FARMINFIN - inovativně k rozvoji zemědělského podnikání

Mezinárodní projekt FARMINFIN, do něhož je Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) zapojena, má za úkol seznámit farmáře se stávajícími i novými finančními nástroji, které jsou v zemích EU pro zemědělské podnikání dostupné. Jedním z výstupů, který by měl zemědělcům poskytnout inspiraci pro řízení podnikání na farmě, jsou případové studie, tedy příklady netradičních forem financování ze všech zapojených zemí. Na úvod bychom vám rádi představili dobrou praxi přímo od nás, z České republiky.

Rodinná farma Lukava

První z nich je Farma Lukava - malá agroekologická rodinná farma Jany a Martina Rosenbaumových v Jindřichovicích pod Smrkem. Martin se po ukončení studia zemědělské univerzity vydal načerpat inspiraci do zahraničí a po návratu se spolu s manželkou Janou odstěhoval do severních Čech, kde založili svou vysněnou farmu. Zpočátku se zaměřili na chov ovcí s produkcí masa a mléčných výrobků, které zpracovávali ve vlastní malé sýrárně. V roce 2017 ale byli nuceni z důvodu nemožnosti dále obhospodařovat stávající pozemky opustit původní lokalitu. Po přesunu na nové místo se začali věnovat produkci bio zeleniny s moderním využitím koní při práci na farmě. Kromě koní zde naleznete také nosnice. Po různých zkušenostech s farmářskými trhy, prodejem produktů ze dvora, dodávkami do ekologických obchodů a dalšími formami prodeje se rozhodli připojit ke komunitou podporovanému zemědělství (KPZ). Své produkty prodávají podílníkům jejich skupiny, tedy přímo koncovým zákazníkům. Tento typ prodeje považují za nejlepší způsob distribuce vlastní produkce, který jim zajišťuje bezpečný příjem a také šetří čas. V budoucnu by chtěli počet svých podílníků zvýšit.

Jelikož by rádi předali své zkušenosti i dalším lidem, poskytují na  farmě dlouhodobé stáže, spolupracují s ostatními zemědělci, nevládními organizacemi a dalšími partnery. Organizují akce pro místní komunitu, přátele, podílníky jejich KPZ a širokou veřejnost. V budoucnu by chtěli na farmě vytvořit také místo pro lidi se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Spolu se dvěma nevládními organizacemi staví nové vzdělávací centrum „Konipas“, jež je součástí začínajícího programu „Farmářská škola“. Tento projekt by měl propojit produktivní ekologickou farmu s moderním využitím koňské síly a školicím střediskem pro začínající eko zemědělce. Prostřednictvím crowdfundingové kampaně shromáždili peníze, které byly použity na nákup maringotky pro ubytování stážistů. Jelikož se tato metoda ukázala jako účinná, plánují podobným způsobem shánět i další finance na rozvoj tohoto projektu.

Jiným příkladem úspěšné spolupráce je spojení s organizací „Nadace pro půdu“, jež jim částečně pomohla překonat velkou výzvu v podobě přístupu k půdě a z toho vyplývající finanční nejistoty. Část svojí zemědělské půdy totiž prodali a následně si od stejné neziskové organizace dlouhodobě pronajali a prostředky získané z prodeje znovu investovali do založení vzdělávacího centra. Součástí nájemní smlouvy s nadací je právo pokračovat v obhospodařování pronajaté půdy – zemědělci tak získali další finanční prostředky na jiné činnosti a zároveň si ponechali prostor pro uskutečňování svých zemědělských aktivit za férových podmínek.

Ačkoliv je v současné době celková finanční situace farmy poměrně stabilní, jako malé hospodářství se Jana a Martin neustále potýkají s nedostatkem finančních prostředků potřebných pro investice. To platí také pro předinvestiční fázi dotací z Programu rozvoje venkova, které jsou pro ně z tohoto důvodu nedosažitelné. V průběhu let získali různé bezúročné půjčky například od Svazu chovatelů ovcí a koz či Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO. Přestože jim získané finance pomohly pokrýt jednotlivé položky, vždy šlo pouze o dílčí částky.

