Komentář ke kontrolnímu závěru NKÚ k hospodaření PGRLF

Komentár ke kontrolnímu záveru NKÚ k hospodarení Podpurného a garancního rolnického a lesnického fondu, a. s. (dále jen PGRLF, Fond)

Cástka 4 Vestník Nejvyššího kontrolního úradu 1999 Strana 256 99/05

Hospodarení s prostredky státního rozpoctu poskytnutými prostrednictvím

Podpurného a garancního rolnického a lesnického fondu, a. s.

I. 1. Založení PGRLF:

Uvedeným usnesením vlády bylo soucasne uloženo místopredsedovi vlády a ministru financí predložit vláde návrh novely zákona c. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodarení s rozpoctovými prostredky Ceské republiky a obcí v Ceské republice (rozpoctová pravidla republiky), ve znení pozdejších predpisu, tak aby umožnoval poskytovat prostredky státního rozpoctu urcené k úcelovým dotacím a financním výpomocím pro zemedelství a lesnictví prostrednictvím PGRLF. Úkol daný vládou ministr financí do doby ukoncení kontroly NKÚ nesplnil.

I. 2. Poskytování prostredku ze SR a jejich zúctování:

Úcelove urcené financní prostredky pro podporu zemedelské prvovýroby a lesního hospodárství získává PGRLF ze státního rozpoctu prostrednictvím kapitoly "Ministerstvo zemedelství" jako neinvesticní dotace podnikatelským subjektum. Od pocátku roku 1994 do konce roku 1998 PGRLF obdržel ze státního rozpoctu cca 14 mld. Kc. MZe tyto prostredky PGRLF prevádelo, aniž stanovilo práva a povinnosti pri správe takto uvolnených prostredku státního rozpoctu a aniž respektovalo právní úpravu obsaženou v zákone c. 576/1990 Sb.

PGRLF neprovádel rocní vyúctování techto prostredku vuci MZe. Financní zúctování ve vztahu ke státnímu rozpoctu provádelo vždy k 31. 12. bežného roku MZe, které tyto prostredky zúctovalo jako spotrebované, ackoliv PGRLF v žádném roce pridelené financní prostredky státního rozpoctu ke stanovenému úcelu zcela nespotreboval. Ke konci roku 1998 vykazoval PGRLF prijaté a nevyplacené prostredky státního rozpoctu urcené pro podporu zemedelské prvovýroby a lesnictví ve výši cca 5,5 mld. Kc.

Podle vyjádrení jak Ministerstva financí (dále MF), tak ministerstva zemedelství

(dále Mze) k první kontrolní zpráve, nebyla úprava rozpoctových pravidel pro PGRLF nezbytná. MZe rádne vyúctovalo všechny prostredky poskytnuté ze státního rozpoctu (dále SR) ve vyporádání každorocne pri schvalování státního záverecného úctu.

Principiálne byl Fond založen jako akciová spolecnost práve proto, aby bylo možné preklenout ustanovení rozpoctových pravidel pro postupné odesílání dotací úroku príjemci podle plateb úroku v trvání celé úverové smlouvy. Pri vracení nevybraných úrokových dotací koncem roku do SR, by nebylo možné dotovat úroky za delší období než jeden rok. To by zcela zrušilo úcel pro který byl Fond založen. K námitkám obou ministerstev kontrolní senát neprihlédnul. Právní úprava rozpoctových pravidel je nicméne bez problému možná, Fond má specifickou úpravou uplatneny napríklad danové výjimky. Právní úpravu rozpoctových pravidel predkládá MF, které nikdy nepovažovalo predložení specifické úpravy pro Fond za nutné. Také s ohledem na to, že podle stejného principu vyúctovává rozpoctové prostredky také Exportní a garancní pojištovna EGAP, Ceská exportní banka a Ceskomoravská zárucní a rozvojová banka, beze zmeny rozpoctových pravidel.

Fond vyúctoval vždy celou cástku poskytnutou ze SR, byla zahrnuta do vyporádání státního záverecného úctu. Fond predkládal jedinému akcionári - Mze CR - auditovanou úcetní záverku spolu se zprávou zahrnující komplexní prehled poskytnutých podpor a vycíslení zustatku dosud neodeslaných dotací úroku. Fond prostredky na dotaci úroku vynaložil v rozpoctovém roce, neodeslal celou cástku na základe dotacní smlouvy, a odesílal a odesílá dotace úroku v termínech plateb úroku dotovaným subjektem, to je v prubehu celé platnosti úverové smlouvy, treba šestileté. Takto vznikla uvedená cástka cca 5,5 mld CZK.

Uvedený postup 1) zabránil úniku dotacních prostredku v prípade neschopnosti subjektu plnit podmínky dotace a 2) s pécí rádného hospodáre zmnožit prostredky poskytnuté ze SR o rádný úrok. Výnos z depozit cinil rocne cca 500 mil.czK, po prevodu na úložku ve státních cenných papírech pro vyšší bezpecnost vkladu, se snížil nejprve na cca 250 mil.czK, nyní ho lze odhadnout na cca 100 mil.czK rocne. Prevod depozit na státní dluhopisy se uskutecnil na doporucení dozorcí rady Fondu rozhodnutím valné hromady Fondu.

I. 3. Poskytování financních prostredku z PGRLF podnikatelským subjektum:

PGRLF poskytuje financní prostredky na základe "Pokynu pro poskytování garance a dotace prostrednictvím Podpurného a garancního rolnického a lesnického fondu, a. s. ", vydaných pod c. j. 1223/94-200, 820/94-225 ze dne 5. 5. 1994, ve znení pozdejších zmen a doplnku (dále jen "Pokyny"), které stanoví obecné podmínky pro poskytnutí podpory pro príjemce a podmínky pro úverující banky a formy podpory.

Specifickým kritériem doplnkových programu bylo zapojení žadatele alespon do jednoho z programu Provoz, Zemedelec a Lesy. Soucástí žádosti bylo cestné prohlášení žadatele, že nemá, prípadne že rádne plní své závazky vuci státu, Fondu národního majetku CR, Pozemkovému fondu CR a Státnímu fondu tržní regulace v zemedelství. PGRLF údaje uvedené v cestných prohlášeních overoval pouze u Státního fondu tržní regulace v zemedelství. Od pocátku roku 1994 do konce roku 1998 PGRLF vydal 6 483 prohlášení o rucitelském závazku a uzavrel 12 296 smluv o poskytnutí dotace úroku z úveru.

Ke dni 31. 12. 1998 rucil PGRLF bankám cástkou cca 21,3 mld. Kc. V dusledku neplnení povinností príjemcu vuci bankám uhradil PGRLF již témer 1 mld. Kc.

Príjemcum prislíbil na úhradách cásti úroku cca 14,2 mld. Kc a do dne 31. 12. 1998 skutecne uhradil více než 8,2 mld. Kc.

Fond overoval naprosto všechny podmínky plnení cestného prohlášení príjemcu. Kontrolu úplne všech dotacních smluv pro Fond ve smyslu jeho stanov, ustanovení Pokynu, vykonávaly Územní odbory Mze CR. Kontrola všech dotacních smluv byla rádne provedena, zjištené závady v plnení dotacních podmínek byly rádne vymáhány vcetne soudních kroku.

