JE NOVÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA ZÁRUKOU ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ?

Ing. Jiří Hužera

Vláda České republiky se svým usnesením č.235/98 o Zásadách regionální politiky přihlásila k principům regionální politiky EU .V duchu tohoto usnesení byl zpracován návrh Strategie regionálního rozvoje České republiky, představující základní koncepční dokument regionální politiky pro střednědobé období, který bude mít od roku 2000 dvojí využití:

a) bude sloužit v prvé řadě jako koncepční dokument regionální politiky v ČR pro potřeby budoucích orgán krajů

b) bude sloužit pro vnější použití pro budoucí programy strukturálních fondů EU, ČR bude muset v rámci tohoto víceletého programování (plánovací období 2000 - 2006) formulovat víceletou rozvojovou strategie-makroekonomickou a regionální -jako nezbytnou součást Národního rozvojového plánu ČR.

Charakteristika Středočeského kraje v pojetí strategické analýzy území regionu NUTS II Střední Čechy.

Středočeský kraj leží uprostřed Čech, je obklopen dalšími čtyřmi kraji a uzavírá ve svém středu hlavní město Prahu. Paprskovitě se sbíhající silniční a železniční síť, splavná Vltava a Labe a především úzká vazba s hlavním městem činí jeho polohu v rámci ČR mimořádně výhodnou. Naopak evidentní nevyváženost vztahu Prahy (metropole celorepublikového významu) a středních Čech (periférie Prahy) znamená pro region jistou nevýhodu. Tento fakt představuje určitou limitu v rozvoji kraje a staví jej do role zázemí Prahy se všemi přednostmi i překážkami, které z toho mohou vyplývat (tzn. doplňuje pražský průmysl a služby, zásobuje potravinami a poskytuje svůj rekreační potenciál).

V důsledku rozdílné nadmořské výšky a nižší míry zalesnění má sever a východ teplejší klima než jih. Toto území je jednou z nejteplejších oblastí celé republiky a poskytuje tak vynikající podmínky pro zemědělství. Nejníže položené části kraje, Česká tabule a Pražská plošina, patří k teplé oblasti s dlouhým a suchým létem, mírnou a suchou zimou. Vyšší partie Středočeské pahorkatiny a Brdské vrchoviny patří do chladné oblasti s krátkým létem, mírně chladnými a vlhkými přechodnými obdobími a dlouhou mírnou zimou s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Průměrný roční srážkový úhrn se na většině území Středočeského kraje pohybuje mezi 500 až 600 mm. Zatímco nejvyšší srážkový úhrn (800-1 000 mm) nalezneme na vrcholcích Brd, typický srážkový stín Krušných hor a Českého středohoří s ročním průměrným úhrnem 450 mm se projevuje na Slánsku a Rakovnicku (umožňuje pěstování kvalitního chmele).

Charakter přírodních podmínek hraje klíčovou roli pro lokalizaci zemědělské výroby. Střední Čechy mají v tomto směru oproti ostatním krajům výhodu. Především kvalitní půdy (černozemě), příhodné klima (teplá oblast s mírnou zimou), nízká svažitost terénu (rovina) a zdroj vody (možnost zavlažování při nedostatku srážek) řadí sever regionu (Polabí) do tzv. řepařské oblasti, která je vhodná k pěstování cukrovky, obilí, ovoce a zeleniny. Produkční schopnost zemědělské půdy se směrem k jihu a hlavně jihozápadu regionu vlivem především vyšší nadmořské výšky a nižší kvalitě půd (illimerizované a hnědé půdy) poněkud snižují.

K 31. 12. 1998 bylo ve Středočeském kraji 1 108 tis. obyvatel (11 % obyvatelstva ČR), s průměrnou hustotou 100,6 obyvatel na km2, zatímco ČR měla 131 obyvatel na km2. V okolí hl. m. Prahy a na severu kraje je zalidnění vyšší, na jihu a Rakovnicku nižší. V okresních městech žije 26,2 % středočeského obyvatelstva a ve všech 71 městech celkem 57,7 % obyvatelstva. Největší města jsou Kladno (71,7 tis. obyvatel), Mladá Boleslav (44,4 tis. obyvatel) a Příbram (36,9 tis. obyvatel).