Jedním z nejdůležitějších aspektů řízení takové farmy je dle manželů Rosenbaumových schopnost spolupracovat s ostatními a ochota mluvit s lidmi: „Finanční udržitelnost vidíme v úzkém spojení s lidmi, ve sdílení výhod a rizik a v solidaritě. Měli byste se snažit o přímý kontakt se svými zákazníky.“ Všechny jejich aktivity jsou spojeny s lidmi, komunikací, sdílením a učením. V procesu obnovení farmy na novém místě považují za velmi cennou spolupráci s dalšími organizacemi se stejnými cíli, kterými jsou zodpovědný přístup k přírodě, udržitelné hospodaření s půdou, ekologická produkce kvalitních potravin a environmentální výchova.

Buvolí farma Ohař

Další farmou, která je zapojena do sítě KPZ, je mléčná „Buvolí farma Ohař“ manželů Anny a Alexe Page z ASZ Příbram. Po tom, co oba několik let pracovali v oblasti administrativy, se v roce 2015 rozhodli odejít ze zaměstnání, koupit farmu a začít svůj nový život zemědělců. Dnes čítá jejich stádo 23 buvolů a veškeré jejich mléko je zpracováváno na farmě ve vlastní sýrárně. Mezi mléčnými výrobky, které mají všechny eko certifikát, můžeme najít buvolí mléko, kefír, jogurty a sýry. Alex pracuje na farmě na plný úvazek, Anna věnuje zemědělské práci asi 60 % svého času a ve zbytku pracuje jako zemědělský poradce.

Jejich hlavním způsobem odbytu je KPZ - zhruba 80 - 90 % jejich produkce je zákazníkům jednou za dva týdny dodáváno ve formě předplacených balíčků. Jelikož v KPZ hradí podílníci platbu předem – produkty jsou „prodány“ dříve, než jsou skutečně vyrobeny, takže farmáři poskytují záruku, že bude prodána téměř veškerá produkce. Mezi výrobcem a zákazníkem v něm navíc existuje vzájemný závazek. Z pohledu začínajících farmářů Anna podotýká, že v počátcích podnikání není vůbec čas na správný marketing vlastních produktů, bez nichž je prakticky nemožné výrobky prodat. Pro začínající podnikatele tak Anna považuje tento způsob financování a prodej produktů jako velmi vhodný. Zbytek produkce prodávají stálým zákazníkům z okolí přímo ze dvora, v bezobalovém obchodě v Příbrami a ve spolkovém obchodě Obživa. Tento obchod funguje na principu tzv. spotřebitelské nákupní skupiny, tzn. je financován ze vstupních investičních a měsíčních členských příspěvků, negeneruje žádný zisk a je vynechán jakýkoliv zprostředkovatel. Sortiment je tak prodáván za nákladové ceny bez marže, což umožňuje spotřebiteli získat kvalitní čerstvé potraviny za nižší ceny a výrobci naopak zaručí ceny vyšší. Do budoucna manželé uvažují o spolupráci s internetovým obchodem a rozvozem potravin a přemýšlejí také o crowdfundingu. Farmáři chtějí ukázat, že potraviny lze vyrábět v souladu s péčí o životní prostředí. Jejich dlouhodobějším cílem je proto propagovat regenerativní zemědělství (systém zemědělských principů a postupů, který usiluje o ozdravení a posílení celého ekosystému farmy se zvláštním důrazem na zdraví půdy) a stát se jednou z prvních farem s nulovou uhlíkovou stopou. Crowdfunding by proto mohl být vhodným nástrojem k získání finanční podpory a zároveň k šíření povědomí.

Navzdory jejich úspěchům se farma potýká s problémy s cash-flow, které poněkud brzdí další rozvoj. V současné době například stojí před volbou mezi investicí do zařízení sýrárny, technologie ve stájích nebo do strojů. Problémy s peněžními toky jsou způsobeny hlavně vysokými počátečními náklady a v případě projektových dotací nutností financovat výdaje předem. Aby bylo možné tyto výdaje uhradit, musí se zemědělec zadlužit, tj. požádat o půjčku banku nebo soukromého investora, přičemž následné proplacení dotace může trvat až čtyři roky. Situace s bankovními půjčkami/soukromými investory byla úplně jiná v letech 2016/2017, kdy jednání probíhala dobře, a nebyl velký problém požádat o financování. V současné době panuje na bankovních trzích velká nejistota kvůli efektu koronakrize. Soukromí investoři chtějí vrátit investované prostředky a banky nemají moc vůle půjčovat a dotace na projekty proto prohlubují problémy.

