Jezy na dolním Labi se asi stavět budou

Němci stavby zastavili, ale v Čechách se s nimi stále počítá. Ministerstvo dopravy nepřehodnotí postoj k výstavbě jezů na dolním toku Labe. Nepřesvědčil jej o tom ani krok německé vlády, která se definitivně rozhodla zastavit práce na vodních dílech na německém území. Podle ministerstva dopravy jsou jezy v Malém Březně na Ústecku a Prostředním Žlebu na Děčínsku nutné.

"Jezy totiž mají vyrovnat plavební podmínky na parametry, které již nyní jsou na německé straně," tvrdí ředitelka odboru plavby a vodních cest ministerstva Magdalena Konvičková. Na německém úseku Labe, stejně tak jako na českém od ústeckých zdymadel nahoru proti proudu, mohou plout bez problémů lodě s ponorem 1,4 metru i za nízkého stavu hladiny řeky. Ovšem mezi Ústím nad Labem a německou hranicí je úsek, kde to v době sucha možné není a stává se, že se tak na dlouhé měsíce zcela zablokuje vodní cesta po Labi do Severního moře. Stavbu vodních děl podporuje napříkad i vládní zmocněnec pro severozápadní Čechy nebo krajští politici. "Rozvoj vodních cest přiláká do regionu investory," tvrdí zástupce hejtmana Jaroslav Foldyna.

Zásadní přehodnocení postoje ministerstva dopravy k jezům naopak požadují jejich odpůrci. "Pokud se Němci rozhodli zastavit práce, jsou podle nás na české straně zbytečné. Peníze určené na regulaci Labe tak budou zbytečně vynaloženými prostředky," řekl mluvčí ekologického sdružení Arnika Marek Jehlička. Členové této ekologické organizace navrhli, aby se prostředky věnovaly spíše na odstranění povodňových škod a budování protipovodňových opatření.

Ředitelství vodních cest, které je investorem výstavby, již požádalo ministerstvo životního prostředí o výjimku ze zákona na ochranu přírody. Výjimka je nutná pro zásahy v chráněných krajinných oblastech, jejichž správy jsou proti výstavbě. Vedle ekologů je proti jezům i samotné ministerstvo životního prostředí, které v březnu vydalo ke stavbě nesouhlasné stanovisko. Nový ministr Libor Ambrozek již dříve řekl, že v otázce jezů podporuje dosavadní postup úřadu.

Stavba vodních děl, včetně prohloubení dna řeky, vyjde na 6,2 miliardy korun s návratností 18 let. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu by se ale projekt už teď prodražil o dvě miliardy a ekologové částku odhadují ještě na víc. Konvičková tvrdí, že bez jezů nemá vnitrozemská vodní doprava naději přežít. Ministerstvo dopravy se domnívá, že jezy zvýší přepravu zboží po Labi na tři až čtyři milióny tun ročně. Nyní to je 1,3 miliónu tun.