Farmáři v příhraničí bojují o přežití
06.12.2004 | Právo
Dobře se daří jen podnikům, které mají nějakou přidruženou výrobu. Příhraniční okresy Plzeňského kraje už dávno nefungují jako tahouni venkovské ekonomiky. Zadlužení farmáři zápasí o přežití. Klesly stavy dobytka, platy stagnují. "V roce 1991 přišel tvrdý útlum. V okrese bylo 60 tisíc kusů dobytka. Nyní jich je třetina," říká předseda tachovských agrárníků Stanislav Eberle. Na Domažlicku je ztráta na hektar zemědělské půdy 1700 korun. "Nejsme na tom tak zle jako Tachováci. Výkon odvětví v posledních letech mírně roste. Ale je za tím hlavně rozpad průmyslu," vysvětluje ředitel agrárníků Miloš Šnajdr.
Po ekonomické stránce jsou však na tom podniky nevalně. "V letech 2002 až 2003 se ze sledovaných 18 velkopodniků dobře dařilo jen třem. A to jen proto, že měly širší obchodní záběr a podnikaly i v nezemědělských odvětvích," dodává Šnajdr. Rolníkům, a typické je to zejména pro ty z podhorských oblastí, chybí kapitál. Při privatizaci začátkem 90. let se museli zadlužit. Dnes nemají na nákup zemědělské půdy, a tu skupují cizinci.
"Slibované dotace z EU jsou nízké, vláda neplní sliby a krátí částky, jimiž původně slibovala připlácet. Dotace jsou jen 51 procent toho, co mají naši kolegové v zemích evropské patnáctky. A ještě z nich dosud nepřišla ani koruna," tvrdí sedláci. "Na Domažlicku dostalo dotace jen 70 procent žadatelů," upřesňuje ředitel tamních agrárníků. V uplynulých 10 letech přišla řada podniků o peníze v důsledku krachů zpracovatelů. Jen na Tachovsku je ztráta asi půl miliardy korun, v okolních okresech jsou částky obdobné.
Sedláci stárnou
Zaděláno je i na další problém, a tím je věková struktura zemědělsky aktivní populace. Podle evropského statistického úřadu Eurostat patří pouze dvanáctina všech hospodářství lidem do 35 let. "Osobně na Tachovsku neznám jediného šéfa, kterému by bylo 30 nebo 35 let," potvrzuje Eberle. Mladí končí mimo obor, například až dvě třetiny maturantů z oboru agropodnikání ze stříbrské zemědělské školy hledají uplatnění jinde. Za 11 tisíc hrubého dělat nebudou. "U nás v okrese je problém sehnat zootechnika," dodává Šnajdr. Podle něj platy v oboru ještě nedosáhly reálné hodnoty roku 1990. "Situace se stabilizuje možná tak za sedm až osm let," doufá.
Další články v kategorii Podnikání
- Pekárenský gigant Agrofertu hlásí horší výsledky. Firma musí změnit strategii (21.07.2026)
- Standardizace versus řemeslo: Kam směřuje moderní pekárna? (19.07.2026)
- Inflace v EU v červnu klesla na 2,9 procenta, v ČR je druhá nejnižší (17.07.2026)
- Výrobce sirupů Kitl z Liberce chce uspět v Německu, vytvořil tam dceřinou firmu (17.07.2026)
- Kariéru ve Vídni vyměnil za život farmáře. Zachránil zdevastovaný statek (17.07.2026)
- Pivovar Radegast v Nošovicích zrekonstruuje linku na stáčení piva do lahví (17.07.2026)
- Výrobce substrátů Agro CS loni zvedl tržby na 2,4 mld. Kč a zisk na 143 mil. Kč (16.07.2026)
- Mattoni rekordně roste a plánuje další expanzi. Východní trhy ale vynechá (16.07.2026)
- Sněmovna schválila v EET i obnovu daňového zvýhodnění tichého vína jako daru (16.07.2026)
- Firmě Agro Jevišovice po předchozím propadu loni rostly tržby i zisk (16.07.2026)

Tweet