Středočeský kraj má, s výjimkou hl. m. Prahy, nejstarší populaci v republice (průměrný věk 38,6 roku). Úmrtnost byla v roce 1998 nejvyšší ze všech krajů (11,3 ‰), což společně s podprůměrnou porodností mělo za následek úbytek obyvatelstva přirozenou měnou.

Přes nepříznivý populační vývoj zaznamenal Středočeský kraj v roce 1998 nejvyšší přírůstek přistěhovalého obyvatelstva v republice. Přistěhovalo se 12 991 osob a zároveň se do nového bydliště mimo Středočeský kraj vystěhovalo 7 489 osob. Zisk z této migrace činil 5 502 nových obyvatel. Podělily se o něho nejvíce okresy v blízkosti hl. města Prahy, tj. Kladno, Praha-západ, Praha-východ a Nymburk.

Průměrná měsíční mzda dosáhla celkem 11 563 Kč a proti roku 1997 se zvýšila o 1 041 Kč, tj. o 9,9 %.

Ke konci roku 1998 bylo na pracovních úřadech ve Středočeském kraji evidováno přes 34 tisíc nezaměstnaných (z toho více než 19 tisíc žen), proti roku 1997 se jejich počet zvýšil o 25 %.

Středočeský kraj náleží svou mírou nezaměstnanosti (6,06%) do středu mezi ostatní kraje. Z okresního pohledu dosahují nejnižších hodnot okresy Praha-východ (1,59 %) a Praha-západ ( 2,21 %). Nejvyšší hodnotu míry nezaměstnanosti ve Středočeském kraji v roce 1998 má okres Kutná Hora (9,30 %). Rozložení počtu nezaměstnaných na území Středočeského kraje odpovídá nejen místním podmínkám ve výrobní a podnikatelské sféře, ale i možnostem dojížďky za zaměstnáním do hl. m. Prahy.

Středočeský kraj je na předním místě v republice v pěstování obilovin a cukrovky, významný podíl má i pěstování brambor a řepky. V roce 1998 bylo sklizeno 1 199 tis. tun obilovin (18 % z republikové produkce), 917 tis. tun cukrovky (26,3 %) a 246 tis. tun brambor (16,2 %). U jmenovaných plodin byla sklizeň v roce 1998, kromě brambor, nižší než v roce předcházejícím.

Stavy hospodářských zvířat byly podle soupisu k 1. 3. 1999, kromě počtu prasat a drůbeže, nižší než v roce předcházejícím. Ve vztahu k 1. 3. 1998 se počet skotu snížil z 218 tis. kusů na 211 tis. kusů v roce 1999 (- 3,3 %). K mírnému zvýšení došlo u stavu prasat, z 601 tis. kusů na 604 tis. kusů v roce 1999 (0,5 %) a u stavu drůbeže, z 4 595 tis. kusů na 4 903 tis. kusů (6,7 %), z toho počet slepic poklesl o 5 %.

Středočeský kraj je tradičně charakterizován jako průmyslový region, v němž některá odvětví přesahují svým významem rámec kraje. Jedná se především o výrobu dopravních prostředků, zpracování ropy a chemický průmysl. Rovněž významný je i podíl potravinářského a kovodělného průmyslu.

Tržby z průmyslové činnosti, zaměstnanost a mzdy v průmyslu se v roce 1998; zjišťovaly u všech podniků s počtem zaměstnanců 100 a více. Podle souhrnných výsledků zjišťování překročily u těchto podniků celkové tržby z průmyslové činnosti 216 mld. Kč v běžných cenách a tím si průmysl Středočeského kraje i v roce 1998 zachoval (podobně jako v dřívějších letech) 15 ti procentní podíl na celorepublikové průmyslové produkci.

