , což zachycuje následující tabulka.

Tab. č. 2 - Hodnoty konečné zemědělské produkce v běžných cenách (jednotná měna)

Přepočty hodnot ukazatelů v rámci směnných kurzů dovolují vyjádřit příspěvky jednotlivých států na tvorbu a užití přidaných hodnot odvětví zemědělství v rámci EU-15 resp. EU-12. Z tohoto pohledu se na celkové zemědělské produkci EU podílí nejvíce státy Francie, Itálie, Německo a Španělsko. Stejným způsobem (v absolutních hodnotách) je kromě konečné zemědělské produkce vyjádřen rovněž ukazatel mezispotřeby a ukazatel hrubé přidané hodnoty v tržních cenách. Pro zachycení skutečné výkonnosti zemědělství je nutno tyto ukazatele vyjádřit jako procento konečné zemědělské produkce resp. stanovit strukturu této produkce.

Tabulka č.3 - Relativní vyjádření efektivnosti vynaložených vstupů

(1) In thousand million lire. (v tisíci milionech lir)

Zdroj : Eurostat, EAA (Economic Accounts for Agriculture) a vlastní výpočty

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nejvyšší efektivnost vynaložených vstupů v konečné produkci mají ty státy, jejichž podíl mezispotřeby na KZP je nejnižší (zároveň mají tyto státy nejvyšší podíl hrubé přidané hodnoty v tržních cenách na konečné zemědělské produkci. Ve svém důsledku je v uvedené tabulce zachycena cenová disparita vstupů a výstupů zemědělství ( cenové nůžky). Konečná zemědělská produkce je oceňována v cenách zemědělské prvovýroby, mezispotřeba v cenách dodavatelů (vstupů) do zemědělství. Při vyšších cenách vstupů dochází ke zvýšení podílu mezispotřeby na KZP a tímto ke snížení tvorby přidané hodnoty, tj. ke snížení efektivnosti vkladů (výtěžnosti mezispotřeby).

V rámci EU-15 je podíl mezispotřeby na KZP 47,6% a podíl přidané hodnoty na KZP 52,6%. Lepších výsledků než je průměr EU dosahují Itálie, Řecko, Španělsko a z ostatních států Polsko. Oproti tomu Česká republika vykazuje jednu z nejnižších hodnot efektivnosti vkladů . Přes 70% konečné zemědělské produkce tvoří mezispotřeba a jen malá část KZP zbývá k vytvoření hrubé přidané hodnoty zemědělství. Pro lepší názornost jsou výše uvedená fakta zachycena v následujícím grafu.

Graf č.1 - Znázornění efektivnosti zemědělství - poměr mezispotřeby na konečné zemědělské produkci (consum /final p.) a podíl hrubé přidané hodnoty v nákladech faktorů na konečné zemědělské produkci (gva/final p.) v %

Zdrojová data : Tabulka č.3

Dalším ukazatelem souhrnného zemědělského účtu je čistá přidaná hodnota v nákladech faktorů (ČPH v n.f.). Schéma jejího výpočtu je následující :

Ve své podstatě by při nulových subvencích a daních, vztažených k zemědělské produkci měla být čistá přidaná hodnota nižší než hrubá přidaná hodnota (o výši odečtených odpisů). Vzhledem k tomu, že hrubá přidaná hodnota je vypočtena v tržních cenách a čistá přidaná hodnota v nákladech faktorů ( zahrnuje ještě navíc politiku státu vůči zemědělství např. vysoké subvence, nízké daně), dochází k situaci, že ČPH v n.f. je díky vysokým subvencím státu vyšší než HPH v tržních cenách. Tento stav zachycuje i následující tabulka :

Tabulka č. 4 - relativní vyjádření výše hrubé přidané hodnoty v tržních cenách a čisté přidané hodnoty v nákladech faktorů ve vztahu ke konečné zemědělské produkci v roce 1997

In thousand million lire. (v tisíci milionech lir)

Hungary, Poland - čistá přidaná hodnota v nákladech faktorů - nevykazováno

Zdroj : Eurostat, EAA (Economic Accounts for Agriculture)a vlastní výpočty

Z analýzy výše uvedené tabulky vyplývá , že mezi jednotlivými státy dochází ke změně pořadí, pokud analyzujeme jejich podíly čistých a hrubých přidaných hodnot na konečné zemědělské produkci. Rovněž je možno takto porovnávat nejen relativní hodnoty, ale i absolutní hodnoty ukazatelů. Ukazatel s nejvyšší vypovídací schopností je zachycen v posledním sloupci tabulky a zohledňuje podíl fakt, jak veliké jsou vzájemně čistá a hrubá přidaná hodnota. Výsledek ukazatele vyšší jak 100% zachycuje státy s velikou hodnotou subvencí do zemědělství. Mezi tyto státy se dle výše uvedené tabulky řadí například Finsko, Řecko, UK, Španělsko a Francie. Česká republika naopak spadá do oblasti států s nižší hodnotou subvencí a dotací do zemědělství. Tuto skutečnost zachycuje i následující graf :

Graf č. 2. - Znázornění rozdílů mezi hrubou přidanou hodnotou v tržních cenách (gva) a čistou přidanou hodnotou v nákladech faktorů (nva) - mil. ECU

Zdrojová data - tabulka č.4

Diskuse:

Komparace ekonomických výsledků zemědělské prvovýroby mezi jednotlivými státy EU včetně hodnocení států v předvstupním období v rámci metodik Eurostatu je základním měřítkem posouzení konkurenceschopnosti zemědělství. Velmi diskutabilní zůstává, zdali posuzovat výkonnost zemědělství pouze z hlediska ”vlastní” zemědělské prvovýroby, či do výkonnosti zemědělství zahrnovat i nezemědělské činnosti, těsně související se zemědělstvím jako takovým. Nová metodika Eurostatu již toto zohledňuje, zároveň však dochází vlivem změn metodik i k změnám hodnot konečné produkce a tímto je snížena možnost sledovat vývoj ukazatelů v delší časové řadě.

Další diskutabilní otázkou zůstává, zdali sledovat výkonnost zemědělství (resp. jeho konkurenceschopnost) jako takového ( v tržních cenách vyjádřená hodnota produkce) nebo sledovat výkonnost zemědělství včetně salda dotací a daní (tj. výkonnost zemědělství včetně zásahů státu). Výše uvedený graf č. 2 znázorňuje rozdíly mezi ukazatelem hrubé přidané hodnoty v tržních cenách a ukazatelem čisté přidané hodnoty v nákladech faktorů.

Literatura:

Agricultural Accounting, its relations to SNA-93 and its implementation in transition economies, Sixth IWG.AGRI Seminar on Agricultural Statistics, Russian federation,St. Petersburg, 1998

Řezbová, H.,1999 : Komparace ekonomických výsledků podnikatelských subjektů

v zemědělství v rámci EU. In: “Některé analytické přístupy hodnocení předpokladů

efektivní integrace českého a evropského agrárního sektoru”, PEF ČZU, Praha, ISBN 80-

213-0570-3, s.64-77

Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 1997, 1998, 1999. MZE ČR a VÚZE Praha

Eurostat : EAA (Economic Accounts for Agriculture), 1997