Ohledne plateb záruk za subjekty neplnící úverové podmínky lze konstatovat, že puvodní predpoklad pri založení Fondu o úhrade cca 30 % garancí úveru se zdaleka nenaplnil. V porovnání s úcinností splátek úveru a garancí Fondu a bank ve státním vlastnictví je velmi rozdílný. Jestliže Fond docílil za kontrolované období 4,7 % úhrady garancí proti puvodnímu predpokladu 30 % a polostátní banky vysoko prekracují objem nedobytných úveru nad 35 %, pak Fond poskytoval garance velmi úspešne. Valná cást uhrazených garancí je spojena s úvery poskytnutými bankami, které již nemají oprávnení podnikat, jako jsou Agrobanka, Ekoagrobanka, Bankovní dum Skala, Pragobanka.

Uhrazené garance nejsou prímou ztrátou Fondu, jsou uzavreny splátkové kalendáre s Fondem. Kde subjekt není ochoten podepsat splátkový kalendár, tam je podána rádná soudní žaloba.

Rozdíl v prislíbených a uhrazených dotacích je zrejmý výše - jde o splátkový režim na celý prubeh úverové smlouvy zajištený dotacní smlouvou.

I. 4. Poskytování záruk a vztah PGRLF k úverujícím bankám:

Z duvodové zprávy k usnesení vlády CR ze dne 23. cervna 1993 c. 337 vyplývá, že PGRLF mel poskytovat podpory zemedelským subjektum prostrednictvím bank vybraných na základe výberového rízení. PGRLF však výberová rízení neprovádel, dotoval úroky a poskytoval garance príjemcum, kterým úver poskytla banka. U kontrolovaných príjemcu to bylo 17 ruzných bank, z nichž v dobe ukoncení kontroly NKÚ byly již dve v likvidaci a jedné byla odebrána licence. Ustanovení Pokynu bylo v rozporu s duvodovou zprávou k uvedenému usnesení vlády, nebot umožnovalo žadateli požádat o poskytnutí úveru libovolnou banku.

Duvodová zpráva vlády k výberovému rízení nezavazovala, ale pouze doporucovala. Zákon o zadávání verejných zakázek se na mechanizmus výberu bank nevztahuje. Výber bank nebyl uskutecnen po zcela zralé úvaze, protože by se okruh koncentroval pouze na velké polostátní banky, které v dobe zahájení cinnosti Fondu zcela odmítaly poskytovat zemedelským subjektum jakékoliv úvery. Výber banky klientem umožnil také poskytování úveru zahranicním bankám a pozdeji i úverním družstvum.

Základním posláním Fondu bylo a je zprístupnit úvery zemedelcum a dotovat úroky, aby se výrazne znásobil príliv pohotových penez s malou podporou rozpoctových prostredku. Fakt, že výber banky udelal klient a její ochota pristoupit na garancní podmínky Fondu znamenal, že masa úveru se výrazne zvetšila v dobe naprostého nedostatku rozpoctových prostredku a soucasne vysoké potreby investicních zdroju na obnovu technologických zarízení v zemedelství. Jedna koruna dotace prinesla zhruba 11 CZK investovaných! Tak se podarilo zvládnout vetšinu nutné technologické obnovy v zemedelství. Ve srovnání s Madarskem, které šlo cestou pujcky Svetové banky, velmi efektivne a rychle. Multiplikacní efekt, napríklad snížení skliznových ztrát, byl násobkem vložených prostredku. Není vecí Fondu, že nedostatecný bankovní dohled a poskytování neoduvodnených a nezajištených úveru bankami v jiných sektorech (napríklad na nákup akcií), zpusobil kolaps nekterých bank. Fond vetšinu úveru u techto bank dokázal prevést na jiné bankovní domy za podobných podmínek, jako byly u puvodních úveru.

Prestože Pokyny v cásti obecných podmínek pro poskytnutí podpory podnikatelskému subjektu obsahovaly podmínky pro úverující penežní ústavy (napr. posouzení ekonomické návratnosti predložených projektu), PGRLF závaznost Pokynu pro úverující banky nezajistil. Pro banku nebyly poskytované úvery rizikové vzhledem k výši rucitelského závazku PGRLF a dalšímu smluvnímu zajištení úveru v úverové smlouve. Z tohoto duvodu banky nebyly nuceny posuzovat ekonomickou návratnost podnikatelských zámeru.

Podmínky poskytnutí garance jakékoliv bance byly jasne a závazne definovány garancní smlouvou s bankou. Krome toho Fond uzavrel ješte také rámcové dohody s bankami, které upresnovaly nekteré záležitosti garance, napríklad mechanizmy predávání informací o prubehu úveru Fondu. Banky zcela nezbytne posuzovaly garantované úvery a v rade prípadu také úver odmítly i pres možnou garanci Fondu. Zvlášte markantne je videt posouzení úverových smluv v individuálním úrocení jednotlivých subjektu. Žádné úvery garantované Fondem nebyly poskytovány bez posouzení ekonomické návratnosti bankou. Výše uvedené procento uhrazených garancí proti ostatním sektorum hospodárství také jasne svedcí o kvalite posouzení návratnosti projektu.

Dotace úroku poskytoval PGRLF pouze na základe smlouvy s príjemcem; garance úveru poskytoval na základe "Prohlášení o rucitelském závazku", které predal žadateli o úver, a teprve po predložení tohoto prohlášení banka úver žadateli poskytla. PGRLF se tímto zbavil možnosti ovlivnit podmínky úverových smluv mezi bankami a príjemci a nevýhodne v nich sjednané podmínky akceptoval.

Prohlášení o rucitelském závazku bylo schváleno a predáno klientovi teprve tehdy, když banka poskytla závazný príslib úveru. Pak banka uzavrela konkrétní úverovou smlouvu se zahrnutím garancního závazku Fondu. Vzhledem k omezené garanci, vždy se na riziku podílel více klient a banka, než Fond. Pouze zcela specifické jednorázové programy pocítaly s garancí 100 %. Napríklad povodnové úvery a úvery na první privatizacní splátky, kdy subjekt nemel žádný jiný garancní majetek a úver byl zcela nedosažitelný. Fond byl založen k tomu, aby dostupnost úveru pro zemedelce zajistil a ne potlacil.

Bankám nestanovil žádná pravidla a dotoval úroky bez ohledu na jejich výši. Podle údaju PGRLF ke dni 31. 12. 1998 bylo rozpetí úroku u úveru se splatností:

- do 1 roku 14 až 24 %,

- do 2 let 8,44 až 24 %,

- do 3 let 7,33 až 23,10 %,

- do 4 let 6,83 až 24,46 % a

- nad 4 roky od 9 do 22,80 %.

Rozdílnou procentní výši úroku si stanovovaly i ruzné pobocky stejné banky. U kontrolovaných príjemcu byly výše úrokových sazeb ke dni uzavrení úverových smluv sjednány v rozmezí od 10 do 20,81 % s tím, že nešlo o pevnou výši úroku. Ta se v prubehu let v nekterých prípadech zvyšovala. PGRLF sice sjednával dotace úroku z úveru ve výši od 10 do 16 %, avšak v závislosti na zvyšování úrokové sazby úverující bankou je zvyšoval.

