Hlavní téma je konkurenční schopnost

HN (Agroweb) 8.11.1999

Hlavní téma je konkurencní schopnost

Nadmerný rozdíl mezi výší podpor v ceském a evropském zemedelství je jen jednou z prícin nedostatecné konkurencní schopnosti našich agroproducentu. Vládní predvstupní program pocítá se dvema etapami príprav. Zemedelské podniky zatím reší problémy ztrátovosti a prežití, ac nároky jsou vyšší.

Ministr zemedelství Jan Fencl na zasedání senátního výboru pro hospodárství v ríjnu t. r. konstatoval, že státní podpory zemedelství v CR jsou ve srovnání s podporami priznávanými zemedelcum v zemích EU menší než ctvrtinové. V prepoctu na jeden hektar zemedelské pudy ciní za rok 171 USD, zatímco v EU 895 USD (5,2krát více). V prepoctu na jednoho pracovníka je tato podpora v CR 4,8krát nižší. Tento nadmerný rozdíl ve výši státní podpory je jednou ze základních prícin nedostatecné konkurenceschopnosti ceských zemedelských produktu. Jinou, co do významu druhou prícinou jejich nižší konkurencní schopnosti, projevující se na vnitrním trhu, vidí ministr v nedostatecné ochrane pred dovozem vysoce dotovaných agrárních komodit.

Tretí faktor omezené konkurencní schopnosti zemedelství CR tkví podle vyjádrení J. Fencla v nedostatecném integracním úsilí zemedelcu. Míní tím vytvárení spolecných institucí prvovýrobcu, jakýchsi odbytových družstev s komplexním servisem, která by dokázala prosadit vyrobené produkty na trhu za príznivejší ceny (to se napr. u veprového masa již podarilo odbytovému družstvu Agropork). Cást prvovýrobcu vyrábí nekteré produkty dráž, než je prodává zpracovatelum ci distributorum, ackoli jejich výrobní náklady jsou v prumeru nižší než náklady obdobné v zemedelské prvovýrobe zemí EU.

Závery, které z projevu ministra vyplývají, by mohly být: snížit dotace zemedelství v EU a zvýšit dotace v CR. Státní rozpocet CR ovšem volné prostredky na dotace nemá a nedávné zasedání EU v Berlíne, které tyto otázky projednávalo, opet prokázalo, že proces snižování zemedelských dotací v unii nebude nijak dynamický. Jednání se Svetovou obchodní organizací (World Trade Organisation) o obnove úcinné celní ochrany ceského zemedelství by ostatne byl krok zpet od liberalizace obchodu, ke které se CR zavázala v rámci asociacní dohody. Pripravovaná jednání mohou prinést jen dílcí ústupky a k plné liberalizaci bychom se mohli vrátit nejpozdeji v dobe vstupu do EU. Ceští výrobci musí proto hledat jiné cesty ke konkurencní schopnosti.

Ministerstvo zemedelství vypracovalo koncepci, která vychází z definování základního cíle: CR chce vstoupit do EU a prijmout spolecnou zemedelskou politiku se soucasným rozmerem svého zemedelství (objemem produkce) a zvýšenou produktivitou. V produktivite se zemedelská výroba v CR blíží úrovni neagrárních vyspelých zemí, ale má své rezervy. Do úrovne nejvyspelejších zemí unie ve své výkonnosti dost zaostává. Zemedelství se podílí na celkové zamestnanosti v CR necelými 4 %. Pracuje v nem dnes asi 200 tisíc farmáru, družstevníku a zamestnancu. Jeho podíl na tvorbe HDP v roce 1998 cinil 1,8 %, pricemž podíl celého agrárne zpracovatelského sektoru se odhaduje až na 15 %, podíl výdaju domácností na potravinárské výrobky na 30 %. Bilance zahranicního obchodu zemedelských produktu je od r. 1993 pasívní. Schodek v posledních trech letech ciní kolem 20 mld. Kc v bežných cenách. Podíl agroobchodu na ceském exportu se pohybuje mezi 5 a 6 % a na importu mezi 7 a 8 %. Byly doby, kdy bilance bývala príznivejší.

Produktivita ceského zemedelství podstatne vzrostla v reformním období od r. 1990 pri poklesu produkce v prumeru o tretinu. Z odvetví odešlo témer 400 tisíc lidí. Cistá pridaná hodnota se ve stálých cenách r. 1993 zvýšila z necelých 20 mld. Kc na více než 28 mld. (v bežných cenách na více než 32 mld.) a na jednoho pracovníka ze 72 tisíc Kc v r. 1993 na více než 130 tisíc v r. 1998. Presto ztrátovost v CR zaznamenává zhruba polovina zemedelských podniku. Rezervy jsou v restrukturalizaci produkce i v její produktivite, která ackoli ucinila velký skok, zustává v ruzných komoditách na úrovni 60 až 80 % produktivity zemí EU.

Ministerstvo zemedelství vypracovalo program prijatý vládou, který se chce s problémy prípravy ceského agrokomplexu na vstup do EU vyrovnat ve dvou etapách: První je revitalizacní, druhá adaptacní.

Cílem revitalizace proponované na období do r. 2002 je stabilizovat sektor po stránce financní. Zmení se struktura dotacní politiky a regulacní mechanismus pro hlavní zemedelské komodity. Byl vypracován zákon o Státním intervencním fondu, který má priblížit organizaci regulace trhu úrovni a metodám uplatnovaným v EU. Mají být zavedeny regulacní kvóty pro mléko a cukr a tržní regulace pro obiloviny prostrednictvím intervencních nákupu potravinárské pšenice. Stabilizovat by se mely cenové výkyvy nosných komodit, aniž by se zvyšovaly jejich prebytky.

