Fenclův třesk: vinice do nájmu

Už i zemědělství bude mít svůj třesk. Do měsíce chce ministr zemědělství Jan Fencl připravit pro jednání vlády materiál, který nazývá Malý velký třesk. "Naší ambicí je vysazení dvanácti tisíc hektarů nových vinic, což je zdvojnásobení současného stavu. Zatím nehodlám vést odbornou debatu o tom, zda to je či není možné, ale materiál si takové zadání dává," řekl při své pondělní pracovní návštěvě Znojemska ministr Fencl. To, aby se plocha vinic rozšířila, chce Fencl dosáhnout pronájmem půdy, kterou nyní převážně spravuje státní Pozemkový fond. Vinaři však nevěří, že se Fenclovi podaří určit vlastníky zemědělské půdy vhodné k výsadbě vinic. O to se na jižní Moravě snaží Pozemkový fond už řadu let. Právě proto, že se mu to doposud nepodařilo, na pozemcích nejsou ještě vinice. "Bude potřeba urychleně dokončit identifikaci majitelů jednotlivých pozemků. Zvláště v pohraničních okresech je to problém. Jakmile bude určeno, které pozemky jsou státní, tak bude nutné rychle je prodat nebo pronajmout těm, kteří na nich chtějí vysadit vinohrady. A těch je čím dál tím méně," míní Jindřich Ševčík, vedoucí oddělení vinohradnictví Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Když Fencl rychle určí vlastníky a najde nové vinohradníky, narazí na další problém. "Jestliže záměrem je vysadit dvanáct tisíc hektarů nových vinic, nestačily by nám na to tuzemské sazenice vinné révy, alespoň polovinu bychom museli dovést ze zahraničí. Podle mého osobního odhadu bychom navíc na osazení tak velké plochy potřebovali nejméně čtyři roky," míní předseda Českomoravské vinohradnické a vinařské unie Jiří Sedlo. Většina vinařů Fenclovo nadšení pro rozšíření vinic mírní. "Pokud bychom dokázali vysadit jen polovinu z plánu, budu to považovat za úspěch. Je tu totiž příliš nejasností," tvrdí šéf Vinných sklepů Valtice Antonín Šťastný. Není například jasné, co se stane s vinicí ve chvíli, kdy se najde majitel pozemku. "Bez toho, abych věděl, co bude dál, bych pronájem nevzal," míní Bořek Svoboda z Moravských vinařských závodů v Hukvaldech. Vinaři raději hospodaří na vlastním, a tak se přiklánějí spíše ke kupování pozemků. "Pronájem pozemků na pěstování vína na pětadvacet let by sice i pro nás byl schůdný, je to totiž zhruba doba životnosti vinohradu. Pokud však někdo bude mít sedm set tisíc na vysazení nové vinice, tak bude mít i sto tisíc na nákup pozemku. Lepší by tedy bylo státní půdu identifikovat a prodat," domnívá se František Barták, jednatel z firmy Agro Ali, jednoho z největších tuzemských pěstitelů vinné révy. "Mohly by se díky tomu scelit některé rozdělené vinohrady a určitě by to napomohlo i celkovému rozšíření plochy vinic. Pokud by šlo konkrétně o nás, tak bychom si určité menší, dobře položené pozemky raději koupili," doplňuje ředitel znojemského Znovínu Pavel Vajčner.