Ruznost úrokových sazeb i uvnitr banky je naprosto zdravý a správný jev. Nelze stejne úrocit ruzne ekonomicky silné a bance ruzne známé klienty. Výše úroku vyjadruje míru odhadovaného rizika. Fond rozhodne nijak neprispíval k nivelizaci úrokových sazeb. Popis praxe Fondu se stanovením dotace úroku je zcela mylný. Fond stanovil plošne procentní body dotace úroku podle znalostí vývoje prumerných úrokových sazeb, predikce a vývoje inflace, zvlášte v oblasti investic v zemedelství. Dotace byla stanovena fixne na období mesíce. Dotace se nijak nemenila v prubehu funkce úverové smlouvy klienta, jak se mylne uvádí. Nemenila se ani pri zmene úrokových sazeb bankou v prubehu existence smlouvy. Zmena se týkala vždy a zásadne jen nove uzavíraných dotacních smluv. Fond zásadne nezvyšoval dotaci úrokové sazby v závislosti na zvyšování úrokové sazby jakékoliv banky. Fond se rídil celkovou úrovní úrokových sazeb a inflace, jak bylo uvedeno výše. Rozhodne ne výší úrokové sazby banky, jak se tvrdí v kontrolním záveru.

PGRLF toleroval, že banky požadovaly jištení poskytnutého úveru krome garance státu i majetkem porízeným z podporeného úveru. Tím pripustil, že vlivem neschopnosti dlužníka splácet úver docházelo k predání majetku porízeného s úcastí prostredku ze státního rozpoctu bankám, které s ním mohly volne disponovat. Tento majetek pak pri platební neschopnosti klienta banka v nekterých prípadech prodala (napr. na základe dohody s prodejcem zpet tomuto prodejci), a to za ceny, které neodpovídaly skutecné hodnote tohoto majetku. Napr. v prípade firmy AGROPA, s. r. o., Doubravcice (okr. Kolín) prodala banka z duvodu nesplácení úveru stroje nakoupené z podporeného úveru po 14 mesících provozu za dohodnutou kupní cenu 850 tis. Kc, což odpovídalo 17 % porizovací ceny.

Garancní majetek nových zemedelských subjektu vzniklých v privatizaci neexistoval. Jediná cesta k úveru mohla být garance nove nabytým majetkem. Právní vztah k majetku nastal podle privatizacních zásad po splacení první splátky. Fond proto ve výjimecných prípadech garantoval úver první splátky Pozemkovému Fondu 100 %. Dále už subjekt byl zcela oprávnen garantovat nabytým majetkem. Vzhledem k rozmeru uhrazených garancí považuji i tuto citlivou cást funkce Fondu za úspešnou. Jiste ji za úspešnou a významnou pomoc považují vlastníci z privatizace. Rozhodne nebylo úmyslem vlády privatizovat velmi špatný zemedelský majetek tak, aby podnikatelé krachovali. Fond byl založen jako podpurný fond. Cenu prodeje zástav pri nesplácení úveru je nutné posoudit z hlediska rychlého poklesu cena realit v krátkém casovém úseku mezi garancí a její úhradou. Citovaný propad ceny není vinou Fondu, který byl pro rizikové podpory založen. Cenový pohyb vcetne zmen danových sazeb a ekonomických výsledku byl v dobe transformace zcela mimorádný. Presto Fond dosáhl výsledku zcela srovnatelných s podobnou Farmers Home Administration pusobící v nesrovnatelne stabilnejších podmínkách USA, která byla vzorem pro práci Fondu.

Banky v mnoha prípadech príjemcum umožnovaly cerpání prostredku úveru mimo úcel dotace (napr. na nákup prostredku nesouvisejících s predmetem dotace, platby za bankovní služby).

Každé porušení garancních závazku poskytnutím úveru mimo predem stanovený úcel daný programem Fondu, znamenal ztrátu garance pro banku a ukoncení dotací, vrácení dosud poskytnutých dotací pro klienta. Radu techto prípadu rešily kontroly Územních odboru Mze. Kontrolou prošly všechny dotacní a garancní smlouvy.

Z výše uvedeného vyplývá, že banky nenesly pri vysoké garanci státu a zajištení úveru majetkem dlužníka pri uzavírání úverových smluv témer žádná rizika. I pri nesplacení úveru klientem obdržely všechny své vynaložené prostredky vcetne úroku, z vetší cásti hrazených z prostredku PGRLF a prostredku z titulu garance hrazených výhradne z prostredku PGRLF.

Tvrzení zcela odporuje praxi Fondu. Banka byla vždy podílníkem nespláceného úveru a to jak garance, tak úroku. Stací proste porovnat míru garance Fondem, míru krytí úrokových sazeb dotací úroku. Fond se podílel na garanci v prumeru tretinou, klient a banka podobným podílem, podle rizikovosti projektu a klienta. Zajištení podle doporucení CNB vetšinou nekleslo pod 150 % jistiny, také bylo mnohdy 300 %. Fond v dobe vyššího krytí garantoval 80 % jistiny, negarantoval úroky. Pozdeji pouze 50 % jistiny investic a 30 % v provozu..

Prumerná spoluúcast klienta na krytí úroku byla nejnižší v pocátku funkce Fondu a to 3. 5 procentního bodu. V té dobe také rada klientu platila 18 - 25 procent úroku. Nejmenší spoluúcast klienta pri soubehu podpor, napríklad mládeže, cinila vždy jeden procentní bod.

Navíc PGRLF napr. za príjemce MAVIL SÁGA, s. r. o., Hranické Loucky (okr. Prerov), který ani neprevzal písemnou výzvu banky ke splacení úveru, uhradil jistinu ve výši 8,5 mil. Kc.

Úhrada garance bez predchozí výzvy klienta bankou k zaplacení jistiny je jiste významným pochybením Fondu. Zásadne odporuje Fondem schváleným a podepsaným garancním závazkum.

II. Nedostatky v cinnosti MZe, MF a PGRLF pri poskytování prostredku státního rozpoctu prostrednictvím PGRLF:

II. 1. Mze CR:

MZe jako ústrední orgán státní správy pro zemedelství, vodní a lesní hospodárství, jako správce kapitoly státního rozpoctu a jako zakladatel a jediný akcionár PGRLF:

- založilo k poskytování prostredku státního rozpoctu akciovou spolecnost PGRLF, a to i presto, že tento po-

stup nebyl v souladu se zákonem c. 576/1990 Sb. ;

Založení PGRLF a. s. bylo v souladu s usnesením a zámerem vlády, není v rozporu s citovaným zákonem.

- nevymezilo obchodní spolecnosti PGRLF práva a povinnosti pri správe rozpoctových prostredku, címž ne-

zajistilo, aby PGRLF plnil povinnosti vyplývající zejména ze zákona c. 576/1990 Sb., což predevším znamená, aby jako správce rozpoctových prostredku provádel jejich vyúctování a úcelove nespotrebované prostredky vcetne jejich výnosu odvádel do státního rozpoctu;

Práva a povinnosti PGRLF byly jasne vymezeny a realizovány pri vyúctování státního záverecného úctu, shodne s praxí Exportní a garancní pojištovny, Ceské exportní banky a Ceskomoravské zárucní a rozvojové banky. Právní názor na nutnost zmeny rozpoctových pravidel se vždy lišil mezi MF a NKÚ u všech citovaných institucí.

