Fencl trvá na tom, aby Brusel platil víc

Česká republika odmítá návrh Evropské unie, aby zemědělci ze zemí, které mají do unie teprve vstoupit, dostávali nižší dotace ze společné bruselské pokladny.

"Chceme rovné podmínky," prohlásil v reakci na bruselský návrh ministr zemědělství Jan Fencl.

Jádro problému spočívá v takzvaných přímých platbách, které zemědělci v Evropské unii dostávají za nejdůležitější agrární produkty.

"Farmáři berou například peníze za to, kolik chovají krav, kolik vyrobí mléka, nebo za to, že pěstují chmel," přiblížil rozdělování dotací Tomáš Zídek, náměstek ministra pověřený vyjednáváním s Evropskou unií.

Bruselský agrární komisař Franz Fischler ovšem prosazuje názor, že do budoucna nebude evropská agrární politika postavena na dotacích na produkci. Podpory mají podle něj směřovat spíše na péči o venkovskou krajinu, na agroturistiku.

Unie má totiž u mnoha zemědělských výrobků potíže s přebytky. Přitom výrobní náklady na jejich produkci jsou většinou vyšší než v zemích mimo dosah Bruselu. "To je hlavní důvod, proč unie přímé platby používá. Dotuje tak své zemědělce, aby jejich zboží obstálo v mezinárodní konkurenci," vysvětlil ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha.

Podle něj je v agrární oblasti pro rozšíření unie největším problémem Polsko. "Spotřebovalo by hodně dotací, přitom tamní zemědělství není nejvýkonnější," vysvětlil Doucha. Fencl nechtěl Polsko přímo jmenovat, ale zdůraznil, že je pro to, aby při rozšiřováni unie měly přednost země, které jsou nejlépe připraveny.

Pro Polsko je zemědělství v celém předvstupním procesu klíčové. Tamní agrární sektor se vymyká situaci v jiných kandidátských zemích. Polský venkov trpí nezaměstnaností, polovina rolníků vyrábí potraviny jen pro svoji potřebu. Pomalé je zatím i scelování pozemků.

Čeští politici by proto uvítali, aby "evropský metr" pro jednotlivé kandidáty nebyl stejný. "Netrváme na systému přímých plateb. Ale zcela zásadně požadujeme, aby naši zemědělci měli stejné podmínky, jako jiní farmáři," prohlásil Fencl. Odmítl přitom spekulovat o tom, zda agrární roztržka s unií může zpozdit celý proces rozšiřování unie.

Konkrétní částky, o něž v přímých platbách pro Česko jde, nechce zatím zmiňovat ani Praha, ani Brusel. "Pokud se spekuluje o čtyřiceti miliardách korun ročně, nebudu to vyvracet," připustil ministr. Ze státního rozpočtu přitom čeští zemědělci letos dostanou necelých deset miliard.