Tržby z průmyslové činnosti se zvýšily proti roku 1997 o 15,5 %, což bylo o 9,3 procentního bodu více než nárůst průmyslové produkce zaČR. Zasloužila se o to především stěžejní odvětví průmyslu Středočeského kraje, tj. výroba dopravních prostředků, ropný a chemický průmysl, kovodělný a potravinářský průmysl. V roce 1998 bylo ve sledovaných průmyslových podnicích zaměstnáno přes 99 tis. osob. Průměrná měsíční mzda dosáhla hodnoty 13 761 Kč.Proti roku 1997 mzdy v průmyslu Středočeského kraje vzrostly o 12,8 %

Hlavním cílem Regionálního operačního programu pro Střední Čechy bude dosažení vyváženého hospodářského růstu se silnými vzájemně výhodnými vazbami na hlavní město Prahu při respektování podmínek ochrany životního prostředí tak, aby region obstál v hospodářské soutěži s ostatními regiony v ČR a v zahraničí .

Strategie rozvoje regionu bude realizována pomocí těchto priorit :

1. Ekonomický rozvoj (podpora investiční činnosti,rozvoj malého a středního podnikání, rozvoj odvětví s růstovým potenciálem, nové technologie, modernizace výroby)

2. Rozvoj lidských zdrojů (rozvoj vzdělanosti ,rozvoj sociální a zdravotní péče,rozvoj bydlení a mobility obyvatel, rozvoj volnočasových aktivit)

3. Rozvoj infrastruktury (dopravní infrastruktura, energetická infrastruktura, vodní hospodářství, odpadové hospodářství)

4. Trvale udržitelný rozvoj venkova (rozvoj pracovních příležitostí na venkově,rozvoj zemědělství a lesnictví, ochrana životního prostředí, rozvoj služeb na venkově, rozvoj kultury a cestovního ruchu ve venkovském prostředí)

Regionální řídící a monitorovací výbor regionu NUTS II Střední Čechy ,resp.jeho pracovní skupina pro prioritu č 4.Trvale udržitelný rozvoj venkova na svých pracovních jednáních koncipovali soubor 4 základních opatření včetně realizačních výstupů .

Opatření :

4.1. Podpora malého a středního podnikání na venkově cestou využití místních surovin a tradičních produktů - realizační výstupy opatření

*projekty technické infrastruktury ve 20-30 obcích ročně

*adaptace 20-30 objektů ročně

*vznik 50 mikrofirem ročně

*provedení 10 vzdělávacích akcí ročně

*poskytnutí 3000 poradenských hodin ročně

4.2. Investice do péče o krajinu včetně revitalizace krajinných prvků a rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství - realizač. výstupy *realizace 60 projektů biokoridorů/center ročně

*realizace 60 projektů revitalizace vodních toků /ploch ročně

*zalesnění 400 ha a zatravnění 3 800 ha orné půdy ročně

*obnova 200 km lesních a polních komunikací ročně

*realizace 20 projektů na podporu bioverzity ročně

4.3. Zlepšení kvality života v malých obcích a udržení jejích ekonomických a obytných funkcí,rozvoj venkovských forem turistiky - realizační výstupy

*podpora 60 projektů dopravní obslužnosti

*rekonstrukce 60 km komunikací ročně

*vznik 60 sdružení obcí (”venkovských mikroregionů”) ročně

podpora 25 projektů mobilních zdravotnických a sociálních

služeb ročně

*podpora 25 projektů agroturistiky ročně

*poskytnutí technické pomoci u 35 projektů agroturistiky ročně

4.4.Zvýšení konkurenceschopnosti,kvality a intenzity zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství, rozvoj doplňkových a následných služeb pro zemědělství, lesnictví a zpracovatelský průmysl-realizační výstupy-

*provedení 10 vzdělávacích akcí ročně

*poskytnutí 3000 poradenských hodin ročně

*poskytnutí 80 podpor ročně

*podpora 12 projektů ročně

Z přehledu opatření je zřejmé ,že Regionální řídící a monitorovací výbor regionu NUTS II Střední Čechy ( resp. agentura BermanGroup ,která byla pověřena přípravou Regionálního operačního programu)plně respektuje Metodiku pro přípravu Národního rozvojového plánu (RDP) a v oblasti podpory zemědělství preferuje spíše podporu vytváření lepšího podnikatelského prostředí než přímou podporu zemědělské výroby.