- provádelo zúctování prostredku uvolnených PGRLF se státním rozpoctem a vždy je uvedlo v rozporu se skutecností jako spotrebované;

Prostredky vynakládané na dotaci úroku z úveru byly z hlediska SR spotrebované, Fond je uvolnoval a uvolnuje v souladu s úverovou smlouvou po celou dobu jejího trvání. Tím významne prispívá ke zmnožení zdroju s pécí rádného hospodáre.

- zajištovalo úkoly PGRLF výhradne svými zamestnanci a na své náklady;

Odpovídá usnesení vlády, jak bylo cílem pro omezení režijních nákladu pri provozu Fondu. Samostatný aparát Fondu by nepochybne byl mnohem dražší.

Presto Fond byl nucen z výnosu depozit hradit náklady spojené s údržbou portfolia cenných papíru v majetku Fondu a náklady spojené zvlášte se soudním vymáháním. Právní odbor Mze CR nemá žádné kapacity pro zabezpecení tohoto rozsahu soudních konání, Fond zajistil tuto oblast mandátní smlouvou s firmou vybranou výberovým rízením. Stejne tak Mze nemá žádné kapacity spojené s odborností - oprávnením k výkonum na trhu cenných papíru. Podobne byla vec rešena výberovým rízením a mandátní smlouvou.

- nezajistilo dusledné dodržování Pokynu presto, že cinnost PGRLF vykonávali výhradne jeho zamestnanci, což vedlo v nekterých prípadech k neoprávnene vyplaceným dotacím úroku z úveru a dalších prostredku z titulu garance;

- nezajistilo dostatecnou kontrolu úcelovosti poskytnutých financních prostredku.

Mze CR se podílelo prímou kontrolní cinností na práci Fondu jak v dozorcí rade, tak kontrolou klientu a plnení dotacních a garancních smluv Územními odbory. Tato kontrola proverila naprosto všechny smlouvy. Závery byly ihned realizovány pri dílcích zjišteních, jak vuci klientum, tak vuci bankám okamžitým zrušením garancních a dotacních smluv, následne dohodou o rešení, ci soudní cestou.

Kontrolní funkce byla jednoznacne posílena dále okamžitým predáváním všech uzavrených dotacních a garancních smluv zemedelskému výboru snemovny parlamentu CR, jak odpovídá Pokynum Fondu.

Oprávnení ke kontrole dle vlastní úvahy mají též kontrolní útvary Mze CR a MF CR, zcela nezávisle. Kontroly probehly na specificky obtížných prípadech, napríklad porušení garancních závazku nekterou z pobocek, zvlášte u velkých bank. Kontroly vedly vesmes k podání soudních žalob.

Všechny kontrolní závery projednalo vedení Mze CR a dozorcí rada Fondu, jeho predstavenstvo s jasným rozhodnutím ohledne smluv a dalšího postupu.

II. 2. MF CR:

MF jako ústrední orgán státní správy pro státní rozpocet, státní záverecný úcet a státní pokladnu (zastoupené prostrednictvím svých zástupcu v predstavenstvu a dozorcí rade PGRLF) :

- nezajistilo, aby postup pri poskytování prostredku státního rozpoctu prostrednictvím PGRLF byl v souladu se zákonem c. 576/1990 Sb. ;

- tolerovalo poskytování prostredku státního rozpoctu PGRLF prostrednictvím kapitoly "Ministerstvo zemedelství" podle § 5 zákona c. 576/1990 Sb. s vedomím, že PGRLF není konecným príjemcem dotace, ale podle predmetu podnikání vykonává "správu rozpoctových prostredku urcených pro podporu zemedelské prvovýroby a lesního hospodárství ze státního rozpoctu" a prostredky následne prerozdeluje konecným príjemcum;

- akceptovalo, že MZe opakovane zúctovávalo vuci státnímu rozpoctu prostredky pridelené PGRLF jako spotrebované, prestože to bylo v rozporu se skutecností;

- podílelo se na rozhodování orgánu PGRLF svými zástupci

Právní výklad MF CR o postavení Fondu vzhledem k užití rozpoctových pravidel s ohledem na poskytování dotací v prubehu trvání úverové smlouvy nevyžadoval novelizaci zákona i s ohledem na stejný postup v prípade Exportní a garancní pojištovny, Ceské exportní banky a Ceskomoravské rozvojové a zárucní banky, shodne založené jako akciové spolecnosti spravující podobným zpusobem prostredky státního rozpoctu. Opacný postup by zcela zabránil poskytování podpor dotací úroku z úveru na dobu delší než jeden rok. Smyslem založení všech citovaných institucí byla práve také podpora dlouhodobejších úverových vztahu.

II. 3. PGRLF:

PGRLF jako obchodní spolecnost, která spravuje prostredky státního rozpoctu urcené pro podporu zemedelské prvovýroby a lesního hospodárství:

- nezajištoval po celou dobu své existence svou cinnost vlastními zamestnanci presto, že je samostatným práv-

ním subjektem. Tím soustavne porušoval ustanovení § 1 odst. 4 zákona c. 1/1991 Sb., o zamestnanosti, v platném znení, které mj. stanoví:

"Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnení bežných úkolu, vyplývajících z predmetu její cinnosti, zajištovat svými zamestnanci, které k tomuto úcelu zamestnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce …";

Cinnosti na které nemá obchodní spolecnost vlastní zamestnance muže zajistit mandátní, nebo jinou smlouvou. Aplikace uvedeného ustanovení je nesprávná. Právní odbor Mze CR ji odmítnul v pripomínkách ke kontrolnímu záveru. Práce ekonomického a kontrolního útvaru Mze CR byla stanovena pro Fond usnesením vlády a významne snížila režijní náklady Fondu. Rozhodnutí vlády bylo s ohledem na nesrovnatelne vyšší režijní náklady jiných obdobných institucí zcela správné a usporilo prostredky státního rozpoctu.

