Informace o výrobku musí zákazník dostat
22.11.2001 | Denik.cz
Zákon o ochraně spotřebitele ukládá prodávajícím i takzvané základní informační povinnosti. Nutné údaje o zboží, které musí obchodník zákazníkům poskytnout, se dají rozdělit do několika skupin.
První tvoří údaje o vlastnostech výrobku, způsobu jeho použití a údržby a také o případném nebezpečí, které hrozí při nesprávném použití či údržbě. Jde-li o výrobek technicky nenáročný nebo určený jen ke krátkodobému používání, mohou být informace sděleny ústně - jinak musí být vždy uvedeny v přiloženém návodu na použití.
Druhá skupina se týká informací, které výrobek identifikují. Jde o jeho název, označení výrobce (dovozce či dodavatele), hmotnost (množství, velikost, rozměry).
Zákon také přesně stanoví i kategorie výrobků, jež musí obsahovat ještě další údaje. Na textilním zboží nesmí například chybět informace o materiálovém složení, na obuvi zase o materiálech použitých v jejich hlavních částech. U výrobků použitých, upravených nebo prodávaných s vadou či jinak omezenými užitnými vlastnostmi musí prodávající spotřebitele na tyto skutečnosti předem zřetelně upozornit.
Cena musí být vidět Další skupinu tvoří informace o ceně. Prodávající je povinen sdělit v souladu s cenovými předpisy spotřebiteli cenu prodávaných výrobků - a to zřetelným označením. To znamená, že tento údaj musí být uveden přímo na výrobku, případně na souhrnném ceníku, a to takovým způsobem, aby se mohl spotřebitel s ní bez dalšího seznámit ještě před případným jednáním o koupi.
Do poslední skupiny můžeme zařadit údaje o uplatňování odpovědnosti za vady výrobků - tedy reklamace. Prodávající musí zákazníka informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění reklamace, včetně sdělení o tom, kde tak lze učinit, a rovněž o provádění záručních oprav. Protože forma poskytování těchto údajů není stanovena a také vydávání reklamačních řádů už není povinné, může prodávající tuto svoji povinnost splnit i ústně.
Pro označení prodávaného zboží platí několik zásad - Musí být označeno přímo, to znamená na výrobku. Není-li to možné, připouští zákon náhradní možnost, například formou přiloženého letáku, ale i takto sdělené údaje musí být viditelné a srozumitelné. U výrobků, které nelze kvůli jejich povaze označit ani tak, nebo toto označení není účelné (například prodej váženého nebo kusového zboží), musí prodávající zákonem stanovené údaje sdělit na požádání ústně. - Prodávající nesmí odstraňovat a měnit označení výrobků. To se týká i jiných údajů uvedených výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem. - Výrobky je možno označit také symboly. Prodávající však musí spotřebiteli vhodně zpřístupnit informaci o jejich významu. - Písemné údaje a informace musí být v českém jazyce, nepřipadá tedy v úvahu, že k dispozici budou návody a další informace jen v cizích jazycích.
Další články v kategorii Podnikání
- Beermixy už nejsou jen letní osvěžení. Výrobci do nich přidávají funkční složky (10.04.2026)
- Džemy s příběhem. V Dobroládovně našli práci ženy před důchodem i syn s autismem (10.04.2026)
- Za „zelené baterie venkova“: Zemědělci a energetici volají po rozumném rozvoji bioplynových stanic (10.04.2026)
- Čokoládovna Steiner & Kovarik navýšila loni obrat o 35 mil. na 120 mil. Kč (10.04.2026)
- Brněnská pivnice měla zkažené potraviny. Kontrolou neprošlo maso i sýrové koule (09.04.2026)
- Manažer z korporátu se stal králem chlebíčků. Nyní vyrábí miliony lahůdek ročně (08.04.2026)
- Thajští rybáři bojují s drahou naftou, varují před kolapsem stomiliardového trhu (08.04.2026)
- Inflace v Česku vzrostla (08.04.2026)
- Jak rychle a efektivně pomoci zemědělcům v době drahé nafty? Spotřební daní na naftu (07.04.2026)
- Semix rozšiřuje výrobu: 65 milionů do fermentace (02.04.2026)

Tweet