Tento trend je patrný i v Sektorovém konzultačním dokumentuRozvoj venkova a multifunkční zemědělství ,který je členěn na dvě prioritní oblasti- Venkov a Zemědělství. V rámci Venkova jsou formulovány 3 , v rámci Zemědělství 5 priorit.

Problematiku podpory rozvoje venkova řeší i Plán rozvoje venkova pro SAPARD (předstrukturální fond EU pro budoucí členské země). Ve smyslu znění Nařízení Rady (EU) o podpoře Společenství pro předstupní opatření pro rozvoj zemědělství a venkova v žadatelských zemích v předvstupním období půjde o podporu projektů přispívajících :

* k úspoře nákladů a zvyšování efektivnosti farem,jejich reorganizaci a zavádění doplňkových aktivit

* ke zvyšování počtu pracovních příležitostí

k ochraně životního prostředí ,včetně podpory lepšího využití vedlejších produktů,

zvláště recyklace odpadů

* ke zlepšení hygienických podmínek,zejména potravinářských výrobků

* ke zlepšení kvality výrobků

* k podpoře welfare zvířat

* k uplatnění místní produkce,zejména místních specialit

* ke stabilní a rovnoměrné produkci a odbytu

* k podpoře mladých farmářů

* k dosažení stejných pracovních příležitostí pro muže a ženy

Z prostředků EU nelze financovat : investice podporující výrobu bez odbytu

do skladovacích kapacit

do porážek skotu,prasat a pod.

podporující výrobu tzv.citlivých zem.komodit

Program SAPARD tedy nelze chápat jako spásu českého zemědělství. Je to pouze počátek cesty k využívání finančních zdrojů EU prostřednictvím jejích strukturálních fondů.

Možná cesta řešení

Středočeský kraj ,jak bylo již konstatováno v úvodní stati tohoto příspěvku, má příznivé dispozice pro rozvoj zemědělské výroby.Při stále se zmenšujícím ” rozměru ” zemědělství je nepochybně nutné i na úrovni kraje se zamyslet nad novým rozvrstvením ” novou zonálností ” zemědělské výroby. Lze předpokládat, že zemědělské subjekty úspěšně hospodařící v řepařské oblasti se budou snažit si udržet vysoce intenzivní rostlinnou výrobu, tj. především pěstování potravinářské pšenice,cukrovky a řepky a vzhledem k možnosti pěstování kukuřice jako jadrného krmiva i udržet intenzitu výkrmu skotu i dojivost krav .Restrukturalizace těchto podniků se ponese spíše ve směru hledání souladu s optimální výrobní specializací a velikostí podniku při respektování vnějších vazeb na podnikatelské okolí podniku.

Pro podnikatelské subjekty hospodařící v horších půdněklimatických podmínkách půjde o zřejmě hlubší proces restrukturizace výroby, vycházející z nového pojetí vztahu zemědělské výroby a rozvoje krajinného prostoru, tedy o hledání nové rovnováhy mezi zemědělskou ”výrobností ” a ekologicko-ekonomickou stabilitou daného území.

Pomoci zemědělským podnikatelských subjektům s jejich restrukturací a jejich hlubším zapojením do spolupráce s orgány místní samosprávy a s ostatními podnikatelskými subjekty v daném území na bázi vzájemné prospěšnosti formou zpracování integrovaných projektů rozvoje venkovského prostoru a s využitím možnosti čerpání prostředků ze strukturálních fondů by mohla Regionální rozvojová agentura Střední Čechy. Zásluhou vlastní aktivity Agrárních komor Středočeského kraje jsou tyto představitelé zemědělských podnikatelských subjektů zakládajícími členy a na práci této agentury se plně podílejí. Dokonce se zvažuje ustanovení specielní pobočky agentury, jenž by byla specializovaná pro oblast rozvoje zemědělství a venkova.

Kontaktní adresa: Ing. Jiří Hužera; ČSÚ; Sokolovská ul.; 186 04 Praha 8