- neprovádel vyúctování prostredku poskytnutých ze státního rozpoctu a financní prostredky, které nepoužil ke stanovenému úcelu, neodvádel zpet do státního rozpoctu. Ke konci roku 1998 tak zadržoval financní prostredky státního rozpoctu ve výši cca 5,5 mld. Kc. Tím porušil ustanovení § 30 odst. 1 zákona c. 576/1990 Sb., které mj. stanoví:

"… zadržené prostredky státního rozpoctu republiky… jsou subjekty, kterým byly poskytnuty, povinny odvést ve stejné výši státnímu rozpoctu republiky …";

- použil v kontrolovaném období prostredky státního rozpoctu urcené na podporu zemedelství a lesního hospodárství na nákup cenných papíru. Prislíbené dotace cásti úroku z úveru a úhrady garancí vyplývajících z rucitelských závazku hradil až z financních prostredku získaných z prodeje cenných papíru;

Na nákup cenných papíru použil Fond výnosy z depozit, nikoliv prostredky státního rozpoctu. Nákup cenných papíru sloužil ke zvýšení podílu Fondu na majetku klícových potravinárských firem, kde bylo úcelné zhodnotit puvodne nízký majetkový podíl. V jiných prípadech Fond naopak cenné papíry odprodal a nakoupil státní cenné papíry. Napríklad: nákup cenných papíru Chmelarské pojištovny Žatec a. s. v hodnote cca 100 mil CZK se do roka revitalizací pojištovny zhodnotil na nabídkovou cenu cca 300 mil CZK. Podíl dnes po vstupu strategického partnera vybraného ve spolupráci s Fondem, má hodnotu cca 500 mil.czK. Dnes CSOB pojištovna a. s. je velmi stabilním ústavem s podílem na trhu smluvního pojištení vozidel a jedním z nejlepších zajištení. Je pevnou cástí skupiny CSOB v majetku KBC.

Fond nakládal s cennými papíry ve svém majetku s pécí rádného hospodáre. Lze porovnat napríklad ceny prodeje nekterých akcií a jejich dnešní hodnoty. Napríklad odprodej Milo a Seliko a. s. za cca 500 mil.czK aranžovaný spolu s Restitucním a investicním fondem a. s., kde následný vývoj znamenal znehodnocení akcií na hodnotu menší než desetina.

- opakovane uzavíral smlouvy na dotace úroku z úveru a garance úveru i s príjemci, kterí neplnili podmínky dríve uzavrených úverových smluv, prestože není na podporu právní nárok.

Napr. firma AGROPA, s. r. o., Doubravcice (okres Kolín), neplnila úverové podmínky. PGRLF o této skutecnosti vedel a presto kladne vyrídil další její dve žádosti o dotaci úroku z úveru a garanci úveru a z titulu garance uhradil pres 6 mil. Kc. Dále príjemce Robert Svoboda's FARM, Hradecko 61 (okres Plzen-sever) neplnil podmínky úverové smlouvy, presto mu PGRLF poskytl dotaci a garanci na další úver. Z titulu garance prvého úveru PGRLF uhradil cástku 1,5 mil. Kc a z titulu garance druhého úveru cástku 21,2 mil. Kc;

Tvrzení, že Fond vedome uzavrel nové smlouvy pri soucasném neplnení starých dotacních a garancních smluv odmítám. Osobne žádný podobný prípad neznám. Presto nelze vyloucit, že k nemu mohlo dojít a je to jiste závažné pochybení Fondu odporující Pokynum Fondu.

- nezajistil, aby smlouvy uzavírané s príjemci až do roku 1998 obsahovaly závazek dodržovat Pokyny;

Každá dotacní a garancní smlouva od pocátku Fondu obsahuje závazek plnit Pokyny Fondu v plném rozsahu. V celé práci Fondu je zrejmé, že nedodržování Pokynu Fondu, zvlášte úcelu vynaložených prostredku, vždy znamenalo zrušení smlouvy a následné vrácení dotacních prostredku, zrušení garance úveru.

- poskytoval garance jednostranným právním aktem na základe "Prohlášení rucitele", címž se zbavil možnosti stanovit podmínky pro úverující banky;

Fond stanovil podmínky v Prohlášení rucitele i v rámcových smlouvách o nekterých otázkách vztahu banky a Fondu. Pro všechny záležitosti mezi Fondem a bankou je Závazek rucitele vycházející z príslušných právních úprav dostatecný. Svedcí o tom rádove nižší hodnoty uhrazených garancí, proti obvyklým pomerum klasifikovaných úveru u polostátních bank. Jiné stanovení podmínek Prohlášení rucitele by nepochybne vedlo k zásadnímu omezení poskytování úveru. Fond byl založen práve pro podporu získání úveru, ne pro jejich zamezení.

- neprovádel dusledne kontroly dodržování podmínek stanovených v Pokynech.

Fond kontroloval plnení všech dotacních a garancních smluv zcela bez výjimky a to prostrednictvím Územních odboru Mze CR. Samostatné kontroly z vlastního rozhodnutí provedly kontrolní odbor Mze CR, odbor Ekonomiky a financování Mze CR, kontrolní odbor MF CR a dohled zemedelského výboru snemovny parlamentu CR, který má k dispozici všechny dotacní a garancní smlouvy ihned.

III. Další zjištené nedostatky v systému poskytování prostredku ze státního rozpoctu prostrednictvím PGRLF:

III. 1. Nedusledný postup PGRLF pri posuzování žádostí a nedostatecná kontrola:

Podpora PGRLF poskytovaná formou dotace cásti úroku z úveru a garance jistiny úveru podle Pokynu nemela být poskytnuta subjektum neplnícím závazky vuci státu, Fondu národního majetku CR, Pozemkovému fondu CR a Státnímu fondu tržní regulace v zemedelství. Tuto skutecnost potvrzovali žadatelé cestným prohlášením v žádosti predkládané PGRLF. Kontrolou bylo zjišteno, že institut cestného prohlášení neplní svou funkci, nebot ze 42 kontrolovaných príjemcu podpory jich 15 neplnilo závazky vuci nekteré z uvedených institucí. Na dotacích úroku z úveru takovýmto príjemcum PGRLF vyplatil celkem cca 46 mil. Kc a v konecném dusledku za ne zaplatil z titulu garance celkem cca 85 mil. Kc.

Darila se úzká spolupráce se Státním fondem tržní regulace a s Pozemkovým Fondem pri kontrole nedodržení platebních závazku. Zcela chybela soucinnost s orgány sociálního zabezpecení a financními úrady, které ze zákona jsou vázány mlcenlivostí o závazcích klienta. To se jiste negativne projevilo na nekterých prípadech predaných k trestnímu stíhání. Uvedená výsec prípadu je v príkrém rozporu s celkovým pomerem vydaných prostredku a garancí a s jejich ohrožením, nikoliv ješte ztrátou. Nemuže být merítkem celkové práce Fondu. Ta je v toto oblasti ve srovnání s bankami výrazne, násobne lepší. Což neznamená, že se nedalo zabránit nekterým problémum.

Podpora mela být poskytnuta pouze na ekonomicky návratné podnikatelské zámery v rámci vyhlášených programu. PGRLF nestanovil žádné požadavky na obsah podnikatelského zámeru. V prubehu let 1994 až 1998 posuzoval podnikatelské zámery pouze z hlediska, zda predpokládané užití prostredku úveru je v souladu s vyhlášenými programy, aniž zkoumal ekonomickou návratnost ci reálnost provedení predloženého podnikatelského zámeru. Vetšina kontrolovaných podnikatelských zámeru postrádala ekonomické vyhodnocení. Bylo zjišteno, že 17 z 80 kontrolovaných úveru nebyli podnikatelé schopni splácet a PGRLF za ne z titulu garance celkem uhradil cca 119 mil. Kc.

