Jednou budou automobily jezdit na obilí, brambory a cukrovku

Práce - 11.9.1997

Jednou budou automobily jezdit na obilí, brambory a cukrovku

Prudký pokles poptávky po potravinách po roce 1990 je zatím provázen i poklesem intenzity zemedelské výroby. Proti Evropské unii máme zhruba o 20-30 % nižší hektarové výnosy i užitkovost zvírat, takže se nadbytek orné pudy dosud nijak výrazne neprojevil. Taková produktivita ovšem nebude stacit po našem prijetí do Evropské unie, nebot by naše zemedelství nebylo konkurenceschopné a hrozil by jeho úpadek, jak už to ostatne zacínáme pozorovat na rakouském, portugalském ci finském zemedelství.

Ve vláde leží návrh na rešení tohoto stavu. Spocívá ve zvýšení intenzity zemedelské produkce - ovšem jen na omezeném množství kvalitní orné pudy. Výpocty ukazují, že na prelomu tisíciletí pri udržení sobestacnosti výroby potravin a zvýšení intenzity bude v Ceské republice prebývat asi 400 000 hektaru orné pudy. Pripocteme-li k tomu zapojení mezinárodního obchodu, dojedeme k císlu pul miliónu hektaru. Vláda si je také vedoma, že dosavadní prístup k rešení tohoto problému, jako jsou dotace na údržbu luk a pastvin, zatravnení ci zalesnení, má své meze a ve své podstate nemuže plne podporit ekonomickou a sociální úroven venkova, jeho osídlení i kvalitu venkovského života. Nadvýroba v intenzívních oblastech a následný pokles farmárských cen by tento problém ješte prohloubily.

Z hlediska životního prostredí ale vláda ve svém programovém prohlášení také urcila za základní prioritu své politiky snížení emisí a imisí, vznikajících provozem dopravních prostredku. Reálné rešení je ve využití bezolovnatých benzínu s prímesí kvasného lihu. Krome toho ze trí tun repkového semene, kolik se urodí na jednom hektaru, lze zase vyrobit jednu tunu oleju, at už potravinárských, ale hlavne nepotravinárských - do aut a traktoru, jež jsou stejne kvalitní jako oleje minerální, ale které se pri úniku do pudy rozpadnou za 21 dnu bez jakýchkoli ekologických následku. Že se z repkového semene vyrábí též bionafta (u cerpadel až o tretinu levnejší) se stejnými úcinky, je známá vec. A práve tento záver dává reálné východisko ve využití pul miliónu hektaru nadbytecné orné pudy.

Místopredseda vlády a ministr zemedelství Josef Lux to vykládá takto: Jednou z nejperspektivnejších možností rešení obou problému (tedy využití orné pudy pro nepotravinárské úcely a snížení emisí a imisí) je orientace nadbytecné zemedelské produkce na výrobu etanolu z obilí, brambor a cukrovky, vypestovaných na této pudy. Není to ostatne jenom ceský zámer zvyšovat spotrebu bezolovnatých benzínu na bázi bioetanolu, nýbrž svetový. Mnohde, jako treba v Americe, už to funguje.

Mužeme tedy už dnes nahlédnout do blízké budoucnosti ceského zemedelství. Ješte pred vstupem do EU bude stát ocenovat verejný zájem v horských a podhorských oblastech dotacemi na sklízení a údržbu trvalých travních porostu, zatravnení a zalesnení. V intenzívních oblastech pak bude podporovat nepotravinárské využití orné pudy, tedy pestování technických plodin na výrobu oleju, ale také takových druhu obilí, brambor a cukrovky, z nichž pak vyrobený líh, namíchaný do bezolovnatých benzínu, zkvalitní a možná i zlevní pohon automobilu, což zase bude šetrit prírodu i naše plíce. Zákon o lihu, jako legislativní východisko, už byl schválen.

Jirí Štych