Velkou výzvou je také nedostatek času. Vzhledem k tomu, že Anna musí mít další práci na částečný úvazek, aby pomohla s financováním, nemůže věnovat veškerý svůj čas práci na farmě. Celkové řízení farmy se zpracováním mléka je přitom téměř nemožné zvládnout pouze ve dvou lidech.

Ostatním zemědělcům se zájmem o inovativní financování Anna na závěr radí: „V současné době je v ČR poměrně široká síť neziskových organizací, která se věnuje propojení zemědělce a spotřebitele. Doporučuji záměry, které se týkají produkce potravin z farmy konzultovat s těmito NNO.“

Statek Zálší rodiny Líkařových

Posledním příkladem využití netradičních forem financování je farma Radmily Líkařové z ASZ Tábor nacházející se v jižních Čechách, v krásné vesničce Zálší, kde se spolu se svou rodinou věnuje chovu koní a v rámci jezdeckého klubu Dolli Zálší se zabývá organizací letních táborů s koňmi a jezdeckých kurzů, vozatajstvím, výcvikem koní a hipoterapií. 

Statek Radmily a jejího manžela je rodinnou farmou s dlouholetou tradicí. Příbuzní z otcovy strany byli po mnoho let chovateli dobytka a koní. V procesu generační obměny získal Radmilin otec podporu pro Předčasné ukončení zemědělské činnosti z Programu rozvoje venkova, jež ho motivovala předat farmu své dceři a pomohla překonat finanční potíže. Radmila tak v roce 2003 hospodářství převzala a od té doby ho neustále rozvíjí. Kromě chovu a výcviku koní se rodina zabývá také rostlinnou výrobou. Pěstují ječmen, oves, pšenici a řepku olejnou, přičemž plodiny prodávají přímo z pole. Rostlinná produkce jim tak poskytuje dodatečný příjem. Dále se podílejí na organizaci různých místních akcí a soutěží s koňmi. Díky přetrvávajícímu zájmu veřejnosti o aktivity spojené s koňmi je celková finanční situace farmy poměrně stabilní. Je ale třeba říci, že chov koní je spíše srdeční záležitostí a nelze jej provádět pro peníze.

Důležitým aspektem v jejich finančním managementu jsou také prostředky získané mimo oblast zemědělství. Radmila s nimi má zatím dobré zkušenosti a je velmi spokojená. Ačkoli proces podávání žádostí není vždy snadný a někdy vyžaduje odborné poradenství, ve většině případů získala podporu bez dalších problémů. Prostřednictvím místní akční skupiny například požádala o dotaci z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na financování dětských letních táborů. Tato podpora jim pomáhá pokrýt náklady na letní tábory a zpřístupnit je tak vyššímu počtu dětí. Velkou finanční pomocí byla také dotace získaná od Ministerstva kultury v roce 2019, která byla využita na renovaci památkově chráněných hospodářských budov s jedinečnou architekturou typickou pro jižní Čechy. Na druhou stranu nikdy neuspěla s velmi komplikovanou žádostí o dotaci na zemědělské stroje a vždy čelila problémům s investicemi. Pro své obchodní potřeby Líkařovi někdy využívají právní a jiné poradenství poskytované ASZ ČR, kde jsou dlouholetými členy.

Velkou pomoc pro Radmilu představuje hlavně manžel a celá její rodina, kteří ji podporují ve všech jejích činnostech. Věří, že zdravý rozum, vytrvalost a vášeň pro práci jsou nejdůležitější věci pro úspěšné podnikání v zemědělství. Za velmi důležité považuje být stále aktivní ve svém oboru, ale zároveň sledovat i zajímavé nápady a trendy z jiných oblastí, které by se daly aplikovat a propojit s jejím podnikáním. Zkrátka - být stále otevřená novým výzvám. V budoucnu se plánuje věnovat stávajícím aktivitám a doufá v předání farmy svým nástupcům: „Domnívám se, že v případě menších rodinných farem je velmi důležitá, ne-li nezbytná, diverzifikace. A právě při rozšiřování činností na farmě, které mohou být I nezemědělského charakteru, se otevírá řada nových možností financování těchto aktivit, a to z jiných oblastí, jakými jsou např. cestovní ruch, školství, kultura atd. “

Z případových studií k projektu FARMINFIN zpracovala Martina Snášelová

Tisk

Další články v kategorii Podnikání

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info