Nestanovit konkrétní parametry podnikatelského zámeru bylo cílem vlády pri založení Fondu. Predstava, že bude o strukture podnikatelského zámeru predkládaného bance k úverovému krytí rozhodovat státní úredník z centra, to je predstava vláde, v které jsem pracoval, zcela cizí. Fond stanovil pouze úcel podpory, smer podpory. A to bylo zámerem, nikoliv stanovit konkrétní podmínky podnikatelského zámeru. Tím by se Fond vracel zpet do doby plánovitého rízení ekonomiky se všemi jejími negativními dusledky. Ekonomické vyhodnocení projektu je zcela zásadne dáno schopností klienta splácet úver. A výsledky jsou pro Fond velmi dobré, proti predpokladum 30 % nesplácených úveru dosáhl méne než 5 %!

Podpora podle programu Mládí se vztahovala na majitele rodinné farmy, kterí na ní hospodarili v rámci programu Provoz, Zemedelec nebo Lesy. Kontrolou bylo zjišteno, že PGRLF poskytl v jednom prípade podporu príjemci, který nebyl majitelem rodinné farmy (Havelka Robert, Okrínecká 794/3, Praha 9) a v jednom prípade príjemci, který rodinnou farmu neprovozoval (Josef Dragún, Vrtov 577, Velká Bystrice, okres Olomouc). Podpora poskytnutá v techto obou prípadech predstavovala cástku cca 3,3 mil. Kc.

Pokud jsou uvedené prípady pravdivé, nepochybne jsou významným pochybením Fondu. Zásadne to odporuje Fondem schváleným a podepsaným garancním závazkum.

Kontrolu poskytování podpor prostrednictvím programu PGRLF mely zajištovat dle Pokynu na základe dohod s PGRLF odbor ekonomiky a financování MZe, územní odbory MZe (dále jen "ÚO MZe") a další orgány podle zvláštních zákonu. V roce 1994 byly provedeny kontroly u peti príjemcu, u nichž bylo zjištováno, zda nedošlo k soubehu podpor poskytovaných MZe a PGRLF. Kontrola se stejným zamerením probehla v roce 1996 u 69 príjemcu a kontrola úcelovosti v 62 prípadech. O nedostatecnosti kontrol svedcí skutecnost, že vzhledem k poctu uzavrených smluv bylo do konce roku 1997 provereno pouze 1,1 % prípadu.

Uvedená kontrola byla 100 %ní kontrolou dotací poskytovaných jako prímé platby Mze CR. Zakázaný soubeh byl zkontrolován u všech dotacních smluv Mze CR. Množství smluv Fondu je výrazne vyšší a nelze vyvozovat jakékoliv závery z pomeru poctu smluv.

Rozsáhlejší kontrola úcelovosti byla provedena ÚO MZe až v roce 1998. Do doby ukoncení kontroly NKÚ nebyly výsledky této kontroly vyhodnoceny.

Od pocátku práce Fondu probíhala permanentní kontrola všech uzavrených dotacní a garancních smluv. Nebyla zahájena v r. 1998, ale byla prakticky pred dokoncením. Výsledky kontrol rešilo predstavenstvo Fondu ihned, jak výše uvedeno. NKÚ nebral v úvahu ani objemy dílcích kontrol a jejich prubežné výsledky, ani kontroly provedené kontrolním útvarem Mze CR a MF CR z jejich vlastního rozhodnutí jednorázove.

III. 2. Dusledky nedostatecné kontroly:

PGRLF dusledne nekontroloval údaje v žádostech a nesledoval naplnení podnikatelských zámeru. Nezabýval se cinností príjemcu a nereagoval dostatecne na upozornení banky v prípadech, kdy klient úver a úroky nesplácel.

Napr. firma SAMPE, spol. s r. o., Praha 4 v dobe podání žádosti byla dlužníkem vuci Ceské správe sociálního zabezpecení a financnímu úradu, presto v cestném prohlášení uvedla, že dlužníkem není. Dále v dobe podání žádosti provozovala tato firma zemedelskou prvovýrobu a lesní cinnost pouze 16 dnu, pritom mela být splnena podmínka, že žadatel musí mít alespon 50 % celkových príjmu ze zemedelské prvovýroby a lesní cinnosti. Presto tato firma obdržela od banky úver ve výši 20 mil. Kc, který PGRLF garantoval a k nemuž poskytoval dotaci na cást úroku z úveru. Témer 7 mil. Kc príjemce pro naplnení podnikatelského zámeru nepoužil a tyto prostredky bance ani PGRLF nevrátil. Príjemce podnikatelský zámer nesplnil a svou cinnost ukoncil konkursem. PGRLF v tomto prípade uhradil za dotaci úroku z úveru a následne z titulu garance cca 21 mil. Kc.

Pokud je zjištení pravdivé, je jiste významným pochybením Fondu. Zásadne odporuje Fondem schváleným a podepsaným garancním závazkum.

III. 3. Vymáhání pohledávek:

Na základe mandátní smlouvy, kterou PGRLF uzavrel s firmou KOMPRAFIN, spol. s r. o., vymáhala uvedená firma pohledávky, které vznikly úhradou z titulu garance za príjemce podpory, z prebytku nebo vrácení dotací nebo postoupením pohledávek. V puvodní mandátní smlouve ze dne 12. 9. 1995 byla pro KOMPRAFIN, spol. s r. o., za vymáhání pohledávek stanovena odmena v rozmezí 5 až 7 % ze skutecne uhrazené pohledávky. Dodatkem ze dne 12. 12. 1995 byly této firme prevedeny k vymáhání další pohledávky, avšak již za jiných platebních podmínek; bylo dohodnuto poskytnutí nevratné zálohy ve výši 2 % z celkové cástky a odmena ve výši 4 % ze skutecne vymožené pohledávky.

Zmena smluvních podmínek byla uskutecnena na návrh dozorcí rady a s ohledem na narustající agendu právních úkonu pri vymáhání a soudním konání. Firme byla sverena pravomoc zastupování v obtížných soudních sporech, napríklad pri sporu s pobockou jedné velké banky o porušení podmínek garance a následné zrušení garancní smlouvy Fondem. Ve veci bylo podáno trestní oznámení.

Do konce roku 1998 vymohla firma z puvodní cástky 490 mil. Kc pohledávky ve výši 31 mil. Kc, což je 6,3 %, a z cástky 935 mil. Kc prevedené na základe dodatku vymohla necelé 3 mil. Kc, což je 0,3 %. Do konce roku 1998 tedy firma vymohla pohledávky ve výši 34 mil. Kc, pricemž PGRLF jí uhradil cástku 60 mil. Kc.

Predstava, že lze posuzovat vynaložené náklady zpet získanými prostredky je zcela falešná. Fond, jako instituce spravující státní prostredky si nemuže dovolit nezažalovat sebemenší cástky a nese náklady dlouhodobých soudních konání. Všechny prípady nedodržení splátek, garancí, dotacních smluv jsou rádne zažalovány a soudní rízení probíhá. Firma podle mandátní smlouvy také zajištovala dohody o splátkovém kalendári se subjekty, za které Fond uhradil záruku. Uvedené srovnání je vhodné nejvýš pro komercní firmu, která si vybírá pohledávky, které chce vymáhat. Fond se musí zabývat bez výjimky se všemi a nese transakcní náklady. V dlouhodobejším horizontu lze srovnat náklady a úcinnost práce Fondu a napr. Fondu národního majetku s vlastním obrovským aparátem právníku, kde po léta se stav pohledávek FNM prakticky nezmenil.