Podpora príjmu zemedelských subjektu má být provázena zlepšením podmínek pro export agroproduktu. Cílem ceské delegace na príštích jednáních WTO (Svetová obchodní organizace) a EU, která budou zahájena ješte letos, je dosáhnout rovnocenného prístupu na trh zemí EU a také dalších partneru, kterí své trhy neúmerne chrání.

Jednání budou obtížná a potrebných cílu nemusí být dosaženo: Existují proto právem dva základní scénáre agrární politiky pro predvstupní období, vypracované Výzkumným ústavem zemedelské ekonomiky, oba s výhledem do r. 2004. Druhý scénár pocítá s menším objemem regulacních zásahu státu, i když i v nem by celkový objem podpor mel stoupnout celkem asi na 18 % ceny zemedelských produktu, zatímco v EU ciní ted asi 30 %. Dá se predpokládat, že se pred naším vstupem a vlivem zaclenení nových zemí ponekud sníží, i když objem strukturálních a regionálních fondu se zvýší. Jde zejména o ty, které budou orientovány na environmentální cíle a podporu multifunkcního zemedelství.

Adaptace predpokládá plné prizpusobení se spolecné zemedelské politice EU zatím modifikované Agendou 2000. CR ji chce podle soucasné vládní koncepce realizovat od roku 2002. V té dobe by mely být plne stanoveny intervencní ceny základních komodit a vypláceny tzv. kompenzacní dávky. Financní náklady na ne nejsou zatím presne propocítány. Jsou ale oprávnené obavy, zda na ne CR bude mít.

Koncepce pocítá s tím, že restrukturalizace v období do prijetí bude probíhat ve všech formách zemedelského prvovýrobního podnikání i v potravinárském prumyslu. V adaptaci se má uplatnit komparativní výhoda ceského zemedelství, kterou je velikost prumerné výmery jednotlivých hospodárství. Nejvyšší výmery existují ve vlastnických družstvech, do nichž se transformovala nekdejší socialistická družstva. Obhospodarují 34,5 % zemedelské pudy a prumerná výmera podle výkazu z r. 1997 je tu 1411 hektaru. Takzvané obchodní spolecnosti (zejm. akciové a s. r. o.) obhospodarují 40,6 % pudy s prumernou výmerou 677 hektaru. Fyzické osoby pusobí na 23,7 % pudy s prumerem 37 hektaru. Nejlepší ekonomické výsledky mají v posledních trech letech velké individuální (rodinné) farmy s výmerou vyšší než 300 ha a potom strední rodinné farmy s výmerou nad 50 hektaru. Zemedelská družstva a obchodní spolecnosti stále ješte trpí prezamestnaností, se kterou se v tomto období, kdy nezamestnanost dosáhla v CR již 9 %, jen obtížne vyrovnávají. Trh práce cekají v zemedelství ješte výrazné zmeny.

Stejne težko se zemedelské podnikání vyrovnává také s vysokou zadlužeností oprávnene nazývanou trígeneracní. Zahrnuje predreformní dluhy, transformacní dluhy (platby restituentum) a nové úvery. Všechny zemedelské podniky se nedokáží se svými závazky vyrovnat. Vetšina jich však bude s to dopracovat se s urcitou podporou státu ke konkurencní schopnosti nezbytné pro prežití a rozvoj existence v rámci Evropské unie. Využití kapitálových investic by v budoucnu melo být ovšem efektivnejší. Desítky miliard korun poskytnuté státem zemedelství v minulém desetiletí neprineslo ocekávaný efekt. Asi 40 miliard Kc investovaných od r. 1994 do technologických modernizací se neprojevilo dostatecne v restrukturalizacích upevnujících postavení podniku na trhu, ani ve zmenách výrobních programu odpovídajících na požadavky trhu a environmentálních služeb.

Pred vstupem do EU, at již to bude v r. 2003 nebo v r. 2005, ceká ceské zemedelství realizace mnoha úkolu ve sfére jeho správy, v úrovni makroekonomického rízení, vytvárení pruhlednejších tržních podmínek, zaclenování do mezinárodní souteže, ale zejména ve sfére vlastní cinnosti zemedelcu a celé agrosféry. To je predevším stále vec restrukturalizacní flexibility, orientované na využití vlastních produkcních podmínek v zájmu dlouhodobého uplatnení na trhu. Centrálním hlediskem pro všechny aktéry ceského agrokomplexu, zahrnujícím i nezbytná mezinárodní ujednání, bude konkurencní schopnost na trhu vnitrním, na trhu EU i na všech ostatních trzích, kam se dokáže prosadit export ceské zemedelské produkce. Jeho pasívní bilance je nepochybne nadmerná. Vytvorení výkonných odbytových organizací se muže stát významným faktorem pozitivní zmeny, jestliže budou schopny uplatnit pravidla moderního marketingu. Program Ministerstva zemedelství zahrnuje mnoho užitecných opatrení, ale duraz zustane predevším na vlastním úsilí zemedelcu. Prípravy na vstup do EU i od zemedelcu vyžadují, aby znali výsledky svých konkurentu a sledovali dosažení jejich úrovne od výroby až po odbyt.