Jihočeši jsou zdatní zemědělci

Jihočeši jsou tradičně zemědělským, ale i ekologicky orientovaným regionem. Při jmenování ředitelky nově vznikající Krajské správy Jihočeského kraje ČR Jany Sedláčkové to připomněla předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová.

Zároveň tuto hlavní partnerku pro spolupráci na regionální jihočeské úrovni předsedkyně ČSÚ představila hejtmanovi kraje Jiřímu Zimolovi. Navíc upozornila na důležité regionální výstupy, které úřad poskytuje a které státní správa i soukromé instituce mohou s důvěrou používat pro svoje plánování. Jde o data od mapování vývoje nezaměstnanosti, přes rozvoj odvětví v regionu až po růst cen. Letos byl například v elektronické podobě vydán Statistický průvodce obcemi Jihočeského kraje, který nabízí základní informace o jednotlivých městech a obcích Jihočeského kraje v členění podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Dalším praktickým výstupem je také aktuální Agrocenzus 2010 Jihočeského kraje, který mapuje důsledně situaci agrárního sektoru v regionu za posledních deset let.

Každý kraj v České republice má samozřejmě svá specifika i prvenství. V rámci celé republiky je například v Jihočeském kraji největší plocha pastvin (70 tisíc hektarů), kde se pase téměř 100 tisíc kusů zvířat. V kraji se chová také vysoký počet koní – nejvíce pak v okresech České Budějovice a Písek. Region se může pyšnit největším počtem narozených koní v zemi (žije tu 928 hříbat do tří let).

V kraji zaměřeném na zemědělství hospodaří na většině půdy právnické osoby, především jsou to družstva. Na tuto formu vlastnictví připadá třetina obhospodařované půdy, což je po kraji Vysočina druhý nejvyšší podíl. Z jihočeských okresů převažuje družstevní forma hospodaření především na Písecku, připadá tu na družstevníky 65 hektarů ze stovky obhospodařované půdy. Naproti tomu velmi nízké zastoupení družstev má okres Český Krumlov, kde převažuje hospodaření společností s ručením omezením. Prachatice zase bodují s vysokým podílem půdy v hospodaření fyzických osob.

Do hospodaření kraje zasahují ovšem i negativní vlivy. Tlak na snižování chovu prasat na mezinárodní úrovni byl důvodem, že se stav v kraji snížil za posledních deset let o 60 procent.