III. 4. Hodnocení úcinnosti úveru:

Ze 78 kontrolovaných úveru nebyl do doby ukoncení kontroly NKÚ ve ctyrech prípadech stanovený podnikatelský zámer príjemcu realizován vubec, pricemž PGRLF v techto prípadech uhradil na dotacích a z titulu garancí témer 26 mil. Kc a v deseti prípadech byl podnikatelský zámer realizován príjemci pouze cástecne a prostredky ve výši cca 46 mil. Kc byly zcásti použity k jiným úcelum. Napr. :

- prípad firmy SAMPE, spol. s r. o., Praha 4, kdy neuskutecnený podnikatelský zámer skoncil konkursem firmy

(viz cást III. 2 tohoto kontrolního záveru) ;

- v prípade firmy AGROPA, s. r. o., Doubravcice (okr. Kolín) banka zastavené stroje prodala;

- firma AGRO Cáslav, s. r. o., Praha 9-Horní Pocernice v dobe kontroly NKÚ již nevlastnila stroje, které porídila v roce 1996 z úveru ve výši více než 5 mil. Kc;

- Ing. Libor Rokos, Vernerice 251 (okr. Decín) odprodal stroje porízené z podporeného úveru za cenu témer 1,5

mil. Kc; prostredky nevrátil PGRLF a použil je na jiný úcel;

- firme Avicom, a. s., Ceská Kamenice, Jánská 37 (okres Decín) byly financní prostredky poskytnuté z PGRLF

na dotaci úroku odcerpány z bankovního úctu na základe rozhodnutí soudu ve prospech zdravotní pojištovny a rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpecení o prikázání pohledávky a odepsání z úctu. Príjemce zablokování svého bankovního úctu PGRLF neoznámil. Financní prostredky ve výši cca 3,8 mil. Kc poskytnuté na dotaci úroku z úveru byly využity k úhrade závazku príjemce z titulu sociálního a zdravotního pojištení. Navíc príjemce zarízení porízené z úcelove podporeného úveru odprodal za smluvní cenu 5,9 mil. Kc.

Uvedené prípady rozhodne nesvedcí o úcinnosti podpory úveru Fondem, pokud jsou pravdivé, jsou jiste významným pochybením Fondu. Zásadne to odporuje Fondem schváleným a podepsaným garancním závazkum.

Úcinnost podpory Fondem je zcela zretelná v technologické obnove zemedelství v CR. Srovnání s okolními státy v transformaci má v této oblasti CR výrazný náskok. Bez Fondu by proste neexistoval a rešení by bylo mnohonásobne dražší pro státní rozpocet.

IV. Shrnutí a vyhodnocení:

Vláda CR svým usnesením ze dne 23. cervna 1993 c. 337 sice rozhodla o založení PGRLF jako obchodní spolecnosti, avšak zároven si byla vedoma, že tento postup není v souladu se zákonem c. 576/1990 Sb., proto soucasne uložila místopredsedovi vlády a ministrovi financí predložit vláde návrh novely rozpoctových pravidel republiky, podle které by bylo umožneno poskytovat prostredky státního rozpoctu urcené k úcelovým dotacím a financním výpomocem pro zemedelství a lesnictví prostrednictvím PGRLF.

Tento úkol daný vládou nebyl splnen.

MZe jako zakladatel a jediný akcionár a jako správce kapitoly státního rozpoctu nevymezilo PGRLF práva a povinnosti pri správe rozpoctových prostredku. PGRLF neprovádel rocní vyúctování financních prostredku. Celou cástku uvolnenou PGRLF z kapitoly "Ministerstvo zemedelství" v rámci dotací podnikatelským subjektum zúctovalo MZe jako spotrebovanou, ackoliv PGRLF v žádném roce pridelené financní prostredky státního rozpoctu ke stanovenému úcelu nespotreboval. Ke konci roku 1998 vykazoval prijaté a nevyplacené prostredky státního rozpoctu ve výši 5,5 mld. Kc.

MF jako ústrední orgán státní správy pro státní rozpocet, zastoupené prostrednictvím svých zástupcu v predstavenstvu a v dozorcí rade PGRLF, uvedený postup akceptovalo.

Na tyto základní nedostatky a jejich dusledky upozornil NKÚ již v roce 1997. MZe ani MF nejenže neodstranily nedostatky zjištené NKÚ, ale tato ministerstva ani nereagovala na upozornení dozorcí rady PGRLF, která výsledky kontrolní akce NKÚ projednala a doporucila predstavenstvu zmenit status na "státní fond".

Tato zjištení odmítlo jak MF CR, tak Mze CR ihned pri první kontrole NKÚ jako neduvodná, vysvetlení je uvedeno výše, jak právne, tak ekonomicky.

O nehospodárném nakládání PGRLF se sverenými prostredky svedcí zejména to, že:

- nevybíral banky na základe výberového rízení (což predpokládala duvodová zpráva k usnesení vlády CR

ze dne 23. cervna 1993 c. 337). Ze 17 bank, které kontrolovaným osobám poskytly úver, byly v dobe ukoncení kontroly NKÚ již dve v likvidaci a jedné byla odebrána licence;

Odmítnutí administrativního výberu bank, které vládní usnesení ani zákon neukládá, melo zcela zásadní pozitivní ekonomický význam v rustu úveru pro zemedelce a v konkurenci mezi bankami, zvlášte úcastí zahranicních bank. Jakékoliv úrednické vybírání banky pro klienta, by jen deformovalo konkurenci v úverech, úrokových sazbách a ztížilo by prístup k úverum. Cílem založení a práce Fondu je pravý opak - usnadnit prístup k úverum.

- akceptoval rozpetí výše úroku z úveru od 7 do 24 %, tzn. i úrokovou míru, která v té dobe nebyla obvyklá;

Rozpetí úrokových sazeb zcela odpovídalo rozdílu v ohodnocení rizik klienta a projektu bankou. Jakékoliv posuzování výše úverových sazeb by znamenalo pouze jejich obecný rust. Státní úredník není rozhodne ekonomickým prvkem pri posuzování podnikatelského zámeru a jeho ohodnocení bankou bylo základem práce Fondu. Opacný názor zcela odmítám, jako návrat úrední plánovité ekonomiky socializmu.

- neuzavíral smlouvy s bankami, ve kterých by bankám urcil podmínky v souladu s Pokyny; nedošlo tak ke

splnení jednoho ze základních zámeru, tj. k predpokládanému rozložení rizik mezi PGRLF, príjemce a úverující banky;

Garancní smlouvy obsahovaly a obsahují všechny potrebné závazky banky k dodržení úcelu poskytované podpory podle Pokynu Fondu. V rade prípadu byla garancní smlouva Fondem jednostranne zrušena pro porušení jejích podmínek bankou. Riziko bylo rozdeleno úmerne ekonomické situaci a v prubehu práce Fondu se garance snižovaly s rostoucí ekonomickou silou klientu.

- uzavíral smlouvy i s žadateli, kterí nesplnovali podmínky uvedené v Pokynech;

Tam, kde je jednotlivý prípad pravdivý, je jiste významným pochybením Fondu. Zásadne to odporuje Fondem schváleným a podepsaným garancním závazkum. Pocet techto prípadu v pomeru k poctu uzavrených smluv a jejich objemu je nevýznamný, presto jde o závažná pochybení Fondu.

- nevenoval pozornost posuzování podnikatelských zámeru žadatelu, což mj. vedlo ke skutecnosti, že PGRLF do konce roku 1998 uhradil jen z titulu garance bankám témer 1 mld. Kc.

Výše bylo uvedeno, jaký je pomer uhrazených garancí k vydaným - méne než 5 %. V konfrontaci s podobnými problémy u polostátních bank jde o rádove lepší výsledky. Ocekávání v dobe založení Fondu bylo 30 % uhrazených garancí. Fond dosáhnul výrazne lepších výsledku.

Na nehospodárné nakládání PGRLF se sverenými prostredky také upozornila nekolikrát dozorcí rada. Zejména upozornila na nevýhodné nákupy akcií za cenu nekolikanásobne presahující tržní hodnotu a na odkup špatných pohledávek od zemedelských prvovýrobcu.

Dozorcí rada upozornila na jeden prípad nákupu akcií Setuza a. s. za cenu presahující hodnotu obchodovanou na burze cenných papíru. Šlo o jednorázový nákup kontrolního balíku akcií, který posílil majetkový podíl Fondu. Což byla první cást operace, která mela pokracovat nákupem dalšího podílu v Setuze a. s. od FNM za 0. 05 % nominální hodnoty z rozhodnutí vlády. Tak by se vytvoril kontrolní balík akcií v klícovém zpracovatelském podniku, k pozdejšímu výhodnému prodeji. Druhá cást transakce - odkup od FNM usnesením vlády se neuskutecnila z duvodu, které me nejsou známy, ac byla jasne dohodnuta jak s odstupujícím, tak nastupujícím ministrem, s predsedou výkonného výboru FNM. Zrejme se transakce neuskutecnila pro úmrtí mého nástupce Ing. Václava Humpála, nebo z jiných me neznámých duvodu, protože postup zcela odpovídá aktivitám vlády v jiných prípadech.

Odkup pohledávek zemedelcu za nesolventními zpracovateli pred privatizací, byl rešením existujícího státního závazku za ekonomiku zemedelcu ohroženou problémy ješte státních podniku. Cena pohledávek byla stanovena jako vyvážený podíl mezi jejich skutecnou hodnotou a nominální hodnotou. Rozhodnutím Mze CR byla stanovena na 50 % nominální hodnoty. Pohledávky byla vesmes kapitalizovány a zvýšil se podíl majetku Fondu v klícových potravinárských podnicích. Celkovou rozvahu operace neznám, protože ješte neskoncilo celkové vyporádání celého objemu pohledávek. Predpoklad byl vyrovnaná bilance príjmu a výdaju Fondu.

Dozorcí rada také upozornila na vysokou výši úhrady za správu portfolia cenných papíru firmou Credit Suisse Asset Management Praha. Firma pro Fond zabezpecovala veškeré operace s cennými papíry v jeho držení lidmi s plným oprávnením k operacím na trhu s cennými papíry. Firma je 100 %ní dcerinou spolecností jednoho z nejvetších obchodníku s cennými papíry na svete. Její cena a kvalita jsou vysoké, odpovídají nejvyšším nárokum na tuto práci. Podle mých informací byla smlouva s firmou na doporucení dozorcí rady zrušena pro vysoké náklady a bylo vypsáno výberové rízení. Nerozumím jeho výsledku, když smlouva je uzavrena s firmou jinou, než která byla vybrána v rízení a úhrada je dvojnásobkem ceny práce puvodní firmy. Zamestnanci smluvního partnera Fondu nemají oprávnení obchodovat na trhu s cennými papíry. Predpokládám, že dozorcí rada Fondu vec rádne osvetlí.

Prestože PGRLF ve výrocní zpráve za rok 1998 uvedl, že "Princip podpory toku kapitálu do zemedelské a lesní prvovýroby s posunem v rozhodování o poskytnutí státní podpory do sféry bank se jeví stále jako efektivní", nepredložil žádnou analýzu, která by o efektivite a splnení úcelu vynaložených prostredku svedcila.

Fond predložil každorocne auditovanou zprávu o cinnosti verejné valné hromade, kde vždy vyhodnotil všechny výsledky své práce. Jako jedna z mála institucí státu v zemedelství, byl Fond zemedelskou odbornou verejností prijímán vždy pozitivne. Kritika se týkala pouze jednotlivostí, napríklad odmítnutí podpory nákupu nemovitostí, kterou Fond odmítnul opakovane pro zvýšená rizika pri ocenování nemovitostí.

Kontrolní cinnost jak ze strany PGRLF, tak predevším ze strany ústredních orgánu státní správy MZe a MF je nedostatecná. Tento poznatek byl již konstatován v kontrolním záveru z kontrolní akce NKÚ c. 95/13 zverejneném v breznu 1997.

Ke kontrolní cinnosti Fondu jsem se obsáhle vyjádril výše.

Shrnutí:

Kontrolní záver NKÚ k práci Fondu je velmi pozitivní všude tam, kde je skutecne kontrolním záverem a konstatuje skutecná pochybení proti zákonum a jiným normám. Zvlášte cenný je v prípadech, kdy konstatuje skutecné pochybení v plnení dotacních a garancních smluv at už jde o Fond, nebo dotovaný subjekt.

Názor na nekterá pochybení v legislativní oblasti je od pocátku mezi NKÚ a MF CR, Mze CR, zcela odchylný. Což neznamená žádné ztráty státních prostredku, jde jen o sporný názor na vyúctování. Je prokázáno, že postup Mze CR a MF CR prinesl nepochybne lepší efektivitu státních prostredku, než pri postupu uvedeném NKÚ.

Závery NKÚ jsou zjevne velmi chybné tam, kde se nezabývají kontrolou, ale prosazují ekonomický názor odlišný od použitého. S tím se nelze ztotožnit, odpovednost za ekonomiku je neprenosná a efektivnost a úcinnost práce Fondu je jasne prokázána i ve srovnání s jinými státními institucemi podobného zamerení.

Kontrolní funkci NKÚ vysoce ocenuji, ekonomické názory kontrolního záveru zvlášte pro oblast podpory úroku a garantování úveru musím však zcela odmítnout. Ostatne zákon neukládá NKÚ predkládat ekonomické návrhy, ale kontrolovat plnení zákonu a jiných norem státními institucemi. V tom je jeho funkce nesmírne užitecná a nezastupitelná.

Ocekávám, že stamiliardové cástky podpory bankovního sektoru prostrednictvím Konsolidacní banky bude provereno NKÚ se stejnou razancí jako v prípade PGRLF. Je to jiste v obou prípadech nezbytné a velmi dobré pro hájení zájmu danového poplatníka v CR.

Mgr. Ing. Václav Slavícek, bývalý námestek ministra zemedelství CR pro ekonomiku, bývalý predseda predstavenstva PGRLF a. s.

6. 3. 2000